Blogy
-
Nedávno jsem vyzkoušel poněkud netradiční systém na tvorbu prezentací – Prezi. Je možné, že se bude hodit i vám. Zde jsou moje zkušenosti. Budu Prezi hodnotit hlavně z pohledu tvůrců prezentací, nikoliv z pohledu jejich „konzumentů“. Pro tvůrce je totiž Prezi poměrně jasná výhra. Nevím jak vy, ale já nikdy netvořím prezentace s jasnou představou v hlavě. Vím samozřejmě, o čem chci mluvit, k tomu mám pár připravených poznámek, které mají zaznít a zhruba tuším závěr. -
Linuxové distribuce se dnes smrskly do dvou kategorií – Ubuntu a ty ostatní (Fidorky, Debianisti a Kloboučníci už vytahují kudličky z kapsy, je mi to jasný). Každá distribuce si zažila několik měsíců (v ojedinělých případech i let) slávy, získala si určitou základnu a stala se standardním produktem nebo zanikla. Hodně distribucí je založeno na Ubuntu a udržují si „jakýs-takýs“ základ tvořený právě usilovnou prací týmu Canonical. -
Opět jeden ze zápisků pro mou děravou hlavu. V Linuxu řeší Chrome certifikáty jinak než ve Windows. Jak si přidat jeden kořenový? Chtěl jsem si přidat kořenový certifikát autority CAcert.org. Nevím jestli o ní víte, ale rozdává serverové certifikáty zdarma. Problém je, že zatím není její kořenový certifikát standardní součástí prohlížečů. Není problém si jej ale naimportovat. -
Stále je mi velmi příjemné, že v dnešním business světě existují a rozvíjejí se oblasti, které fungují na pravidlech vzájemnosti, otevřené dostupnosti a nabídce ke spolurpáci. Původně jsem si naivně myslel, že je to pouze svět software a linuxových distribucí, kde můžeme bezplatně používat výsledky práce druhých a podle chuti a svých možností se na této práci podílet.9. 4. 2010 12:54 (aktualizováno) -
Open source se často prezentuje jako tržiště, kde si každý dělá co chce a každý si může vyvíjet, co je mu libo a celé je to řízené tím neprogramovatelným chaosem tržiště jako celku. Hezká myšlenka, jen trochu nefunguje v praxi. Ale na druhou stranu chápu, že se na to dívám až příliš deformovaně svou profesí.
-
Určitě znáte vtíravou otázku „Will it blend?“ Zatímco všichni stojí fronty na iPad, Tom Dickson už dává tablet do mixéru. Rozmixuje ho? Tom Dickson je velký borec, už jsem ho viděl mixovat kde co – zapalovače, videokameru, hrábě, golfové míčky, iPhone a další zajímavé předměty. Jedině Chucka Norrise se mu zatím rozmixovat nepodařilo. Teď je tu ale jedno zbrusu nové video s dlouho očekávaným a mnohými chtěným iPadem. Užijte si ho…
-
iPad je placička, která motá technickým typům hlavu. Nemá to USB port, nedá se do toho strčit vůbec paměťová karta, nedá se v automaticky vyvolat konzole a vůbec celý to vypadá divně. Uživatele to trápit nebude. Hlavní benefit pro ně bude, že cestou ve vlaku se budou moci zabavit, přečtou si noviny, co se jim předstáhnou nebo si je dostahují v průběhu cesty a pro stažení fotek si pořídí nový foťák, kterému už WIFI není cizí. Takže žádné USB není třeba.
-
Dnes odstartovala další část revoluce, Apple poslal iPad do prodejen. Zatím si na něj mohlo sáhnout jen pár vyvolených (a jistě ze strany Applu dobře zvolených) rukou, které iPad pochválily a našly jen pár much. Počkat, on to nedostal do ruky žádnej pravej linuxák, který by odhalil, že vevnitř chybí konzole, gcc, bash a dokonalá správa uživatelských účtů. :-)
-
Je to jednoduchý jako facka. Linux je tu s námi už téměř 20 let a už 15 let se intenzivně mluví o tom, že letos, maximálně příští rok nastane masívní nástup Linuxu na desktop. No, letos to asi zase nebude. Ale proč se Linuxu na desktop tak hrozitánsky nechce? Protože ho tam nechtějí uživatelé. Ano… jsem připraven, že za tenhle názor dostanu pěkně přes držku (virtuálně samozřejmě, v realitě si na 100 kilovýho chlapa zase hned tak někdo netroufne).
-
Čeština nedokáže zradit jenom Čechy z různých koutů naší malé země, ale mnohem větší nebezpečí představuje pro naše bývalé krajany, kteří se rozhodli, že zkusí svoje životní štěstí v trochu jiném koutu světa. Stačí se podívat na následující video (pozor, opravdová zábava začíná až na 45. vteřině), aby si člověk uvědomil, že někteří z nás se nenaučí výslovnost nové země ani po 40 letech. Ale co člověka zarazí ještě víc, je to, že najednou zmizel z češtiny ten krásný „emerický přízvuk“.
841–850 / 1 893
ČLÁNKY DO MAILU