Blogy

Roky píši o Postgresu, a o tom jak správně používat relační databáze. Relační databáze byly navržené tak aby se používaly jednoduše a efektivně,  a aby je mohli použít jak programátoři, tak běžní uživatelé. To, že s relační databází může pracovat neprogramátor (koncový uživatel) je v podstatě  ten nejdůležitější benefit, který docení uživatel a v mnoha případech nepochopí programátor. Pro běžného uživatele napsat cyklus, případně zanořený cyklus je problém…

Zajímalo mě, jak se chová zstd v porovnání s dalšími běžně používanými kompresory. Udělal jsem si skript a ten provedl „pár“ testů, a když jsem si uvědomil, kolik to sežralo elektřiny, tak jsem se rozhodl, že to alespoň publikuji :-) byly použity tyto verze kompresorů: gzip 1.6, bzip2 1.0.6, xz 5.2.2, zstd 1.3.3 Intel Core i7–6700 @ 3.40GHz (4×2 jádra, komprese na jednom jádře), 16 GB RAM komprese připraveného tar souboru uloženého na SSD byla prováděna přímo kompresorem do souboru na klasickém 

Všiml jsem si, že již mnoho milionů na dotacích proteklo Agrofertem od doby, kdy jsem napsal poslední blogový zápisek a tak by to chtělo napravit, zvláště, když se blíží konec roku, jsou svátky a hlavně, mám novou hračku, o které mohu napsat :-) Úvod Co si člověk nenaježí sám, tak nemá a jelikož mi vznikla potřeba nějakého laptopu, který bude kompaktní, lehký, prostě jen takové zapisovátko, které dobře vypadá na stole, tak jsem se rozhodl jednat…

Znáte to… chodíte na web, který sice obsahuje užitečné informace, ale ty se nedají rozumně filtrovat a procházet. Žádné API nemají (nebo jej neznáte) a rádi byste si usnadnili práci s jejich daty. Takový problém jsem měl třeba s kalendářem akreditovaných vzdělávacích akcí pro lékaře na webu České lékařské komory. Obsahuje hromady akcí, ale filtrovat se dají jen podle data, čísla akce (???) a fulltextu…

Ano, je to tak. Podfinancované vysoké školství a vysoká administrativní zátěž způsobuje, že akademickým institucím zřejmě pomalu dochází tonery. Ale dost legrace, jdeme si hrát se Shodanem. :-) Nástroj Shodan.io jsem měl v hledáčku už dávno. Nyní jsem využil výhodné nabídky a toho, že jsem po škole zůstal půlkou nohy na akademické půdě, a zažádal jsem si o akademickou licenci, abych si mohl zkusit něco nového.

Pokud nejste zrovna fanoušky textových šablon při tvorbě HTML stránek a hledáte jednoduché řešení bez dlouhých textových řetězců, tak je tento článek určen právě vám. V tomto článku si ukážeme sestavení webové stránky pomocí API jediné třídy s potomkem, nepočítám přitom třídu obsluhujícího servletu, ani standardní třídy Java 8. V ukázce jsem si pomohl ještě několika málo třídami, které pro správnou funkci sice nejsou nezbytné, ale zpřehledňují ukázkový kód (nejen) pro potřebu tohoto výkladu.

Pokud pro implementaci databázových dotazů nechcete použít žádný z mnoha javových ORM frameworků a přitom máte dojem, že ani springový nástroj JdbcTemplate není pro vás úplně to pravé, zkuste třídu JdbcBuilder z projektu UjoTools. Každý, kdo někdy programoval SQL dotazy prostřednictvím knihovny JDBC zřejmě uzná, že nejde zrovna o šťastně navržené programové rozhraní. Možná právě proto vznikla celá řada knihoven, které se liší jak výčtem poskytovaných služeb, tak i mírou složitosti…

Nedávno jsem s kolegou diskutoval právě o tomhle vynálezu, SecureBoot. Došli jsme k závěru, že nemá smysl mít podepsaný zavaděč a jádro, když se dá podvrhnout initramdisk a díky tomu odposlechnout heslo šifrovaného disku. Nedalo mi to a pročetl jsem si kus ArchWiki, mimochodem nejlepší dokumentace k linuxovým distribucím obecně. Heureka! Spojením informací z článku o Secure Boot a systemd-boot vypadly dva skripty a hook pro pacman, které dávají pocit sucha a bezpečí…

Na většinu hloupých otázek z titulku článku se většinou odpovídá „ne“, přestože se často článek snaží vyznít obráceně. Nicméně se mi podařilo nastavit Chromebook do té míry, že jej bez uzardění mohu používat pořád i na složitější úkoly. A to i na veřejnosti! Mýtus: Chromebook jako online psací stroj

Před pár dny vyšel v americkém časopise Journal of Americal Medical Association (JAMA) třístránkový článek analyzující dostupné statistiky úniků dat ve zdravotnictví v USA. Celkem očekávatelně a logicky se ukazuje, že klesá počet úniků způsobených ztrátou či krádeží fyzického zařízení (počítače, flashky) či zcizením papírových záznamů a naopak stoupá počet úniků elektronických dat způsobených vzdáleným přístupem k serveru či e-mailové schránce.