Blogy

Mirka Spáčilová je už léta známá mezi filmovým publikem jako přísná a nesmlouvavá kritička. Říká se mezi lidmi, že prý nejčastěji hodnotí film na 60 %. Během loňského roku o ní Michal Bláha publikoval hezký příspěvek na svém blogu. Upřímně řečeno to byl spíše příspěvek o webové službě Apify, která umí web scraping. Tehdy se mi to hrozně líbilo a říkal jsem si, že se příležitostně na Apify podívám a pohraju si s tím, ať se naučím nějakou novou hračku.

V mé praxi databázového inženýra narážím často na ten samý problém. „Máš pravdu chtělo by to změnit, ale nemůžeme to udělat protože …“ A následuje série důvodů objektivních i těch subjektivních.  Když se v databází se realizuje něco, co pak je nutno změnit a vy to přesto změnit nemůžete, tak těmto věcem v databázi a vůbec v programování říkám Bludné balvany.

V tomto článku sa budeme venovať vyhodnoteniu jednotlivých ponúk inteligentných domácností od vyššie spomínaných dodávateľov. Za porovnávaciu vzorku sme si vybrali balíčky z radov bezpečnosti, pretože komponenty týchto balíčkov má každá spoločnosť a myslíme si, že sa radia medzi základ inteligentných domácností. Snažili sme sa vystavať čo najpodobnejšie balíčky, aj keď sa možno samotné ponuky od seba líšia.

Tento příspěvek navazuje na diskuzi na zdejším fóru z roku 2015 . Od té doby jsem pokročil a dospěl k určitým poznatkům, které by mohly zajímat ostatní uživatele Linuxu. Formu blogu jsem použil na základě doporučení administrátora fóra. 1. Byl odstraněn problém s Ubuntu Studio, které převádělo 24 bitový zvuk na 16 bitů. S řešením přišel na jedné diskuzi dustin . Já jsem toto řešení vyzkoušel na Ubuntu Studio 16.04.3 LTS, podrobný návod i řada měření je ZDE …

Pro několik experimentů  jsem potřeboval dostatečně rozsáhlý soubor českých slov pro vyjádření sentimentu mluvčího v psaném textu. Na internetu se lze dopátrat podobných databází, nevyhovovaly ale svým poměrně malým rozsahem, nebo kvalitou klasifikace jednotlivých slov. Po několika pokusech se dostatečně rozsáhlou databázi podařilo sestavit…

Víte, co to jsou programovací paradigmata? Budu mít tří programátory s různou úrovní znalostí. Zadám jim stejný úkol. Tento úkol bude spočívat ve vytvoření programu pro sečtení celočíselné řady, která se nachází v textovém souboru. Programátoři jsou různě zkušení, a proto každý zvolí odlišný přístup.

Jmenuji se Petr Suchý. Je mi (now.year – 1986) let. Jinak řečeno, právě teď je mi 32 let. Pocházím ze západních Čech. Konkrétně z města Sokolov, kde bydlím i v současné době. Přestože tématické zaměření tohoto blogu, může vypovídat o něčem jiném, nejsem žádný IT technik. Já jsem totiž elektrotechnik! Alespoň podle výučního listu. Tomu také odpovídají moje dosavadní pracovní zkušenosti. Pokuď bych hovořil pouze o těch „oficiálních“ zkušenostech. Tím myslím, založených na nějaké pracovní smlouvě.

Konfigurace je založena na Language Server Protokolu a jeho implementaci v Emacsu, což nám umožní omezit množství konfigurace specifické pro jednotlivé jazyky na minimum. Předpokládám, že čtenáři nejsou úplní začátečníci. Pokud nevytváříte konfiguraci od nuly, první část můžete přeskočit. Příprava

Společnost Google vyzývá k objevení bezpečnostních děr ve svých systémech a je ochotna za objevení takové díry zaplatit nemalé peníze. Já jsem takovou díru objevil (možná nejsem první), ale i vyzkoušel v praxi na člověku, který nemá sebereflexi a hrozí mi trestním oznámením za ověření funkčnosti útoku.

Otázkou experimentu, získat představu o rychlosti zpracování dat s využitím technologie Hadoop a srovnání s „klasickým způsobem”, jsem se zabýval už velmi dlouho. Vše začalo, když jsem se poprvé s Hadoopem seznámil a viděl výrazně delší dobu zpracovávání dat v nesprospěch Hadoopa. V době publikace článku už od té doby uplynuly více jak čtyři roky. Za tu dobu se mi nepodařilo narazit na nějaké srovnání, nebo se setkat s někým, kdo měl z této oblasti nějakou konkrétní zkušenost…