Zmatení (programovacích) jazyků

Apple před pár dny vydal verzi svého nového (resp. dva roky starého) inovativního jazyka pro Linux. Krátce po uvedení Swiftu jsem o něm stručně napsal, ale jeho vývoj byl tak překotný, že by popis jeho dnešní podoby vydal na několik článků. Na to nemám čas (a bylo by to nošení dříví do lesa, protože je o tom na internetu spousta anglicky psaných článků a a každý vývojář anglicky umí), proto jen pár postřehů.

Poslední dobou se lze čím dál tím častěji setkat v odborných textech s pojmem „Post-OOP“. Co je tím myšleno? Máme například už nějakou dobu „post-PC world“ (tento pojem popularizoval Steve Jobs), post-OOP má ovšem uchopitelnější význam. Stačí stáhnout si Swift a trochu experimentovat s tzv…

Na fóru se pravidelně objevují monstrdiskuze o smyslu vysokoškolského vzdělání. Ne, nechci po miliónté psát o tom, k čemu VŠ je a má-li smysl. Ale jako někdo, kdo poznal české, německé a americké vysoké školství z obou stran, mám několik postřehů, co by se mělo na našich VŠ změnit (pohled je pochopitelně subjektivní a selektivní).

Máte firmu (nebo vedete tým) a sháníte programátory? Frustrující činnost… Řekněme, že si dáte někam inzerát a přijde vám 20 životopisů. Celkem samozřejmě vyloučíte ty, co nemají aspoň Bc., a procházíte zbytek. Kdo vyhovuje (deklarovanými) znalostmi, s tím si domluvíte schůzku. Rozešlete maily a třídíte dále…

Teorie důkazů, součást formální logiky, se může jevit jako něco abstraktního (a určitě vyžaduje jistou dávku matematického myšlení, spousta studentů na ní u zkoušky pohoří). Proto je vždy přínosné vidět aplikaci něčeho takového v praxi (a hlavně pochopit, jak a proč to funguje). Jistě se shodneme, že umělá inteligence je obor praktický, a i její podobor – automatické plánování – je na hony vzdálen šedivé teorii.

Před uvedením typických případů, kdy mohou vzniknout referenční cykly, neuškodí stručný přehled historie a evoluce správy paměti v procedurálních jazycích. K tomu dobře poslouží Objective-C, jež prošlo téměř všemi fázemi této evoluce. Původní ObjC i to “NeXTovské” spravovalo paměť stejně jako C. Když se třídě poslala zpráva new, dynamicky se vytvořila instance objektu. Poslání zprávy free instanci paměť uvolnilo…

Konečně jsem se dostal k instalaci Xcode 6. Takže tady pár dalších dojmů: „Trailing closure“ se ukazuje jako hezká syntaktická vlastnost (přeskupení závorek). Navíc není pravda, jak nesmyslně zaznělo v minulé diskusi, že by zavádělo víceznačnou syntax. Překladač si s případným překlepem hravě poradí.

Swift. Tak se jmenuje nový, včera představený jazyk od Applu. Nová je vlastně jen syntax, tedy frontend pro LLVM, protože se využívá již existující překladač a jako API Cocoa. Ale právě ta syntax je zajímavá. Na první pohled Swift vypadá jako skriptovací jazyk, něco mezi Javascriptem a Pythonem. Nemá například funkci “main”, žádné include atd. Funkčně je to jakési (méně čitelné) ObjC bez nízkoúrovňových věcí. Stručně shrnuto žádná revoluce, ale mírná evoluce…

Pořád dokola mě překvapuje, jak málo programátorů zná množinové operace v SQL. Možná ještě méně jich zná “common table expressions”. A pokud už znají obojí, nevědí, jak vše použít s rekurzí. A jen malá hrstka ví, jak to vše funguje uvnitř. Proto tento malý přehled (od jednoduššího ke složitějšímu).

Jeden článek na Priceonomics o rostoucím počtu absolventů s PhD a jejich potížích s uplatněním na trhu práce mne inspiroval k zamyšlení nad možnostmi uplatnění opravdu dobrých programátorů, kterých jsou odhadem tak 2% (ne nutně PhD, ale je to vhodná analogie). V praxi se setkáme s několika kategoriemi. Firmy chtějící maximálně ušetřit najímají studenty. U studenta se už z principu očekává, že se ještě učí a i práci vzal pro to, aby se naučil něco nového a získal praxi…