Otevřený blog

Nakonec i já jsem se stal vlastníkem tabletu…

Uplynulo skoro pět let a já jsem tak v posledním ročníku vysoké školy (studuji učitelství pro střední školy se zaměřením na ICT na PedF UK), ale to všechno už na mě patrně prozradila stručná informace v pravém sloupci. Protože mě velmi zajímá problematika výuky algoritmizace a programování na (primárně, ale nejen) středních školách, míří i moje diplomová práce tímto směrem (téma je Výuka algoritmizace a programování se zaměřením na programovací jazyk Python).

Název příspěvku asi hodně napovídá. V průběhu posledních pár měsíců a let se nám z OpenOffice.org vytvořily dva nezávislé projekty, jak přímý pokračovatel Apache OpenOffice, tak fork LibreOffice zaštítěný The Document Foundation. Oba dva si získaly (nebo získávají) významné sponzory a podporovatele. IBM patrně u prvého, Red Hat a další u druhého zmíněného projektu. Pro čtenáře Roota asi nic překvapivého a nového, stejně jako okolnosti tohoto rozštěpení.

V minulém, byť pravda už poněkud postarším, příspěvku jsem zmínil, že používám jako hlavní prostředí GNOME 3. Nyní bych se k tomu rád vrátil. Kontroverzi, která kolem tohoto prostředí existuje asi netřeba blíže přibližovat. Přiznám se, že patřím k těm spokojeným uživatelům. Dlouhé roky jsem používal GNOME druhé řady, tu a tam jsem experimentoval – někdy i pár měsíců – s jinými prostředími (KDE 4, Xfce), ale zatím vždy jsem se vrátil…

Pokračování V dokončení zápisku o Ideapadu S100 pro Linux se budu věnovat volbě a zprovoznění distribuce Linuxu, desktopového prostředí a obecně zkušenostem s jeho používáním po už takřka měsíci. Distribuce a prostředí Tady jsem váhal mezi několika možnostmi – Fedorou (kterou jsem historicky vzato používal – a používám – asi nejdéle), Slackware (jeho spartánský přístup mě před časem oslovil, viz starší zápisek), nebo nějakou z distribucí založených na Debianu (ideálně Debian jako takový)…

Úvodem Už nějakou dobu ve mně klíčila myšlenka pořídit si netbook. Dosavadní ThinkPad R61i je sice i po letech solidním společníkem, ale ani rozměry, hmotností a výdrží baterie už rozhodně neohromí. Respektive ohromí, pokud zůstaneme jen u hmotnosti :-) Pravda, když jsem ho před pár lety pořizoval rozhodně jsem nepotřeboval mobilní stroj s dlouhou výdrží. Notebook byla věc, kterou jsem tu a tam přenášel, většinou ne vícekrát než jednou za týden či dva.

Ve světě Pythonu je nepsaným standardem pro zpracování obrázků knihovna PIL (Python Imaging Library). Bohužel, ačkoliv je s námi Python 3 už takřka 3 roky (první verze řady 3 vyšla v roce 2008), PIL existuje stále jen pro verze řady 2. Na webu projektu už delší dobu nalezneme pouze informaci o tom, že pro řadu 3 bude uveřejněna později.

Tak nám Google Chrome dospěl do šesté verze, která konečně přinesla vlastnost, která jeho použitelnost posouvá o notný kus vpřed. Je jím synchronizace rozšíření. A pár rozšíření, která osobně považuji za zajímavá, níže přestavím. Chrome používám jako primární prohlížeč už prakticky od té doby, kdy vyšla první stabilní verze. Od ní mi také chybělo několik funkcionalit různé důležitosti. Naštěstí byly buď doplněny do samotného prohlížeče, nebo pro ně dozrála různá rozšíření.

Abstrakt Krátké a nenáročné zamyšlení nad tím, zda se tato konzervativní linuxová distribuce hodí pro využití na desktopu. Pár slov o mých motivech, dalších pár o postupu, několik rad a doporučení a i několik o tom jak jsem uspěl či neuspěl. Když se řekne Slackware … … tak si mnoho s GNU/Linuxem seznámených lidí vybaví termíny jako konzervativní, starý, popř. si povzdechne nad slovy „správa závislostí“. Nic z toho přitom nemusí znamenat apriori něco negativního, naopak…

Abstrakt Druhá část článku o hledání nového notebooku pro provoz pod GNU/Linuxem. Zatímco první část shrnuje kritéria pro výběr a samotné hledání a porovnání možných kandidátů. Zkušenosti s provozem a notebookem jako takovým jsou  tématem této, čili druhé části. Design a zpracování Vzhled a zpracování jsou prvními věcmi, která vás chtě nechtě trknou jako jedny z prvních…