Kali Linux je distribuce založená na Debianu. Hlavně je používaná pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování. Nicméně je zajímavá i pro laiky. Tím, že balíčky odvozuje od testovací verze Debianu, tak je vlastně aktuálnější, než klasický Debian bývá. A navíc obsahuje šikovné nástroje pro získávání informací, takže se hodí i na takové lehké domácí oťukávání vlastních sítí.
Data by se neměla skrývat, proto je taky fajn mít otevřená data. A je dobře, když jsou k nim přibaleny hezké vizualizace. Jenže co když nás ty grafy matou? Na jaře letošního roku jsem byl docela nadšený sledováním dat ohledně pandemie. Tedy, jsou to z mnoha důvodů dost nepřesná data, která slouží spíše k velmi hrubé orientaci. Nicméně je ohromně fascinující si natáhnout všechna letošní čísla do R a prozkoumat.
Zaslechl jsem zprávu, že cílem karantény a dalších opatření je oploštit křivku. Co tedy dělat, když máme domácí úkoly hotové, látkové roušky ušité a internet pod náporem nadšených homeofficáků kolabuje? Můžeme si kreslit. Tahle pandemie je skvělá v tom, jak máme takřka real-time data. Nebudu tady hořekovat nad tím, jak jsou nepřesná. Nebo… trochu si tedy zalamentuji…
Znáte to… chodíte na web, který sice obsahuje užitečné informace, ale ty se nedají rozumně filtrovat a procházet. Žádné API nemají (nebo jej neznáte) a rádi byste si usnadnili práci s jejich daty. Takový problém jsem měl třeba s kalendářem akreditovaných vzdělávacích akcí pro lékaře na webu České lékařské komory. Obsahuje hromady akcí, ale filtrovat se dají jen podle data, čísla akce (???) a fulltextu…
Ano, je to tak. Podfinancované vysoké školství a vysoká administrativní zátěž způsobuje, že akademickým institucím zřejmě pomalu dochází tonery. Ale dost legrace, jdeme si hrát se Shodanem. :-) Nástroj Shodan.io jsem měl v hledáčku už dávno. Nyní jsem využil výhodné nabídky a toho, že jsem po škole zůstal půlkou nohy na akademické půdě, a zažádal jsem si o akademickou licenci, abych si mohl zkusit něco nového.
Na většinu hloupých otázek z titulku článku se většinou odpovídá „ne“, přestože se často článek snaží vyznít obráceně. Nicméně se mi podařilo nastavit Chromebook do té míry, že jej bez uzardění mohu používat pořád i na složitější úkoly. A to i na veřejnosti! Mýtus: Chromebook jako online psací stroj
Před pár dny vyšel v americkém časopise Journal of Americal Medical Association (JAMA) třístránkový článek analyzující dostupné statistiky úniků dat ve zdravotnictví v USA. Celkem očekávatelně a logicky se ukazuje, že klesá počet úniků způsobených ztrátou či krádeží fyzického zařízení (počítače, flashky) či zcizením papírových záznamů a naopak stoupá počet úniků elektronických dat způsobených vzdáleným přístupem k serveru či e-mailové schránce.
Mirka Spáčilová je už léta známá mezi filmovým publikem jako přísná a nesmlouvavá kritička. Říká se mezi lidmi, že prý nejčastěji hodnotí film na 60 %. Během loňského roku o ní Michal Bláha publikoval hezký příspěvek na svém blogu. Upřímně řečeno to byl spíše příspěvek o webové službě Apify, která umí web scraping. Tehdy se mi to hrozně líbilo a říkal jsem si, že se příležitostně na Apify podívám a pohraju si s tím, ať se naučím nějakou novou hračku.
Wikipedii zná dnes skoro každý. Wiki ale neznamená jen encyklopedii, wikiprojekty se postupně objevily i jako nástroj spolupráce na odborných portálech nebo jako úložiště dokumentace. Stejně tak to platí i pro wikiprojekty v medicíně. Pro ilustraci: v době, kdy před téměř deseti lety pomalu vznikala česká WikiSkripta, bylo české Wikipedii již šest let a měla na kontě 100 000 článků. Jak si stojí wiki v medicíně dnes?
Hodně se teď zabýváme přeshraniční výměnou zdravotní dokumentace, ale při úspěšném poskytnutí zdravotních služeb pacientovi probíhá ještě jedna nezbytná epizoda péče: vyúčtování. Narazil jsem na informaci, že výměna dat mezi zdravotními pojišťovnami a výměna informací o sociálním zabezpečení by měla po Evropě časem běhat elektronicky. To zní velmi zajímavě, tak jsem se začetl. Podívejte se na to se mnou.