Hlavní navigace

Znáte to město a toho člověka?

21. 11. 2014 0:17 Svatopluk Vít

K napsání tohoto zamyšlení mne přivedlo vzpomínání na dobu před 25 lety. Je až s podivem, jak mám (či máme) zažité některé pojmy a když se změní, reagujeme na to. To, s čím bojuji nejvíce já, je momentálně přepis cizích jmen do češtiny oklikou přes jiný než původní jazyk. Nejčastěji je to přebírání článků či zpráv z angličtiny, kde se autor neobtěžuje jej patřičně upravit do češtiny. Vznikají patvary a nedorozumění. Může za to lenost, v mnoha případech pak neznalost.

Děje se to dnes a denně a trochu to přecházím a myslím si své. Občas však pohár přeteče. Z poslední doby mne rozesmála reklama na Ligu mistrů, kde na kterémsi rádiu jsem slyšel, že „máte unikátní možnost vidět hráče Barcelony jako je Mesi nebo Xavi“ a to jméno „Xavi“ přečetl moderátor skutečně jako „ksavi“ nikoliv „šavi“ jak je správně. Nejsem nijaký zvláštní fotbalový fanda, ale tohle vím a proto mne to tak pobavilo.

Dalším příkladem je dnešní článek na cdr.cz o meteoritech padajících na zem. Zmiňuje se tam těleso  a jeho dopadová energie – „Největší dopadovou energii vědci naměřili během měřené doby na území Ruska v Chelyabinsku“ a to mne přimělo k zamyšlení, kde ten „cheljabinsk“ vlastně leží? Ano, angličtináři vědí, je to Čeljabinsk. Je to lenost nebo neznalost? O tomto městě se v souvislosti s pádem meteoritu před časem hodně mluvilo. Autor je snad odborník na meteority, takže to asi taky ví. Pak to byla asi lenost. No, ale uteklo to i korektuře.

Vzpomínky mne zanesly do roku 1987, konkrétně do hodiny hudební výchovy na ZŠ U lesa v Karviné-Ráji. Soudružka učitelka v jedné chvíli vypěnila, když jeden ze spolužáků v rámci svého referátu mluvil o hudebním skladateli jménem Wolfgang Amadeus Mozart a četl jeho příjmení „mócart“ a měl problém. Soudružka učitelka byla kategoricky proti tomu, protože Mozart se čte „mozart“ a tak je to správně. Písmeno „z“ se čte pořád „z“ a kdo ho tak nečte, je vadný. Na připomínku, že Shakespeare se taky nečte „shakespeare“ už nebyla schopna reagovat.

Se jmény je vůbec obtíž. V tomtéž roce jsme obdivovali akční hrdiny a půjčovali si na videokazetách filmy s oblíbeným hercem. Herec se jmenoval Bruce Lee. Nevím, kde se to vzalo, ale všichni jsme se dívali na film, ve kterém hrál „brúk lí“ a spolužák, studující angličtinu, z nás rostl. A jako zapálený atarista si pamatuji na názvy her, které byly značně degenerované (např. One man and his droids jako „one man end his drujds“, případně International karate jako „internacionál karate“).

Ale zpět k jménům, tam asi rozhoduje místní zvyklost. Známe malíře „van goga“ či „fan goga"ačkoliv znalci říkají "fan choch“ a je to jediná správná výslovnost. Taky jezdíme na „malorku“ ačkoliv je to ve skutečnosti „majorka“ a když to takto řekne, jste podivín. Nikdo nejezdí do „wienu“, ale do Vídně, nicméně spousta z nás míří do Regensburgu, ačkoliv vlastně jede do Řezna.

Další je zajímavý odklon a podrobení se vkusu domácího publika. Krátce po revoluci se tady v reklamách prodávaly pneumatiky „mišlén“ a automobily „renó“, ale dnes už tady máme pneumatiky „mišelin“ a „renolty“ a to nemluvím o autech „hjundaj“, které si nyní můžete koupit jako „hjondé“ a za to nemůžou lidé, ale výrobci a dovozci, kteří si to tak nastavili. Historka dokumentující nejasnost u cizích jmen se mi stala asi tak před třemi lety. Se skupinou tři němců a pěti rakušanů jsme řešili autmobily, které kdo má doma. Bavili jsme se anglicky. Když přišla řeč na mne, zmínil jsem, že můj automobil je značky „mazda“ 5, ale nerozuměli mi. Až někdo vykřil, že už ví, mám auto značky „macda“!

Mimochodem měli jste někdy doma počítač od firmy „aj bí em“ nebo „í bé em“? Případně máte doma počítač značky „há pé“ či „ejč pí“? A vaše babička?

S tím, jak se nám svět více přibližuje a univerzální řečí mezi národy na internetu se stává angličtina, kterou však mnoho lidí u nás nevládne i když si mnoho lidí myslí, že anglicky přece mluví každý, začínají se objevovat patvary typu Chelyabinsk, někde jsem zahlédl i Pushkina. Z mého pohledu je čeština ruštině bližší a nemusí si vypomáhat zástupy typu „sh“ jako š či „zh“ jako ž. Máme na to své české znaky. Třeba Jevgenij Pljuščenko se dá najít i v anglickém přepisu zde. Prostě a jednoduše – zkuste dát dnešní článek s jmény přečíst své babičce a uslyšíte věci!

A jsme zase u toho, jaký je zdroj informace. Pokud je to anglicky psaná zpráva a přebírá ji redaktor – překladač, klidně tam ponechá tyto příšernosti a ani mu to nepřijde divné. Na druhou stranu musíme říct, že je to někdy těžké. Za Bělorusko například sportuje tento desetibojař (originální stránky v Běloruštině). Když použijete stránku s výslovností, zjistíte, že se jméno čte pravděpodobně „krawčanka“ a pohledem do ruského článku najdete podobu „kravčenko“. Pak je tady anglický článek o sportovci jménem „kraučanka“ a český článek jej popisuje jako „kravčenko“, tedy dle ruského přepisu. Jste v pozici českého sportovního komentátora, které jméno použijete?

A další komplikace. Golfistka se jmenuje  Xi Yu Lin a je docela známá, Je to zcela zřejmě transkripce do angličtiny. Běžný český čtenář se na ní odkáže jako na golfistku „ksi ju lin“, ale dle anglické transkripce (pchin-jin alias pinyin) je to v originále „ši ju lin“ a v češtině bychom to mohli přepsat jako „si ju lin“, ale  tuto podobu na internetu moc nenajdete. Ponechává se anglická transkripce. A mohli bychom pokračovat dále. Vzpomínáte si například na tu ničivou vlnu, pustošící Japonsko?  Která podoba je názvu vám bližší? Tsunami nebo Cunami? Dle českých zvyklostí přepisu japonských jmen je to „cunami“, protože tsunami je anglický přepis a tak to vysvětlovali. A například  National Geographic v české verzi si zakládal na tom, že používal výraz cunami. Jenže jsem pak narazil na online verze článků, kde se té jednoty nedrží. Zde je první článek o tsunami a zde zase řádí cunami. Jeden server, dvě verze slova.

K podobným přehmatů jsem řadil i název města Almaty, o kterém jsem byl přesvědčen, že je to Alma-ata a že je to nepozornost redaktorů. Bylo to tak, ale za mých školních let, změna přišla v roce 1993 a je to má neznalost. No a pak tu máme stát Barma alias Myanmar a taky Zlín místo Gottwaldova. Tohle jsme zaznamenali, ale třeba Apple trochu ne. Mimochodem po letech jsem si identifikoval známou značku stavební firmy ze Zlína, mimo jiné i sponzora hokejového týmu z téhož města.  Nějak jsem nad tím neuvažoval, ale vrtalo mi to hlavou. PSG Zlín. Jistě, Pozemní stavby Gottwaldov.

Jednoznačné pravidlo se asi aplikovat nedá. To, co mi někdy vadí, je spíše to, že se obsah tváří jako původní, vznikl překladem a autor se to nesnaží nijak maskovat. A to je možná i případ prvního odkazovaného článku z cdr.cz.

 

Sdílet