Hlavní navigace

Tady je Svaťasovo - den za dnem v IT - Témata označená nálepkou retro

  • Znáte to město a toho člověka?

    K napsání tohoto zamyšlení mne přivedlo vzpomínání na dobu před 25 lety. Je až s podivem, jak mám (či máme) zažité některé pojmy a když se změní, reagujeme na to. To, s čím bojuji nejvíce já, je momentálně přepis cizích jmen do češtiny oklikou přes jiný než původní jazyk. Nejčastěji je to přebírání článků či zpráv z angličtiny, kde se autor neobtěžuje jej patřičně upravit do češtiny. Vznikají patvary a nedorozumění. Může za to lenost, v mnoha případech pak neznalost.
  • Zásah na Solar plexus rodičovství

    Shrnutí : jako rodič dvou dětí, jehož rodiče uvedli na svět v letech „husákových“ jsem v poslední době poměrně nenápadně, o to však intenzivněji, veden na tzv. retro vlnu. Zdatní marketéři zjistili, že moc převratných věcí se už zase vymyslet asi nedá a tak oživují věci, které znám ze svého dětství a snaží se mne povzbudit k tomu, abych s nimi přišel i ke svým dětem. Někdy se to vydaří, někdy ne.
  • Jak jsme sledovali pohádky před VHS a DVD

    U příležitosti blížících se vánoc a hledáním vhodných a zajímavých dárků jsem se skoro nechtíc dostal k zajímavé vzpomínce. A ono to také trochu souvisí s nadcházejícím 17.listopadem. Víte, na co jsme se dívali jako malí, když jsme o nějakém VHS či DVD neměli ani páru? No přece na DIA pohádky! Pohádky byly šířeny na filmovém pásu šíře 35 mm a obsahovaly obvykle 10 – 39 statických obrázků (políček). Není v tom tedy žádná zdravá výživa. Promítalo se zleva doprava…
    4. 3. 2010 13:08 (aktualizováno)
  • A za komunistů bylo líp! - Díl 6

    Poslední díl mého vzpomínkového seriálu seriálu se ještě bude věnovat hrám, které jsem opravdu hrál a na které vzpomínám z nějakého specifického důvodu. Když se nad tím zamyslím, bylo to už tak dávno a přitom vzpomínky jsou tak živé. A týká se to nejenom těch her, ale i té doby. Protože jsem byl ještě dítě, nikdy mne například nenapadlo šířit „nepohodlné“ texty pomocí počítače. Tedy v tištěné podobě…
    4. 3. 2010 13:04 (aktualizováno)
  • A za komunistů bylo líp! - Díl 5

    Můj vzpomínkový seriál na počítač Atari 800 XE provozovaný před rokem 1989 se dostal k dílu, ve kterém popíšu své herní klasiky. Je to výběr můj osobní a jsou to hry, nad kterými jsem strávil nejvíce času. Zároveň chci ukázat, jak to s počítači vypadalo v době předrevoluční a jak to vlastně fungovalo.
    4. 3. 2010 13:04 (aktualizováno)
  • A za komunistů bylo líp! - Díl 4

    V předchozích třech dílech jsem hovořil převážně o hardware, proto je čas to trochu změnit. Tenhle díl bude naplněn mými vzpomínkami na software, který jsem používal na svém Atari 800 XE. Dnes zmíním jen programy, chtěl jsem i hry a nějak jsem se rozepsal. Snažím se přijít na to, v čem bylo za komunistů líp, vzhledem k software. Z dnešního pohledu je to nepochopitelná věc, ale oficiálně v Československu neexistovala jakákoliv síť, nabízející software a hry k používaným počítačům…
    4. 3. 2010 13:05 (aktualizováno)
  • A za komunistů bylo líp! - Díl 3

    V třetím díle svého miniseriálu se zmíním o své lásce největší – Atari 800 XE. To je pro mne prostě herní modla, naučil jsem se na něm základům svého koníčku a později i profese. Nebylo to úplně jednoduché a režim nám stále házel klacky pod nohy – vše se muselo shánět nebo na koleně vyrábět (obvykle docela dlouho).
    4. 3. 2010 13:05 (aktualizováno)
  • A za komunistů bylo líp! - Díl 2

    Druhý díl vzpomínkového seriálu o počítačích, motivovaného blížícím se 17.listopadem. Překvapil mne ohlas prvního dílu, ale nechci dělat dokonalé technické popisy zařízení atd. Nemám na to znalosti, spíše si jen zavzpomínám, s čím vším jsem měl možnost pracovat či používat to. V roce 1985 jsem započal studium v Mat-fyz třídě na ZŠ s rozšířenou výukou matematiky a fyziky…
    4. 3. 2010 13:06 (aktualizováno)
  • A za komunistů bylo líp! - Díl 1

    V souvislosti s blížícím se 17.listopadem a zjištěním, že mladí lidé si už nedokáží pod pojmem „život za komunistů“ už nic konkrétního představit, jsem se rozhodl zveřejnit sérii několika článků popisujících mé zážitky a vzpomínky na dobu počítačového pravěku, pokud možno ještě před rokem 1989. Hned na úvod – jsem ročník 1974. V roce 1989 mi bylo 15 let, ale i to stačilo, aby si mne režim trochu pokřivil…
    4. 3. 2010 13:07 (aktualizováno)