„Tak nám zase zmizel odpadkový koš,“ stěžuje si dnes ráno kolegyně Janička. „Vám taky?“ ptá se Míša z vedlejší uličky, kterou postihlo podobné neštěstí.
Abyste pochopili, pracujeme v open space (čti oupenspejs). To s sebou přináší řadu (ne)výhod. Třeba, když chcete vyhodit zmačkaný papír, musíte ujít přes nějakých 20 metrů k hlavnímu odpadkovému koši. Jeden se pak za celý den s každým odpadkem nachodí.
Pokusili jsme se s kolegy systém zlepšit a po vzoru klasických kanceláří si dát pod stůl vlastní odpadkáč, který čas od času vyneseme. Paráda, teď mi stačí, když jen popojedu s židlí ke kolegovi a zpět, žádné dlouhé výlety!
Jenže, kde se vzal, tu se vzal, objevil se nám tu košožrout a bylo zle.
Košožrout openspejský (v originále známý jako basket-eater) je zvláštní chlupaté stvoření, které ve dne spí někde tiše v úkrytu a v noci se pak vydává na lov potravy. Jako potrava mu z nějakých záhadných důvodů slouží právě odpadkové koše. Je to taková hříčka evoluce, nová větev, která se vyvinula v onom relativně novém environmentu, kterým je open space.
Prostě večer ještě máte pod stolem svůj odpadkový koš a ráno po něm nejsou ani památky. (On je snad polyká celé v kuse.)
Pokud by někdo z vás náhodou měl s košožrouty zkušenosti, pokud by někdo z vás věděl, co na ta stvoření platí, dejte vědět. Není to vtip! Já i mí kolegové vám za to budeme velmi vděčni, protože nás opakovaně připravili již o několik košů!
Nutno podotknout, že koluje i alternativní vysvětlení celého incidentu. Naše firma prý (!) zaměstnává člověka, který má mimo jiné za úkol po večerech, až zaměstnanci odejdou, projít budovu a pokud nalezne nějaký odpadkový koš (rozuměj jiný, než ten oficiální, ke kterému to mají všichni daleko), jej vzít a zabavit. Jedna má kolegyně dokonce tvrdí, že toho pána spatřila u nás obcházet a koše odnášet, když se jednou v práci zdržela o něco déle.
Je to pochopitelně zcela směšné vysvětlení a vedle teorie o košožroutovi je značně nepravděpodobné. To by totiž znamenalo, že náš management nejen že najal, ale dokonce i PLATÍ člověka, který by zaměstnancům (tedy živitelům) firmy ztěžoval jejich pracovní podmínky.
Takový menežment by nejenže zasloužil zavřít do ústavu pro duševně choré s přísnou ostrahou, ale i hromadou žalobu za týrání podřízených.
Ovšemže je to celé nesmysl! Firma s takovým managementem snad ani neexistuje a pokud, tak bych v ní snad ani nemohl pracovat. Pravidelné zcizení našich košů zavinil košožrout a basta!
Ono ten open space je vůbec zajímavé prostředí. Kromě košožrouta se tu třeba objevuje i obrazožrout. To je ten tvor, co přes noc žere obrázky, které si pověsíte na stěnu, abyste se na pracovišti cítili o něco lépe…
Pokračování příběhu najdete v článku Návrat ztraceného koše.
Mam jednu synergicku teoriu. Pred par rokmi vedci na novom zelande spravili experiment. V kuchinke spolocnej pre niekolko kancelarii (spolu 70 zamestnancov) chceli zistit, kolko cajovych lyziciek je nutne kazdy den dodat aby ich tam bolo prave 70. Pocas jedneho roka tak jeden zamestnanec na konci pracovnej doby spocital vsetky lyzicky a ak ich bolo menej ako 70 tak potrebny pocet doplnil. A vysledok? Za rok bolo nutne dodat 200 lyziciek. Ak tento poznatok aplikujeme na kose, malo by to byt nejak podobne. Proste nedodavate do obehu dost kosov.
Moja rada, vyhradte 1 suplik namiesto kosa, dajte do neho sacok, a je to.
Trosku bych oponoval ... u nas se casem zjistilo, ze nestaci jen doplnovat (u nas se to tyka lzicek a (kupodivu) i sklenicek a hrnicku) ale spise tu existuje "nejaka" prirozena rovnovaha, hlidajici potrebyn pocek ke skutečnemu, přičemž vždy redukuje skutečný počet pod hladinu potřebného. Jednou se sefka nastvala, dokoupila hromadu všeho, že kam se člověk koukl videl lzicky, sklenicky a hrnicky ... netrvalo to dlouho ... prvni začaly schazet lzicky ... od te doby jsme od ni uz nic (krom vyplaty) nedostali :-(
To s tim suplikem je dobrej napad ...
Jinak me asi napada jen retěz, popř. při odchodu natřít koš nějakou organickou žíravinou nebo jedem :-)
Jinak naše zvířátko si více pochutnává než na koších, hlavně na nůžkách a pravítkách, a musí to být tvoreček inteligentní, protože mu nedělá problém vlést do šuplíků ...
Tak pozor,
jedná se o pravděpodobně málopočetný druh splňující podmínky ochrany.
Pokud tedy nechcete dostat vysokou pokutu, být celoevropsky a možná i celosvětově ostouzeni, chovejte se k němu dobře.
K potírání košů použijte látky odpuzující, leč ekologické, košožroutu neubližující. Chytíte-li ho do pasti, pak pamatujte, že musí být pohodlná, nesmíte mu ubližovat fyzicky, ani ho stresovat. Návíc musíte takto odchycenému košožroutu zajistit přísun čerstvé vody a košů.
Pokud ho, jako lidští tvorové chcete pustit na svobodu, pak pamatujte, že příroda není jeho domácí teritorium, pošel by zde hlady. Proto jej vypouštějte opět zásadně do kanceláří - nejlépe konkurence.
Čerpáno z připravovaného dokumentu ministerstva ŽP
Divejte se na to pozitivne: Stejne cely den sedite nebo lezite, takze drobna prochazka s omrknutim kolegyn neni na skodu. Pozor ovsem na fifaky, kteri vytvareji zbytecny odpad, aby mohli provest exkkurzi kolegyn.
Mozna by nebylo na skodu hodnotit pracovniky podle mnozstvi vyhozeneho materialu. To ovsem vyzaduje evidenci, takze zrejme dalsiho pracovnika (zvlaste na uradech). Pak ovsem kvuli uspornym opatrenim museji snizit vase platy.
Asi to bude zacarovany kruh.
btw - i open space lze zařídit tak, že se tam lidí cítí dobře a v pohodě. Jenže jak už to tak bývá - na jeden takový open space připadá dalších devět "dobytčáků", jak píše mm.
Já jsem měl zatím to štěstí, že jsem dělal jen ve dvou open spacech a oba byly dobře udělané - jednak tam byly perfektní podlahy a stropy, které tlumily zvuk, takže člověk neslyšel dupání kolegy na druhém konci místnosti a ani telefonování kolegyní nerušilo a byla tam funkční a dobře nastavená klimatizace, ze které netáhla zima, ani nebyl vydýchaný vzduch. Jednak byl dobře rozvržen prostor - nebyly tam jednotlivé uniformní ohrádky pro dobytek, ale byly tam z různých skříní, polic s kytkama i příček (prosklené se žaluziemi) vytvořeny menší "místnůstky", kde sedělo pohromadě čtyři až šest lidí. Každý měl kolem sebe dostatek prostoru (většinou rohový stůl 150x80+120x80) a navíc v případě potřeby byl ještě někde další normální stůl 150x80 pro rozkládání papírů, knih apod.
A hlavně - nikdo nebuzeroval, že by byly roztahané knížky a papíry na volných plochách apod. Škoda, že mne tamní práce a peníze moc neuspokojovaly. Prostředí tam bylo výborné.
Teď dělám ve firmě, která sedí v centru Prahy, v domě z počátku 20. století. Sice tam jsou krásné, vysoké stropy a silné zdi, ale tím výčet výhod končí. Kanceláře jsou mrňavé (cca 4,5x4 metry), už když tam jsme tři, tak si připadám hrozně stísněně. Prostor je zoufale nevariabilní, kanceláře jsou často průchozí (aspoň že ne ta moje). Děs. Ale hlavně, že to jsou "reprezentativní a seriózní prostory, žádný oupnspejs". Ještě, že můžu dva dny v týdnu dělat doma.
[autor]
Je-li kosozrout nejvetsim problemem vaseho openspace-u pak jste stastni a budte radi.
[16]
Zazil jste stastny openspace, i kdyz, pokud jsou pricky se zaluziemi a az do stropu, uz to vlastne openspace neni. U nas je bud vedro, smrad a hluk, nebo zima, smrad a hluk. Pricky konci 1.20 m nad zemi, takze lidi vstavaji a rvou na sebe pres ne. Zda se mi ze nejmin polovina lidi nepracuje a jen chodi sem tam a kafra. Bez celodenne nasazenych sluchatek bych nemohl vubec existovat. Problem je v tom, ze jsme tu v podstate hosty, takze si az tak moc stezovat nemuzu.
Pred tim jsme sidlili v nemodernich (rozhodne ne reprezentativnich) kancelarich bez klimatizace a i kdyz si nekteri stezovali na letni vedro, pozitiva mohutne prevazovala. Taky se mi zda, ze kdyz jsem mel klid, udelal jsem toho mnohem vic.
Kos nam nikdo nekrade.
Treba vytvorit pietne miesto s cedulickou:
"""Tu bol kedysi
ODPADKOVY KOS
So zarmutkom, smutiaci kolegovia."""
Odporucam aj fotografiu s ciernym ramikom.
A namiesto vencov treba dane miesto obsypat zmackanymi papiermi, obalmi z chips-ov a ostatnymi vecami, ktore by potesili vasho chybajuceho "kolegu" (vrecka z caju by som asi riesil inak...) Mozno "kosodlak" zisti, ze ma viacej roboty... Alebo ta pokefuje veduci :-(
[19] xmuf
jj, open space s příčkama 1,20 je vidět často - to je takové milé filmové prostředí (třeba takový Matrix nebo Constatine), vím, že jsem měl fakt kliku.
Ono takové rozdělení na buňky (kotce pro chovný dobytek) se dělá snadno, nemusí se nad tím přemýšlet, vejde se tam hodně lidí... Přitom open space je tak praktický prostor. Dá se členit příčkami dle potřeby - od velké zasedačky, až po pidikanceláře, kabeláž natahat přesně kam je potřeba... Jenže to by museli odpovědní managoři myslet a to hrozně bolí. :(
[20] maros
Tak tenhle druh nenásilného humoru miluju. ;) Výborný nápad.
[13] Ladislav Thon: Překlep, stane se. To ale nic nemění na podstatě mého sdělení. A je rozdíl mezi příspěvkem v diskusi a mezi nadpisem a příspěvkem v blogu, kterým by se měla věnovat vyšší pozornost a hlavně není problém je opravit.
[14] Rejpal: Česky umím docela dobře. A Vy? Ojedinělý překlep v rychlosti nic nezmění na kvantech dalšího projevu.
Mám takový pocit, že to řešíte ze špatné strany. Lisovaný umělohmotný koš stojí odhadem tak 30 Kč a nevidím důvod, proč by Vám je firma nezakoupila, když o ně požádáte. A pokud u vás uklízečky kradou nebo dělají jiné nepřístojnosti (to se stává), máte si stěžovat a žádat jejich výměnu. Zažil jsem problém s úklidem nejednou a nikdy nebyl problém uklízečku vyrazit a nahradit lepší.
[28] If necessary, we'll even use a comfy chair on the poor lady. Oh my. ;-)
Ale vážně - moji známí zažili ve firmě ztrácení drobných a stravenek ze šuplíků. Vhodně umístěná obyčejná videokamera viníka odhalila - byla to uklízečka a šla na hodinu. V takových případech není soucit namístě. Ideální je, když úklid zajišťuje správa budovy - pak sta čí firmě lusknout prsty a nemusí situaci přímo řešit.
Inkvizitor: to by to dotycna osoba nesmela mit v oficialni naplni prace (a neni to uklizdecka, je to separatni pozice).
[20], [23] Tak jsem to vcera pred odchodem z prace tak krasne naaranzoval a dnes prijdu do prace a pred pomnickem se objevil nas stary znamy kos s cedulkou: "Netruchlete, schovejte." Takze jeste jednou DIKY za skvely napad!
[33] Kolegove se pravdepodobne neodvazi (podobne pripady s kosi se opakuji soustavne - odhadem nekolik za mesic a nelysel jsem o nikom, kdo by se dosud odvazil) a ja se jiz o to nesnazim, protoze behem nekolika dni zminenou firmu opustim. Z jineho duvodu nez je kradeni kosu, i kdyz rad tvrdil opak 8-).
Martin Hassman ex-biochemik, umělecký programátor a publicista. Spoluzakladatel CZilly, zakladatel Zdrojáku, správce HTML5.cz, organizátor hackathonů, čekovacích muzejních nocí aj. akcí.
Přečteno 21 906×
Přečteno 21 619×
Přečteno 19 463×
Přečteno 18 857×
Přečteno 18 466×