Pod slovem evoluovat opravdu nehledejte nic neslušného. Jde o to, že věci, které vlastníme, zároveň vlastní nás. A pokud si pořídíte evoluční novinku, jakou e-čtečka e-knih je, procházíte evolucí i vy jako čtenáři – totiž evoluujete na e-čtenáře.
Před rokem jsem pořídil čtečku elektronických knih (nebyl to Amazon Kindle, ale Cybook Gen 3 – první e-čtečka, co byla běžně k dostání u nás). Během roku jsem se s ní sžil a přečetl necelé dvě desítky e-knih. A také jsem – jak si uvědomuji – prošel malou evolucí. O následky se tu s vámi podělím. Zda jsou pozitivní či negativní, to posuďte sami.
Při čtení první e-knihy jsem ještě byl poměrně nesvůj z toho, že neotáčím skutečné listy. Místo toho vždy jen zas a znovu mačkám tlačítko další stránka. Byl jsem nervózní i z toho, že mi má e-čtečka neukazuje přesný počet přečtený stran, vidím totiž jen ukazatel přečteného podílu knihy a z něj odhaduji, kolik mi ještě zbývá. A také mi z nepochopitelného důvodu přišlo divné číst e-knihy na veřejnosti – v metru či tramvaji. To všechno ale rychle přešlo a u třetí nebo čtvrté knihy mi to už přišlo samozřejmé. Tohle byla jen otázka zvyku.
Překvapilo mě, že jsem začal číst rychleji. Opravdu. Při čtení e-knih nejsem rozptylován otáčením stránek, obvykle ani grafickou úpravou knihy (řada e-knih je prostě nekonečný plynoucí text bez obrázků) a ve výsledku čtu rychleji. Nejvíc je to znát v mé oblíbené (čtecí) poloze – tj. v leže. U běžné knihy se totiž nevyhnete častému převalování, které vás ruší a zdržuje.
Také čtu víc knih než dřív. Tohle mi potvrdili i další majitelé e-čteček. Skoro to vypadá, jakoby e-čtečky o něco málo zvýšily konkurenceschopnost čtení vůči sledování televize a dalším druhům moderní zábavy. Natáhnutí se v posteli a sáhnutí po e-čtečce se pro mne už stává jakousi rutinou. Dokonce po ní často sáhnu ještě před tím, než si uvědomím, jakou knihu to mám právě rozečtenu. Prostě jsem si vybudoval zvyk „otevřít a zapnout čtečku“ a teprve pak řeším „co v ní je“. Je to trochu podobné, jako jsem si ve svém útlém mládí před mnoha a mnoha lety vybudoval (zlo)zvyk zapnout televizi a pak teprve zkoumat, co to právě dávají.
Navíc jsem si uvědomil, že čtu i knihy, které bych před tím nikdy nečetl. Důvodů je víc, tohle je jeden z nich: Klasický proces získání knihy je složitý a neefektivní. Skládá se z několika kroků. Někdo mě upozorní na zajímavou knihu. Následně si na to při návštěvě knihkupectví (české knihy s ohledem na výši poštovného stále kupuji hlavně v kamenných obchodech) musím vzpomenout, dokázat knihu najít, prolistovat a rozhodnout se, zda ji zaplatím. Ač se to nezdá, jedná se o tak velké množství kroků, že většina knih se až k tomu poslednímu nedostane. (Někdy je to samozřejmě dobře – slouží to jako filtr, nelze číst všechno, na druhou stranu je to občas škoda.) Možnost pořídit si knihu během několika minut z pohodlí domova (a to opravdu jen za pár minut!!! po té, co ji můj dobrý známý pochválil na Twitteru a já si rychle dohledal její recenze a řekl si, že to prostě musím mít) vede k tomu, že čtu i knihy, které bych jinak nikdy nečetl. A rozhodně toho nelituji – naopak. Otevřelo mi to nové obzory!
Mám pocit, že jsem zatím moc chválil. Tak teď přijde změna k horšímu. Začínám se totiž absolutně ztrácet v tom, co si chci přečíst. Nemám už pořádný přehled v tom, jaké e-knihy mám. Doslova. Mám v e-knihách naprostý chaos. (Nepřímo to souvisí i s předchozím bodem o pořizování většího množství knih.)
Dřív jsem měl na nočním stolku hromádku knih čekajících na přečtení a když narostla natolik, až se v mém pokoji viditelně setmělo, protože začala zastiňovat okno (ano, to se mi už skutečně několikrát stalo 8-), bylo jasné, že to musím akutně řešit, než mě celá ta hromada zasype a za živa pohřbí. Hromadu jsem pak musel probrat, některé tituly přeřadit do sekce „maybe or probably never“ a ukrýt je do skříně nebo – v ideálním případě – neznámo kam.
Je to taková má malá úchylka na knihy, ale naučil jsem se s tím žít. Ovšem s e-knihami je tahle situace nepředstavitelně horší. Za několik hodin si můžete stáhnout nejen desítky knih, které si chcete přečíst, ale stovky nebo tisíce. Považte, to už není hromada knih, to je celá hora! Jenže jak to řešit? Jak zůstat nad věcí a nenechat se těmi knihami pohřbít? Zatím nevím. Budu se muset naučit, udělat v knihách pořádek. Možná dokonce zavést malou evidenci knih, které si chci přečíst i s uvedením priorit. Zda to ale reálně pomůže, nevím. Je to vlastně první vážný problém, na který jsem s e-knihami narazil, a ze kterého jsem zatím trochu bezradný.
S rostoucím počtem přečtených e-knih začínám mít pocit, že všechny knihy na světě jsou stejné. Opravdu. V e-čtečce vypadají všechny knihy stejně (nebo aspoň většina z nich). Stejné písmo, stejné řádkování, stejná velikost stran. Na jedné straně mi to umožňuje rychlejší čtení (nastavím si optimální parametry, přivyknu na ně své oko a to pak letí po stránkách jako nedostižný Shinkansen), na straně druhé už po takové třetí e-knize jsem si začal uvědomovat, že mi každá kniha „chutná“ stejně. Zmizela typografická jedinečnost, zmizela vůně charakteristická pro některé knihy, zmizel onen hřejivý pocit, který vyvolávaly obzvláště graficky povedené obálky některých knih. Do té doby jsem si neuvědomoval, že mi na tom záleží. Teď vím, že záleží, a e-knihy to nemají.
Co s tím? No nic moc neuděláte. Snažím se to trochu kompenzovat změnou nastavení čtečky podle knihy, kterou právě čtu. Bezpatkové písmo se mi čte snáz, ale číst v něm třeba fantasy nebo poezii, to může jedině barbar 8-) Není nic snazšího než přepnout v e-čtečce písmo a hned máte ze čtení jiný pocit. E-knihy vám pak nepřipadnou jedna jako druhá. Nepomáhá to moc, ale trochu ano.
Možná by pomohlo vytisknout si přebal knihy a obléknout do něj svou e-čtečku. Ne, nesmějte se! Zatím jsem to nezkoušel, ale pokud by to fungovalo, dovedu si to představit jako zajímavý byznys. Čtenář si stáhne (a zaplatí za knihu) a vedle toho si může připlatit za stažení krásného přebalu, který si vytiskne a okrášlí si jím svou e-čtečku. To by se mohlo ujmout. Jak totiž můžete vidět na fotkách, e-čtečka je značně neromantické zařízení (mnohem míň než třeba můj telefon), a takový pěkný barevný přebal by s ní udělal divy.
Možná to budu řešit podobně jako přistupuji k filmům.
Na ty lepší si totiž zajdu do kina a pěkně si je vychutnám, ty ostatní mi ale postačí vidět doma na počítači nebo v televizi. Podobně bych knihy, na které se opravdu těším (třeba od mého oblíbence Neila Gaimana), raději měl v pohodě tištěné, z krásnou obálkou v Gaimanově stylu. Ale těch 90 % ostatních knih si bez obav přečtu v elektronické podobě.
Tím se se dostáváme k důležitému závěru.
Otázka je, zda na to dokáží zareagovat vydavatelé. Když si už na Amazonu objednám tištěnou knihu (protože patří mezi ty, které si chci opravdu vychutnat), bude ke mě putovat pár dní až týdnů. Jenže já se na tu knihu moc těším. Nemohl bych zatím dostat přístup i k její elektronické podobě? Co dostat alespoň dočasný přístup k první části knihy, než ke mně balíček dorazí? Za něco takového bych v některých zvláštních případech byl možná i ochoten něco připlatit.
Možná se teď ptáte, zda čtu převážně e-knihy.
Ne, je to zhruba půl napůl s klasickými knihami. Ale to vychází faktu, že zatím nemám dostatečnou možnost volby. Řadu knih v elektronické podobě prostě neseženu nebo jen za nepřiměřenou cenu. A vedle toho je zde řada e-knih, které lze získat zdarma (ať již legální či nelegální cestou). Tato dostupnost má na rozhodování přímo kruciální vliv. Je to dokonce tak špatné, že do situace, kdy bych si mohl výhodně pořídit obě podoby knihy a svobodně bych se mezi nimi rozhodoval, jsem se zatím ještě vůbec nedostal. Snad to časem přijde.
Přemýšlíte, zda je lepší číst knihy na e-čtečkách s elektronických inkoustem (tak je čtu já na svém Cybooku) nebo je chcete číst na svém Palmu, iPhonu, Androidu či (brzy již) iPadu?
To musíte vyzkoušet sami. Já šel zcela jasně za elektronickým inkoustem a nemohu si ho vynachválit. Zpravidla celé dny sleduji obrazovku počítače a očím to nedělá zrovna dobře. U elektronického inkoustu, který se chová jako klasické papírové knihy, tak nechávám oči svým způsobem relaxovat (minimálně je to nějaká změna).
E-čtečka v iPadu se jistě ujme (viz zmíněná Alenka) a dovedu si představit, že bych na něm přečetl pár knih, ale zatím si nedovedu dobře představit, že bych na něm přečetl desítky či stovky knih (ale zatím jsem to nemohl vyzkoušet). Naopak u elektronického inkoustu si takové množství knih představit teď už dovedu. Jen musím vyřešit, jak se v tom milionu e-knih neztratit. A taky zařídit ty barevné přebaly. Ty hlavně.
Pozor, autor tohoto článku pravidelně svými statusy spamuje Twitter. Zlé jazyky dokonce tvrdí, když ho dokážete sledovat minimálně měsíc, tak si můžete být jisti, že vás už v životě nic horšího nepotká.
Ahoj.
Mám Cybook Opus (moja drobná recenzia na http://blog.michalkoci.com/Article.aspx?ArticleId=233 ) a mám v zásade podobné skúsenosti ako Ty, s tým rozdielom, že chaos s veľkým množstvom kníh v čítačke som si vyriešil po svojom - v čítačke si udržujem malé množstvo kníh, iba tie, ktoré čítam, v blízkej dobe čítať budem, alebo som čítal a je vysoká šanca, že sa k nej budem chcieť v blízkej dobe vrátiť. Cca 50 kníh.
Elektronický papier ako taký je úžasná technológia a kto to nevidel a neskúsil ťažko pochopí. Obvykle potom každý kritizuje vysokú cenu (áno, nie je nízka), ovšem za cenu menšej námahy zraku a tým pádom jeho šetrenia to mne osobne stojí. A za to pohodlie pri čítaní, ako si spomenul v článku, vlastne tiež. Nemusieť sa prevalovať z jednej strany na druhú, nemusieť držať v ruke často ťažkú knihu, to je úžasné.
To, že každá kniha vyzerá rovnako mi zatiaľ nevadí. Keď bude, tak ako si spomenul, dá sa zmeniť font, prípadne aj veľkosť fontu. Kto je veľký zástanca peknej typografie, tak mu čítačka asi moc nesadne, bežným nenáročným čitateľom asi áno.
Mifko
@Mifko Já mám v Cybooku také nahraných jen cca 40 knih. Ale ty tisíce e-knih co se mi hromadí jinde (ať již fyzicky u mě na disku nebo jen jako "odkaz ke stažení/zakoupení později") mě zcela děsí a už se v nich nevyznám a zcela ztrácím přehled, co potřebuji v nejbližší době přečíst a co nikoliv.
Ono to samozřejmě půjde vyřešit, ale bude to vyžadovat trochu disciplíny, na kterou jsem jako klasický čtenář nebyl zvyklý 8-)
Já mám za sebou se vztahem se čtečkou (Sony-PRS 505) teprve půl roku, ale přizám se, že mé pocity jsou hodně podobné jako má autor blogu. Čtení na veřejnosti (většinou dopravní prostředky) chtělo trošku zvyku (např. se mi stalo, že neznámý spolucestující tak dlouho pošilhával mým směrem, až si nakonec vytáhl zápisník a poznačil si název a typ přístroje:)), ale teď už mi to přijde uplně přirozené.
Co se týká typografické stránky, přebal a "chuť" knížky mi nechybí, horší je to se samotnou úpravou textů, ale tak nějak jsem slevil a zvyknul si. Výhodou zase je, že má každá kniha stejný - a pohodlný - rozměr. I váhu. V mé čtečce navíc není problém (nejen) fonty měnit, spousta tipů a dobrých rad je na tomto webu http://www.pepak.net/ (autorovi webu tímto velmi děkuji).
Pořádek v knihách mi udržuje a dobrým pomocníkem při převodech mezi formáty mi je open source program Calibre (fajn funkce je stahování metadat o knize z ISBN databáze).
Martine, díky za článek. Šlo by něco napsat i o zdrojích knih? Placené, neplacené, technické, krásná literatura, anglické versus zahraniční...
Jen drobně k iPadu - včera jsem na něj koukal, a díky aktivnímu podsvícení a lesklému displeji jako zrcadlo se vůbec nehodí na čtení knih. Ve dne se v něm všechno odráží, v noci oslňuje. Pokud už čtečka, tak e-ink.
Já tedy e-čtečku zatím nevlastním, ale některé popisované znám i ze čtení na mobilu.
Co jsem před více jak 3 roky začal používat mobil (SiemensME75+TequilaCat Book Reader) ke čtení, také u mě počet přečtených knih nezanedbatelně stoupl.
A k zachování povědomí toho, co jsem přečetl nebo co si přečíst chci, se mi osvědčil malý český web: knihi.cz
@petr ci pavel Používané formáty v počítači obecně editovat jdou, ale není to vhodný způsob - jsou to formáty pro prohlížení, změny je lepší dělat ve zdrojových dokumentech (podobně jako není vhodné dělat změny PDF, ale raději změnit zdroj a vygenerovat PDF nové). Rozhraní e-čteček pak bývá jednoduché, většinou není pro psaní textu dělané, některé čtečky jsou sofistikovanější mají klávesnici (hardwarovou nebo softwarovou), možnost vkládání poznámek, skic, jejich následnou synchronizaci s PC atd.
@Radek Hulán Ke zdrojům knih můžu stručně říct to, že je to zatím velmi špatné. Myslím svět, o ČR nemluvím, tak to není prostě žádné 8-) Bavil jsem se nedávno s jedním českým nakladatelstvím, o čtečkách prý vědí a uvažují o nich, ale žádné termíny neřekli.
V tuhle chvíli je bezproblémové snad jen získávání knih, které jsou veřejně zdarma nebo knih, které jsou k dispozici nelegálně. U jakéhokoliv jiného způsobu narážím na nějaké větší či menší ALE, což mě dost mrzí. Doufám, že se to bude zlepšovat. Když budu mít nějaké slušné srovnání, tak něco sepíšu.
Já mám iRiver Story a musím také potvrdit po pár týdnech používání podobnou zkušenost. Částečně je to asi "novostí" čtečky, ale čtu určitě víc, rychleji a s větší radostí. Ještě se mi navíc oproti uvedenému (el. inkoust, výdrž apod.) líbí to, že knihu otevřu přesně tam, kde jsem ji zavřel, takže odpadly záložky a hledání :-)
A situaci s množstvím knih a dokumentů jsem vyřešil tak, že si nahrávám do čtečky pouze ty, které opravdu chci v dohledné době číst. Přinutilo mne to k tomu velmi rychle - první, co jsem udělal na začátku, bylo zaplnění celé 2GB paměti čtečky pdfky několika sty vědeckých článků, které jsem při své práci nasbíral. Ve výsledku jsem se okamžitě ztratil a musel jsem tenhle přístup přehodnotit. Takže teď tam mám dokumentů a knih ke čtení asi do 30.
Obálky mi zatím nevadí, vadí mi ale v řadě případů nedotažená typografie - především zarovnání do bloku a vznikající řeky. Taky nemám rád na delší texty bezpatková písma. Proto si obzvlášť delší texty snažím předem převést podle svých představ (do EPUB, příp. PDF).
A ještě na závěr díky za zajímavé postřehy. Na legální knihy v češtině se taky těším.
Tie hory kníh my hneď pripomenuli anime Read or Die.
Ja som s tým anime podobne ako ty s e-knihami. Databázu si poctivo robím (obyčajný tabuľkový procesor v .ods). Mám zoznam toho čo som videl, čo ešte chcem vidieť, nechcem vidieť a to na čo chcem zabudnúť. :-) Ďalej to čo prekladám, čo treba preložiť a podobne.
Ináč to ide aj dosť do peňazí už som si kúpil druhý 1TB disk na zálohy pretože sa my už nechce zálohovať na DVD.
ps. tiež mám v elektronickej forme pár kníh doc, pdb, plf (asi tak 2GiB) Ale som trochu upustil od čítania pretože s horúcim notebookom na kolenách to predsa len nieje ono. Takže som zvedavý ako by som dopadol s e-bookreader-om.
Výborné objektivní shrnutí. Také jsem došel k relativně podobným poznatkům. Čtu na čtečce Hanlin V3. Mám přečteno cca 30 knih. Absolutně souhlasím, že papírovou knihu ještě dlouho nenahradí, ale je to dost dobrá alternativa. Téměř všichni majitelé čteček se shodnou na tom, že by knihy rádi kupovali, kdyby bylo kde. Jedno české vydavatelství už začíná dělat první kroky. www.wknihy.cz
@_r3450n_ Ta myšlenka je známá, třeba na http://www.mobipocket.com bývá u knih "download free sample" (tenhle web ale už moc dobře nefunguje, před lety ho koupil Amazon a nechává ho umřít). Myslím, že to podobně bude časem všude, zatím to ale rozhodně není zvykem.
citacku e-knih zatial nemam, laka ma to, ale zatial ma odradza cena. kedysi som skusal citat e-knihy na palm zire 72. nebolo to vsak ono - po chvilke citania ma vzdy zacala boliet ruka od neprirodzeneho drzania. tak som to po par knihach vzdal a vratil sa ku klasike
inak ta skinovatelnost citaciek sa da vyriesit velmi elegantne - na zadnu stranu dat tiez e-papier a po otvoreni knihy by si citacka sama zmenila "obal". len kto by to zaplatil ze :)
Dle bulvárního napdisu jsem čekal sra*ku vezoucí se na mainstreamu, ale nakonec se z toho vyklubal docela prima textík. Jelikož čtu elektronické knihy na všemožných čtečkách, počínaje Palmem a HandErou blahé paměti už cca 15 let, tak speciálně díky za přípomínku toho pocitu když jsem první den četl ebook v tramvaji, úplně jsem pozapoměl jak lidi pokukovali a jak jsem si na to chvilku musel zvykat :-)
I ten opisovací zážitek jsem také minimálně jednou ve vlaku zažil... :-)
Zatím jsem e-reader žádný nezkoušel a ani neplánuji. Nedovedu si představit čtení knihy bez otáčení listů, sledování kolik jsem přečetl, vůni nového vydání apod:)
Samozřejmě tady mluvím o beletrii, u odborné literatury je to dle mě v pohodě... Ba naopak já si teď svou malou knihovničku zakládám:)
Diki Martine. Ja neak tusil ze Rupert je magor a ze podle nej u eknih jde jen o to aby si lidi nakoupili i knihy, ktere by si v klasicke forme nekoupili protoze by jenom stinili svetlo :) Po precteni neakeho vzorku si asi lidi moc krat rozmysleli jestli chteji investovat a to se nelibilo.
Jde o to ze kdyz mam rad treba styl fantasy, ale nelibi se mi spusob jakym pise treba Terry Prechet tak u e-knihy se tim padem nemuzu podivat jakym stylem je kniha psana a jestli se mi to bude chtit cist. Normalne prijdu do knihkupectvi prectu si kousek a vim na cem jsem.
Degradovat cteni knih a vzdelavani na business to jo, na to by je bylo.
V e-knihach je budoucnost, ale zalezi jen na lidech jaka ta budoucnost bude. Jsou dve moznosti. Lidi si prosadi stejne sluzby jako u klasickych knih a podstatne mensi ceny vzhledem k nakladum a nebo budou kupovat nadale kocku v pytli a platit za ni jeste vic nez za klasickou knihu.
Pekny clanok, uz som majitelom citacky elektronickych knih skoro 2 roky (PRS-505) a moje skusenosti su priblizne rovnake ako popisuje autor. Na citacku si treba naozaj zvyknut, najma na to ocumovanie v mhd :) Precital som na nej uz niekolko desiatok knih. Co sa tyka triedenia knih, tak odporucam mat v pocitaci komplet kniznicu, zoradenu podla autorov a do citacky si nakopirovat iba knihy, ktore chcete citat - inak je tom naozaj chaos. Dalsim velkym problem je nedostatok zdrojov e-knih, vacsinu mam v kniznici nelegalne z jednoducheho dovodu, ze bud sa nedaju zohnat (vypredane, neplanuje sa dotlac) alebo sa nedaju ako e-knihy kupit. Ked si chcem nejaku e-knihu v cestine ci slovencine kupit nemam sancu :(
V najnovsiej verzi typografickeho programu Adobe InDesign CS5 je uz podpora e-knih, snad sa blizi doba s lepsie naformatovanimi knihami a dostupnostou, kedze sa bude dat e-kniha vyplut rovno "z vyroby" :)
Pěkný článek, děkuji. E-booky čtu cca 10 let, začínal jsem na Palmu a přesně si pamatuji, že jsem si ze začátku připadal trošku divně, když jsem si četl na veřejnosti. Teď mám asi 4 měsíce čtečku od Sony a přestože je na ní čtení luxusní, trošku mi vadí velikost a proto si ji s sebou neberu všude. S Palmem jsem neměl problém třeba jít v pátek na pivo a totálně se zrušit. Díky hardcase a malé velikosti jsem věděl, že to pda vydrží víc než já. Čtečku, i když je v pouzdru, s sebou radši neberu.
Pokud jde o hromadění knih, které chci přečíst - já to řeším tím, že mám v pc adresář do kterého takové knihy házím a postupně si vybírám.
Ja ctu e-knihy z mobilu Nokia 6230i (ano ten co ma malinky display a je asi pet let stary) je to uplne v klidu. Podle toho jestli ctu za jizdy v metru, nebo za chuze, nebo v leze ci v sede si volim pismo. Pro mne je zakladni vyhoda (kterou ale asi specializovana ctecka knih nema) je to ze muzu cit naprosto vsude. Stojim v metru na jedne noze, kolem mne naval a ja muzu cist, ve fronte u kasy - klik, klik a mam knihu otevrenou na poslednim odstavci, ktery sem cetl.
Myslel sem ze maly display bude nevyhodou, ale opak je pravdou. Ctu radeji na Nokii nez na MDA, prave protoze pri zapnuti automatickeho rolovani, ctu jenom jeden radek, ktery mi nez doctu odrotuje nahoru a ja zase ctu ten sami radek. Ve velke knize neudrzim radek (proste mi utece i kdyz ma patky) a ja musim dohledavat co vlastne ctu. To se mi stava dost casto a trochu se mi to stavalo i na MDA, na tom malem displei co ma nokia se mi to nestava, na radku je i pri nejmensim pismu maximalne pet slov a to se akorat dobre cte. Ocima vubec neprejizdite, a to je fakt odpocinek pro oci ve srovnani s papirovou knihou. Navi c muzete zapnout "Bilou na cerne", narozdil od knihy ktera vam sviti do oci odrazenym svetlem od bilich stranek.
Jediny duvod proc si poridit ctecku knih pro mne zustavaji technicke knihy, kde potrebuju mit obrazky a zdrojove kody, pro beznou beletrii mi to prijde uplne zbytecne.
Nejsem zbytečně sentimentální, takže pro mě "obracení listů" a "vůně knihy" nemají nějaký zvláštní význam. Dříve jsem přečetl cca 20-30 knih na mobilním telefonu (aplikace ReadManiac konvertuje txt->jar). Kvůli (Díky) vadě zraku jsem si mohl při čtení bez brýlí umístit mobil do místa kam přirozeně zaostřím (cca 10 cm od oka), což mělo několik výhod (čtení v libovolné poloze, netřeba jakéhokoliv pohybu, možnost číst při zhoršených světelných podmínkách, minimální namáhání oka (ač s podivem mě ani po dlouhém čtení nebolely oči)) a pár nevýhod (např. kvůli vysoké paralaxe jsem mohl číst jen jedním okem - což mnohdy při čtení vleže na boku ani nevadilo, protože to má člověk stejně půlku hlavy zabořenou v polštáři).
Nicméně tohle je takové exotické.
Pak jsem si pořídil čtečku od Han Lin a jsem s ní spokojený, přečetl jsem už desítky knih. V počátečním nadšení jsem si jich do knihy stáhnul cca 4000 (výměnné sítě - kdo hledá najde) i když teď mi to přijde jako zbytečné (i když - když nevím co si přečíst, tak náhodným zadáním několika čísel něco vyberu a už jsem takhle narazil na pár nových a zajímavých autorů.
Další výhodou je možnost čtení textů, které se ve fyzické podobě nevyskytují vůbec - například v současné době je to pro mě Stargate - Horizont.
Kupodivu co bych v e-podobě nechtěl jsou různá skripta a technické texty - v těch je potřeba rychle listovat, psát si poznámky na okraje a tuto možnostmají zatím e-booky dost omezenou...
4Já: ReadManiac pouzivam taky a lze ho pouzivat i tak ze knihy nahravate primo na pametovku a on to z ni umi precist. Ale chce to mit takovy mobil ktery umi pracovat s IO knihovnama. Coz teda umi vsechny nokie S40 a dnes uz skoro jakukoli jiny mobil. Ja osobne neinstaluju novou aplikaci kvuli kazde knize, proste tam jeom tu knihu nahraju na pametovku a ctu.
Ahoj Martine a spol. O ctecce uz dost dlouho uvazuju, ale chtel bych ji hlavne na cteni odborneho textu, takze obcas nejake schema, kousek zdrojoveho kodu, apod.
Kdysi jsem zkousel cist na Palmu T3 a s obycejnym textem to slo, ale prave odborny text, kde se mi zdrojaky programu zalamovaly na tri radky apod., se moc cist nedal.
Zajimalo by me, jake s tim mate zkusenosti - je 5 nebo 6 palcu dostatecne i pri normalni velikosti pisma? Jak si programy pro prevod formatu poradi s ruznym formatovanim textu, obrazky, schematy a tak?
Nepoužíváte někdo předčítání knih počítačem? třeba v autě? Docela dlouho se snažím najít použitelný software, ale bohužel se nedaří. Ideálně aby uměl číst strukturovaný text. Třeba HTML tagy ( jiným hlasem než normální text, prodleva na konci kapitoly, atd...). Aby to ve výsledku nebyl monotóní balast. Myslím teď anglický, za český se zlobit nebudu, ale nevěřím že bude použitelný.
Knížky typu "Thinking in Java" by se dali naprosto v pohodě v autě pře-poslechnout ((-:
Malinko mi chybi jedna hodne podstatna vec: TRVANLIVOST e-knihy.
Skutecna kniha jsou informace i s mediem v jedne, celkem trvanlive, forme (normalne ctu knihy stare desitky let, ktere si koupili moji rodice, nebo i prarodice).
E-kniha je ale jenom informace - a ta, i kdyz vypalena na DVD (budu mit za 20 let jeste DVD mechaniku?) se ztrati velice snadno - a tim ze na jednom DVD budu mit tisice knih, muzu napr. pri stehovani prijit behem chvilky o celou svou knihovnu.
Takze e-knihy jsou fajn, ale papirove knihy nemuzou (alespon pro me) nikdy nahradit.
@belzebub To je nějaký nesmysl, ne? Své soubory si s sebou nesu za ty roky a mám je pořád u sebe nezávisle na používaných médiích.
Takové vypalování knih (od dob Koniáše) nejenže nemá budoucnost, ale je to zastaralý způsob už dnes, to se nezlobte, ale dnes umíme ukládání dat řešit přeci jen lépe.
Některé eshopy nabízí možnost skladování knih u nich, resp. pokud si jednou knihu koupím, mohu ji u sebe po přečtení smazat, ale kdykoliv si ji budu schopen opět stáhnout. To je poměrně pěkné řešení a doufám, že brzy budou stejnou cestou pořizovat i filmy. Data burning is dead.
Pekny clanok, zaujalo ma ze mam velmi podobne skusenosti. Svoj e-reader (Cybook Gen3) pouzivam uz cez 2 roky.
Citam hlavne beletriu v PDB (bohuzial kvalitny legalny zdroj knih v cestine alebo slovencine som zatial nenasiel), skusal som citat aj pracovne veci ale PDF A4 sa mi nechcelo konvertovat do formatu, ktory sa zmesti na displey.
Zatial som precital desiatky knih, cital som hlavne v MHD ale "normalnych" knih som sa nevzdal a striedam obe (v poslednom case cestujem do prace autom a citam uz len doma). Klasicke knihy stale rad kupujem a poziciavam priatelom - je to stale pekny bytovy doplnok.
Povodne som si pomerne vysoku investiciu (objednaval som priamo od Fr. vyrobcu) ospravedlnil tym, ze budem citat v anglictine (investicia do vzdelania) a vyuzivat moznost prekladu internym vykladovym slovnikom ale precital som takto jedinu knihu kym som nasiel obrovske zdroje knih v cestine a PDB formate.
Co sa tyka samotnej citacky, aj po viac ako 2 rokoch je vydrz baterky velmi dobra a vsetko funguje ako ma.
Autorom navrhovany farebny obal som vyriesil kupou original kozenneho obalu, ktory tomu dava pocit luxusnej knihy.
Osobne ma prekvapuje, ze citacky su stale pomerne drahe a asi preto malo rozsirene. Ja som s tou svojou velmi spokojny, momentalne na trhu nie je pristroj, ktory by ma motivoval k zmene.
Jedine co mi na nej chyba je moznost citania novin alebo aspon neformatovanych RSS feedov mojich oblubenych rannych webov. Skusal som rozne nastroje, ktore mi rano vygenerovali spravodajstvo ale bol som lenivy updatovat spravy kazdy den.
Co sa tyka orientacie v ulozenych knihach, na citacke ich mam aktualne len 10-20, ktore si chcem precitat a zvysok mam ulozenych niekde na diskoch (zbieram len PDB a snazim sa to archivovat po autoroch ale mam v tom celkom chaos).
[35]
Souhlasim, souhlasim, ale ja nemluvim o roce nebo dvou, mluvim o treba 20 letech - nevim jak Vy, ale ja mam obcas velke problemy dostat se treba ke zdrojakum neceho co jsem programoval pred 15 lety.. a to jsem tehdy zalohoval pravidelne na diskety (takze ztraceno) a kopiroval jsem to z pocitace na pocitac - ale presto jsem vetsinu veci starsich 10 let ztratil nebo nejsem schopen se k nim dostat.
Muzete argumentovat ze jsem prase a ze je to moje vina, ale to nic nemeni na tom ze par souboru ztratim snadneji nez hromadu knih :)
@belzebub Data na disketách nebyly běžně čitelné ani po třech letech, tam to s těmi dvaceti lety už přímo moc souviset opravdu nebude 8-)
Snadno bychom dokázali, že přijít o soubor je mnohem těžší než o knihu, už jen protože soubor se bude běžně nacházet na místech, nejen u mně doma na počítači, ale hlavně tam venku, kde přežije věky. Řada dat je na internetu zarchivována navěky (v horizontu lidského života na věky), dokonce ač by si to někdy původní autoři nepřáli. Tohle myslím, že naopak funguje moc dobře.
V době rychlého internetu a prakticky neomezené úložní kapacity není důvod skladovat data u sebe a starat se o ně, když to jinde udělají lépe.
[38]
Myslim ze si moc nerozumime - ano, spousta dat je archivovana na netu "naveky" - ale co je "naveky"? Internet neexistuje tak dlouho aby to melo nejaky skutecny vyznam - ve skutecnosti je to vesmes maximalne 10-15 let.
A i tak - pokud to nejsou opravdu hodne oblibena data, zapadnou snadno. Navic to ze si to muzu kdykoliv stahnout znovu treba z amazonu je sice hezke, ale myslim ze nikdo nemuze vedet jestli za 20 let vubec bude nejaky amazon, nebo dokonce jestli vubec bude nejaky internet :) - uznavam ze to dost prehanim, ale proste pokud se bavime o desitkach (nebo i stovkach) let, prijde mi kniha vyrazne odolnejsi :)
Opravdu nevim co bude za 20 let - ale az pujdete v postkatastroficke budoucnosti kolem moji zemljanky, kde se budu valet v trave a cist si skutecnou knizku, zatimco vy budete mit jenom nejakou bezcennou plastikovou vecicku, muzeme v nasi diskusi pokracovat :)
@belzebub V časovém horizontu lidských dějin má samozřejmě smysl o přednostech trvanlivosti knih uvažovat (a také se o tom globálně již uvažuje), ovšem nikoliv v rámci horizontu lidského života.
To s tou katastrofickou budoucností totiž není pragmatismus, to je čistá paranoia.
V takovém případě by potřeba knih asi bylo to poslední, co by mě trápilo. A pokud bych už měl čas na čtení, napsal bych si remaky svých oblíbených děl sám od Shakespeara po Tolkiena. A dalo by mi to víc, než jejich čtení. Na to je znám dostatečně dobře 8-)
Martin Hassman ex-biochemik, umělecký programátor a publicista. Spoluzakladatel CZilly, zakladatel Zdrojáku, správce HTML5.cz, organizátor hackathonů, čekovacích muzejních nocí aj. akcí.
Přečteno 23 950×
Přečteno 23 424×
Přečteno 20 400×
Přečteno 19 616×
Přečteno 19 480×