Evropský Parlament blokoval reformu Copyrightu 113% hlasů
Jeden z klíčových výborů Evropského Parlamentu nedávno hlasoval o změkčující reformě kopírovacího monopolu umožňující opětovnou publikaci a přístup k tzv. osiřelým dílům, tedy k takovým částem kulturního dědictví, které nemají dohledatelného vlastníka autorských práv.
V okamžiku kdy se dílo stane osiřelým, je v podstatě pro veřejnost ztraceným dokud nevyprší monopol (v současnosti 70 let po smrti autora). Tomu mělo učinit přítrž hlasování právního výboru (JURI) které proběhlo 1. března, na jehož základě měl být nastaven kurz pro řešení tohoto problému v Evropském Parlamentu. Nicméně lobby vlastníků práv (v tomto specifickém případě kolektivních správců práv jako je např. OSA nebo Dilia kteří z osiřelých děl těží) může mít radost, protože tento návrh byl zamítnut poměrem 14 hlasů proti reformě, 12 pro reformu.
Zajímavé ovšem je, že tento výbor má pouze 24 členů, přičemž jeden z členů nebyl hlasování přítomen (ani jeho zástupce). V hlasování by tedy mělo být maximálně 23 hlasů. Prostým součtem 14 proti a 12 pro ale dostaneme 26 hlasů. Hlasování se tedy zúčastnilo překvapivých 113% hlasujících.
Ještě zajímavější je, že když byl výbor upozorněn na fakt, že je tu o tři hlasy více, a že tyto nadbytečné hlasy určují výsledek (pokud bylo 12 pro reformu, pak by proti mělo být jen 11), a bylo žádáno nové hlasování, byla žádost o nové hlasování zamítnuta.
Vzhledem k tomu, že hlasování proběhlo v právním výboru (JURI) jehož odpovědností je zajistit integritu a důvěryhodnost Evropského právního systému jako celku, je celý případ o to zarážející (pokud pro vás není rovnou alarmující jako pro mě).
Asistent MEP Christiana Engströma, Henrik Alexandersson tento případ vtipně označil za „dočasnou formu demokratického přebytku“.
Nutno podotknout, že nešťastně zašmodrchané hlasování se týkalo pouze dodatků k reformě Copyrightu ohledně zpřístupnění osiřelých děl. Samotná reforma by se ovšem stále měla dostat na stůl poslancům Europarlamentu k rozpravě a hlasování. V současnosti ale není jasné kdy a jakou podobu bude reforma nakonec mít.
Zdroj: Rick Falkvinge
-
Související články na blogu Zápisky z Garthu (i odjinud)
-
Válka o kopírovací monopol 13. 2. 2012 21:56
-
Google Chrome OS, zabiják Windows. 26. 11. 2009 12:31
-
Zápisky, proč ne, ale proč z Garthu? 28. 9. 2007 12:05
-
Proč (ne)upálit syst8máka 10. 9. 2007 13:42
-
-
Související články na ostatních blozích
-
iDNES rozjíždí hate proti pirátům eBooků 16. 1. 2014 19:53
-
Jeden povolební... a pak snad chvilka klidu 26. 10. 2013 23:06
-
Když budou ty volby, tak krátký komentář... 1. 10. 2013 21:41
-
Tablet týdeník Dotyk - Recenze 4. 5. 2013 22:18
-
ACTA nemá smysl 30. 1. 2012 0:10
-
Zadarmo není zadarmo, aneb co nás stojí pirátění 29. 1. 2012 10:25
-
-
TrSek (neregistrovaný)
To je bezny trend. Predpovede slovenskych parlamentnych volieb boli tiez vselijake. Vid tento,prve 4 strany mali 102% :
http://www.ta3.com/clanok/10014/podla-prieskumu-ludia-ocakavaju-ze-vladu-zostavi-fico.html?fb_comment_id=fbc_10150699786943694_23054605_10150701226353694BTW: V EU parlamente co do poctu ma vacsina pravica. Ak zapocitame extremistov ako polske PiS, ceske ODS, Irskych nacionalistov tak dokonca drtivu.
-
Jarda (neregistrovaný)
Kdo rozumite francouzsky, tak se mrknete na tohle: http://www.youtube.com/watch?v=bJEkoIwvAL8 .
-
Jarda (neregistrovaný)
Predpoklada se, ze autor dilo nestvoril drive, nez ve veku peti let a ze autor nezije dele, nez 100 let. Pocka se tedy 165 let od prvni zname publikace a je to. Pokud tedy dnes nekde najdete nedatovanou knihu, rucne psanou na pergamenu, pokrytou padesati centimetry prachu a pavucin, v r 2177 ji muzete volne publikovat a OSA poplatky platit nemusite.
-
soumenvodnetbooku (neregistrovaný)
[13] Ad Mickey Mouse - Té době 70ti let u osiřelých děl se někdy říká "Walt Disney Index". Jedním z důvodů neustálého prodlužování je to, že by se pak public domain začínala stávat nejslavnější díla Walta Disneyho, čemuž se dotyčné studio s miliardovými obraty velmi úspěšně brání.
-
pantaril (neregistrovaný)
No ja nemam slov, pokud bych delal nejaky system na e-hlasovani, tak jako vstupni udaje pri
vytvareni noveho hlasovani budu pozadovat maximalni pocet hlasu, uz jenom proto, abych
podle toho mohl pocitat statistiky kolik % bylo pro/proti/zdrzelo se.Jak muze takovy system povolit hlasovani vice lidem, nez je maximalni pocet mi fakt hlava nebere (nebo si spis nechci priznat, ze moc lobbyingu "velkeho obsahu" uz dokaze ovlivnit i prime vysledky hlasovani na pude instituci EU, zadny jiny duvod, jak takove hlasovani mohlo projit a zadost o jeho opakovani mohla byt zamitnuta totiz nemam)
