Hlavní navigace

Válka o kopírovací monopol

15. 2. 2012 10:58 (aktualizováno) Pavel Císař

Mediální bouře kolem dohody ACTA vynesla na povrch (i do ulic) jeden z velkých problémů moderní doby: kopírovací monopol a koncept „duševního vlastnictví“ v informační společnosti. I když se stanoviska k problému  různí, jeden názor sdílejí všechny zainteresované strany – problém je závažný a je třeba ho řešit. Ale jak?

Pokud máme najít optimální řešení (tedy maximálně uspokojující pro všechny zainteresované), musíme se dobrat nejen podstaty problému, ale i správně vyhodnotit,  jak jednotlivé strany problém vnímají.

Podstata současného problému

1. Výchozí bod – Kopírovací monopol

Jádrem sporu je kopírovací monopol udělovaný státem, u nás např. v rámci Autorského zákona, v USA prostřednictvím tzv. Copyrightu. Ve společnosti je zažitá představa, že kopírovací monopol je nástroj, který zajišťuje autorům spravedlivou odměnu za jejich práci. To je ovšem pouze všeobecně rozšířený omyl.

Státem udělovaný kopírovací monopol vznikl (poprvé v Anglii r. 1709) za účelem vymezení pravidel konkurenčního boje mezi vydavateli knih (film, hudba a další byly zahrnuty až mnohem, mnohem později), a o autory nešlo ani v nejmenším, i když se jejich zájmy vydavatelé oháněli (tehdy šlo o papírnické společnosti které se tiskem knih zabývali). Skutečný zájem autorů se na stole objevil až mnohem později – při vytváření ústavy USA, a to především zásluhou Thomase Jeffersona. Tato ústava deklarovala možnost (nikoliv povinnost) kopírovací monopol zavést, a zároveň deklarovala účel, který musí splňovat.

Tímto účelem byla podpora tvorby a vynálezecké činnosti. Spojené státy americké kopírovací monopol a patenty zavedly proto, aby podpořily vědecký pokrok a užitečné znalosti. Pozoruhodné je především to, že kopírovací monopol nebyl zaveden na podporu žádné konkrétní profese, ať už autorů, nakladatelů nebo tiskařů, ale čistě proto, aby prospěl poznání a kultuře ve společnosti.

Účelem udělování kopírovacího monopolu tedy bylo zajistit rovnováhu mezi právem veřejnosti na přístup k informacím a zájmem veřejnosti na vzniku nových uměleckých děl. Žádné právo nakladatele nebo autora na „přiměřený zisk“ při vzniku kopírovacího monopolu nehrálo roli, byť nám to tvrdí lobbisté zábavního průmyslu, nebo to naznačuje znění zákonných úprav – např. náš Autorský zákon který byl upraven na základě mezinárodních dohod, které ovšem vycházejí z amerického Copyrightu (byť jeho pozdějších úprav které se od původního záměru poněkud vzdálily).

Dalším důležitým omezením určeným ústavou USA je, že kopírovací monopol musí být dočasný. Thomas Jefferson byl velice pečlivý ve výpočtu optimální délky monopolu, aby byly oba protichůdné zájmy společnosti v rovnováze (jako maximální přípustnou dobu kopírovacího monopolu vypočítal 19 let, protože za tak dlouho se na přelomu 18. a 19. století obměnila nadpoloviční většina dospělé populace USA). První americký kopírovací zákon pak stanovil délku trvání kopírovacího monopolu na 14 let s možností jednorázového prodloužení o dalších 14 let, pokud autor zůstal naživu. Díky podnikatelským lobby je ovšem tento monopol po desetiletí stále periodicky prodlužován (nyní 70 let po smrti autora), čímž je obcházena ústavní podmínka jeho konečnosti (existuje i návrh úpravy aby monopol trval věčnost mínus jeden den). Toto prodlužování je pak na základě starých mezinárodních smluv protlačováno i do odpovídajících zákonů ostatních zemí, včetně ČR.

Prodlužování doby kopírovacího monopolu má spolu s bouřlivým rozvojem mediálního průmyslu ještě jeden závažný negativní efekt. Za posledních 50 let razantně pokleslo procento nechráněných děl volně dostupných k užitku společnosti, tedy jejich podíl na celkově dostupných dílech. Tento fakt se začíná závažně projevovat na množství inovací i kulturním rozvoji, na což oprávněně poukazují kritici současného stavu. Zjednodušeně: kvůli chráněnému obsahu není kam šlápnout, a všichni se neustále pohybují na hranici porušení zákona. Zároveň nabývají na síle hnutí které se snaží vymanit z osidel kopírovacího monopolu (alternativní obchodní modely), případně jej zcela anulovat (např. celá oblast FLOSS , která vyžívá kopírovací monopol k jeho popření).

Důležitý bod: Kopírovací monopol tedy není státem garantovaná „trafika“ jak zajistit autorům a jejich dětem pohodlný život, ale forma pobídky (jako je např. úleva na daních) která má stimulovat další tvorbu. Bohužel, tlaky průmyslníků v průběhu let pokřivily tuto pobídku na skutečnou „trafiku“, ze které ovšem skuteční autoři těží jen minimálně, a nadměrně zatěžuje všechny ostatní.

2. Historická změna – digitální věk a Internet

Kopírovací monopol fungoval léta poměrně spolehlivě, dokud byly technické prostředky pro šíření děl snadno kontrolovatelné, v rukou jen vybraných subjektů, a nákladnost vytváření kopií (např. opisy nebo xeroxy knih) nebo jejich špatná kvalita (kopírování analogových médií) mimo kontrolu těchto subjektů monopol nemohla výrazně ohrozit. Absence univerzálního levného distribučního kanálu byla rovněž důležitá.

Příchod digitálních technologií umožnil jednoduché a levné vytváření kopií, které jsou totožné s originálem. Masové rozšíření těchto prostředků mezi lidmi pak v podstatě znemožnilo jakoukoliv účinnou kontrolu nad jejich vytvářením. Vznik univerzálního levného distribučního kanálu pro digitální obsah – Internetu, pak osud kopírovacího monopolu zcela zpečetil.

Za současných podmínek kopírovací monopol nelze nijak vynutit, a jakýkoliv pokus o jeho represivní vynucení vede pouze k zatlačení jeho porušovatelů buď mimo dosah (zaheslované archivy, šifrované distribuované privátní sítě atd.) vynutitelnosti zákonnými prostředky (tedy bez zákazu kryptografie, porušení ústavního práva na soukromí atd.), nebo pod hranici právní zodpovědnosti (každé 7-leté dítě dnes dokáže po krátkém předvedení samo a nezávisle vytvářet a šířit digitální kopie). Vzhledem k tomu, že jsme dnes všichni na Internetu přímo či nepřímo závislí, a Internet je už ze své technické podstaty postaven na kopírování a distribuci digitálních informací, nelze do problému porušování kopírovacího monopolu na Internetu jednoznačně „říznout“ aniž bychom se vystavili nebezpečí, že si pod sebou podřízneme větev. Třešničkou na dortu je pak způsob vzniku zákonných úprav na řešení problému které tvoří lidé nemající o technické proveditelnosti a jejich důsledcích ani páru, díky čemuž vznikají obludnosti jako ACTA, SOPA nebo PIPA.

Máme tu tedy zákon který:

  1. Neplní svůj původní účel
  2. Nelze dnes účinně vynutit
  3. Prospěch společnosti (občanské, nikoliv nahrávacích společností apod.) z jeho vynucování je řádově menší než cena za vynucení

Výše uvedené si více či méně uvědomují úplně všichni kterých se problém dotýká, nicméně na vzniklý problém pohlížejí zcela odlišnou optikou (jde především o autory, distributory, jednotlivé uživatele a nakonec společnost jako celek). Pojďme se na to podívat blíže…

Autoři

Ještě na počátku minulého století většina autorů tvořila především proto, že neměli jinou možnost – byli hnáni potřebou vyjádřit se ve své tvorbě. Díky bouřlivému rozvoji rádia, filmu, fonografie a televize a za podpory kopírovacího monopolu se ovšem v průběhu minulého století vytvořil obrovský prostor pro čistě spotřební tvorbu „na objednávku“. Prostředníkem (zadavatelem) jsou mediální společnosti (producenti a distributoři), kteří buď reagují na reálnou poptávku, případně tuto poptávku formují nebo dokonce vytvářejí. Toto odvětví nazýváme mediálním (nebo také zábavním) průmyslem. Celosvětový roční finanční objem tohoto odvětví je obrovský, a neustále roste (viz odkazy 1, 2), včetně zisků. Až na výjimky ovšem autoři z těchto zisků vidí jen zanedbatelné procento (3–10%, navíc značná část pracuje za fixní plat). Podstatná část autorů je dnes součástí tohoto průmyslového odvětví, nicméně množství nezávislých autorů je rovněž nezanedbatelné (minimálně 30%).

Postoj autorů zapojených v mediálním průmyslu vůči problému porušování kopírovacího monopolu (zkráceně pirátství) je ambivalentní. Jednak jen mizivé množství chápe pirátství jako zásah do svých autorských práv nakládat s dílem, takže jejich námitky se v podstatě soustředí jen na vyjádření pocitu ohrožení zdroje svých příjmů, a i zde jsou značné rozdíly. Autoři s fixním platem nebo dobrým kontraktem (např. v televizi) jsou spíše lhostejní (v podstatě nic netratí, ale mohou získat na popularitě a tedy i lepší pozici na trhu), zato autoři jejichž příjem pochází hlavně z podílu na zisku nebo pracují na projektech jejichž existence může být ohrožena nedostatečnými zisky jsou mnohem kritičtější. Nicméně z reakcí autorů je patrné, že pokud by byl k dispozici ověřený alternativní způsob zajištění příjmů na podobné úrovni který by nevyžadoval příliš náročné systémové změny, na prosazování kopírovacího monopolu (případně vůbec na jeho existenci) by nijak nelpěli.

Postoj nezávislých autorů je v drtivé většině vůči kopírovacímu monopolu buď zcela lhostejný (používají vlastní, přímější zpoplatněné distribuční kanály které na něm nejsou závislé), nebo naopak negativní (FLOSS).

Mediální společnosti – producenti a distributoři

Díky digitálním technologiím a Internetu je patrná výrazná transformace celého odvětví. Zatím co společnosti postavené na starém „produktovém“ modelu v novém prostředí ztrácejí, společnosti které poskytují tvorbu jako „službu“ naopak rostou, mnohdy i raketově (Apple, Google, Netflix, Hulu, Amazon, kabelové televize jako Showtime, HBO atd.). Je dobré si povšimnout i poměru těchto společností k vynucování kopírovacího monopolu. Zatímco společnosti druhého typu (služba) jsou umírněné až mírně opoziční, společnosti typu prvního (produkt) jsou právě onou hnací silou za dohodami jako ACTA a zákony jako SOPA/PIPA. Přitom současná situace je v principu totožná s jakoukoliv globální změnou v ekonomické struktuře vinou technického pokroku (opis/knihtisk, drožky/automobil, telegraf/telefon apod.). To, čeho jsme svědky je v podstatě stejné jako kdyby koňáci, drožkáři, kafilérie (mrtvá zvířata na ulicích!) a odklízeči mrvy z ulic volali po ochraně svého živobytí ohroženého rozvojem automobilismu na základě zákonů upravujících provoz koňskou silou poháněné dopravy (a že takové zákony ve své době existovaly).

Vývojový posun od produktu k službě, a vyřazování starých distribučních kanálů/prostředníků mezi autory a uživateli dnes zasahuje do všech odvětví (knihy, film, televize, software atd.). Konkrétní formy jsou sice odlišné dle povahy odvětví, podstata je ale vždy stejná.

Jednotliví uživatelé

Drtivá většina uživatelů se uchyluje k pirátství z důvodu „selhání“ služby/dodavatele. Konkrétní důvody bývají různé:

  1. Disproporce trhu, např. opožděné vysílání filmu/seriálu v různých zemích, DVD regiony apod.
  2. Nedostupnost – produkt není na trhu, např. vyprodaná kniha, nedostupnost e-knihy, zájem jen o vybrané písně z CD apod.
  3. „Poškozený“ produkt, např. DRM znemožňující použít jiné, preferované zařízení, u her např. nutnost mít CD v mechanice apod.
  4. Nevyhovující produkt/cena – proč platit 300 CZK za hudební CD, když chcete jen mp3 do iPodu/telefonu? Vzhledem k „životnosti“ elektronických dat lidé navíc nevnímají cenu 300 CZK jako adekvátní za 12 mp3 souborů, nicméně zkušenost firem jako Apple ukazuje, že za nižší cenu mp3 nakupují – mají-li možnost.
  5. Nepohodlí - proč chodit do DVD půjčovny nebo obchodu s DVD, když máte doma Internet nebo dokonce TV s možností připojení na Internet? Proč sledovat nepřeskočitelné antipirátské a jiné reklamy na DVD, když DVDrip na internetu tuto „buzeraci“ nemá?
  6. Nebo stále sílící trend vyzkoušet před zakoupením způsobený nadprodukcí a kolísavou kvalitou „zboží“. Kolikrát jste si koupili nebo půjčili film na DVD či hudební CD, a pak zjistili za jakou pitomost jste vyhodili peníze? A reklamovat nemůžete.

Obchodní výsledky mnoha firem ukazují, že pokud je lidem nabídnut produkt který opravdu chtějí  a za „férovou“ (rozuměj akceptovatelnou) cenu, lidé mu dávají přednost před pirátským obsahem. Např. podíl Netflixu na celkovém množství přenesených dat v USA byl dle zprávy z jara 2011 24,71% (ve špičce až 30%), zatímco torrent se podílel „jen“ 21% (a ne každý torrent je pirátský obsah). V EU kde žádná služba typu Netflix zatím globálně neoperuje je mnohem vyšší podíl torrentu.

Samozřejmě je tu i skupina uživatelů, kteří z různých důvodů prostě neplatí a pirátí, a platit nebudou a pirátit nepřestanou. Taková skupina tady totiž byla vždy. Důvody takového chování mohou být různé, ať už jde o šíření v malých zájmových skupinách ala výměna kazet, samizdaty (absence produktu, cenzura), rebelie proti systému nebo prostá chudoba apod. Nikomu z toho vrásky nerostly, pokud se to odehrávalo na nekomerční bázi, protože to bylo v mezích únosnosti – rovnováha mezi společenskou prospěšností a nebezpečností. Problém je to pouze dnes, kdy obě skupiny při pohledu z venčí jaksi splynuly v jednu, takže dokonce řada lidí háže taky-piráty prvního typu do stejného pytle jako „piráty z přesvědčení“. Což je bohužel škoda, protože tím zavírají oči před jednoduchým řešením které se samo nabízí. Pokud by se totiž obě skupiny podařilo opět odseparovat tím že se taky-pirátům nabídnou služby které hledají (a že ten proces již probíhá, můžeme jej jen urychlit), bude z pirátství opět jen „okrajový“ problém jakým byl před 40 lety.

Společnost jako celek

V zájmu společnosti je díla chránit po co nejkratší dobu, což prokazatelně urychluje společenský rozvoj (viz např. Německý paperbackový zázrak). Jak jsem již psal výše, účelem kopírovacího monopolu má být zajištění rovnováhy mezi právem veřejnosti na přístup k informacím a zájmem veřejnosti na vzniku nových uměleckých děl. Nejde o to zajistit autorům příjem, protože ti na kopírovacím monopolu závislí nejsou a nikdy nebyli (je to jen garantovaný způsob příjmu, nikoliv jediný). Tato rovnováha byla nejen porušena neustálým prodlužováním monopolu, ale vzhledem k dnešnímu problematickému zajištění (nebo dokonce vynucení) monopolu se nabízí otázka, zda nehledat nový, jiný způsob stimulace autorů k další tvorbě  než je kopírovací monopol.

Je jasné, že taková systémová změna by musela být pečlivě navržena a promyšlena  aby se minimalizoval negativní dopad transformace dnes velmi rozsáhlé oblasti lidské činnosti na celou společnost – dokážete si představit co by způsobilo za chaos okamžité zrušení kopírovacího monopolu? Nebo nutnost přepsat všechny smlouvy pokud by se přešlo na jiný systém?  Každopádně jako rozumným prvním krokem směrem k nápravě s minimálním dopadem se jeví zkrácení doby trvání monopolu, např. na oněch původních 14+14 let.

Odkazy:

  1. New study shows profitability and growth in media & entertainmentTypical Profit Margins for Media Companies
  2. Producenti lžou o stavu trhu, ten raketově roste a trhá rekordy

Sdílet

  • 14. 2. 2012 8:38

    Marv-CZ (neregistrovaný) 89.103.230.---

    Hezky napsáno. Bohužel, takovéto články se nedostanou k širší veřejnosti, protože do mainstreamových médií se za peníze tlačí jiné názory.

  • 14. 2. 2012 9:04

    petrfree (neregistrovaný) 90.183.224.---

    Díky za článek. Myslím, že je jedním z mála, který pojmenoval základní problém, a to je nenažranost "zábavního průmyslu". Není to tak dlouho, co se prodlužovala ochrana hudebních děl. Tento krok nevznikl sám od sebe. Průzkumem trhu se zjistilo, že víc než polovina prodaných hudebních nosičů jsou nahrávky z 60. let (např. Beatles, Rolling Stones a další) a protože velké nahrávací společnosti (tedy nikoliv autoři) zjistili, že by mohla vypršet ochranná lhůta na taková díla. Důsledkem by bylo uvolnění těchto děl bez "kopírovacího monopolu" a také výrazné snížení jejich zisků. A přiznejme si, kdo by chtěl uvařit polévku ze slepice, která nese zlatá vejce.

  • 14. 2. 2012 9:29

    SB (neregistrovaný) 193.165.147.---

    Opět článek, který by se nemusel stydět být na hlavní stránce mimo blog. Chyb sice jak nasraných, ale obsah velice zajímavý.

  • 14. 2. 2012 10:19

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [5] Pokud jste v článku našel jakoukoliv chybu, ať už faktickou nebo pravopisnou, tak si ji nenechávejte pro sebe. Takhle jen tajemně mlžíte.

  • 14. 2. 2012 10:37

    corwin78 (neregistrovaný) 131.207.242.---

    Vynikající zápisek - souhlasím s každým slovem. Ostatně podobně jsem se vyjádřil na svém blogu i já. Toto by se mělo vyrýt do zlata a přibít na dveře MPO a ministerstva kultury. Nechceš to nabídnout ke zveřejnění na Pirátských novinách?

  • 14. 2. 2012 11:10

    xmrk (neregistrovaný) 94.126.240.---

    A čo presne znamená "večnosť mínus jeden deň"? Len to, že to budú stále predlžovať, alebo je to len vtip?

    Inak nie je celkom pravda, že GPL je anti-copyrightová licencia. Primárnym cieľom GPL je donútiť človeka, ktorý zmení dielo pod GPL, aby zverejnil aj svoje zmeny (odvodené dielo) pod GPL. A to aj využíval napr. Trolltech: nebudú vás nútiť zverejniť váš program využívajúci Qt, ak im za to zaplatíte. Bez copyrightu by tento obchodný model nebol možný.

  • 14. 2. 2012 11:29

    SB (neregistrovaný) 193.165.147.---

    [6] Mlžím? Snad si umíte dohledat chyby ve vlastním článku.
    Hned 1. odstavec: „problém je závažný, a je třeba ho řešit.“ - čárka navíc.
    2. odstavec: „ale i správně vyhodnotit jak jednotlivé strany problém vnímají.“ - chybějící čárka.
    Dále: „až mnohem později, při vytváření ústavy USA“ - čárka navíc.
    Další věta: „ústava deklarovala možnost (nikoliv povinnost) kopírovací monopol zavést, a zároveň deklarovala“ - čárka navíc.
    To jen v začátku, dál to procházet nebudu, nejsem korektor, ale čtenář.
    Jinak znovu píšu, že obsah článku se mi líbil.

  • 14. 2. 2012 12:12

    corwin78 (neregistrovaný) 131.207.242.---

    [10] Já bych to autorovi nezazlíval. Pokud píšu já nějaký podobně dlouhý text, který po sobě pořád dokola čtu, jestli dává smysl, tak pak už ty chyby ani nevidím - prostě autorská slepota. Vždy je lepší to nakonec dát přečíst třetí osobě, z mozkem ještě neunaveným.

  • 14. 2. 2012 12:45

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [8] "Věčnost -1 den" opravdu není vtip. Najděte si odkazy: Sonny Bono (kongresman) a Jack Valenti (bývalý president MPAA, zemřel r.2007) v souvislosti s prodloužením copyrightu v USA o dalších 20 let (tzv. Mickey-Mouseův zákon). Tuto úpravu navrhoval právě Jack Valenti. Sonny Bono chtěl rovněž věčnost, ale "spokojil se" s opakovaným prodlužováním.

    A ano, GPL JE anticopyrightová licence - je napsaná tak, že znemožňuje komukoliv zabránit ve svobodném šíření díla pod GPL, což je přesný opak ducha kopírovacího monopolu (regulovat kopírování a šíření). Ne nadarmo se licencím typu GPL také říká Copyleft.

  • 14. 2. 2012 12:51

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [10] Jo, rozdělovací čárky jsou trochu problém když člověk X-krát přeskupuje a jinak upravuje text. Navíc se u nich řídím spíš citem než pravidly pravopisu. Slibuji, že pokud bych začal psát více, najmu si korektora :)

    [12] Kruci, tahle jedna mi utekla, opraveno.

  • 14. 2. 2012 15:20

    Makovec (neregistrovaný) 62.168.40.---

    Předně díky za článek.

    Zaujalo mne vase shrnutí proč lidé "pirátí"... třeba "opožděné vysílání filmu/seriálu" - obávám se že velká část pirátství je věcí nárokové konzumní mentality... a to je podstatný rozdíl oproti německému paperbackovému zázraku... a proto je třeba k analogiím tohoto typu přistupovat opatrně. Myslím že ten problém je v jádru morální.

  • 14. 2. 2012 15:41

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [16] Ano, vždyť my také žijeme v konzumní společnosti. Celá globální ekonomika je postavená na nadprodukci a spotřebě, jinak by se složila jak domeček z karet. Není divu že se to promítá i do etických norem. Muže se nám to nelíbit, můžeme se s tím snažit něco udělat, ale současný stav je prostě takový jaký je.

    Osobně s touhle konzumní deformací nemám zcela zásadní problém. Proč bránit lidem kteří o to mají zájem vidět nový díl Teorie Velkého Třesku pár hodin po premiéře za velkou louží, když tady taková možnost je, a je i ekonomicky efektivní? Dokonce by se to dalo i zpoplatnit, kdyby se chtělo. Ale ne, to radši budeme nuceni kupovat balenou vodu když máme skoro všichni doma vodovod, protože lahve se líp počítají.

    Navíc tahle "konzumní deformace" se táhne jen částí celého spektra důvodů proč lidé pirátí. Prostá absence produktu, např. kniha (již) není na trhu, je podle mých pozorování na prvním, nebo přinejhorším na druhém místě. Co se Paperbackového zázraku týče, tak odborné knihy a staré tisky byly první pirátsky šířené tiskoviny, a pořád si drží značný podíl. To teprve popularizace e-čteček v posledních letech přinesla masovou poptávku po beletrii a novinkách.

  • 14. 2. 2012 16:12

    Kytkosaurus (neregistrovaný) 94.230.144.---

    Úplně mi v článku chybí jedna věc a sice to, že autorovi vyžadujícímu ochranu svého díla nemusí jít jen o odměnu, ale třeba i o to, aby mohl rozhodovat o tom, za jakých podmínek a v jakém kontextu bude jeho dílo publikováno. Básníkova může děsit, že by jeho verše někdo vydal na mizerném papíře v odfláklém vydání s kýčovitou obálkou, autor hry může chtít rozhodovat o tom, která divadla budou jeho hru hrát a kterým to nedovolí, protože má pocit, že by tam jeho dílo zničili. V tomto by ono zrušení duševního monopolu mohlo vést k tomu, že některá skvělá díla vzniklá právě z potřeby tvořit a nikoliv na zakázku skončí v šupleti...

  • 14. 2. 2012 16:25

    Ondra (neregistrovaný) 80.202.221.---

    Opravte prosim chybu podmetu s prisudkem v "(tehdy šlo o papírnické společnosti které se tiskem knih zabývali)"

  • 14. 2. 2012 16:52

    Makovec (neregistrovaný) 62.168.40.---

    [17] Mne proste tenhle rozmer v diskusi o copyrightu chybi, i to co pise [18]. Hodne se clovek doslechne o "svobode", "volnem sireni myslenek" ale nakonec to vzdycky konci u "ja budu konzumovat za podminek ktere si urcim ja" a televiznich serialu a maji moc/malo penez.

    Ani ja nemam problem s tim aby byla popularni kultura pristupna vsem hned za ferovych podminek. Ale brat to jako nejaky "narok" kterym se meni eticke normy? Takhle vypadaji piratske strany spise nez jako cerstvy vitr na politicke scene jako odborove sdruzeni socialni skupiny konzumentu s narokovou mentalitou.

  • 14. 2. 2012 17:02

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [18] V článku to chybí z jediného důvodu - tento aspekt je v současnosti v podstatě všem ukradený (mimo autora ovšem), a článek je o současném stavu věcí.

    V AZ je sice v §11 uvedeno mj. že "Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla.", a řada dalších "osobnostních" práv jako právo na celistvost díla, autorský dozor apod. Z celého AZ (z r.2000) který má 118 paragrafů se ale osobnostním právům věnuje pouze jediný paragraf (11) o pěti odstavcích. Navíc nejsou tato práva výslovně nepřenositelná, takže jsou zcela standardně převáděna na třetí osoby/společnosti nebo omezována v rámci kontraktu na zveřejnění díla.

    Osobně se mi to nelíbí. Přál bych si, aby měl autor ze zákona větší ochranu "osobnostních" práv před nátlakovým omezováním těchto práv jinými stranami. Úplně by myslím postačilo, kdyby tato práva byla nepřenositelná, a tudíž by měl autor vždy právo zasáhnout do způsobů jakým se s jeho dílem nakládá.

    Rovněž mi vadí, že v AZ není povinnost nabyvatele majetkových práv k dílu dílo zveřejnit (např. do 3 let), jinak je smlouva o převodu automaticky neplatná.

  • 14. 2. 2012 17:30

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [20] Pirátským stranám nejde o to mít díla zadarmo pro všechny, to je všeobecně zažitý omyl popularizovaný hlavně Pirátskou opozicí. Pirátům jde o napravení vztahu autor/společnost který byl za posledních 70 let naprosto pokřiven ve prospěch "prostředníků". Srovnejte si co je na toto téma ve volebním programu Pirátů a např. ODS. U ODS se dočtete, že "intelektuální vlastnictví je nutno více chránit, protože je to dobré pro byznis". U Pirátů se zase dočtete, že stavět stále větší umělé překážky šíření děl od autorů k lidem škodí oběma skupinám, a prospěch mají jen oni prostředníci, a že je nutné najít nové způsoby zajištění finanční "motivace" pro další tvorbu, která bude lépe odpovídat realitě doby.

    Názor který přístup je dlouhodobě vhodnější a obecně prospěšnější nechť si každý udělá sám.

    Pokud jde o "nárok" měnící etické normy, pak to opravdu není tak děsivé jak to možná může znít. Změnilo se prostě prostředí ve kterém žijeme. Nemůžete přece čekat, že lidé budou svítit jen svíčkami s etických ohledů na svíčkaře, když se všude zavádí elektrická síť. Já jsem hluboce přesvědčen, že nikdo nechce upřít autorům jejich spravedlivou odměnu. Jen se po svém způsobu bouří proti systému, který se nestačil přizpůsobit globálním změnám ve světě. Bohužel, žijeme v době kdy se změny dějí tak rychle (v průběhu dekády místo generací), že systém prostě skřípe čím dál tím víc. Piráti tvrdí (a já souhlasím), že je to signál k systémové změně která splní žádaný účel a vydrží dalších pár desítek let, nikoliv k utahování šroubů a látání rozpadajících se spojů kolabujícího systému.

    Navíc řešení by měli hledat především autoři spolu s lidmi, za podpory ekonomických subjektů a vlád. A nikoliv jen mediální oligopoly a vlády - bez široké účasti autorů a veřejnosti, jako se to dělo např. s ACTA.

  • 14. 2. 2012 17:33

    dumblob (neregistrovaný) 147.229.206.---

    [18] Myslim, ze kdyby neexistoval kopirovaci monopol, tak by podle normalniho rozlozeni vetsina lidi (pravidlo 3 sigma :-)) proste akceptovala autorovo prani. Vedeni divadla by proste tu hru nehralo, protoze si to autor nepral. Vydavatelstvi by proste sbirku basni nevydalo, protoze by si to autor nepral.

    Kdyby nahodou nekdo autora takto "poskodil", jsem si naprosto jisty, ze by se to dost rychle rozkriklo a vydavatelstvi by muselo obalku predelat a nebo by knihu proste prestalo vydavat. Jakmile totiz postavite system na "vetsinove svobode", tak to skutecne funguje - v dobe internetu dokonce i ve vetsim meritku nez nejaky Kibuc.

  • 14. 2. 2012 18:14

    Makovec (neregistrovaný) 78.80.198.---

    [22] Obávám se že některé body pirátského dvanáctra dají těžko interpretovat než jako prakticky obsah pro všechny zadarmo... Například:

    "Pro podporu nové tvorby a veřejné dostupnosti informací je třeba remixování a nekomerční kopírování povolit okamžitě..." 

  • 14. 2. 2012 18:50

    dumblob (neregistrovaný) 147.229.206.---

    [24] Slovni spojeni "nekomercni kopirovani" chapu tedy zrejme jinak nez vy. Pisete, ze "prakticky obsah pro vsechny". Do pojmu "pro vsechny" bych rozhodne zahrnul skutecne vsechny (fyzicke, ale i pravnicke osoby) a tudiz se nam pomer "nekomecne kopirujicich" a "komercne kopirujicich" obraci tak, ze tech druhych bude jednoznacne vice co se vlivu na "prijem" (ve smyslu inverze k "zadarmo") - at uz autora ci prostrednika - tyce.

    Proto bych se toho "okamziteho povoleni" jak je v piratskem dvanacteru vubec nebal.

  • 14. 2. 2012 18:55

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [24] To ale není pravda.

    1. Kopírování neznamená šíření kopií, jen jejich pořizování. Navíc je tam ono klíčové nekomerční. Ono to tak u nás v podstatě už je (kopie pro osobní potřebu), ale je to kompenzováno výpalným z médií, disků atd. Volné vytváření nekomerčních kopií znamená konec výpalného.

    2. Remixování je volnost vytvářet díla odvozená při zachování fair-use (tedy odkazu na původní dílo, "přidaná" hodnota atd.), dobrým příkladem jsou třeba "lidová" hudební videa, sestříhaný různorodý videomateriál doplněný hudebním podkladem. Dnes je to trestné. V USA z vás za fanouškovský videoklip mohou vysoudit i poslední košili, u nás se spokojují jen s odstřelováním takových věcí z netu.

  • 14. 2. 2012 20:48

    Makovec (neregistrovaný) 89.24.88.---

    Děkuji za reakce, ale pořád tomu asi nerozumím: co to přesně znamená "nekomerční kopírování"? Znamená to že tvůrce bude povinen dát dílo volně k dispozici pro nekomerční účely, a nebo že si bude moci kdokoli (nevidím zde moc rozdíl mezi soukromou a právnickou osobou) pořídit kopii díla pokud to bude pro nekomerční účely - bez ohledu na zdroj? Jak bude toto vůbec možné bez volného šíření kopií (byť výhradně pro nekomerční účely)?

  • 14. 2. 2012 21:20

    dumblob (neregistrovaný) 147.229.206.---

    "nekomercni kopirovani" chapu doslova, tzn. kopirovani za jinym nez komercnim ucelem. Predpokladam tedy, ze pravnicka osobu bude primarne vytvaret kopii pro komercni ucely (nenapada me situace, kde by pravnicke osobe bylo dilo k necemu dobre pro nekomercni ucely - pravnicka osoba je pravnicka, protoze je komercni :)). Fyzicka osoba zase nemuze prokazovat "zisk", tudiz ji povazuji za ciste nekomercni.

    Vyse uvedene je muje osobni nazor, ktery nemam tedka z fleku cim podlozit - proto prosim zasvecene, aby ho pripadne upresnily, nebo dokonce vyvratili spravnym tvrzenim.

    V tom pripade by to znamenalo, ze tvurce bude povinen (seredne to slovo, ale nenapada me ekvivalent, ktery by nemel takovy negativni nadech) poskytnout sve dilo pro nekomercni kopirovani (avsak ne sireni techto kopii!) - treba prodavat pres web nebo pres prostrednika a nebo davat dokonce zdarma.

    Take by to znamenalo, ze si skutecne kdokoliv bude moct pro nekomercni ucely tuto kopii vytvorit a to bez ohledu na zdroj. Ono to vlastne plati jiz dnes jak napsal pan Cisar. Presto jsou kolem toho neustale debaty.

    Porizeni kopie vsak neimplikuje sireni kopii.
    Nejsem si tedy jisty co tim "Jak bude toto vůbec možné..." mate na mysli.

  • 14. 2. 2012 23:29

    pyrat (neregistrovaný) 89.176.118.---

    Je software take dusevni vlastnictvi? Kdyz si stahnu nejaky program, tak take nikomu nebude chybet. Neni to fyzicka vec. Nemelo by byt tedy vsecko OSS?

  • 15. 2. 2012 0:36

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [27] Nekomerční znamená pro osobní potřebu fyzických osob. Možná by se do toho daly zahrnout i neziskové organizace - třeba jen veřejně prospěšné, zdravotnická zařízení apod., to je určitě vhodné téma na další diskuzi s autory.

    Chápu to jako vytvoření kopie bez ohledu na zdroj (tak jak je to nyní), což je rozhodně jednodušší právní úprava. Pokoušet se zdroje nějak odlišovat by vyžadovalo velice komplikované právní formulace, aby v tom nebyly díry nebo naopak moc omezující, navíc nevíme jak se posune vývoj techniky za 10 let. Ano, tím se jistě nadále povoluje stahování neoprávněně šířených děl, ale ono opravdu dost dobře nelze vymyslet zákonnou úpravu, která by dokázala odpovědnost za "legálnost" jednoznačně hodit na bedra stahovačů. Kolikrát ani s jistotou nevíte co stahujete, dokud to nemáte, nerozbalíte a neprohlédnete. U těch co šíří je vymezení odpovědnosti naopak velice snadné.

    Dále to znamená možnost vytvořit další kopii z kopie kterou už máte (záloha, změna formátu apod.). Určitě do toho spadá i možnost obejít DRM (pro vlastní potřebu), protože to může být jediný způsob jak oprávněně nabyté dílo užít.

    Rozhodně to neznamená, že by autor musel dát své dílo ostatním volně k dispozici pro kopírování pro osobní potřebu.

  • 15. 2. 2012 0:50

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [29] Zda je software duševní vlastnictví opravdu nevím, každopádně je chráněn autorským zákonem.

    I když dávám OSS přednost a totéž doporučuji i ostatním, rozhodně si nemyslím že by veškerý software měl být Open Source. Ať si každý autor zvolí způsob licencování a distribuce jaký mu vyhovuje. Nicméně bych byl pro zákonnou úpravu, která by omezovala kopírovací monopol u software s jakoukoliv licencí omezující šíření a/nebo úpravy na 5 let (u FLOSS by to bylo naopak kontraproduktivní). Tím by se vyřešil i problém s abandonware ("komerční" sw který se už neprodává, vydavatel už neexistuje apod.).

  • 15. 2. 2012 1:48

    Tom (neregistrovaný) 193.165.2.---

    [14] ještě jsem narazil na:
    - účině
    - produkt kteří lidé opravdu chtějí
    - trasformace

    jinak článek obsahově vynikající, díky

  • 15. 2. 2012 7:09

    Daniel (neregistrovaný) 62.77.89.---

    Čím více je článků na téma kopírova ano či ne. Tím méně rozumím tomu co se požaduje. A už vůbec nechápu "proč" všechno musí být open, free atd. Neměl by snad autor potažmojeho zástupce(vydavatel) rozhodnout o způsobu použití.
    A ještě mám dotaz na autora článku jestli by šlo přesněji vysvětlit ten "Autorský zákon". Hromada slov ale přesná definice či odkaz žádný.

  • 15. 2. 2012 7:58

    ondra.kl (neregistrovaný) 46.47.155.---

    [33]Autor ani jeho zástupce není bůh ale člověk jako každý jiný. Měl by mít tedy i stejná práva. Tak jako u fyzických věcí by tedy neměl nikomu mluvit do toho jak bude nakládat se svým majetkem nebo informacemi.

    Ve vybraných případech tzv "duševního vlastnictví" může být vhodné podpořit jeho vznik a šíření tím že se společnost rozhodne omezit svá práva a udělí autorům (resp. jejich zástupcům) monopol na komerční užití díla - ten je relativně jednoduše vynutitelný a kontrolovatelný. U nekomerčního je velký problém v kontrole - ke vzniku nelegálního šíření díla de fakto stačí někde slyšet písničku a pak si ji na veřejnosti pískat.

    ... a k tomu co se požaduje ... závisí kdo to požaduje ... a podle mě se u pirátskýho hnutí obecně požaduje vznik diskuze nad kopírovacím monopolem a jeho úprava tak aby co nejvíce vyvažoval omezení práv společnosti oproti prospěchu který společnost získá přidělením kopírovacího monopolu autorům.

  • 15. 2. 2012 12:36

    pyrat (neregistrovaný) 89.176.118.---

    [31] Právě jak píšete: "Ať si každý autor zvolí způsob licencování a distribuce jaký mu vyhovuje." Tak proč si (podle pirátů,jak to chápu já)autor třeba hudby nemůže určit, že chce svoje dílo prodávat třeba jen na CD. A ostatní "nepovolené" kanály distribuce, nechť jsou tím pádem nelegální. Tak je tomu v nynějším stavu.

  • 15. 2. 2012 13:20

    corwin78 (neregistrovaný) 131.207.242.---

    [35] Protože je to blbost. Autor v tomto nerozhoduje prakticky o ničem, podepíše smlouvu s vydavatelem a prodá mu práva na svoje dílo a tento držitel práv pak rozhoduje jak a co se vydá.
    Pokud by si chtěl autor vydat něco sám vlastním nákladem, pak jistě není problém, ale v tom případě očekávám dvě možné motivace - buď chce dostat dílo mezi lidi, a pak je nesmysl omezovat kopírování, či způsob distribuce, nebo chce vydělat co nejvíce peněz, a pak je opět nesmysl omezovat způsob distribuce, respektive jediné rozumné řešení je využít moderních technologií a použít on-line distribuci.

  • 15. 2. 2012 13:44

    pyrat (neregistrovaný) 89.176.118.---

    [36] Nechapu, co je blbost? Autor rohoduje prakticky o vsem, pokud chce. Pokud to neznate, tak nerikejte nepravdy. Motivace vetsinou je dilo dostat mezi lidi, kteri si jej koupi.

    Mimochodem online distribuce generuje jen zlomek vynosu cd. Nejhur plati Last.fm a iTunes. A to iTunes pokryvaji 74 procent trhu. Diktovat autorum, co ma byt jejich motivaci je prinejmensim zvlastni. Ostatne je na vuli autora jestli si prava necha nebo pristoupi na buy-out.
    Navic s tim softwarem by to melo byt prakticky totozne.

  • 15. 2. 2012 13:57

    hawran.diskuse (neregistrovaný) 62.168.56.---

    <cite>... ústava deklarovala možnost (nikoliv povinnost) kopírovací monopol zavést, a zároveň deklarovala účel, který musí splňovat.

    Tímto účelem byla podpora tvorby a vynálezecké činnosti. Spojené státy americké kopírovací monopol a patenty zavedly proto, aby podpořily vědecký pokrok a užitečné znalosti. Pozoruhodné je především to, že kopírovací monopol nebyl zaveden na podporu žádné konkrétní profese, ať už autorů, nakladatelů nebo tiskařů, ale čistě proto, aby prospěl poznání a kultuře ve společnosti. ...</cite>

    Zaujala mne ta autoritativnost tvrzení a tak jsem zkusil lehce poškádlit strejdu googla. A ejhle:

    Article I, Section 8, Clause 8 of the United States Constitution, known as the Copyright Clause, empowers the United States Congress:
    To promote the Progress of Science and useful Arts, by securing for limited Times to Authors and Inventors the exclusive Right to their respective Writings and Discoveries.
    http://en.wikipedia.org/wiki/Copyright_Clause

    Tak nevím, mohl by autor uvést svůj zdroj?

    Nicméně, narazil jsem na další zajímavé info:
    http://www.copyrightextension.com/page00.html
    http://digital-law-online.info/patry/patry4.html

    Ale hlavně:
    http://press-pubs.uchicago.edu/founders/tocs/a1_8_8.html

  • 15. 2. 2012 14:05

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [35] Piráti ale nejsou proti tomu, aby si každý autor určil podmínky šíření jaké chce. To co Piráti chtějí je:

    1) Zkrátit dobu po kterou platí autorovy podmínky omezující šíření (pokud se pro ně rozhodne) na rozumnou dobu.
    2) Dekriminalizovat kopírování, lživé kampaně typu Kopírování je krádež, výpalné z médií, zákaz obcházení DRM apod. Kopírování neškodí, naopak pomáhá všem. Škodit může pouze šíření.
    3) *Zamyslet se* nad způsobem regulace *nekomerčního* šíření v digitálním prostředí. Především jasně oddělit komerční a nekomerční šíření v zákoně a řešit je samostatně. Za současné úpravy není rozdíl zda na šíření profitujete nebo ne, postih je stejný. Půjčení knihy celé vesnici je také masové šíření, a rozhodně by nemělo být posuzováno stejně jako prodávání pirátských DVD na tržnici.
    4) Přepracovat způsob postihu (především komerčního) šíření v rozporu s přáním autora aby byl funkční a ukotvený v realitě (např. způsob výpočtu škody používaný dnes se na realitě nezakládá apod.)

  • 15. 2. 2012 14:21

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [38] Tak buď neumím anglicky já, nebo vy. Copyright Clause empowers (dává možnost) to congress: To promote Progress of Science and useful Arts (tedy aby podpořily vědecký pokrok a užitečné znalosti - tady je rozdíl, v originále je umění, ale to zas takový krok stranou není), by securing for *limited times* (zde je ta podmínka že nemůže trvat věčně, musí být časově omezen) to autors... exclusive rights (distribuční/ko­pírovací monopol) to their respective Writings and Discoveries. (dílům a objevům).

    Co se ostatních referencí týká, nenašel jsem nic, co by bylo v rozporu s tím, co je uvedeno v článku, pouze obsahují více podrobností.

  • 15. 2. 2012 14:24

    pyrat (neregistrovaný) 89.176.118.---

    [39] Tak v tom pripade se omlouvam. To jsem pochopil z vyjadreni sympatizantu CPS. Budu si muset procist jejich stranky jeste jednou poradne. Mnoho veci ktere se kolem autorskych prav deji je spornych. Myslim, ale ze je to zalezitost organizaci jako je OSA a ne systemu samotneho.
    Souhlasim ze 70 let od smrti autora je trochu prehnane. Ale myslenka "nekomercniho" sireni je mi teda protivna.
    Prijde mi ze "sireni" ale hlavne "sdileni" jsou eufemismy k stahovani a z meho pohledu kradeze. I kdyz vim, ze pirati koncept ze kopirovani elektronice informace muze byt kradez moc nepripousteji...

  • 15. 2. 2012 14:27

    Makovec (neregistrovaný) 178.248.248.---

    [30] Je podle vás zkopírování eknihy nebo mp3 někomu kdo si ji chce jenom přečíst/poslechnout bez komerčního využití "nekomerční kopírování" nebo nelegální distribucí?

  • 15. 2. 2012 14:39

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [42] Je v tom zásadní ideový rozdíl oproti půjčení fyzické knihy / CD? Digitální zařízení pro zpřístupnění digitálního obsahu už ze své podstaty pracují s kopiemi. I mezi MP4 souborem na DVD disku a obrazovkou se realizuje celá řada kopií. Která kopie je ještě "legální" a která už nikoliv? Když udělám kopii DVD (aby se mi nepoškodil originál) a *půjčím* ji kamarádovi, je to jiné než když mu půjčím originál? A co když mu své DVD nastreamuji z počítače do jeho počítače, takže se jednou koukne? Nebo splitterem na více obrazovek současně do pokojů kde bydlí kamarádi? Je to jiné než půjčení? Je to jiné než když ho pozvu domů a koukneme se v jedné místnosti? Pokud jsou tyto případy odlišné, tak jak a proč, a jak definovat v zákoně rozdíly aby to bylo jasné a platné ještě za 5 let?

  • 15. 2. 2012 14:42

    pyrat (neregistrovaný) 89.176.118.---

    [39] jeste k Vasemu bodu 2. Myslim, ze kopirovani a sireni je skutecne kradez a opravdu je tim ochuzen v konecnem dusledku autor. Piratske sireni totiz pokrivuje trh.
    Je potreba si pirata predstavit jako distributora: Uvede na trh prakticky neumezene mnozstvi produktu/zbozi; jeho porizovaci naklady jsou minimalni; neplati dane/autorske poplatky -- tim padem je pirat neskutecne flexibilni a konkurovat mu je velice obtizne.
    Prvni komu pirat jako ditributor konkuruje jsou kamenne obchody. Tam myslim uz svou valku vyhrali - obchudku s cedecky je uz minimum.
    Autor je tak neprimo obran a moznou budouci spolupraci s distributorem, ktery nezaplati producentovi - ktery neoslovi autora - a autor se na to vyprdne protoze neucta piratu k jeho dilum ho demotivuje k dalsi tvorbe. Nemluve o tom ze nedostane tantiemy.

  • 15. 2. 2012 14:50

    hawran.diskuse (neregistrovaný) 62.168.56.---

    [40] ... to Authors and Inventors ...

    Pokud jde o ty dalšáí odkazy, nikde jsem nepsal, že to je s něčím v rozporu.

  • 15. 2. 2012 15:05

    dumblob (neregistrovaný) 147.229.179.---

    [44] Sice nesdilim vas nazor a mel bych k nemu vyhrady. Ale beru to jako vas osobni nazor, coz je jedine dobre, ze mate vlastni. Avsak musim reagovat na nasledujici:
    ...protoze neucta piratu k jeho dilum ho demotivuje k dalsi tvorbe.

    Toto je naprosta lez. Nevim jakou mate zkusenost s autory, ale osobne se pohybuji ve tvurcim prostredi "na obou stranach barikady" (jak umelecka tvorba, tak firemni/akade­micka). A dam ruku do ohne, ze pokud nekdo tvori neco kvalitniho, nikdy by mu sireni prave jeho dila nezpusobilo demotivaci k dalsi tvorbe. Pokud tomu tak je, tak lze nalezt mnoho faktoru, jez jsou pricinou. A vezte, ze vsechny jsou negativni. Napr.:
    autor je nucen monetarnim system - musi neco jist
    autor to dela pouze pro penize (kyc/lhostejny_pris­tup)
    autor je psychicky donucen (lide okolo ho nuti takto jednat a on nemuze z jistych duvodu zmenit prostredi)
    atd.

    Pokud naleznete zdrave/prirodne premyslejiciho cloveka, ktery bude skutecne demotivovan sirenim jeho vlastniho dila, tak mne prosim poslete do blazince a cestou mi vysvetlete, jaktoze jsem se tam doposud neobjevil.

  • 15. 2. 2012 15:13

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [44] Opět směšujete KOPÍROVÁNÍ a ŠÍŘENÍ. To jsou dvě odlišné věci. Šíření navíc není krádež, ale neoprávněné užití cizí věci případně neoprávněná manipulace s cizí věcí (a to i dle současně platného zákona, nenechte se manipulovat kampaněmi že je to jinak), to je rozdíl a posuzuje se i trestá odlišně. Jinak souhlasím, že neoprávněné šíření může poškozovat distributora (a přeneseně autora). Každopádně společenská nebezpečnost je nižší, než se nám potrefení distributoři snaží nabulíkovat. Onu škodu lze minimalizovat jiným přístupem k prodeji (prokázáno). Se zbylou škodnou (především komerční šíření) už si stát hravě poradí, zákony a prostředky na to už má léta (není třeba nových). Místo toho ale chtějí někteří (ani ne všichni) distributoři, aby za ně stát dělal jejich práci a zajistil jim odbyt produktů, které za jejich podmínek už skoro nikdo nechce. Nesouhlasím že šíření pokřivuje trh, pouze ho mění - to je rozdíl. Trh pokřivují naopak monopoly, koukněte do libovolné učebnice ekonomie.

    Obchůdků s CDčky je minimum, protože lidé už prostě CD tolik nekupují (nemají diskmany, mají mp3 přehrávače a mobily které vám CD nepřehrají), stejně jako nekupují audio kazety nebo VHS. Naopak začínají opět více kupovat vinylové desky. To máme jako brečet nad ubohými prodejci a producenty CD? Máme je hájit zákonem na úkor všech ostatních? A proč třeba podobně zákonem nechránit výrobce celuloidových filmů (chudák Kodak)?

    Chudáci autoři přicházejí o své zavedené distributory a tím penězovody? A to je problém? Autoři totiž:

    a) už nejsou na distributorech tolik závislí. Možnosti efektivního samovydavatelství se za posledních 20 let obrovsky zvětšily, stačí jen chtít to vidět. Vygooglete si něco na toto téma a co si o tom autoři sami myslí (hudebníci, spisovatelé ale i filmaři). Většina je nadšená, vydělávají více než dříve, jen to od nich vyžaduje více osobního zapojení než dřív. Navíc slaví úspěch i autoři, o které "zavedení" distributoři nemají nebo neměli zájem. Pokud stát opravdu chce udělat něco pro autory a jejich příjmy, tak podporovat a chránit toto, ne staré přežilé distributory.

    b) jsou tu noví distributoři kteří si berou méně než ti staří. Objem peněz který systémem proteče může být i menší, ale profit autorů je i tak v průměru vyšší. Efektivita distribučního modelu je totiž vyšší, takže je možné mít nižší ceny (může vést k menšímu obratu) při zachování srovnatelného nebo i lepšího zisku.

  • 15. 2. 2012 15:18

    pyrat (neregistrovaný) 89.176.118.---

    [46] ok mozna jsem trochu prestrelil s "demotivaci k dalsi tvorbe." Ale rozhodne se objevi nechut k investicim treba do dalsiho CD s vidinou, ze to bude charita pro nejake piraty.
    Ja mam zkusenost s autory takovou, ze se uz pres 12 let zivim vyhradne hudbou a vyucuji ji i na konzervatori. To ale neznamena, ze mam pravdu. Jen se bojim Piratu a jejich docela agresivni kampane, ze autori jsou bud spatni, nebo delaji sracky, nebo ze stejne nic od producentu nedostanou...

  • 15. 2. 2012 15:22

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [45] Tak to se upřímně omlouvám, pochopil jsem váš příspěvek jinak. Zdrojů ze kterých jsem čerpal je celá řada. Nicméně pokud hledáte dobrý sumář s nějakými dalšími odkazy, tak je tu např. pěkný 6. dílný seriál http://www.cnews.cz/pirati-ctenarum-1-dil-komu-prospiva-kopirovaci-monopol

    Sám jsem z něho něco čerpal (např. ten Německý paperbackový zázrak).

  • 15. 2. 2012 15:56

    dumblob (neregistrovaný) 147.229.179.---

    [48] Mrzi me, ze na vas "kampan" Piratu pusobi tak, ze "autori jsou bud spatni, nebo delaji sracky, nebo ze stejne nic od producentu nedostanou".

    Jsem take muzikant a ackoliv jsem dal prednost informacnim technologiim, neustale se aktivne stykam s nekolika konzervatoristy a mnoha muzikanty, kteri se skutecne zivi hudbou, aniz by ji vyucovali na konzervatori/a­kademii (hraci z Ceske filharmonie a ruznych velkych telesech). Od nich vim, ze skutecne plati to, co pan Cisar napsal v clanku - jsou casto az lhostejni ke dnesnimu stavu, ale uvitali by, kdyby se stejnou namahou jako nyni dostali vice penez a uspokojili vetsi pocet lidi.

    Verim, ze vy tez sdilite tento pohled na vec a docela by mne zajimalo co vas konkretne vede ke strach z te "kampane" (kterou bych si dovolil nazvat neprilis agresivni - hlavne kdyz vezmeme v potaz zavaznost situace a jiz probehle "kampane" za jistych rezimu jeste pomerne nedavno).

  • 15. 2. 2012 16:04

    pyrat (neregistrovaný) 89.176.118.---

    [47] a musim oponovat prodej fyzickych produktu (cedecek) je stale 51procet zisku Warner Music jen 28% internet, takze lide si skutecne porad CD kupuji. A ted si stouchnu - kupuji ti slusni, ktere neovlada totalni konzumni premysleni, ze maji mit pravo hned ted vsechno mit a zadarmo.

    tady link: http://www.digitalmusicnews.com/permalink/2012/020911wmg

    moc novych ditributoru, kteri si berou min zase neni. nebo o nich nevim.

  • 15. 2. 2012 16:17

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [49] Tak článek (spíš filipiku) jsem přečetl, a je to naprostá pitomost. Důvodů je celá řada.

    1. Redukuje celý problém na cenovou válku proti nulové ceně (chyba, viz níže) a na tom staví celou další argumentaci.

    2. Hodnota díla/produktu není dána a vyjádřena jen a pouze jeho cenou. Kdyby to byla pravda, tak Red Hat nevydělává stále víc a víc, když je jeho produkt volně k dispozici za nuulovou cenu a dokonce mu konkuruje jejich vlastní přebalený produkt (CentOS a Oracle Linux), takže to není ani o podpoře ze strany originálního autora. Oracle má dokonce mnohem víc peněz než Red Hat aby ho z trhu vytlačil "svým" produktem, a RH to v růstu nijak rozpoznatelně nezpomalilo.

    3. Pirátské kopie nejsou ani omylem za nulovou cenu. Platíte za to časem, cenou za připojení, download atd. a nemáte vůbec žádnou záruku kvality výsledku (mizerných kopií se na netu válí řádově víc než těch použitelných nebo dokonce kvalitních), o přidané hodnotě nemluvě. I kdyby byly na netu jen samé superkvalitní kopie, pořád by to neznamenalo převrácení systému, důkazem je již zmíněny Red Hat proti CentOS/Oracle (kvalitní produkt).

    4. Jakékoliv komerční neoprávněné šíření by bylo stále stíháno a potíráno, i kdyby nekomerční bylo povolené (ideál, ale k tomu je dlouhá cesta). Motivace pro masovou distribuci děl se tak značně scvrkává, ten kdo to dělá z toho nemá nic víc než "dobrý pocit" že pomohl jiným.

    5. Že si někdo stáhne nekomerčně šířený cizí obsah ještě neznamená, že si ho nezlegalizuje časem nebo jinak. Jsou naopak dost přesvědčivé důkazy, že ekonomicky významná část lidí se zachová právě takto. Ti, kteří zbudou by za něj stejně nikdy nezaplatili. Je to fér? Obecné povědomí tvrdí že to fér není, a já s tím souhlasím - není to fér, ale nikoliv k autorovi, nýbrž k ostatním uživatelům - získá a užívá zadarmo něco, za co jiní uživatelé zaplatili. Jenže moje osobní zkušenost z Open Source (a živí mě už dlouho) kde se děje naprosto to samé je taková, že na tom fakt buřt záleží. No tak si někdo přilepšil zadarmo, buď ho to morálně ovlivní směrem k podobnému chování jako autor (přispět dílem nebo prací bez nastavené dlaně pro bakšiš, Z čehož mají prospěch všichni tedy i já), nebo si to prostě nemohl dovolit (pak jsem pomohl někomu kdo to potřeboval), nebo pro něj moje dílo nemělo hodnotu (proč bych měl jako autor těžit z toho, že moje dílo dotyčný nakonec nechce, nebo si ho cení méně než já?). Podstatné je, že i když se odečtou oni "darmožrouti", a dokonce i když jich je třeba většina, tak pořád zůstává díky obrovskému množství zapojených lidí tak vysoký počet lidí kteří něco zaplatí, že autor rozhodně netratí. Zákon velkých čísel a síťové ekonomiky. Házet plnými hrstmi, čím víc rozdáváte, tím víc se vám vrací, i když ne od každého. Dokonce v tomto prostředí skvěle fungují i metody zaplať kolik myslíš že to má cenu (s nějakou nízkou minimální cenou), kde statisticky významná skupina lidí platí dobrovolně víc než by museli. Ano, je to odlišný přístup a vyžaduje jiné "myšlenkové nastavení", ale to neznamená, že nefunguje - důkazů že funguje (alespoň v digitálním prostředí) je za posledních 20 let kolem plno. Samozřejmě ne každý uspěje, ale to platí pro všechny metody bez rozdílu.

  • 15. 2. 2012 16:20

    dumblob (neregistrovaný) 147.229.179.---

    [52] Kladme si tedy otazku, proc se prumysl tedy snazi upevnovat nynejsi stav ruznymi tvrdsimi narizenimi (kdyz ma tech krasnych 51%)?

    Tato otazka je predmetem debat poslednich mesicu a i tohoto clanku, proto ji necham stranou.

    Kazdopadne ja osobne nekupuji CD, protoze kvalita hudby obecne klesla - drtiva vetsina hudby je konzumni a zaroven i samotna kvalita nahravky je na lepsi audio sestave neposlouchatelna (doporucuji zajet podivat se na High End Praha http://high-end-praha.cz/cz/Home.htm) - viz. tez trend Loudness war. Prodeje vazne hudby (zaradme tam i mnohe zanry vyuzivajici predevsim "tradicni" nastroje zname z klasicke hudby - tzn. i solova alba atd.) tvori skutecne pomerne malou cast techto prijmu (lze nezavisle overit na internetu a u velkych distributoru s sirokou skalou titulu a zanru).

    Chci tim rict, ze vetsinu toho obsahu, na kterem prumysl vydelava, tvori skutecne konzumni tvorba. Tedy timto bych se neohanel. Osobne si myslim, ze autori jako jste vy a mnoho mych znamych by se zmena jakou navrhuji Pirati nedotkla vubec a nebo pouze v pozitivnim slova smyslu. Avsak konzumni autory by skutecne mohla zasahnout - nekdy i bolestive, protoze by nikdo tato dila netlacil az k lidem pod nos a tim padem by se vice projevila lidska vybiravost (ktera verte nebo ne neni v zasade pouze konzumni - protoze kdyz ma clovek na vyber, nechova se konzumne, avsak pokud nema na vyber - jako tomu je nyni - nema s konzumnim zpusobem zadny problem, bohuzel).

  • 15. 2. 2012 16:20

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [52] Kolik stojí CD a kolik mp3 na netu? A jaké je procento zisku (marže) z obojího? Objem zisku sám o sobě nic neříká, jen že jim z toho teče víc než z jiného. Navíc zrovna WM je distributor starého typu, který stále nabízí víc CD než písní na netu. Kdyby nabídka obou médií byla stejná (což není), tak by ty čísla měla nějakou vypovídací hodnotu, takhle nemají.

  • 15. 2. 2012 16:29

    pyrat (neregistrovaný) 89.176.118.---

    [52] samozreme kazdy, a obzvlast muzikanti chteji vic :))
    ja si osobne myslim,ze piratstvi samo o sobe muze za soucasnou situaci. Proto se manageri ted snazi branit prasarnami jako ACTA a SOPA. U
    uz v roce 1976 si jeden muzikant stezoval, ze by mel dostat misto zlate desky zlatou kazetu Maxell :http://www.jacopastorius.com/features/BBC.html
    U piratstvi se muzeme navzajem prit, jestli je to kradez nebo ne, ale myslim ze je to na kazdy pad proste nemoralni. A prave proto je pro mne tezke pochopit, ze to muze byt podporovano oficialni politickou stranou. Jasne jde jenom o pisnicky a knizky. Ale to ja prave delam, a ti lide jdou proti mne a nenabizeji jina reseni nez : stan se slavny a prodavej po milionech, delej merchandising, najdi si jiny distribucni model...

    no a ten strach mam protoze mne lide z CPS slusne receno posilaji k sipku...

  • 15. 2. 2012 16:45

    pyrat (neregistrovaný) 89.176.118.---

    [56] ja nechci nikoho zhazovat, ale pokud Vy argumentujete firmou RedHat, ja muzu argumetovat firmou Warner brothers.
    Vas clanek muze byt take prosta filipika, jen z druhe strany.
    Nechapu argument, ze jsou studie, ktere jasne dokazuji, ze Ti, kteri stahuji vic kupuji. To je spin
    - ti co kupuji, stahuji
    -- ti co nekupuji nestahuji
    - ti co nestahuji, nejupuji.
    ==co bylo driv slepice nebo vejce?
    Otazkou je spis kolik by koupili, kdyby nemohli piratit. O tom studie nejsou.

    [52] ja vim taky mne stve kompresor naplno na vsech nahravkach. ale tady nejde hodnotit co je konzumni a co ne. je jedno jestli poslocham Mozarta nebo EvuAVaska. Oba maji pravo na svou ochranu...(Mozart teda uz ne)
    rad si necham vysvetlit jake vyhody mi CPS prinasi.

  • 15. 2. 2012 16:51

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [56] Piráti vás k šípku rozhodně neposílají, jen jsou poněkud hůře pochopitelní než třeba KSČM nebo DSSS kde kouknete, a jasně vidíte o co jim jde, protože je to jasné a v zásadě ničím nové. Piráti naopak přicházejí s něčím úplně novým, co tu ještě před 50 lety vůbec nebylo. Jsou to především technokrati, inženýři, vědci, kteří velice dobře chápou, jak se za posledních 50 let svět kolem nás technologicky změnil, protože ho pomáhali vytvořit a je tam spousta mladých lidí, kteří se do nové doby už narodili a nemají v sobě zažité, a tudíž vnímají věci jinak (stejně jako se mojí generaci - jsem ročník 68 - obtížně chápala pokřivenost reálného socialismu, když jsme nic jiného neznali a to prostředí nás vychovalo, sice jsme se k tomu dobrali, ale úplně jinou cestou než starší generace). Piráti prosazují systémové změny vyžadované a/nebo umožněné změnou našeho prostředí, tvrdí, že řada zažitých postupů se přežilo, a že pokud máme naši společnost adaptovat a zároveň vylepšit (skvělá příležitost když už musíme věci měnit), teď je ta pravá chvíle a navrhují i potřebné změny: otevřený stát, větší zapojení lidí do kontroly a rozhodování atd. Nové technologie nám tohle umožňují zavést, a zároveň před nás staví nová nebezpečí proti kterým bojují - vliv korporací na vytváření zákonů, zvětšující se státní regulace chování a dohled na veřejností atd.

  • 15. 2. 2012 17:31

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [56] Samozřejmě můžete argumentovat čím chcete, ale musí to být skutečný argument (skutečně podporovat to co říkáte). Čísla Warnerů nejsou z důvodů které jsem uvedl podporou vašeho názoru. Můžete mé důvody vyvrátit a tím dostat Warnery opět do hry jako argument. To vy ale neděláte, místo toho naznačujete chybnost mého argumentu chybností svého, nebo naopak dokazujete platnost svého pomocí platnosti mého. Takhle to ale nefunguje.

    >> Otazkou je spis kolik by koupili, kdyby nemohli pirátit. O tom studie nejsou.

    Ale jsou (pokud nevěříte, pošťourejte se třeba v ekonomické sekci wikipedie). Skutečnost je taková, že celé spektrum stahovačů by se rozprostřelo do několika "cenových" pásem, od 0 po max. cenu produktu nastavenou trhem, a nakupovali by tehdy, když by cena odpovídala jejich cenové hladině . Problém je, že v běžném ekonomickém modelu je cena snižována postupně (např. cena DVD přehrávače oproti kupní síle byla nejdřív vysoká, pak se v průběhu let postupně snižovala + slevy, výprodeje atd.). běžný systém mění cenu ve skocích. Tohle funguje skvěle u hmotných věcí, u nehmotných jako IP a autorská díla je to složitější a vyspravené umělými monopoly ala kopírovací monopol nebo patenty, aby to fungovalo +- stejně. Jenže v digitálním prostředí je zažitá metoda cenotvorby velmi špatně zajistitelná (proto ACTA apod.), naopak lze poměrně úspěšně realizovat a provozovat ekonomický model, který nabízí celé spektrum cen 0 (nula proto, že cena kopie je blízká nule) až po maximum co trh snese, a to současně, nikoliv postupně, díky různě nastaveným službám nebo variantám produktu. Navíc v digitálním prostředí funguje naprosto nevídaná ultimátní produkce - cena kopie a její distribuce se limitně blíží nule, to nikde jinde a s ničím jiným nefunguje, ale tady ano. Tomu se nevyrovná ani levná výroba v Číně. Lidstvo je prostě geniální, jen si teď trochu neví rady co s tím. Proto to co jsem psal v [53] funguje, a k separaci "stahovačů" skutečně dochází. Důkazem je např. celá oblast Open Source byznisu, který v dnešní době rozhodně není nijak malý a stále roste. OSS je tu už 25 let, takže je to na něm dobře vidět. To samé ale v ranějším stádiu se ale děje i v dalších oborech - knihy, film, hudba. Ano, není to ještě mainstream, ale k tomu dojde. Za 30 let se budete divit, že jste tomu nevěřil :D

  • 15. 2. 2012 18:06

    Ondřej Melkes (neregistrovaný) 46.227.11.---

    [56]
    ja si osobne myslim,ze piratstvi samo o sobe muze za soucasnou situaci. Proto se manageri ted snazi branit prasarnami jako ACTA a SOPA.

    --
    Za současný stav nemůže piráství, ale distributoři a vlády. Myslím že se shodneme na tom, že "piráství" (tedy nelegální distribuce hudby, filmu,.. ) je černý trh. A platí tu to samé, jako u jiných typů černého trhu. Pokdu vzníká monopol, nebo je zboží zakázáno, tak do hry vstupuje černý trh a vytváří alternativu k danému produktu. Distrubutoři a vlády vytvořili velmi regulovaný trh s hudbou, filmy, knihami, že i přes vysoké tresty se vyplatí "pirátům" riskovat a zaplavit lidi levnými kopiemi.

    Problém vzniká v nepřizpusobení se situaci, a zákonům, které nerespektují realitu. Podobně jako prohihibice, kdy zákony nerespektovaly touhu lidí pít (kdo si nikdy nedal ani skleničku hoď po mě kamenem), tak současné zákony(nebo přísnější návrhy) nerespektují touhu lidí po levné a dostupné zábavě. Ta zábava může být placená, ale musí splňovat několik podmínek. Za prvé rozumnou cenu, viz appstore, itunes, megaupload a další připady. Za druhé, placená zábava nesmí obtěžovat: reklama, ukázky, nutnost mít CD v mechanice, atd. Za třetí musí být přistupná a odpovídající době(tedy chci, stáhnu a dívam se), nebo naopak velice kvalitní(tedy třeba vinylové desky).
    Klesajícím objemem prodaných CD, DVD se nedá moc argumentovat, je to pouze přenosné medium, navíc, v tomto připadě, ne zrovna kvalitní.
    Jestliže současní distributoři filmu nejsou schopni přistoupit na současné možnosti distribuce, tak proč bych jako zákazník neměl jít jinam?

    Navíc v současnosti jsou tak levné distribuční mechanismy, že piřát profituje i v případě stahování zdarma. Je tedy jasné, že stavájící systém je pro vydavatelství neudržitelný, i kdyby se jako distribuční medium podařilo zrušit internet(zákazy šifrování, přisná kontrola), tak se velice těžko podaří zrušit distribuci z ruky do ruky, pomocí USB, DVD, .. tak jako tomu bylo před deseti lety.

  • 15. 2. 2012 18:26

    pyrat (neregistrovaný) 89.176.118.---

    [62] 1)Ja si to prave nemyslim. Cerny trh nabizi podle mne zbozi, ktere je zakazane. Tohle jsou kopie nebo padelky. Kazdopadne je stahovani pro mne nemoralni.
    Behem prohibice ale "autori" alkoholu na nem vydelavaji mnohem vice, takze se omlouvam, ale to neberu.

    2)To ze zabava nesmi konzumenta obtezovat( reklamy, cedecka), to Vam mam rovnou prijit domu, zapalit svicky, dat Vam podepsane tricko, aby Vas to nahodou nekolik vterin neobtezovalo (dat cedecko do mechaniky). Ano muze byt ta reklama otravna, ale nebudu kvuli tomu menit system fungovani ochrany autorskych prav.
    3) no prave autor v pripade pirateni nema zadnou kontrolu nad kvalitou kopie, mista produkce apod...
    Klesajicim objemem prodej tady myslim nikdo neargumntoval.
    proc byste jako zakaznik nemel jit jinam? protoze downloader neni zakaznik, ale konzument viz. -[16] [53]
    to ze je stavajici system neudrzitelny je dost pravdepodobne.
    Porad je ale stahovani autorsky chraneneho obsahu minimalne nemoralni.

  • 15. 2. 2012 18:31

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [61] Ono by ani na ty USB, DVD apod. nedošlo. Kryprografii plošně zakázat nelze, první kdo by řval by byly společnosti (ochrana obchodního tajemství) a banky (internetové bankovnictví apod.), a nelze ji ani omezit je pro někoho, a i kdyby se to nakrásno povedlo, je tu tolik chytrých lidí kteří dokáží vymyslet jak to obejít a umožnit to i jiným, že je to předem prohraná bitva. Jediné co by snad pomohlo by bylo nechat přistižené lidi mizet navždy na Guantanamo, což by ovšem nejspíš skončilo krvavou revolucí. Jediné co tak můžou je došlápnout si na úložiště typu Uloz.to, to zaručeně omezí stahování pro BFU, asi tak na měsíc než se rozšíří jiná alternativa výměny (a že jich je požehnaně). Úložiště + odkazová fóra jsou sice nejpopulárnější protože jsou pro BFU nejpohodlnější, ale jsou tu v provozu i jiné sítě (nejen via torrent), které jsou navíc skutečným prvotním zdrojem kopií pro ta úložiště. Na tyhle sítě a hnízda (to je jedna vrstva na druhé, kruhy s překryvy atd.) úplně vespod prostě stát nemá i kdyby se rozkrájel. To už spíš dokážou nacpat vítr do pytle.

  • 15. 2. 2012 18:49

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [62] Vy to pořád nechápete. Tohle prostě zastavit NELZE, aniž by jsme se natrvalo technicky vrátili o 50 let zpět nebo si kolektivně udělali ze života peklo na zemi (těm několika co by to peklo řídili by se to ovšem velmi líbilo). Lze se jen přizpůsobit novým podmínkám tak, aby společnost jako celek netratila, což lze, ale ne snahou o konzervaci starých způsobů, ale naopak změnou chování a přenastavením pravidel. Morálku do toho netahejte, ta je poplatná době a společnosti. Řada věcí které byly před 1000 lety morální nebo naopak nemorální byla už před 100 lety úplně jinak, a za 500 let to bude zase někde jinde.

  • 15. 2. 2012 19:34

    pyrat (neregistrovaný) 89.176.118.---

    [65] a to je prave to, proc se neshodneme. Vratit se technicky o 50 let driv pro mne neni problem, protoze nejsem na technice zavisly - neni to muj obor. Vy ale techniku potrebujete - je to Vas obor. Proc se ale zabyvame necim, co zasahne spis mne, nez Vas, mi vrta hlavou. Rozvoj spolecnosti snad neni jen na internetu ne? Pristup k Internetu ma jen 33% lidstva.

  • 15. 2. 2012 19:39

    dumblob (neregistrovaný) 147.229.206.---

    [65] Bohuzel, nechci se vas dotknout, avsak tvrdit, ze nejste na technice zavisly, je cista lez.

    Jste na ni zavisly a to naprosto (bez ni byste skutecne neprezil) - ve vasem pripade zrejme vyhradne neprimo. Primo zavislych je tedy pouze tech 33% a zbylych 67% je tedy neprimo - ale je! A to je to nejdulezitejsi. Mohu poskytnout par "slajdu" o dnesnich beznych (!) siti okolo nas - takovy maly uvod pro lidi, kteri si pod slovem sit predstavi pavoucka loviciho musku, nebo dokonce rybare a v nejlepsim pripade sitku na spani mezi dvema palmami.

  • 15. 2. 2012 20:15

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [65] Jak už napsal dumblob, jsme závislí všichni mimo Křováků a Papuánců. Tohle není o jednotlivcích čtoucích na netu Blesk, tohle je o ekonomice, globálních finančních tocích, přesunech výroby i zboží kolem zeměkoule, on-line prodeji (stále populárnější, kamenné obchody mizejí, dokonce celé řetězce), bleskové výměně ekonomických, vědeckých, zdravotních a dalších informací atd. - tohle vše se bez levných komunikací zajištěných Internetem nedá udržet v chodu, nemluvě o bambiliónu věcí které by bez Internetu ani nevznikly. Když jsem psal o 50 let zpět, tak jsem měl na mysli se vším všudy. Pokud je tedy hlavní daní za globální pokrok problém pirátství na Internetu, tak je to opravdu velmi nízká cena. Kdyby se dnes rozpadl internet, výše celosvětové ztráty by byla tak velká, že to hlava nikomu nepobere. Ještě že je tak dobře navržený, že ho jen tak něco "nerozbije". i když občas má nějaká část namále když selže hned několik podmořských kabelů najednou. Pokud vás to zajímá, koukněte třeba na http://www.popsci.com/scitech/article/2009-03/who-protects-intrnet

  • 15. 2. 2012 21:27

    Makovec (neregistrovaný) 109.80.239.---

    Co jsem chtěl ve svých poznámkách výše ukázat (a reakce v diskusi mi to potvrdily) je že právě ty nové technologie, zejména pokud přijmeme kopírování jako nevyhnutelné a nezamezitelné vedou k setření rozdílu mezi kopírováním a distribucí čili šířením. A z tohoto pohledu jsou návrhy pirátů na "volné nekomerční kopírování" technologicky naivní, a nebo pokrytecké. Nejde totiž o "kopírovací monopol", ale "distribuční monopol".

  • 15. 2. 2012 22:04

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [68] Z toho myšlenkového krátkého spojení se nedostanete, dokud nepřestanete klást rovnítko mezi kopírování a šíření a žonglovat s nimi jak se vám zlíbí. Pak se vám stávají takové věci jako ztotožňování "volného nekomerčního kopírování" (což v omezené míře legálně máme už dlouho) s "volným nekomerčním šířením" (které sice máme de facto, ale ne legálně), což jsou dvě naprosto odlišné věci. Rovněž tu nejde o "distribuční monopol", protože ten rozhodně nikdo na díla nemá, a už vůbec ho nikdo nechce, stačí ten kopírovací. Dokud budete míchat hrušky s jablky a výrobu s distribucí, tak vám to prostě smysl dávat nebude.

  • 15. 2. 2012 22:18

    pyrat (neregistrovaný) 89.176.118.---

    [70] je mi lito, ze s tim zase otravuju, ale ja proste nechapu rozdil mezi kopirovanim a sirenim. Kopirovani je tedy pro vlastni potrebu a sireni je ditribuce dalsim osobam? Protoze mi to jina prijde jako slovickareni. Pirati tedy chteji mit oboje - volne nekomercni kopirovani/sireni?
    A co to technicky znamena to sireni? Uploadnout to na megaupload? Vystavit link na webu?

  • 15. 2. 2012 23:12

    vty (neregistrovaný) 89.176.243.---

    Děkuji autorovi za článek. Diskuze je také rozumná.
    - Základní problémem je to, že jakákoliv lidská společnost je založená ekonomicky na chamtivosti. To nelze změnit. Pak se není co divit držitelům zde např. autorských práv, že chtějí víc a víc. Na jejich místě by to chtěl každý.
    - Druhá věc je ta, že digitální díla je technicky nemožné levně chránit proti kopírování a bez ztráty kvality a vůbec možného rozlišení od originálu. Tak je třeba kriminalizovat ty, co poskytnou tyto kopie na sdílené médium (Internet) a to se děje právě nyní. Vidíte jen, že jedna kauzička s Megauploadem a další služby už samy stahují rolety.
    - Dále se rozvíjí bitva mezi poskytovateli připojení spolu s mobilními operátory, kteří potřebují ty, co stahují velký objem dat a vlastníky práv. Jsem přesvědčen, že to se ve skutečnosti v zákulisí odehrávalo a odehrává. V pozadí tohoto všeho je tvrdý boj o peníze mezi těmito odvětvími.
    Že to není o příjmu z reklam, ale od poskytovatelů konektivity je vidět na příkladu uloz.to či rapidshare, kde reklamy nejsou a přesto tyto firmy prosperují.
    - Padl zde v diskuzi dotaz jak se liší marže při prodeji např. CD, DVD a iTunes, Amazonu nebo Android marketu. Dle toho co já vím tak ta čistě eletrkonická si berou o 10-20% míň, berou si cca. 40% z koncové ceny. To jde ne? Nevím jak u hudby či videa, ale u knih (myslím fyzických) prodej v kamenných obchodech je realizován formou komise, čili obchodník nenese takřka žádné obchodní riziko, pouze platí fixní náklady za prodejnu atd. Ale má také svých 50-60% z ceny každé prodané knížky. To je dobrý kšeft akorát lidi nesmí přestat masově danou komoditu kupovat.
    Reálné zisky v obou modelech budou obdobné neboť na fixních nákladech a hlavně distribuci se v modelu iTunes, Amazon těch 10-20% minimálně ušetří.
    - Co se týče autorských práv je těžko obhajitelný současný stav ochrany 75 let po autorově smrti např oproti právům spotřebitele/kon­zumenta např. na kvalitu kupovaného originálu pro audio a video díla. Léky mají ochranu tuším 10-15 let od registrace a technické patenty 20-25 let, možná se pletu, ale určitě ne 75 po smrti autora.
    - Mě osobně se líbí i model u e-publikací při převodu papírových knih do el. podoby. Tam byl/je v čechách nepsaný úzus teprve 3 roky od prvního vydání se toto dá nelegálně převést (otázkou je zda se to dařilo 100% naplňovat).
    Tedy obecně by byla daná lhůta od premiéry, vydání atd. po kterou si producent a autor může nárokovat tvrdou ochranu před pirátskými kopiemi. Tzn. že by během ní měl realizovat návratnost své investice. To je dle mě fér.
    - Autorský poplatek resp. daň za paměťová média, tiskárny apod. je totálně neobhajitelný a nejsou to malé částky. Ale opět je to ukázka toho, co vše lze prosadit, pokud máte peníze a tedy i moc.

    Závěrem bych chtěl ještě dodat, že o autory a jejich zájmy tu producentům či autorským svazům nešlo a nejde, těm jde o to, jak co nejvíc na jejich práci vydělat či alespoň udržet co nejdéle stávající marže. Dávám jim radu, zkuste prodávat svá díla v el. formě sami nebo si najměte někoho s menší marží, nebuďte ovce.
    Producent ani autorský svaz vás neživí, ale zákazníci ano, na to pamatujte.
    Ne všichni vaši potenciální zákazníci jsou zloději, dokonce ani většina z nich ne jak se nám všem nyní establishment snaží teď namluvit.

  • 15. 2. 2012 23:49

    Makovec (neregistrovaný) 213.220.203.---

    [69] já bych ten rozdíl opravdu rád pochopil, ale neviděl jsem dosud nikde rozumnou definici nebo příklady čím se liší. Mohl byste je prosím uvést? Kde končí kopírování a začíná šíření? Piráti ve svém dvanácteru píší "sdílení nelze zastavit". Myslí tím kopírování, šíření nebo ještě něco jiného? Soudě podle diskuse je v těchto pojmech zmatek: kde lze nalézt jasnou a autorativní definici které se Piráti drží?

    Například: "Pirátská strana chce vrátit kopírovací zákon k jeho kořenům a zajistit, že bude regulovat pouze komerční kopírování a sdílení děl. Sdílení kopií a jiné šíření děl by kopírovací monopol nikdy neměl zakazovat, pokud k němu dochází bez nároku na odměnu. Jako tomu například je u sdílení souborů." (http://www.pirati.cz/wiki/zo:docs:engstrom_copyright?s[]=sd%C3%ADlen%C3%AD)

    Pokud mi nechcete odpovědět jasně, tak prosím neodpovídejte. na další kolo sofistikovaností "kopírování není šiření alébrž nekomerční sdíleni" opravdu nejsem zvědavý... Děkuji.

  • 16. 2. 2012 0:09

    pyrat (neregistrovaný) 89.176.118.---

    [73] to vsechno zni pomerne rozumne, jen ten megaupload mne nemrzi. Podvadeli pri DMCA claimech, coz je z jejich strany jasne zdvizeny prostrednik. To ze tam byl treba legalni obsah je smula, ale ne vymluva. Je to jako za valky postavit vedle tovarny na tanky nemocnici.
    http://www.plagiarismtoday.com/2012/01/23/megauploads-dmca-shell-games/

    Producenty neobhajuju ale jsou to oni kdo mi daji "praci"
    http://www.guardian.co.uk/music/musicblog/2012/feb/02/behind-music-record-labels

    na dobe ochrany autorskeho dila se proste neshodnem.

    [74] ano taky mne stve to zmateni pojmu a naduzivani slova "sdileni." Neni nahodou sdileni eufemismus k "sireni pomoci kopirovani" :)

  • 16. 2. 2012 0:09

    pyrat (neregistrovaný) 89.176.118.---

    [73] to vsechno zni pomerne rozumne, jen ten megaupload mne nemrzi. Podvadeli pri DMCA claimech, coz je z jejich strany jasne zdvizeny prostrednik. To ze tam byl treba legalni obsah je smula, ale ne vymluva. Je to jako za valky postavit vedle tovarny na tanky nemocnici.
    http://www.plagiarismtoday.com/2012/01/23/megauploads-dmca-shell-games/

    Producenty neobhajuju ale jsou to oni kdo mi daji "praci"
    Na dobe ochrany autorskeho dila se proste neshodnem.

    [74] ano taky mne stve to zmateni pojmu a naduzivani slova "sdileni." Neni nahodou sdileni eufemismus k "sireni pomoci kopirovani"

  • 16. 2. 2012 0:51

    vty (neregistrovaný) 89.176.243.---

    [74] Předpokládám, že ten megaupload byla reakce na mě, proto odpovídám.
    Mě jeho zatípnutí a případné odsouzení majitelů vůbec nevadí to bylo jen pro ilustraci, že to mělo a má odstrašující efekt na ostatní.

    Producenti autorům, jejichž díla jim nebudou generovat zisk, žádnou práci nedají, na tom se asi shodneme. Zisk by měla zřejmě generovat ta díla, která jsou uživateli oblíbená a tudíž za ně platí (předpokládejme hypoteticky, že je nekopírují na černo, ale i když budou tak za neoblíbená by neplatili nebo jen málo).
    Takže v konečném důsledku jsou to ti uživatelé, kdo vás živí, ti to skrze producenta, platí.
    Vy jakožto autoři se díky OSA atd. se navíc všichni vzdáváte svých práv, např. nakládat se svým dílem sami, bez poplatku ve prospěch těchto svazů. U producenta podobně se za pohodlí, že se nemusíte starat o nic co souvisí s prodejem a distribucí vzdáváte těch 60% procent co si z toho berou oni. Nevím do jaké míry je to vaše osobní volba, ale z OSA nemáte úniku tam jste ze zákona povinně členy. Vy vlastně až tak moc svobodní jakožto autoři nejste, že? Vyhovuje vám tento stav? Zkuste zapřemýšlet, že byste mohl mít něco z těch 60% co má nyní producent a že byste měl z OSA také nějaké rozumné peníze, které oni zinkasují např. z těch autorských poplatků/daní.
    Jak jsem psal pokud byste vy, autoři zkusili změnit pohled na věc, tak v určitých oblastech např. hudba můžete prodávat el. díla sami nebo přes někoho s menší marží a i s tím členstvím v OSA byste se mohli popasovat.

    Jakou byste si tedy představoval přiměřenou dobu ochrany autorského díla?
    Opravdu obhajujete těch 75 let od úmrtí autora jako je to teď?
    Nestačilo těch 50 co bylo donedávna?
    Nebo 25 let po smrti autora, to by bylo dle vás málo?

  • 16. 2. 2012 1:16

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [74] Kopie = výroba, Šíření = distribuce. Kopírovací monopol je monopol na výrobu, tedy zdroj. Kdo kontroluje zdroj, kontroluje i distribuci. Problém nastal, když přestalo být možné kontrolovat zdroj, protože kopie může dělat každý. Tudíž se ztratila i kontrola nad distribucí. Internet dal šíření jen korunu. Tuhle kočku už do pytle zpátky strčit nejde. Co tedy s tím? Piráti tvrdí, že nemá smysl bránit zdroj (bránit kopírování), je to nejen marné, ale hlavně kontraproduktivní. Když si namnožím dílo sám pro sebe, nikomu nevzniká žádná škoda (zboží se neobjeví na trhu, tudíž ho neovlivní), pouze se mi v čase udrží nebo zvýší osobní užitek z díla. Pokud dílo pustím ven, může ovlivnit trh. V digitálním prostředí ale vypustit jednu kopii znamená vypustit jich nekonečný počet. Stačí jeden člověk co vypustí jednu kopii, a je konečná. To je fakt, a uhlídat se to prostě nedá. Proto Piráti navrhují následující:

    1) Soustředit se hlavně na potíraní šíření za zištným účelem. Nikdo by se neměl obohacovat na úkor druhých, takže stíhat ty co na tom vydělávají. Navíc je to snazší, protože jdou většinou chytit přes penězovod, a to policie umí mnohem líp než honit hackery. Piráti navrhují nechat plavat šíření nekomerční. Klidně by šlo stíhat i nekomerční šíření pokud se někdo bude cítit líp, ale mělo by to být minimálně posuzováno jinak než dosud (teď jeden metr). Piráti tvrdí, že stíhat nekomerční šíření je ptákovina a škoda času a peněz, a já souhlasím. Co si kdo vezme na puberťákovi který to dělá pro radost ze sdílení? I když jich pár třeba umlátíte, stejně se najdou další co to udělají zas, a 1 kopie = nekonečno. Ušetřené peníze lze ve prospěch autorů vynaložit jinak.

    2) Zkrátit dobu kopírovacího monopolu, čímž se pročistí vzduch. Bude tady rázem přehršel "volných" děl ze kterých budou mít užitek všichni, včetně děl která tu jsou a nesmí se na ně šáhnout protože se neví kdo je vlastní nebo vlastník nemá zájem to rozumně šířit. Bude se tudíž hlídat jen to co je nové posledních 5-10 let, a ne vše zpět až do roku 1935 na věčné časy. Hlídat menšinu je jednodušší než hlídat všechno. Navíc budou mít děti co legálně sdílet a šířit, a třeba se z těch děl i něčemu přiučí. Kdo chce novinku si ji buď koupí, nebo si pár let počká - jak se mezitím zabavit bude mít čím (z minulého století toho máme hromady).

    3) Aby jste mohli prodávat a lidi kupovat, na to monopol nepotřebujete. Když mi někdo nabídne 50 let starý film nebo hudební nahrávku za rozumnou cenu, formátu co chci, formou jaká mi vyhovuje atd., tak koupím a nebloudím po warezu pokud nejsem chudák, dítě nebo na jachtě uprostřed Pacifiku (DVD v trafice za 50,- se dobře prodávají i když je jich zároveň plný net). Akorát to nebude nabízet jen ta jedna žába na prameni, a diktovat si cenu a podmínky, ale bude muset pohnout zadkem v konkurenci (kdo nabídne lepší nahrávku Beatles?). Fůra prostoru pro byznis, včetně pro autora samého. Každopádně tu pořád bude monopol autora na novinky, 5-10 let je fůra času mít slušnou návratnost investice pokud člověk není jelito. Navíc je to větší stimul k další tvorbě než jednou něco stvořit a pak do smrti točit palci.

    4) Vytvořit ekonomické a právní prostředí pro autory, ve kterém by se minimalizoval dopad nekomerčního šíření, nebo ještě lépe využil se ve prospěch autorů (nikoliv nutně distributorů). Obojí jde udělat, minimálně 30% autorů tak už funguje. Jak už jsem psal, vždy nějaké nekomerční šíření bude. Když vám začne chodit řeka na návštěvu do obýváku každý rok znova a znova a nehodlá přestat, tak můžete buď do nekonečna stavět hráze a burcovat hasiče a domobranu, nebo se přestěhovat o pár metrů výš. Co je z dlouhodobého hlediska levnější a jednodušší?

  • 16. 2. 2012 2:20

    vty (neregistrovaný) 89.176.243.---

    [76]
    Vše je v souladu co jsem psal v [72] až na 1)

    Čistě nekomerční sdílení na internetu je imho problém zajistit.
    Dnešní file downloady přes webová úložiště žijí z konektivity tzn. plateb od poskytovatelů konektivity a zčásti z reklam a plateb uživatelů za rychlejší download. Ale to už je imho komerční sdílení díla, protože z něj má někdo jiný než držitel autorských práv či oprávněný uživatel zisk.
    Nelze argumentovat, že tento zisk nerealizuje uploader, ale někdo jiný, protože jinak by tento byznys webových úložišť byl ztrátový.

    Ani torrenty nebudou vyjímkou poněvadž potřebujete web frontendy s prohledáváním obsahu velkého množství torrentů např. piratebay. Bez toho je to pro sdílení pouze pro úzké skupinky lidí. A na těchto vyhledávacích webech bude zase někdo vydělávat a bude za ně právně zodpovědný viz. zmiňované piratebay.
    Torrenty mají tu nevýhodu pro BFU, že se musí čekat na stažení obecně delší dobu než z webových úložišť a jakmile chce něco staršího tak už to mnozí sdíleči nemají v klientovi a je to velmi těžko stáhnutelné. Tzn. menší garance stáhnutí.
    A jakmile tyto frontendy půjde právně vyřadit ze hry, tak se to i stane/stalo.

    Dle mého názoru by mělo šanci pro obě strany, když po dobu hájení (pro generování návratnosti investic a zisku z díla) bude jakékoliv veřejné šíření tj. vystavení díla na internetu byť jeho oprávněným uživatelem za hranicí zákona a tudíž pro uploadera postihnutelné. Samozřejmě se zachováním práva oprávněného uživatele na pořízení zálohy/kopie, ale pouze pro vlastní potřebu, nesmí ji ovšem vystavit/zpřís­tupnit na Internetu.

  • 16. 2. 2012 10:01

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [79] To jste právě zcela na omylu.

    1. Datové sklady žijí především z plateb uživatelů za rychlejší download nebo poskytnutou kapacitu na uložení (někdo má i reklamu), ISP v tom vůbec nejede, tomu naopak platí (a ne málo).

    2. Torrenty a odkazová fóra nemají a) žádný chráněný obsah a tudíž je ve většině zemí nelze plácnout b) torrent má dávno magnet links a jiné vychytávky (najděte si třeba "I2P" na wikipedii), je to čistě P2P bez nutnosti centrálního bodu, ten centrální bod je jenom takové vylepšení bez kterého se naprosto obejde c) odkazová fóra buď také přejdou na nějakou formu P2P nebo budou nahrazena nějakou již existující formou P2P. Vymazat z netu P2P je jako hrát "Plácni krtka".

    3. (Zne)uživatelé datových skladů se už houfně vracejí k systému zaheslovaných maskovaných (kódová jména souborů) archivů, takže bez možnosti podívat se dovnitř nelegální obsah prostě nepoznáte. Pokusit se tohle nějak zakázat bude pro datové sklady likvidační, protože zneuživatelé se vždy budou nějak (dobře) maskovat jako legální, a zkuste korporátním uživatelům skladů zakázat heslem chráněné archivy.

    4. Ani vypínáním celých skladů se nic nedosáhne, viz např. http://www.lupa.cz/zpravicky/konec-megauploadu-nijak-neomezil-tok-souboru-po-internetu/ Jenom se to přestěhuje jinam - do Evropy, do Ruska, do Brazílie, na Island nebo někam jinam.

    5. Uživatelé už dnes mají k dispozici tak nezjistitelné a hlavně nezničitelné (protože decentralizované) prostředky pro komunikaci a sdílení, sítě uvnitř sítí atd. (použijte třeba heslo FreeNet jako výchozí bod a hledejte dál, budete v šoku), že už je dávno dobojováno, stát prohrál. Ani Írán nebo Čína nedokáží kontrolu udržet trvale, je to neustálý boj kde mají sice úspěchy, ale v podstatě dočasné a nikdy ne 100%. Tyhle prostředky se používají už teď a pořád se vylepšují, pouze většina lidí je *zatím* nepoužívá, protože jiné jsou zatím pohodlnější. Seberte ty pohodlné (pokud se vám to vůbec povede, viz výše) a hádejte co se stane?

    6. Teoreticky by se mohlo časem povést zredukovat objem stažených souborů vyštípáním podstatné části BFU tím, že se jim znesnadní stahování (bude to pro ně zkrátka moc práce). Sám tomu nevěřím, ale dejme tomu. Tihle BFU sice zmizí z netu, ale k obsahu se stejně dostanou přes přímé sociální kontakty. Výměna vypálených DVD v hospodě, ve škole, v práci, nebo ještě lépe jednou za čas navštívím kamaráda s externím USB diskem - 1-3 TB jsou dnes běžné - a mám další půlrok na co koukat (mimochodem tohle je už dnes nejefektivnější a nejpohodlnější způsob jak se k obsahu dostane většina lidí - má kamaráda/příbuz­ného/kolegu v práci zásobovatele). Ten obsah mezi lidmi pořád bude a bude se šířit jak stepní požár, protože minimálně 30% dnešních stahovačů a šiřitelů bude pořád v síti pod úrovní detekce (viz výše).

    Když Piráti říkají že "kopírování a šíření nelze zastavit", tak to není proklamace cíle (jak je jim stále podsouváno), ale prosté konstatování faktu. Čím dřív to *všichni* pochopí, tím dřív se dostaneme k nějakému skutečně konstruktivnímu řešení.

  • 16. 2. 2012 11:50

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    Ctěným čtenářům a diskutérům se omlouvám za současný zmatek v odkazech mezi komentáři, i.e. [číslo] odkazy někde od půle diskuze. Dva komentáře byly systémem zadrženy jako podezřelé pro moderaci, a když jsem je povolil, tak došlo k přečíslování některých komentářů WordPressem a některé odkazy tedy už nesedí. Odkazy u svých příspěvků kde si pamatuji odkazovaný jsem sice opravil, ale pár dalších určitě ještě zůstalo.

  • 16. 2. 2012 12:05

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    Vřele doporučuji přednášku spisovatele a novináře Cory Doctorowa "Blížící se válka proti univerzálním počítačům", má české titulky:

    http://www.youtube.com/watch?v=Ghz48bHgLrw

    Umožní (nejen) laikům pochopit historii současných problémů + výhled do budoucna.

  • 16. 2. 2012 15:44

    vty (neregistrovaný) 195.113.86.---

    [80]
    ad 1) Já se s vámi přece nepřu o tom jestli se platí za reklamy nebo za uživatelské limity ve stahování. Sám jste tím vlastně odpověděl, že z toho mají provozovatelé úložišť zisk.
    Z čehož vyplývá, že nejde o "nekomerční sdílení", ale o šíření komerční resp. jak jste psal za zištným účelem a to je třeba potírat i dle pirátské strany.
    Tím pádem jsme ve shodě.
    ad 2) Já nevím o decentralizovaném řešení prohledávání obsahu P2P sítí. Imho stačí zablokovat ty vyhledávací frontendy.
    ad 3) Hesla nejsou při postihu překážkou, protože pokud chcete něco veřejně sdílet musíte zvěřejnit i to heslo. Fakt je, že to přináší problém pro vlastníky práv, protože s dohledáváním je víc práce.
    ad 4) Pokud by to bylo mezinárodně právně zakotveno, tak vám odsunutí serveru do jiného státu nepomůže. Věřte, že páky, jak jedince co za tou službou stojí dostat, existují.
    Ne že bych se všemi těmito praktikami souhlasil, ale je to fakt.
    ad 5) Stačí kontrola těch vyhledávacích frontendů a těch zas až tak moc není.
    ad 6) To by platilo za předpokladu, že ta díla lehce někde stáhnete na Internetu, ale to už bude výrazně větší problém. Nebo si myslíte, že někdo si bude kyupovat novinky filmů na BD či audio za své, konvertovat a pak takto šířit zdarma pro blaho ostatních?

    Trochu mě mrzí, že se to stočilo úplně jinam než o co primárně šlo.
    Je dle vás v pořádku, že někdo šíří nebo poskytuje prostředky pro toto sdílení digitálního díla tím pádem originálu bez toho aniž by se dohodl s jeho vlastníkem a to takřka ihned po jeho vydání, premiéře etc.? Navíc za to realizuje zisk od stahujících.
    Tady je ten zakopaný pes.
    Podle mě je to těžko obhajitelné. Autorům a investorům je třeba dát časový prostor pro realizoaci zisku, který jim z výsledného díla má plynout.

    Aby bylo jasno já autory, producenty či autorské svazy neobhajuji, ale je těžko možné po nich chtít aby vytvářeli díla zdarma a kapsy si plnil někdo jiný.
    Současný stav jen ukazuje, že autoři etc. nepochopili, že je třeba jít s maržemi níž a to výrazně, dál se zaměřili na prodej pouze el. verze díla bez nosiče a to tak aby uživatele v době hájení cena díla nenutila shánět kopie jinde. Ale tady se narazí na tu chamtivost, která za tím vším stojí.

  • 16. 2. 2012 21:44

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [83] Ad 1) Úložiště je komerční služba, oni nelegální obsah komerčně nešíří, oni jsou k šíření zneužíváni, to je rozdíl. O komerční šíření by se jednalo kdyby za to bral peníze ten, kdo nelegální obsah na úložiště umístil. A ano, *některá* úložiště má/měla bonusové programy kdy platila uživatelům v poměru za download jimi nahraných souborů. Tahle varianta není košer a je třeba ji zašlápnout. Pokud ale úložiště neplatí uživatelům, nelze je za nic vinit - jsou služba jako česká pošta. Tu taky neviníte z toho, když někdo posílá v balíku nelegální zboží i když si za tu dodávku bere peníze.

    Ad 2) Že o nich nevíte, neznamená že neexistují. Vzdělejte se. To co si myslíte že lze, lze jen u některých. Zbude 100+1 dalších způsobů u kterých to nelze.

    Ad 3) To heslo si budou lidé sdělovat třeba e-mailem, to máme všem číst poštu?

    Ad 4) Zkuste konzultovat s právním expertem na mezinárodní právo a mezinárodní dohody (na celosvětové nebo alespoň kontinentální úrovni) a nejlépe se zkušeností ve vymáhání v zahraničí na základě těchto dohod, a uvidíte co vám řekne, hlavně jaká je úspěšnost a jak dlouho to trvá. Navíc budete i tak pořád hrát "Plácni krtka".

    Ad 5) Pletete se. V tomhle opravdu nevíte o čem mluvíte.

    Ad 6) Asi se budete divit, ale právě to se v současnosti děje (odkud myslíte že se ty filmy berou, z Marsu?) a nepřestane to. Tam kde je release i na BlueRay jsou ripy na netu právě z BR. Od nástupu BR jsou filmy ze všech dostupných zdrojů - každý si vybere kvalitu která mu vyhovuje (vyšší kvalita = větší soubor). Dneska jsou běžné ripy jednoho filmu ve 3-4 různých kvalitách (a pěkná je i ta nejhorší). Dělávaly to malé organizované skupinky, které mezi sebou soutěžily, dnes to dělá (s obstojnými výsledky) každý jouda. Nicméně distributorské grupy na profesionální úrovni (nikoliv komerční, prostě profíci) existují pořád a je jich hodně.

    Ad zbytek) Pokud narážíte na úložiště, tak to jsou prostě placené úschovny (jako třeba ty na nádraží). Profitují z toho že jsou zneužívána? Ano, nepochybně. Dá se s tím něco dělat aniž by jsme zasáhli do práv jednotlivce na soukromí i společností na rovné obchodní podmínky? Prakticky moc ne, jen něco málo. To co lze udělat se už dělá. Pomáhá to snížit pirátství? Ani omylem. Dá se to nějak zlepšit větší restrikcí a represí? Ne, pokud se nechceme kolektivně propadnou do pekla. Dá se pomoct autorům aby na pirátství výrazně netratili? ANO (autorům, nikoliv nezbytně všem distributorům), pokud nebudou pošetile trvat na tom, že zpoplatní *každou* kopii, dá se jim pomoct aby si přišli na obdobné nebo i lepší peníze než teď. Skrz restrikce proti stahovačům a nekomerčním distributorům ta cesta ale nevede.

  • 17. 2. 2012 8:08

    Makovec (neregistrovaný) 213.220.203.---

    [78] děkuji už tu terminologii začínám chápat. Vzhledem k tomu že šíření digitálních děl je technologicky jejich "kopírování", jento trochu zmatečné.

    K celé šíři problematiky nemám už čas diskutovat, myslím že by to vydalo na článek, uvidíme jestli budu mít čas ho napsat a zveřejneit. Můj zásadní problém s Pirátským řešenim je spiše" filosofický a socilologický" - jednoduchost s jakou se odmávne že technologie tvoří nového člověka s novou morálkou má analogie s ne tak starou minulostí a nedopadlo to nikdy dobře.

    Jenom ještě poznamenám že vhodnou analogíi k podnikání některých internetových úložen by mohly být (nonstop) zastavárny, které by vesměs nepřežily bez zprostředkování prodeje kradeného zboží - samy nekradou a jistě část jejich obratu pochází z legálních zdrojů ale obecně je jejich obchodní model a fungování jsou postaveny na nákupu a prodeji kradených věcí.

  • 17. 2. 2012 8:30

    Makovec (neregistrovaný) 213.220.203.---

    [85] přiklad se zastavárnou: pro správné chápání a abychom se vyhli mimoběžné diskusi nahraďte si "kradené" za "nelegálně získané".

  • 17. 2. 2012 8:36

    Pavel Císař (neregistrovaný) 109.80.21.---

    [85] Já váš morální problém naprosto chápu, není lehké to vstřebat. Uvědomte si ale z čeho ono "amorální" (ono jde spíš o posun morálního hlediska než jeho negaci) chování lidí pramení:

    a) Digitální kopie jsou velmi křehké (jsou to jen stavy nebo tvary hmoty na úrovni částic) a prchavé, a zároveň je jejich pořizovací cena prakticky nulová. Lidé si stále uvědomují (třeba i značnou) cenu originálu, ale prostě nedokážou vnímat cenu pouhé digitální kopie úplně stejně.

    b) Dovolili jsme takové utahování šroubů kopírovacího monopolu (z původních ~28 let od vydání na +70 po smrti a už se mluví o 90 letech), že došlo k naprostému pokřivení trhu s díly. V podstatě jen minimum děl vzniklých od začátku druhé světové je dnes volně k dispozici, a všude stojí výběrčí s nataženou dlaní. Lidé se cítí natolik v pasti, že se chytají první možnosti jak uniknout. Díky chování mediálních oligopolů se jejich obecný respekt k hodnotě originálu velmi snižuje. Respekt k autorovi ale (zatím) stále zůstává.

    Zkombinujte oba faktory, a máte dnešní stav. S tím prvním důvodem se nic udělat nedá, tak to prostě je - pokrok. S tím druhým ale něco udělat můžeme. Pevně věřím, že korekcí systému, především délky kopírovacího monopolu a slušnějším přístupem oligopolů k lidem lze celou situaci když už ne zcela napravit, tak alespoň značně zlepšit.

    Co se týče vašeho postřehu ohledně úložišť, máte naprostou pravdu. Bez masového stahovačství by jich prosperovalo mnohem méně, většina by nejspíš zanikla. To je ale bohužel tržní ekonomika - kde je poptávka, objeví se i nabídka. Jejich potíráním ale poptávku nezmenšíte, jen bude uspokojována jinak. Je třeba řešit příčiny problému, nikoliv následky nebo potírat symptomy.

  • 21. 2. 2012 21:41

    Jozef Drahovský (neregistrovaný) 188.167.77.---

    Pekne napísané, že podstata problému je kopírovací monopol.
    Ja by som povedal, že ďalšou podstatou problému je nástroj pre úmyselné právne zablokovanie konkurencie v oblasti vývoja a výroby.
    Viac:
    http://drahovsky.blog.sme.sk/c/287736/Autorske-prava-su-mocnejsi-nastroj-nez-vojenska-invazia.html