Mandriva 2009 s Bíbrem
Tato skoro slovní hříčka mne napadla jako vhodný titulek k malému ohodnocení jednoho počinu, který se rok co rok (a teď v podstatě půlrok co půlrok) objevuje v českých luzích a hájích. Jde o knihu s distribucí Mandriva.Pohybuju se v okruhu uživatelů – začátečníků, kteří občas přijdou s dotazy na to, jaký počítač, jaký systém a jak se dívám na to či ono. A tak jsem dostal dotaz na knihu nazvanou Mandriva Linux 2009 CZ. Mám ji v ruce a tak ji trochu rozeberu. V čem je jiná?
- Liší se od poslední knihy, kterou jsem zkoumal a která měla název Mandriva Linux 2008.1 CZ. Vždycky si říkám, že už mne autor Ivan Bíbr s jeho kolektivem (a proto ten nadpis) už nemůže překvapit a vždy se mu to povede.
- Kniha nabobtnala, teď má poslední číslovaná strana číslo 430.
- Ke knize jsou 4 média. První dvě jsou 32 a 64bitovou verzí systému, navíc zde jsou dvě doplňková média (dvouvrstvá DVD) nazvaná Extra DVD s dodatečnými ovladači a bonusovým softwarem (Flash, Skype atd.) a je logické, že každá verze systému má jedno. Velké a významné plus u mne získal popis na médiu, kdy už je konečně na první pohled vidět, zda se jedná o 32 nebo 64bitové médium. Ne že by to na starých médiích nebylo napsané, teď je ten nápis skutečně „kravsky“ veliký a viditelný.
- Kniha je oproti minulé verzi hodně a to si dovolím zdůraznit, ale skutečně hodně předělaná. V této chvíli je to pro mne první česká tištěná kniha, která obsahuje popis KDE 4. Ano toho zatracovaného, ale dnes již výchozího prostředí v Mandrivě (pokud zvolíte při instalaci KDE, je to verze 4). Najdete tam opravdu celkem vyčerpávající popis. Stejně jsem tam však nenarazil na to, jak přidat své programy na hlavní panel. Prostě chci ikony vyházet (což mi jde) a přeorganizovat (to taky jde), ale přidat tam třeba Krusader, to ne. *
- Kniha je určená uživatelům na všech „výkonnostních“ úrovních a je hodně protkaná odkazy na operační systémy firmy Microsoft, což je dobře, protože dost lidí do knihy nahlédne právě z toho důvodu, že jsou zvědaví, jak ten Linux vlastně vypadá. Zároveň to však neruší uživatele, kteří s počítačem začínají a nikdy žádný OS nepoužívali. Nicméně v knize je docela velká sekce věnovaná dotazům, docela dost z nich jsou popisem problémů, se kterými se setká uživatel Microsoftích systémů v Linuxu (např. Kde mám svůj disk C: nebo Nemohu spustit program.exe)
- Popis GNOME a KDE se dostal na podobnou úroveň, není teď tolik poznat, které prostředí kolektiv preferuje. To je pro knihu určitě dobře, prostředí jsou srovnatelná.
- Cena za knihu zůstala od minula nezměněná a stále platí, že si kupujete dobrou a kvalitně vytištěnou knihu, popisující operační systém a jako přílohu k ní dostáváte média.
- Poté, co mateřská firma Mandriva v podstatě zakázala využít pro účely knihy distribuci založenou na edici PowerPack, dal Ivan Bíbr dohromady verzi, která sice vychází z Free varianty, na ExtraDVD jsou však doplňky, které z této verze dělají PowerPack (kromě některých komerčních aplikací, které jsou součástí placeného PowerPacku a logicky nejsou součástí CZ verze). Už od minula jsou pro přidání všech věcí z doplňkových médií připraveny skripty, které celou operaci značně ulehčují. V knize je na ně samozřejmě odkaz s podrobným popisem.
Dle mého názoru nemá tato kniha na trhu konkurenci. Tedy v podstatě má (i když jí kousíček chybí) – kniha o Ubuntu. Je to zkaleno tím, že autor je opět Ivan Bíbr, takže vlastně konkuruje sám sobě. S klidným srdcem bych do knihy investoval a ještě radši bych ji doporučil kterémukoliv začátečníkovi. Instalace je popsána velmi dobře a navíc je zde i popis nejpoužívanějších aplikací, který se však neomezuje jen a pouze na strohý popis funkcí, je zde i popsán způsob práce s aplikací.
Jestli jste ji zahlédli v knihkupectví a znáte někoho, kdo tápe, doporučte ji. Já to také udělám. Navíc je v knize i dobře popsáno prostředí KDE4, takže se hodí v podstatě komukoliv, kdo KDE4 používá skrz všechny distribuce.
*Není to úplně součástí tohoto zápisku, nicméně postup je takový, že po kliknutí na tlačítko „Start“ zvolte volbu „Přepnout na kickoff nabídku“, v seznamu si vyberte potřebnou aplikaci, klikněte na ni pravým tlačítkem myši a z nabídky zvolte Přidat do panelu. Ikona palikace se vám objěví ve spodní liště, jenže na špatném místě. Stačí pak spustit úpravu panelu a ikonu si přesunout. Případně můžete danou aplikaci z nabídky kickoff přesunout myší sami a pak neřešíte její umístění.
-
Související články na blogu Tady je Svaťasovo - den za dnem v IT
-
Já a elektronické knihy aneb přelomový rok 2016 : Výběr 30. 12. 2015 18:03
-
Cesta do hlubin uživatelovy duše 30. 6. 2015 6:47
-
Nechtěné linuxové PR? 11. 8. 2014 11:49
-
Geek s rodinou v zádech – Co je k dispozici geekovi? 18. 6. 2014 13:38
-
Geek s rodinou v zádech - Výběr 5. 6. 2014 13:32
-
Jak přidat chybějící/špatné ovladače, které při bootu způsobí pád Windows 7 11. 4. 2014 9:06
-
-
Související články na ostatních blozích
-
Recenze: Chromebook Education 11 3189 2-in-1 (2017) 30. 12. 2018 1:37
-
Samsung Galaxy A5 2017 (zkušenosti uživatele) 27. 2. 2017 23:03
-
Jak vypálit Blu-Ray video v Linuxu 19. 8. 2016 20:23
-
Změnila se doba, změnilla... 30. 7. 2016 23:34
-
Black Tuesday shrnutí: nezáplatovaná 0day pro Flash a 16 bulletinů od Microsoft 15. 6. 2016 13:32
-
Emulátor Z80 na Motorole 680x0 z roku 1994 v dnešním kontextu 21. 5. 2015 5:44
-
-
D.A.Tiger (neregistrovaný)
[3]
No, nemůžu říct, že by mně zajímalo něco přesně konkrétního. Jak už jsem se několikrát zmínil, když je čas a nálada testuji ve VirtualBoxu různé distribuce, a hledám nejrůznější vychytávky, které se snažím potom aplikovat na svůj systém.Nehledě na to já se rozešel s Mandrivou někdy u Verze 2007, u které (z mého pohledu) mi přišlo, že obsahuje hodně much (v ovladacím centru, instalace se sekaly, KDE taky vyvádělo spoustu zlomyslností). Neříkám, že to muselo být za každou cenu Mandrivou, ale znepříjemňovalo mi to tak život, že jsem přešel K Debianu a toho jsem zůstal prakticky až do dnes. Ale přesto mě pořád zajímá co je u Mandrivy nového, a jaká prostě dneska je :)
A rád čtu recenze :-D
-
Ilja (neregistrovaný)
Moje seznámení s Linuxem bylo právě díky Mandrakelinuxu 10.1 PP. Fungovalo mi na něm vše, včetně OpenGL. A také Mandrak měl propracovaný filesystém Debianu. Během několika let, co používám Linux, jsem vyzkoušel několik desítek těchto OS, včetně BSD. Mám jich asi 150. Některé s možností instalace, live, nebo obojí. Škoda, že se Mandrake/Mandrivasoft zaměřil víc na firmy. Tím ztratil dost uživatelů, asi jako openSUSE paktováním s Mikrosoftem. Nyní jeho "pochodeň" převzalo Ubuntu, které je podle mě stejně "snadné" jako Mandrak, ale hlavně s největším množstvím předkompilovaných balíčků.
Osobně bych dnes začátečníkům doporučil právě Ubuntu, nebo Kubuntu - based distribuce Debianu a ostatním Slackware, nebo Debian. Už i proto, že se jedná o nekomerční - komunitní distribuce.
Sám používám Debian, ale rád vzpomínám na své začátky s Mandrakelinuxem, který mi otevřel dveře do světa opravdových OS. -
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Vyřešili už problém připojování disket? Mandriva 2008 se sice pod rootem dala nastavit, že uživatel mohl s disketou pracovat, ale po prvním restartu se to přenastavilo na defaut, kdy disketu může připojit/odpojit jen root a uživatel při použití grafického witgetu dostane jen hlášku s naprostým blábolem (nezvládl nakonfigurovat tak, aby se to chovalo podle popisu v brožuře, ani IT pracovník na počítači v zaměstnání - neřeším, mountuji a umountuji z rootovské konzoly, ale pro začátečníka dost nepříjemný bug).
- Je už vyřešeno, aby mohl být na jednotlivých plochách KDE4 různá pozadí?
- Pokud ne, je možné Mandrivu 2009 nainstalovat s KDE3, kde to bez problémů jde?
- Zůstalo i defaultní nastavení kódování češtiny UTFxyz? Takto kódované texty nejdou zpracovat v TeXu a jsou s nimi problémy i v některých programovacích jazycích (různá písmena mají různý počet bytů atd.), pochopitelně, aniž by to bylo spojeno s čímkoli pozitivním. Problém je i v tom, že po odstranění tohoto bugu to zůstane schované v "hlubších vrstvách" systému, takže např. prohlížeč mc očekává i tak jakési UTF-kódování a nezobrazuje korektně znaky v iso-8859-2.
Vše je názornou ukázkou, jak vývojáři zbytečně a s jednoznačně negativním výsledkem vrtají do věcí, které fungují (funkční a automatické připojování diskety pod uživatelem bylo v předchozích verzích zcela OK, podstatně funkčnější KDE3 oproti KDE4, náhrada funkčního a standardního kódování češtiny nestandardním a nefunkčním) a neřeší věci chybějící (podpora některých grafických formátů, pro linux prakticky neexistuje podpora wrl atd). -
petr (neregistrovaný)
1. K tomu připojování diskety - sám jsem instaloval Mandrivu 2008. Vypadá to na bug v prostředí KDE, protože stejný problém jsem objevil i v dalších distribucích se stejnou verzí KDE. Zajímavé je, že připojování fungovalo ve všech verzích od Mandrake 10.1 do Mandriva 2007.1 dobře ( a funguje dobře i v Mandriva 2008.1...).
Já jsem to řešil zápisem řádku do /etc/fstab a vytvořením ikony "zařízení" na ploše: pravým tlačítkem myši klik na plochu - Vytvořit nový - Odkaz na zařízení - Disketová jednotka (je jedno, co vybereš) - Zařízení - /dev/fd0 - OK.
Pro připojení prostě klikneš na ten odkaz, bohužel se to chová jako flashdisk - před vysunutím diskety ji musíš odpojit (stejně, jak se to dělá u flashdisku): klik na ten odkaz pravým tlačítkem - odpojit - OK2. Kódování UTF-8 je možné při instalaci vyměnit za ISO8859-2, alespoň v Mandriva 2006, 2007 i 2008 - dokonce je možné toto kódování měnit "za chodu" (Systém - Nastavení - Ostatní -LocaleDrake - Rozšíření - No-UTF-8 kódování)
3. KDE3 je možné nainstalovat do Mandriva 2009
-
Ilja (neregistrovaný)
Mám i Mandrivu 2007 Spring. Na rozdíl od Mandrakelinuxu 10.1 PP nešlo zprovoznit OpenGL a nastavit rozlišení a frekvence monitoru. Připadalo mi, jako by od první verze Mandrivy, přestal OS počítat s tím, že někdo stále používá monitor CRT. Rozlišení 1024*768 na 19" monitoru a 50 frekvence je "poněkud" nevhodná. A nešlo ji změnit. Co se týká disket, tak už si nevzpomínám, ale mám dojem, že připojování disket a mechanik bylo automatické. Stáhnul jsem si i iso Mandrivy 2009 z www.distrowatch.com a vypálil, ale už nechci po předchozích zkušenostech tento OS zkoušet. Myslím si, že starý Mandrakelinux byl jednodušší, i co se týká instalačního postupu. Prý byl nejlepší Mandrakelinux 9.1 Fivestar. S tím ale zkušenosti nemám.
-
TIGER (neregistrovaný)
[10] Mno já nevím, ale používám Mandrivu hodně dlouho, abych řekl, že neobsahuje tolik problémů jako jiné distribuce. Respektive díky komunitě, která je u nás velmi vysoko a problémy řeší téměř na odezvu. Ano byl čas, kdy jsem zkoušel různé distribuce, jak ty velmi známe tak i spousty exotických a musím uznat, že jsem se pokorně vrátil k Mandrivě.
Četl jsem tu i názor, že Mandriva přenechala jednoduchost na Ubuntu a stáhla se z výchozí příčky. Bohužel jsem se nedočetl, v čem je složitější, fakt by mne to zajímalo.
Ubuntu je jistě zajímavá distribuce, a dobře fungující, jediné, co mne donutilo jí neprosazovat a opustit, tak tím byla česká komunita, která v jistých dobách se chovala úplně fanaticky. Vím, že dnes je to už na jiné úrovni ... ale já fakt nemám důvod se od pohodářů vracet zpět.
Jinak verze 2009 je opět o krok jednoduší a o dva krásnější.
Měl bych i podotknout, že nejsem KDEčkař a používám Gnome. Proto se i usmívám, když čtu: "ODEŠEL JSEM OD MANDRIVY, PROTOŽE TO KDE NEPRACOVALO A BYLO PŘÍŠERNÉ! PŘEŠEL JSEM NA DEBIAN A MÁM KLID."
-
bibri (neregistrovaný)
10> 9.1 byla Dolphin, ne Fivestar. Osobně si nemyslím, že by byly staré verze jednodušší, to ani náhodou. Týká se to nejen instalace, ale i používání. S CRT monitory mám taky problém, není to věc Mandrivy, ale X.org, které čím dál tím víc spoléhají na autodetekci. Je to problém všech dister, ne jen Mandrivy (vyzkoušeno). Osobně jeden CRT monitor mám a jediné, co zabere, je ruční výběr typu monitoru v Ovládacím centru MDV. To pak nastaví modelines do xorg.conf, které naštěstí stále fungují.
Svaťo, ten postup přetažení ikonky na panel funguje i z normálního menu, není třeba se přepínat na kickoff. Teď jsem to zkoušel na aktualizované 2009, je to naprosto v pohodě - ale má to háček. Ten panel blbě detekuje, že na něj přetahuješ ikonu, takže ji musíš přetáhnout tam, kde na panelu "nic není". Jinak se může stát, že spustí nějakou aplikaci a jako parametr ji předá tu ikonu. Toto je IMHO velký bug v usability a doufám, že ho KDE 4.2 vyřeší.
Co se týče "konkurence sám sobě" tak to jsem se od srdce zasmál - stejně jako tomu nadpisu, je to fakt super :). Pravda je taková, že na obou knihách nyní pracují dosti velké kolektivy autorů a dle mého názoru je to na nich opravdu poznat. A doufám, že se to bude jen zlepšovat...
-
svatas (neregistrovaný)
[12] Děkuji za reakci, dobré zboží se chválí samo.
Co se týká toho panelu - asi jsem byl málo trpělivý, ale mně se prostě přetažením tu ikonu nepovedlo přidat, zatímco v kickoff mi to šlo na výbornou. Vždy se mi spouštěla ta aplikace s parametrem ikony...
Tak jsem přidal ten postup, který funguje na 100% a čekám na KDE 4.2. Ale tohle není problém jenom Mandrivy.Ten Bíbr má symbolický význam i v tom, že ona je ta kniha vlastně už letitá (i když aktualizovaná) a tak nárok na nějaký ten vous už má.
-
svatas (neregistrovaný)
[4] - [6] Co se týká recenze, tak je to trochu složitější. Napsat trochu normální recenzi se skoro nedá, protože pak už se omezíte jen na to, že nová Mandriva je taková a maková a obsahuje tyto aplikace. Jenže pak provedete první aktualizaci a je to jinak. Proto jsem se ptal, co chcete vědět.
Mandrivu proháním na stejném hardware už několik verzí a nezaznamenal jsem nějaké problémy, vše chodí. Ale chodilo to i s 2008.1, i s 2008. Co si chcete v recenzi přečíst? Trochu se změnila instalace, trochu se změnilo Ovládací centrum, KDE je ve verzi 4. Co dál? Pak už sklouznete k vyjmenovávání aplikací v základu. A tohle chcete číst? Abych se přiznal, tak rozdíl mezi 2008.1 a 2009 jsem nepocítil, pokud v to nepočítám KDE. Ale to není Mandriva.
-
D.A.Tiger (neregistrovaný)
[11]
Zdravím jmenovce :-)Trochu jste si to zjednodušil. Ono totiž vytvořit distribuci není jen vzít jádro, nějakou tu bandu programů, naflákat to na CD (popř. na DVD) a je to. To je IMHO mnohem více práce, a zvláště v distribucích jako je Mandriva, SuSe, atd... Mnozí výrobci nějak danou setavu vylepšují, je potřeba zajistit, aby se mezi sebou programy a knihovny nehádaly, aby byli k dispozici všechny potřebné ovladače,atd... a hlavně aby to běželo na co největší škále hardware.
Tím chci říct, že popisované problémy nemusely (i když mě se projevovaly v KDE, protože já osobně Gnome prostě nemusím, takže je nepoužívám) být vůbec způsobeny samotným KDE, a mohly se u mě projevit klidně i v Gnome, či kdekoliv jinde. (a to že zrovna u Vás vše jede v poho, je sice fajn, ale nikterak to neukazuje na kvality Gr. prostředí, spíš něčí krátkozrakost) :-p
-
Jar (neregistrovaný)
Používám Mandrake/Mandrivu už celá léta (myslím, že někde od verze 7.x) a vždycky jsem s ní byl v podstatě spokojen a velkou zásluhu na tom má pravě pan Bíbr a další lidé kolem mandrivalinux.cz.
Jako největší zlepšení v historii vidím, že byl někdy v roce 2006 opuštěn supermount a od té doby je pro obyčejného uživatele v podstatě bez problémů připojování médií. Předchozí stav byl velmi odrazující.
Jinak nejpodstatnější vadou na kráse, kterou Mandrivě vytýkám je pomalá až žádná reakce na novinky. Když výjde nový Firefox, Gimp, Krusader,..., balíčky pro Mandrivu není možné sehnat.
-
TIGER (neregistrovaný)
[18] Jasne, ze jsem to zjednodusil, ono, kdyz bych mel jmenovat konkretni problemy, ktere byly u didstribuci a jednotlivych verzi vseobecne zname, asi bych to psal jeste ted. Ale nejznamejsi kauza u MDV je asi s vypalovackama LG ... proste ji to mohlo znicit. Nadavalo se na distribuci se zlutou hvezdou a pritom se nakonec provalilo, ze byla chyba u vyrobce HW, a to ze nedodrzoval standardy pri vyrobe.
Navic ja jsem ze starych dob naucen rozhlizet se jake zelezo bude chutnat a jake ne. Dnes uz se da Linux narvat skoro na vsechno, ale staci blba kombinace MB + RAMky a muzete se jit klouzat. Proto si troufam rict, ze vetsina distribucnich "chyb" je prave diky zelezu. Kdyz bude spravne zelezo, bude vsechno fungovat tak jak ma.
Proto bych i nejake vyrobce nejradeji zakazal, maji skvelou promotion, ale vyrobky nic moc.
Lide to koupi, a pak jen nadavaji jaky je ten Linux shit, pritom maji pocitac sestaven ...
dosti zvlastne. Mozna to je i tim, ze v kazde "odborne" literature radi, jak takovy stroj postavit.Ano, muze nastat i vyjimecna SW chyba, ale u distribuci s rychlou odezvou, kterou bezesporu MDV je, byva do par hodin opravena.
To ze vytvorit distribuci neni jednoduche, tak to je snad kazdemu jasne ... jen zavzpominat, jak zacinala firma QCM ... dnes uz to tak slozite asi nemaji, ale je to jen a jejich zasluha, ze si toto postaveni vydobili.
Nechci ani kazat, ze MDV je nejlepsi, to jiste ne, protoze pro kazdeho je nelepsi system ten, ktery prave on pouziva. Proto necht Vam slouzi.
-
A. S. Pergill (neregistrovaný)
[20] Právě nesmyslné zrušení supermountu, který bezvadně fungoval od Mandrake 8 (možná i dřív, ale se staršími zkušenosti nemám) - tj. vrazím disketu do mechaniky, ono to zachroustá a vidím ji i jako běžný user a mohu do ní zapisovat i z ní číst - považuji za největší průšvih současné Mandrivy.
Druhá věc je, že asi dva roky předtím Mandriva provedla jakousi "inovaci", spočívající v tom, že systém po každém zapsaném bloku disketu skenuje (nebo dělá něco podobného), takže zápis "plná disketa" trvá asi 20 minut - podstatně rychlejší je připálení stejného objemu dat na CD. Návrat k původnímu zápisu na disketu (na způsob Mandrake 10) by byl asi nejlepší.
Ta nově vytvořená náhražka z grafického prostředí (jakýsi skript ve složce Desktop) jednoduše nefunguje, respektive po naštelování grafickými udělátky (které tam udělají jakési naprosto záhadné změny a spouštějí se s právy roota) funguje jen do prvního restartu počítače, pak se ty skripty nastaví na jakési implicitní hodnoty, které ji opět zneprovozní (kdyby bylo v dokumentaci uvedeno, kde jsou v systému uložené, tak by se daly nastavit správně tam, a nevadilo by to). Podobně se chovají i skripty obsluhující tisk, ale tam to ze záhadných důvodů přežije více restartů, než se to samo od sebe změní. A pokud už se musím hlásit na počítači jako root, pak je daleko jednodušší než kašlání se s nějakou grafikou použít klasické:
mount /dev/fd0 /media/floppy -t vfat
umount /media/floppy
na způsob třeba RedHat 5 a jiných dister z té doby.
Na počítači, co používám já, mi to nevadí, ale máme počítače v učebně, a tam bych docela nerad dával studentům rootovské heslo a zase se občas stane, že by na disketu něco mohli chtít dát, přestože to dnes častěji to pošlou e-mailem nebo nahrají na flash disk.
Pokoušel se to vyštelovat podle návodů náš IT pracovník, který je VŠ vzdělán v počítačích a s linuxem pracuje běžně, a podařilo se mu, bohužel, jen to zprovoznění dočasné, fungující do 1. restartu. Naštěstí je disketa už dost okrajová záležitost, jinak bychom museli přejít na jinou distribuci, která touhle nectností netrpí. -
TIGER (neregistrovaný)
[22] a [20] No a ted co je spravne :-D . Ja osobne nemel problemy ani se supermountem a nemam je ani bez nej. Pravda, stroj s floppynou neprovozuji a uz bych ji celkove zakazal. Uz nekolikrat mne stvalo, ze na moderni zakladni desce je takovy prezitek :-D Jenze nainstalujte Wokna se specialnim ovladacem bez disketovky :-D Nastesti i to uz dnes neplati.
-
Jar (neregistrovaný)
[22] Aha. Jak je to s disketami vlastně ani nevím, žádnou jsem nepoužil už hodně dlouho. Měl jsem na mysli hlavně CD/DVD a flashdisky. Od té doby co supermount zmizel už se mi nikdy nestalo, že by nešlo vypalovat, nebo nešla otevřít mechanika. Médium se prostě samo rozpozná a při prvním přístupu samo připojí. Na práci se soubory používám Krusader, stav výměnných médií si nechávám zobrazit na kickeru a není s tím sebemenší problém.
-
bibri (neregistrovaný)
20>Jinak nejpodstatnější vadou na kráse, kterou Mandrivě vytýkám je pomalá až žádná reakce na novinky. Když výjde nový Firefox, Gimp, Krusader,..., balíčky pro Mandrivu není možné sehnat.
Ale jo, je, stačí jen trochu hledat. Minimálně u nás (CZ) jsou 3-4 repozitáře, kde by se objevit mohly...
