Hlavní navigace

Jak vypálit Blu-Ray video v Linuxu

19. 8. 2016 20:26 (aktualizováno) Michal Breškovec

Už nějaký ten pátek mám v laptopu Blu-Ray palírnu, ale doposud jsem neměl příležitost (důvod) ji použít. Nicméně ta doba nastala nyní. Pořídil jsem si deluxe edici re-releasu vynikajícího alba Amused to Death od Rogera Waterse a protože muziku si člověk přehrává podstatně častěji než film, rozhodl jsem se, že by se mi hodila záloha, aby originál mohl zůstat pěkně v bezpečí krabičky.


Jak asi víte, originální Blu-Ray disky jsou většinou zprzněny ochranou proti kopírování AACS a případně i BD+. Oba systémy se již podařilo prolomit (jako ostatně vždycky všechny ostatní před tím), ale místo abych se patlal s grabováním a hledal jak to udělat, pokud to v Linuxu vůbec jde (AACS docela jistě, u BD+ si nejsem jistý), prostě jsem nažhavil Internet a těch skoro 23 GiB stáhl odněkud, kde si tu práci dali jiní.

Nicméně nastala potřeba přikročit k druhé fázi, tedy vypálení zpět na duhový kotouček. Zapátral jsem tedy na Internetu po radách zkušených borců a zjistil jsem, že jsem skoro nic nezjistil. Docela chápu, že optická média už nejsou v kurzu, ale přeci jen, je to větší bída než jsem čekal.

Podařilo se mi aspoň zjistit, že pro pálení Blu-Ray je potřeba v K3B vyměnit výchozí wodim za cdrecord (PPA pro Ubuntu najdete zde) a z návodů pro Windows, že je potřeba zvolit souborový systém UDF. Učinil jsem tedy tak a výsledek vrazil do přehrávače … a následně zjistil, že disk nelze načíst :-/

Návrat k Internetu a další hledání přineslo špatné zprávy. Blu-Ray video disky používají jako souborový systém UDF v2.50 a v2.60 a zdá se, že Linux tyto verze neumí. Kontrola vypáleného disku potvrdila, že byl vypálen v UDF v1.50 (verzi nikde v K3B nastavit nelze, aspoň jsem to nenašel). Takže co teď?

Další hledání na Internetu však přeci jen přineslo výsledek. Cestou z této louže je Nero for Linux v4.0.0.0b (Trial verzi pro Ubuntu lze stáhnout zde). Bohužel Nero už Linuxovou verzi dále nevyvíjí, neprodává a nepodporuje, takže je asi jen otázkou času, kdy tato verze na nových distribucích přestane fungovat, ale zatím na Ubuntu (v mém případě Kubuntu) 14.04 LTS a 16.04 LTS chodí bez problémů. Protože se nyní prakticky jedná o abandonware, třeba Vám přijde vhod sériové číslo zde.

Takže jak na to? Je to snadné, nainstalujte Nero, spusťte Nero Linux a v okně „Nová kompilace,“ v nabídce v levém horním rohu zvolte „Blu-ray Disc.“ Dále v levém panelu zvolte „Disk Blu-ray (UDF)“ a v záložce „UDF“ zvolte ruční nastavení – to Vám umožní vybrat volbu Typ oddílu UDF jako „Fyzický oddíl“ a verzi systému souborů jako „UDF 2.60.“ Nero sice protestuje, že UDF v2.50 a v2.60 nebude možné v Linuxu použít (viz obrázek), ale nenechte se odradit a klikněte na tlačítko „Nová položka.“ Dál už je to docela jasné, disk si můžete pojmenovat a pak přetáhněte do Nera adresáře „BDMV“ a „CERTIFICATE.“ Nyní se můžete vrhnout na vypalování (je možné, že budete ještě jednou muset nastavit UDF na manuál).

Nastavení UDF v Nero Linux v4.0.0.0b.

Nastavení UDF v Nero Linux v4.0.0.0b.

Pokud stálo Létající špagetové monstrum při vás, držíte asi po 25 minutách (případně po 45, pokud zvolíte kontrolu média po vypálení) v ruce funkční Blu-Ray video disk – tedy aspoň mě to na Kubuntu 16.04 LTS 64-bit vyšlo :-)

Nezbývá než doufat, že se podpora UDF v2.50 a v 2.60 v budoucnu v Linuxu objeví, tedy aspoň dřív, než Nero vypoví službu.

Pokud se někomu z Vás podařilo najít jiný způsob nezahrnující proprietární software, tak určitě dejte vědět v diskuzi.

Sdílet