Jak tak člověk chodí světem, narazí často na různé nesmysly, které vzniknout chybným překladem. Od dob Google Translatoru jsou to hotové žně.
Naše korektorka je posedlá svým povoláním. Když s ní přijdete do restaurace, chvíli kouká do jídelního lístku, pak nespokojeně zamlaská, ošije se, vykulí oči a už tahá červenou propisku. „To si dělají srandu! Oni ani neumí opsat správně název té whisky z lahve!“ O veselé historky není nouze.
I já rád hledám různé bizarnosti, které vznikají třeba chybným překladem do angličtiny. O některých klasických chybách jsem tu už psal. Když někde vidím třeba česko/anglický jídelní lístek, rád si počtu v tom, co nám přátelé v restauraci zase vymysleli. Některé věci z mé soukromé sbírky jsou tak výživné, že určitě pobaví i vás.
Taková rozehřívací klasika. Svíčková se opravdu nevyrábí ze svíček, ale z části hovězího, která se anglicky jmenuje beef tenderloin a neobsahuje ani knot, ani vosk. Obecně platí, že některá specifická slova nemá smysl překládat, takže je lepší použít originál a vysvětlit, že jde o bílou omáčku s plátky jemného hovězího. Totéž platí třeba pro řízek nebo pomlázku.
V (jinak výborné) brněnské restauraci U 3 opic si můžete přečíst, co že to mají k hlavním jídlům za přílohy. Kdyby je zapomněli k mailu přiložit, tak vězte, že správně jde o side dish.
Tenhle nesmysl je o to vtipnější, že jde o překlad fonetické podoby onoho pokrmu. Ten se jmenuje cous cous a říkáme mu kus kus. Tedy vlastně dva kousky jdoucí za sebou, takže proč ne piece piece?
Tahle mírně erotická polévka je sice s mušličkami, ovšem těmi těstovinovými. Ženské primární pohlavní znaky byste v ní hledali marně. Ona ta etymologie je totiž obrácená… ale nebudeme se v tom zamotávat.
Jednou jsem byl se svým americkým kamarádem v „lepší“ restauraci. Číšník slyšel naši angličtinu a pohotově přinesl jídelní lístek ve správném jazyce. Kamarád do toho chvíli koukal, pak nevěřícně kroutil hlavou a pak si zavolal číšníka, ať mu raději přinese český jídelní lístek. „I se svou mizernou znalostí češtiny tomu budu rozumět líp než tomuhle,“ řekl mu. Nejvtipnější mi přišel uzený jazyk přeložený jako smoked language.
Z podobného soudku je i tento případ, který prý existoval také v Brně, ačkoliv jsem ho sám neviděl. Hovězí polévka s kapáním byla v jednom jídelním lístku přeložená jako Hovězí vývar s bobky. To je totiž to, co padá z nebe pod názvem droppings.
Redakční kolega mi poslal tenhle obrázek, na kterém je vidět velmi kreativní překlad původního názvu Dům Matice slovenské. Myslím, že Neo by se dost divil.
Další perlu z jídelního lístku mi poslal Michal Weis. Představte si, že takhle jdete po lese, zpíváte si, je vám dobře a najednou na vás zaútočí kuřecí příšera s grilem. Očividně je to tvor vhodný k lovu, protože ho nabízí k jídlu nejméně v jedné restauraci v Bratislavě.
Máte nějaký vlastní zážitek s překlady? Napište mi a já ho sem přidám.
mno, na boredpanda byly svého času tyhle překlady v Číně a pokud je aspoň půlka z toho fakt skutečnost, tak je to fakt nářez:
http://www.boredpanda.com/funny-chinese-translation-fails/
Oblibene je take prekladat "veprove koleno" jako "pork knee", coz by ale melo spravne byt "pork knuckle". Jeste jsem nevidel jediny jidelnicek, kde by to bylo spravne.
Zabavne byvaji take italske restaurace mimo Italii. Budto se jedna o restaurace, kde neni jediny Ital nebo o restaurace, kde sice Italove jsou, ale jiz treba treti generace narozena mimo Italii. Na jidelniccich mivaji pak takove perly, ze i ja, se svoji binou italstinou je vidim. Ve Frankfurtu se treba jedna restauraci honosi velkymi pimeny na stite, ze delaji mimo jine "Salate". Jenze italsky se salat rekne "insalata" a "salata" by pak bylo nejake nezname, ale hodne slane jidlo. Asi italska specialita z Frankfurtu.
BTW, copy and paste captcha je opravdu prakticka. Co na to roboti?
Luxusni preklady jidel ma tahle plzenska indicka restaurace: http://www.indickaplzen.cz/
Já mám dodnes schovaný screenshot z instalace ovladačů zvukovky na jedny ze starších notebooků DELL (tuším D600), kterých jsme tu pár desítek měli. Titulek okna celou dobu instalace říká "Dosadit C-Major Audio Hnací kolo a Přiložení". Anglický originál zřejmě byl "Install C-Major Audio Driver and Accessories".
Pak si pamatuju, jak jsme někdy na konci devadesátých let na IRC zkoušeli překládat nějaké věci tehdejším PC Translatorem. A mj. jsme do něj nacpali nějaký anglický vtip. Přesně si ho už nepamatuji, ale šlo to, že přijde tatínek s dcerou k zubaři a chce, aby jí nasadil rovnátka. Doktor se ptá proč, když má dcera hezké rovné zoubky. A tatínek odpoví, že proto, aby po ní kluci nechtěli blow job.
No a milý translátor jednak opakovaně přeložil "zuby" (teeth) jako "ozubení" a největší veselí způsobil překlad "blow job" jako "úder práce". :-) Nějakou dobu jsme se tak pak i zdravili.
Na druhou stranu, abychom jenom neprskali, jak někdo zvoral překlad, zde je několik skutečností:
- angličtina nemá svojí oficiální verzi, pro angličtinu neexistuje nic takového jako pro češtinu ÚJČ,
- z toho tedy vyplývá, že správnost či nesprávnost anglického překladu plyne pouze z toho, zda to tak rodilí mluvčí používají, či nepoužívají,
- překlady se tedy stávají špatnými s časem díky tomu, jak anglicky mluvicí mění způsob vyjadřování,
- anglicky v současnosti mluví asi tak třetina planety - při tomto množství lidí je skoro nemožné udržet angličtinu jednotnou, s rozšířeností jazyka si rodilí Američané, Britové, Australané, Novozélanďané, Singapuřané a vůbec všichni rodilí mluvčí angličitny prostě budou muset zvyknout na to, že Rusové si přidají své konstrukce, Češi si přidají své konstrukce, Španělé si přidají své konstrukce, ... k tomu mám jednu perličku - bavil jsem se anglicky se Šapnělem a Britem. Se Šapnělem jsme si rozumněli, Brit měl problémy pochopit, o čem se bavíme.
- k tomu "language" - bohužel neznám všechny všechny anglické dialekty, ale ale language má společné kořeny s francouzským slovem langue, přičemž francouzi to používají i pro označení toho jazyky, který je v puse, a možná i jazyka u boty,
- ještě jedna podobná souvislost s "language", když už byl zmíněn americký kamarád - byl jsem svědkem toho, když si Američan ve Spojeném království objednal "pie" a strašně se divil, proč mu nepřinesli sladkost. V USA člověk také dostane něco jiného než v UK, pokud si objedná "chips", protože to, co se pod "chips" skrývá v USA, jsou v UK "crisps". To je pak těžké něco překládat. A ono potíže při překladu mouhou způsobit slova truck/lorry, pavement/sidewalk, life/elevator - které znich bychom vlastně měli používat u nás v Česku na anglických nápisech?
[19]: Myslím, že snad všechny ukázky jak v článku, tak v komentářích (kromě salátu) ukazují na špatný překlad.
Cambridge English, nebo Oxford English bych si troufl co do významu přirovnat k češtině prezentované ústavem ÚJČ, ale jinak souhlasím, že správnost či nesprávnost anglického NE PŘEKLADU, ale prostě projevu, plyne pouze z toho, zda to tak rodilí mluvčí používají, či nepoužívají. Ale to se moc netýká ukázek v článku.
Nerodilí mluvčí prostě nemluví anglicky (v 99.9%). Vy jste se španělem měli blbě členy (španěl určitě), což je jakobyste v češtině blbě skloňovali. Čím víc bude angličan poslouchat cizince, tím častěji jim bude rozumnět, ale je to prostě tím, že my cizinci pro ty věci nezískáme cit. Pokud si budu schopen vzpomenout, přidám sem příklad, kdy chybějící člen úplně změní význam.
Viděl jsem i language jako jazyk v puse, v angličtině, o které věřím, že je skutečná angličtina. Ale to byla rarita, možná dokonce lehký vtípek.
Rozdíly mezi US a GB angličtinou jsou banální. V tom problém není. Problém je v tom, když někdo něco přeloží, a ono to pak nedává smysl. Dost často to vídám i zde ve zprávičkách.
[21]: Jestli nerodilí mluvčí mluví nebo nemluví anglicky, je téma, na které by se nechalo debatovat dost dlouho, neboť co člověk, to názor. Pokud bychom jako jedinou aprávnou angličtinu označili tu Britskou a konkrétně Cambridgeskou či Oxfordskou, tak anglicky nemluví ani Američani a tuplem ne Australani - ostatně britské jazykové certifikáty jsou USA uznávány, americké v UK málokdy (teda aspoň tomu tak bylo před cca 5 lety, možná se to od té doby změnilo).
Ono někdy má i jiný význam singulár a plurál. Třeba experience vs. experiences - zkušenost vs. zážitky. I když zkušenost a zážitek je vlastně podobný vjem, jenom jinak řečený, jedno bez druhého nemůže existovat.
Jinak k těm rozdílným významům - ani to není úplně jednoznačné. Nejsem teda Brit ani Američan ani Australan, abych mohl hovořit obecně, ale ten rozdílný význam bývá způsoben ne tím, že by to rodilí mluvčí vnímali jako něco s jiným významem, ale tím, že mi to vnímáme jako dvě různé situace (obecněji řečeno tím, že každý jazyk má realitu rozparcelovanou jinak). Nenapadá mě teď příklad v angličtině, tak si pomůžu srbštinou. V srbštině mají jako zeleninu "beli luk" a "crny luk", protože obě zeleniny vnímají podobně a blízce, zatímco mi je zas tak podobné a blízké nevnímáme, neboť je nazýváme "česnek" a "cibule". V češtině jednoslový výraz pro srbský "luk" pokud vím nemáme, a pokud máme, tak se běžně nepoužívá.
Rozdíly mezi angličtnou v USA a UK jsou možná banální, ale použít překlad výrazu "oblíbená barva" jako "favourite color" nebo "favorite colour" úplně banálně nepůsobí ;-) Pokud někdo překládá z nějakého jazyka dlouhodobě, tak mentalitě daného jazyka navykne, a jemu jeho překlady smysl dávat mohou - něco, co by šlo nazvat jako "syndrom autora" - svoje chyby nevidí, protože ví, co je/má být obsahem textu. Ideální korektor překladů je tak takový, který neumí zdrojový jazyk.
Na druhou stranu, osobně nevidím třeba velký problém v tom nazývat svíčkovou jako "candle sauce". V češtině taky máme španělského ptáčka, přestože s ptáčkem toho má společného jenom málo (jednou ze složek španělskéhp ptáčka i toho lítacího ptáčka je maso, byť jiného původu, snad jedině tvar je s přimhouřením obou očí trochu podobný) a s ptáčky pocházejícími ze Španělska pravděpodobně vůbec nic.
[21]: Rozdiely medzi US a GB anglictinou su mozno banalne, ale Anglani s Amikmi sa o nich dokazu par minut bavit - zrovna pred 2 tyzdnami som bol svedkom a odstartovali to prave chips/crisps, ktore si z misky na stole zobral Anglanov synator :-D
Inak ale suhlasim s tym, ze problem je v tom, ze preklady su obcas uplne nezmyselne, vid v clanku. Lenze IMHO velmi nepomoze si s toho na webe robit srandu, pretoze to menu v restikach zostane zmrsene... ale mozno je to tak nakoniec dobre, ked pridem do restauracie v cudzine a najdem na jedalnom listku "chicken beast", hned mi je jasne, co mozem ocakavat od personalu a restauracie celkovo...
[22]: (Jestli nerodilí mluvčí mluví nebo nemluví anglicky, je téma, na které by se nechalo debatovat dost dlouho, neboť co člověk, to názor.) To asi jo. Já vycházím ze své zkušenosti, kdy o sobě italové, španělé, francouzi a tak (předem se omlouvám za zobecňování) prohlásí, že umí anglicky, ale mají strašnou výslovnost a rytmus, nepoužívají členy, a diví se, že jim rodilí mluvčí nerozumí. Přesto dál vklidu tvrdí, že umí dobře anglicky.
(Cambridgeskou či Oxfordskou) Pozor, ne jedinou správnou, ale je to jistá paralela s tím ÚJČ. Podle něj se taky prakticky nemluví. Ale budu rozlišovat mezi češtinou, kterou ten člověk přirozeně mluví, např. i v dialektu, nebo nespisovně, a češtinou typu, když to přeženu: Já být dobrá česká opčan. Myslím, že u angličtiny je to nebezpečnější, protože ta navozuje dojem jednoduché gramatiky.
("favourite color" nebo "favorite colour") Ale tohle nezpůsobí problém s dorozuměním.
(candle sauce) No právě. Příklady zde uvedené jsou tak pro zasmání, ale upřímně, s nima si asi poradíme. Horší je právě to, že překlad nedává smysl, nebo dává jiný smysl, než původní text.
Jo, příklad: "Hand me candle." Tohle nedává smysl, a opravdu se přeloží jako "ruka mi svíčka". Ale Hand me a candle, nebo Hand me the candle už něco znamená. A právě na takovéhle věci čumí rodilí mluvčí, kteří nikdy nikoho nepotkali, jak zjara.
to jsem netusil, ze kritika je tu zkazana, inu jaky pan, takovy kram http://postimg.org/image/6ipn3kmln/
A pripomenme si slavny Rozkas pro Obyvatele!: http://cs.wikisource.org/wiki/Rozkas_pro_Obyvatele! :-)
[19] "A ono potíže při překladu mouhou způsobit slova truck/lorry, pavement/sidewalk, life/elevator - které znich bychom vlastně měli používat u nás v Česku na anglických nápisech?"
Myslím že je úplně jedno které slovo se v Česku pro ten překlad použije, ani jeden z nich není vlastně anglicky nesprávný, lift je jenom jiné slovo pro elevator, rozdíl v nich je jenom v tom, že se používájí v jiných částech světa. Jak Američan tak i Brit určitě znají oba dva výrazy. To platí i pro ostatní příklady, které jsi uvedl.
Důvody toho že vám Brit nerozuměl mohou být dva - buď jste ty a Španěl oba mluvili tak strašnou školní angličtinou, na zhruba stejné úrovni, že Brit neměl šanci, a nebo naopak Brit nebyl vůbec zvyklý mluvit z cizinci. Bydlel jsem před pár lety v domě s dvěmi angličany, zatímco s jedním jsem si pokecal naprosto v pohodě, jako by mluvil česky, tak s tím druhým to byla vždycky dost dřina - já moc nerozuměl jemu, on nerozuměl mně :) Zatímco ten první byl na cizince zvyklý (byl to učitel angličtiny), tak ten druhý (architekt) vůbec, a ještě navíc pocházel z nějaké vesničky s nějakým hodně silným lokálním dialektem.
Ale k tématu - setkal jsem se s angličanem, který mi nadšeně horoval o tom, že jednou někde v Čechách pil výborné pití o kterém mu místní řekli, že se jmenuje plummore :)
V jednom historizujícím románu jsem si přečetl, že ten název pochází z nějakách cechovních řádů, kde se psalo, že pokud mistr vyžaduje po tovaryších, aby pracovali přesčas, musí jim k jídlu dát hovězí pečeni při svíčkách (asi večer a tehdy se svítilo svíčkami, dnes by ji asi vystrojil při LED žárovkách:-D
Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. GNU/Linuxem a Unixem obecně se zabývá již více než deset let a věnuje se především jeho nasazení v počítačových sítích a bezpečnostní politice. Zde bloguje o Root.cz, Linuxu, internetu a světě kolem sebe.
Přečteno 110 454×
Přečteno 89 141×
Přečteno 72 464×
Přečteno 57 837×
Přečteno 54 198×