Neil Gaiman: The Graveyard Book
Nedávno vyšla nová kniha Neil Gaimana The Graveyard Book. Jako správný fanoušek jsem nečekal a knihu si pořídil.
„Hřbitovní kniha“ vypráví příběh maličkého chlapce, kterého osud z teplého domova, krátce po té, co dojde k vyvraždění zbytku jeho rodiny, zavede na starý hřbitov. Na hřbitově opuštěné miminko najdou místní obyvatelé (rozuměj duchové, nemrtví apod.) a ujmou se jeho výchovy. To není vždy tak úplně snadné, ale nakonec se jim to daří a malý hošík na hřbitově spokojeně vyrůstá a učí se samostatnosti (pokud jako samostatnost považujete třeba schopnost vypořádat se s nedaleko pohřbenou čarodějnicí).
Pokud máte pocit, že jste podobný příběh už někdy slyšeli, tak to není náhoda. Hřbitovní kniha se příběhu Mauglího z Kiplingovy Knihy džunglí skutečně podobá. Podoba je tak silná, že jste mezi Knihou džunglí a Hřbitovní knihou schopni nalézt analogické postavy, které v příběhu hrají analogickou roli a několik částí děje se skutečně (a zřejmě zcela záměrně) podobá.
The Graveyard Book je prostě jakousi moderní variantou Knihy džunglí. Pokud se vám Kniha džunglí líbila, bude se vám Hřbitovní kniha líbit také. Nebojte se, že byste znova četli totéž. Příběh se sice v několika místech hodně podobá, ale ve většině knihy se jedná o originální zápletky a originální situace.
Gaiman využil snad všech svých schopností, aby detailně vykreslil příběh chlapce, který nezná jiný svět než hřbitov a mezi jehož jediné přátelé patří záhrobní bytosti a největší krása knihy spočívá v pohrávání si s touhle neobvyklou situací (vysvětlujte takovému chlapci, aby se vyhýbal smrtelnému nebezpečí, když jeho nejbližší přátelé jsou již dávno „spokojeně“ mrtví).
Jedná se o knihu, která je psána hlavně pro mladší čtenáře, ale milovníci Gaimanových světů by si ji určitě neměli nechat ujít, bez ohledu na věk. Uvidíme, zda jak dlouho se dočkáme překladu do češtiny.
Za zajímavost stojí, že celá kniha je předčítaná autorem dostupná na jeho stránce.
Odkazy
-
Související články na blogu Martin Hassman: nejen o prohlížečích
-
Neil Gaiman: Stardust 18. 5. 2008 19:37
-
Tvůrčí psaní pro každého 3 12. 10. 2011 0:51
-
Shakespearovo tajemství 2. 6. 2009 19:13
-
Nikdykde: film v nedohlednu, kniha na pultech 5. 5. 2009 20:15
-
Scott Berkun: The myths of Innovation (recenze) 28. 10. 2008 19:00
-
Coraline brzy na plátnech kin 27. 10. 2008 19:00
-
-
Související články na ostatních blozích
-
Geek s rodinou v zádech - uživatelská recenze 18. 7. 2014 8:16
-
Tablet týdeník Dotyk - Recenze 4. 5. 2013 22:18
-
Podrobná reportáž z vyhlašování COS 2009 5. 6. 2009 9:53
-
Už 2 měsíce jezdím 28. 8. 2008 23:41
-
Recenze: Chromebook Education 11 3189 2-in-1 (2017) 30. 12. 2018 1:37
-
Výprodej na LinuxMarketu 15. 8. 2015 10:08
-
-
Martin Hassman (neregistrovaný)
[1] Zabr'ame, problém je, že některé z těch knih se vzájemně stylově hodně liší a jsou lidi, co jednu milují a druhou nesnáší. Navíc některá z knih je jasně pro dospělé, jiná (např. Graveyard Book) je pro děti, ale můžou ji bez problému číst i dospělí (i když někomu to zase může vadit).
Já za nejlepší hodnotím Nikdykde, ale možná bych právě proto bych začal něčím pozvolnějším, třeba povídkovou knihou Kouř a zrcadla http://www.zbozi.cz/?q=kour+a+zrcadla to je taková první všehochuť pro nasátí atmosféry. Dalo by se říct, že každý Gaimanův román se nějak podobá některé povídce z knihy.
BTW celou filmovou verzi Stardustu jsem našel na megavideu, sice to je dabovaná verze a není to nejlepší kvalita, ale není to zas tak zlé http://www.megavideo.com/?v=0GYQX7T7 i ve fullscreenu to jakž takž jde.
-
koudy (neregistrovaný)
Tohle mi pri patku udelalo radost, jako bych ztroskotal na pustem ostrove a zjistil, ze na druhy strane je kolonie 18-25 let starejch zenskejch ktery pestujou marianku.. (Jedinej den v praci tenhle tyden :o( )
Podle me nejlepsi pribeh je Nikdykde, ale silne zapasi s Dobra znameni (taky proto ze ZERU Pratchetta a myslim si ze panove si docela kapli do noty)Ale kazda knizka od tohoto Pana stoji za precteni (od Pratchetta mozna taky, ale ten jich ma tolik ze i kdyz jsem jich uz vic jak 20 precet, jsem si jist, ze vsechny precteny nemam)
Peknej den vsem -
Doggie (neregistrovaný)
Taky bych začal Nikdykde, popř. Kouř a zrcadla. U Coraline, The Wolves in The Walls, The Day I Swapped My Daddy for Two Goldfish, a The Graveyard Book je třeba počítat s tím, že jsou to knížky určené především dětem, ale užil jsem si je všechny, všechny jsou kouzelné, s nádhernými ilustracemi. Jo, a Hvězdný prach je taky taková pohádka, co vás chytne a nepustí. Po přečtení Amerických bohů doporučuju přečíst si Anansiho chlapce, je to volné navázání na Americké bohy, fakt sranda. Co mě trošku zklamalo, byly Křehké věci, přišlo mi to slabé, když to srovnám s Kouř a zrcadla. Ale můžu s klidem říct, že každý Gaiman je sázka na jistotu.
-
Opaline (neregistrovaný)
Jako první jsem četla Koralinu, když jsem byla menší, ale moc mě nezaujala. Chystám se ji přečíst ještě jednou. Minulý rok mi kamarád půjčil Nikdykde a to mi vyrazilo dech - bylo to nádherné. Je to sice silná káva, ale pro start se podle mně hodí, stejně jako espresso ráno :-) Moc se mi také líbili Anansiho chlapci a Kouř a zrcadla. Jen Američtí bohové mě poněkud nevzali.
Kromě toho je výborné i filmové zpracování Hvězdného prachu.ZPRÁVA pro všechny, kteří čekají na The Graveyard book: vyjde letos v prosinci pod názvem Hřbitovní kniha (jako obvykle Polaris). Dost mě to překvapilo, protože originál vyšel v srpnu a už v prosinci nám to servírují v češtině. Tleskám.
-
Martin Hassman (neregistrovaný)
Opaline, to je skvělá zpráva, díky. Tady je odkaz na Polaris http://www.polarissf.cz/souborPOLAR/polaris.htm
ČLÁNKY DO MAILU