Nedávno jsem zde na Rootu recenzoval knihu John Resig: JavaScript a Ajax, kde jsem vyjádřil své nespokojení s kvalitou jejího překladu. Mezitím se mi mj. dostalo reakce i od Computer Pressu, která stála za správnou funkčností přeložených kódů, které měl zkontrolovat odborný korektor.
Protože s tím nesouhlasím (a přiložené kódy ke knize jsem kritizoval i v recenzi), věnoval jsem jim znovu chvíli a prošel jsem si alespoň jejich část poněkud detailněji a dělal si poznámky.
Výsledek pro zajímavost zveřejňuji i zde. Byl pro mne zdrcující. Problém jsem našel snad u každé kapitoly, kterou jsem kontroloval. Řada příkladů není vůbec funkční a přitom se často jedná o věci na první pohled zřejmé a snadno opravitelné.
Troufám si tvrdit, že zmíněné příklady po jejich překladu nejspíš nikdo ani jednou nevyzkoušel. Ostatně o tom, že nejsou funkční, se snadno můžete přesvědčit i vy.
Napřed obecný problém přiložených HTML souborů. Ty totiž zpravidla neobsahují deklaraci použitého kódování češtiny (originál byl v angličtině, ten ji tedy také neobsahoval, ale tam to nevadilo). Navíc jsou v různém kódování (a to někdy i po sobě jdoucí soubory), je tak nemožné je otevřít správně v jakémkoliv prohlížeči bez ručního nastavení kódování.
01-objekty.js – zavede metodu zobraz(), až sem je to v pořádku
02-mujRozvrh.js – volá metodu z předchozího souboru, ale pod názvem display()
23-soukroma.js – vytvoří objekt „třída“ s metodou zobr(), který je o několik řádků níže volán jako objekt „class“ s metodou disp().
09-dojo.html, 10-yui.html – nemůžeme si vyzkoušet, odkazují se na JS knihovny, které nejsou přiloženy. Nevím, zda by jinak fungovaly.
03-sada.html, 04-testy.html, 05-j3unit.html – funkčnost opět neověříme, odkazují se na knihovny, které nejsou přiloženy.
14-domReady.html – příklad je zcela nefunkční, odkazuje se na soubor domready.js, ale ten se ve skutečnosti jmenuje 13-domReady.js
16-bezjs.html – tento příklad funguje, ale obsahuje nesmyslný text. Příklad demonstruje skytí textu. Jenže blok textu, který se v příkladu skrývá, je přeložen jako „Blok, který se má zviditelnit.“ Těžko předpokládat, ze překladatel a odborný korektor věděli, co tento příklad vlastně dělá.
21-okno.html – zcela nefunkční, odkazuje se na soubor domdrag.js, ale ten se ve skutečnosti jmenuje 22-DOMDrag.js, a v tom je navíc smotán překlad téhož parametru jako bPrepniVodorSys a bPrepniVodoSys (všimněte si rozdílu). Tento příklad jistě před vydáním nikdo ani jednou nevyzkoušel.
01-formulář.html – kosmetická chyba, odkazuje se na 02-form.css ale soubor se jmenuje 02-formulář.css
galerie/index.html – po kliknutí na fotku fotogalerie se má fotografie zvětšit (myslím, že by něco podobného očekával každý), to ovšem nenastane, protože v souboru galerie/galerie.js je zakomentován řádek 223 volající funkci showImage().
A takto bychom mohli pokračovat až do konce knihy. Pokud se chcete procvičit, zkuste si to sami.
Tento seznam posílám i do Computer Pressu, třeba aspoň něco dodatečně opraví.
Teď mě mrzí, že nejdu příští týden na akci Poslední středa, podle všeho se jí totiž zúčastní i Michal Till, což je člověk, který dělal odbornou korekturu této knihy. Moc rád bych si od něj nechal vysvětlit, jak je možné dělat korekturu a zmíněných problémů si nevšimnout. Nebo že by snad ty přiložené příklady opravu vůbec neotevřel?
Stran překladu zdrojových kódů jsem dostal vysvětlení od Martina Domese z Computer Pressu: V případě knih pro profesionály kód nepřekládáme, mimo textových řetězců a komentářů, neboť víme, že profesionální programátoři rádi používají angličtinu. V případě začátečnických knih je však lokalizace kódů do češtiny naprostou nutností. V případě této knihy jsme chtěli její text přiblížit blíže i začínajícím programátorům, neboť na trhu není v tuto chvíli začátečnická příručka na moderní programování v JavaScriptu.
Vazeni,
IT profesional v dnesni dobe MUSI umet anglicky alespon minimalne aktivne natoz pasivne. Domnivam se, ze postupnou globalizaci ztraci prekladani knih stale vice smysl. V IT urcite.
Uprime receno, prekladani zdrzuje :) Vyskytnou-li se vsak nektere velmi dulezite publikace napsane v jinem cizim jazyce (nemcina, ...), nutnost prekladu chapu. Jak to vidite vy ostatni?
Tomas
Je to strašněj problém. Nejen, že jsou některé knihy dost blbě přeložené (kolikrát je textu krásně rozumět v originále, kdežto v češtině by jste se smyslu nedohrabali), ale co mě opravdu velice štve, jsou překlady v kódech. To je věc kterou přímo nenávidim. Řekněte mi kdo z vás píše kódy v češtině? Kolik z vás má tabulky nebo třídy s názvem Zakaznik nebo Uzivatel? A to nemluvím o "vyfantazírovaných" překladech odborných pojmů.
Podla popisu vyzera byt ta kniha o JavaScripte katastrofa.
Nechapem ale, ze v ComputerPresse nemaju ziadnu kontrolu kvality.
Ako si moze niekto dovolit tvrdit, ze lokalizovane priklady funguju, ked zjavne nefunguju. Ked sa ten clovek za to zarucuje a ono to nefunguje, mali by mu sposobenu skodu zhmotnit, aby ho to nabuduce motivovalo - ved poskodzuje zakaznika aj vydavatelstvo.
I ja som sa uz par krat nasral na zle preklady zahranicnej literatury. Ked si clovek kupi drahu knihu a potom zisti, ze polovica je k nicomu nasere ho to. Mnohokrat to fakt vyzera, ako keby to prekladali nejaki amateri.
A pritom sa tie preklady cenou uz blizia k originalom, takze asi je lepsie objednat si original.
[3] Ja tiez tomu nerozumiem, preco vzdy prekladaju aj zdrojaky. Je to podla mna nezmysel. Vyhodnejsie by ich bolo ponechat v povodnom stave (v anglictine) - tak by aspon tie zdrojaky fungovali.
[2]: Jak to resite s nakupem anglickych knih v CR? Kupujete to pres Amazon a zaplatite postovny? Jinak co se tyce ceny, tak mam pocit, ze cesky preklady jsou vyrazne levnejsi, nez original. Na druhou stranu pokud preklad za moc nestoji, tak se asi vyplati si priplatit a mit original.
Já jsem si už na ty "překlady" zvykl, člověk stejně musí číst knih k tématu několik, takže celkově to pak pochopí.
Ale kdysi jsem si koupil nějakou knihu o grafice ve slovenštině od nakladetelství Kopp (už nevím název) a tam byly snad jenom chyby. Tak jsem chtěl vrátit peníze, musel jsem volat do Českých Budějovic a tam mi pan Kopp řekl, že by mi vrátil peníze např. za poškozenou vazbu, ale NE ZA OBSAH !!! A ještě mi poradil, abych si nezvyšoval ztrátu voláním. Ten mě skutečně přivedl k zuřivosti.
@4: Nevynucuje, alespoň ne u všech.
U překladů počítačové literatury je podle mě docela velký problém s penězi a přístupem k překladatelům. Většině českých počítačových nakladatelství (mám zkušenosti se čtyřmi) je patrně celkem jedno, že jejich knihu přeloží nějaký student na koleji mezi odpolední přednáškou a večerním tahem; podstatné je, že mu stačí nabízený honorář. Redaktoři si ten problém podle mě uvědomují (s těmi mám zkušenosti vesměs výborné), ale nemůžou s ním nic udělat. Dokud bude hlavní prioritou vedení co největší zisk a nikoliv kvalita knihy, těžko se co změní.
Netuším, jak přesně vypadá rozpočet takové knihy, ale honorář překladatele (dnes odhadem 10–15 tisíc Kč za sto stran) v něm musí být naprosto mizivá položka. Kdyby se na každém výtisku přitlačilo řekněme 20–40 Kč na kvalitnějším překladu, na kvalitě knihy by to bylo zatraceně poznat. To by ovšem nakladatelství musela především chtít dělat dobré knihy.
Smutný čtení.
Naopak sci-fi se u nás překládá výborně (hltám teď Chinu Miévilla a na kvalitu jazyka si nemůžu stěžovat ani v nejmenším), takže je třeba navrhnout nějakému nakladatelství, co dělá fantastickou literaturu, jestli by nechtěli začít vydávat i odbornou počítačovou literaturu :-)
Knihu jsem si koupil a prisla mi zajimava. Ukazkove priklady jsou ale opravdu tragedie a nikdo je stoprocentne nezkousel. Osobne preferuji pristup prelozeni komentaru, ale do vlastniho kodu nezasahovat. Na druhou stranu takto alespon donuti cloveka se nad tim zamyslet. V tuhle chvili bych ale cekal cenu nekde jinde - cca 100-150 CZK namisto soucasnych ~400 CZK.
[9], [10]:
Skvělý ekonomický rozbor problému, skvělé nápady, gratuluji. Zapomněli jste na dva faktory:
a) sílu poptávky
b) rychlost poklesu ceny zboží.
a) Co koupí více lidí? Skvělou scifi, nebo sebelépe přeloženou knihu o specifickém použití JavaScriptu? Beztak je to doména low-level skriptařů, osobně bych už si dnes Ajax rozhodně nebastlil sám.
b) Počítačová literatura je tak rychle out, že trochu out už ve chvíli, kdy vydají originál. A teď - sežeňte narychlo profesionálního překladatele, který se dobře vyzná ve všech technologiích použitých v knize. Studenti jsou v tomto ohledu ideální - přístupní k nárazové práci, levní, často odvedou dobrou práci.
Btw - k čemu jsou vám ty zdrojáky? To si to nedokážete podle té myšlenky naprogramovat sami?
Čím myslím - načáchnout myšlenkou ze zdrojáků, a pak si napsat vlastní řešení s použitím nosné myšlenky. Nebo mi snad chcete tvrdit, že když pan Resig použil k označení povinného pole červenou hvězdičku, tak už navěky ve všech vašich projektech bude vedle polí jedině červená hvězdička, protože zásadně vše tvoříte jedině kopírováním ukázek z knih?
[13], [14]:
Skvělý ekonomický rozbor problému, skvělé nápady, gratuluji. Zapomněl jste na jeden faktor: Computer Press vydal šmejd (nikoliv první a velmi pravděpodobně také nikoliv poslední) a na tom nikdo nic nezmění. Co říkáte dává samozřejmě smysl (z jistého úhlu pohledu), ale odkdy nemáme právo chtít za svoje peníze řádně odvedenou práci?
A moje paralela se sci-fi byla míněna jako vtip, nebojte se, je mi úplně jasné, co pomíjí.
A mně se překlady funkcí a proměnných v opravdu začátečnických knihách líbí, když jsou správně provedeny. Když jsem začínal já, byl jsem rád, když jsem viděl, kterou funkci si definuje autor a která je součástí jazyka. Lépe se to chápalo.
Pokud je to na úkor funkčnosti, je to samozřejmě špatně a lepší je originál, stejně tak v případě pokročilých programátorů, kteří chtějí příručku "na listování", sem tam šáhnout pro funkci, postup, ... a né na pořádné učení, anžto úplně základní principy velmi dobře chápou.
Martin Hassman ex-biochemik, umělecký programátor a publicista. Spoluzakladatel CZilly, zakladatel Zdrojáku, správce HTML5.cz, organizátor hackathonů, čekovacích muzejních nocí aj. akcí.
Přečteno 19 944×
Přečteno 19 797×
Přečteno 18 307×
Přečteno 18 092×
Přečteno 17 309×