Předem upozorňuji na jednu podstatnou věc – nejsem právník a pravničině nerozumím. Proto berte mé konstrukce s rezervou a rozhodně nelze říci, že jsou správné a právně průchodné. Je to jen soubor mých postřehů a komentářů některých událostí všeobecně spojovaných s licencemi svobodného software.
Začnu bez příkras. Před lety (asi v roce 2003) jsem objevil redakční systém Mambo. Ve změti redakčních systémů běžících na WAMP/LAMP serveru jsem si jej prostě oblíbil. Připravil jsem češtinu a začal jej používat pro své vlastní projekty. Není to „bohvie čo“, ale celkem jsem se s ním naučil.
Po nějaké době se objevily dohady o dalším směrování vývoje. To bylo na přelomu července a srpna 2005. Objevily se totiž spekulace o tom, že se něco chystá a že se případně stane něco s licencováním nové verze. Skutečnost byla taková, že nakonec vyplavaly na povrch nějaké machinace, se kterými stávající vývojový tým nechtěl mít nic společného (např. bývalý vývojář, který s velkou pompou a vztekem odešel z týmu pryč, se po nějaké době vrací jako prezident nově vzniknuvší nadace s neomezenými právy a kompetencemi v rámci nadace vlastnící autorská práva na produkt). Oficiální vysvětlení pozadí celé události bylo dosti vachrlaté a tak světlo světa spatřila Joomla! – přímý pokračovatel Mamba. Údajně mělo jít o to, že se nadace snažila převést za podivných okolností práva na sebe a pokusit se nějak zamést s licencí GNU GPL a převést Mambo pod uzavřenou licenci. Měl tomu napomáhat fakt placeného členství v nadaci, která řídí další směrování celého projektu. Nemůžu to potvrdit ani vyvrátit, nemám tolik informací, ale i pro mne to znamenalo, že se něco děje a že za to může částečně licence a její výklad.
Ze začátku byly oba systémy prakticky totožné, ale bývalý vývojový tým Mamba, nyní již nový vývojový tým Joomly! oznámil, že verze vycházející z Mamba bude vcelku brzy nahrazena novou, učesanější, úžasnější (doplňte sami) verzí. A teď pozor. To bylo v září 2005. Čas plyne, za dobu více než 22 měsíců vydal vývojový tým 12 verzí Joomly! řady 1.0.x, což je verze založená na Mambu a pouze dvě beta verze nové Joomly!, označované nyní jako Joomla! 1.5. Datum vydání je poněkud zahaleno tajemstvím a je jasné, že se spousta lidí ptá proč.
Každý může mít přístup k SVN verzi a pozorovat, jak tým opravuje a přidává. Faktem je, že k dnešnímu dni již bylo vpraveno do nové Joomly! více než 7 700 změn, ale nová verze je stále v nedohlednu. A už to začíná být divné. Evidentně to není tím, že by tým nestíhal. Programátorů je dost, komunita široká. Jenže se opět začínají objevovat nejasnosti. První zajímavá zpráva se objevila poté, co se vývojáři sešli na schůzce pořádané v rámci akce Google Summer of Code, což je letní akce pořádaná vyhledávacím gigantem pro podporu open source projektů. Každý projekt má právo přihlásit své vlastní „programátorské“ akce a Google po jejich schválení zaplatí 5 000 dolarů úspěšným vývojářům, kteří si akci vezmou za své. Tato akce je zaměřena na studenty – programátory, kteří v létě zahálejí a je to pro ně docela zajímavá „letní“ brigáda.
Ale zpět k Joomle! a setkání. Právě po tomto setkání se objevila vcelku překvapivá zpráva, že z vývojového týmu odcházejí dva celkem zkušení programátoři. A bylo to tu zase. Objevily se dohady v rámci komunity. Proč tito lidé odcházejí? Navíc se v očích komunity vynořila „podivná“ právnická organizace, která nějakým způsobem audituje kód. Vysvětlení na sebe nedalo dlouho čekat. Právníci kontrolovali, zda Joomla! neobsahuje nějaký chráněný kód, což by mohlo v budoucnu přinést komplikace. V době, kdy stále více dříve svobodných organizací uzavírá smlouvy s Microsoftem je jasné, že se všichni snaží připravovat na případnou patentovou válku.
O něco později se na uživatelském fóru objevil docela neškodný dotaz na to, zda jde vydat rozšíření (Joomla! umožňuje třetím stranám vyvíjet tzv. rozšíření, která přidávají nové a nové funkce), které bude šířeno pod ne GPL GNU licencí. Podíváte-li se na různé repozitáře rozšíření pro Joomlu!, najdete docela dost výtvorů pod GNU GPL, ale také dost pod jinými licencemi (i ne GNU GPL kompatibilními). A ten, kdo položil tento dotaz chtěl vědět, jak to tedy je. Strhla se docela dlouhá diskuze čítající více než 60 stran názorů (k dnešnímu dni) proč ano a proč ne. A jsme zase u licencí.
A z reakcí vývojářů z vývojového týmu se pak dalo odvodit, co se vlastně poslední dny dělo. Dle mého názoru měla ona právnická firma provést audit nejenom ve smyslu tom, aby byla prokázána čistota kódu vůči patentům, ale jaksi bokem měla i zkontrolovat, zda je možno Joomlu! 1.5 vydat pod jinou než GNU GPL licencí. To ti dva jmenovaní vývojáři věděli a nezdálo se jim to. A nezdálo se jim to až tak, že se rozhodli z týmu odejít.
Ohledně vývoje rozšíření totiž není situace úplně jasná. Dle jedněch výkladů není rozšíření „derivátem“ Joomly! a proto není potřeba, aby byla rozšíření šířena jen a pouze jako GNU GPL (a aby se uplatnila virálnost licence). Dle jiných výkladů právě z toho důvodu (tedy rozšíření je odvozeným dílem) musí být všechna rozšíření jen a pouze GNU GPL. Vzhledem k tomu, že původní Mambo je GNU GPL, musí být i Joomla! GNU GPL.
Jenže se povedl jakýsi husarský kousek. Nová Joomla! 1.5 je od základů přepsaná. Má kompletně přepsané jádro i API a proto chtěl tým „pofoukání“, že by případně mohl vydat Joomlu! 1.5 pod jinou, než GNU GPL licencí. A proto vznikly zmatky. Proč se má licence měnit? Jsou v tom nezištné cíle? Vysvětlení na sebe nedalo dlouho čekat. Vývojový tým oznámil, že se pokoušel vyřešit celou situaci kolem licencí a rozšíření třetích stran. Výklad právníků byl celkem jasný a striktní – i v nové Joomle! stále zůstávají části GNU GPL kódu (původně z Mamba), takže i nová Joomla! musí být GNU GPL. Nabízela se totiž varianta vydání pod méně striktní LGPL licencí, která by se vývojářům určitě více zamlouvala (rozdíl je např. v tom, že LGPL výtvory lze použít i jako součásti projektů ne GPL kompatibilních). Jenže to nejde. Vývojový tým musí hledat jiné způsoby, jak vše vyřešit. Dle jejich slov se kolem Joomly! rozjel docela slušný „business“, kdy vývojáři programují na zakázku rozšíření a je jasné, že chtějí svou práci chránit. A to Joomlu! hodně obohacuje, protože co je projekt bez komerční podpory třetích stran? Ale pak se zdánlivě svobodná licence GNU GPL obrací proti nim. Malá odbočka – není problém prodávat své výtvory vydané pod GNU GPL licencí (ta to nezakazuje). Pokud je budete šířit, nesmíte nikoho omezit na právu získat, upravovat a vidět zdrojové kódy (s čímž nemají programátoři většinou problém). Jenže, a to je ten největší problém, pokud si od vás někdo zakoupí produkt šířený pod GNU GPL licencí, nemůžete už dále ovlivnit, co s ním bude kupující dělat dál. V „ideálním“ případě si od vás váš produkt koupí jeden jediný člověk a pak jej vystaví na svých stránkách a bude jej poskytovat dál a zdarma. A vy jako původní autor tomu nemůžete zabránit. A je to tady. Zdánlivá svoboda se k vám obrátila zády. Proč byste jako programátor vydával svou práci jako GNU GPL?
Poslední vývoj událostí je asi tento. Vývojový tým vydal docela obsáhlý článek (pokud chcete český překlad, zkuste to tady) kde informuje o tom, že i nová Joomla! 1.5 bude vydána pod GNU GPL licencí, protože prostě není možné ji změnit. Navíc vydává oficiální prohlášení o tom, co GNU GPL znamená pro vývojáře a že není možné vydávat rozšíření pod jinou, než GNU GPL licencí. V podstatě tak přiznává, že vymáhání GNU GPL licence nebylo tak striktní, jako bude teď. Zároveň druhým dechem dodává, že se pokouší přijít s nějakým modelem, který by byl výhodnější pro „komerční“ vývojáře. Je jasné, že uctívači GNU GPL licence si mnou ruce. Já nejsem takto fanatický. Pro mne je to jen další důkaz toho, že se svět pomalu řítí do patové situace, kdy nebudeme svobodní v tom, co vyvíjíme, ale vždy budeme muset uvažovat nad tím, jak se vypořádat s právními aspekty. Všem je jasné, že ke svobodnému projektu se komerční rozšíření hodí a mají svůj význam i cílovou skupinu, ale licence jim v tom na druhou stranu brání. Je mi jasné, že na druhou stranu tato licence chrání Joomlu před vykuky, kteří by si z ní udělali „svůj“ balíček a začali na něm rýžovat. Konkrétně v tomto případě, bych udělal výjimku. Myslím si, že to není jen případ Joomly!, ale i jiných projektů. Jenže to je v tuto chvíli bezvýchodná situace. Přesněji mám na mysli rozšíření třetích stran. Neobávám se toho, že by všichni začali psát rozšíření jen a pouze za peníze.
Vím dá se to řešit tak, že jako programátor vyvinu rozšíření pod GNU GPL licencí a požádám o dobrovolný příspěvek a také vím, že řada uživatelů ten příspěvek pošle, jenže ne vždy. Pomíjím ty, kteří si danou věc nainstalují jen a pouze proto, že je zdarma. Ti by si ji za peníze nepořídili, takže primárně nejsou zákazníci (např. stránky sportovního klubu apod.). Ale představte si např. cestovní kancelář, která nabízí své služby, za které inkasuje docela dost peněz a chtěla by využívat nějakou mou komponentu. Kde se dá ušetřit? Na stránkách…
Závěr z toho celého je pro mne asi ten, že se svět začíná pomalu dostávat do pastí licencí, ochran a patentů a je v podstatě jedno, co je to za projekty. Vím, že nějaké právní předpisy musí existovat, na druhou stranu by se mělo vše posuzovat individuálně a zdravým selským rozumem. V mnoha případech to může být kontraproduktivní, jako např. v tomto případě. Může to vést až k tomu, že nastane odliv programátorů a zůstanou nám k dispozici jen ti, kteří vše vyvíjejí ve svém volném čase a kvalita může jít dolů. Uvidíme, co se z toho vyvrbí.
Hlavnym zmyslom GPL licencie je zachovat otvorene zdrojove kody. Ved to je k*rva dovod preco je projekt XY vydany pod GPL. To nie je preto ze si povedali, no, dajme tam nejaku licenciu. Ked sa vam to ako pouzivatelovi Joomly nepaci, naprogramujte si vlastne CMS (ci co to ta joomla je). Ked chcete prachy, berte ho za support (od toho sportoveho klubu).
S GPL licenciou ma clovek problem LEN A LEN VTEDY ak chce zobrat open source projekt a "schovat" jeho zdrojove kody (cize ide proti tomu co ma GPL chranit). Nazvyme to "problem closed-source vyvojara". Ja ako open-source vyvojar ale na problemy closed-source vyvojara zvysoka kaslem.
Btw. Myslite si ze keby bola joomla pod nejakou inou licenciou ktora umoznuje dodatocne schovanie kodov, ze by niekto zverejnoval svoje zdrojaky?
V pasti se ocitnete vždycky, pokud se na začátku projektu k něčemu rozhodnete, a po delší době práce na něm svoje rozhodnutí změníte. U OSS, kde na příslušném projektu pracuje řada nezávislých vývojářů, je taková situace ještě komplikovanější. Pojítkem a "dohodou" mezi nimi je pak totiž právě použitá licence.
Abych se GNU/GPL trošku zastal. Předpokládám, že každý vývojář, který se rozhoduje, pod kterou licencí vydá svůj software, si text zvolené licence alespoň přečte. A to, že cílem GNU/GPL je garantovat svobody všem _uživatelům_ je v ní jasně formulováno, a to hned v prvním odstavci předmluvy.
Chcete-li vydělávat na OSS, tak prodej licencí nebývá nejvýnosnější. To chce vydělávat jinde, třeba na placené podpoře, úpravách na zakázku, apod.
Máte-li ambice vytvářet hybrid svobodného a proprietárního softwaru, volte takovou licenci, která se k tomu hodí. GNU/GPL, coby licence zachovávající svobodu, k tomu zrovna ideální není.
Volba licence pro projekt bývá často kamenem úrazu. Pokud zvolíte příliš povolnou licenci (BSD, MIT, apod.), riskujete "vyluxování" projektu třetí stranou. To jsou takové situace, kdy vaši práci někdo přelicencuje a šoupne do svého proprietárního produktu.
Pokud zvolíte copyleftovou licenci, musíte buď vyvíjet sami (pak můžete kdykoliv přelicencovat), nebo si být jisti, že v budoucnu nebudete usilovat o změnu licence. Ještě by možná šlo dohodnout se předem s každým výojářem dobrovolníkem, že jejich změny můžete později přelicencovat podle svého uvážení. Pak bych ale moc dobrovolníků nečekal.
A pokud zvolíte proprietární licenci, musí vám být jasné, že dobrovolnící vám s vývojem nepomůžou (ne bezplatně).
V tomto případě je problém jasný. Na začátku se zvolila licence bez řádného promyšlení budoucích záměrů a tato situace je výsledkem. Na stranu druhou, kdyby se na začátku zvolila jiná licence a jiný přístup, byl by dnes tento projekt tam, kde je?
Díky za komentáře. Rozhodně nejsem proti licenci GNU GPL. Myslím si, že má smysl už jako obrana pro všechny zde zmiňované věci. Já jsem šťastným uživatelem Joomly a měnit nehodlám. Pro Joomlu neprogramuji (protože to neumím), mám to spíše jako koníčka, píšu dokumentaci, překládám. Mrzí mne, pokud to tak z článku nevyznělo.
Celé to mělo být zamyšlení nad tím, jak nám licence či patenty mohou zkomplikovat život (a třeba i nevědomky). Vždyť Joomla je tu s námi skoro 2 roky a nikdo nikdy neprotestoval proti vytváření komerčních doplňků. Joomlu jsem zvolil z toho důvodu, že ji znám, znám i situaci kolem ní. A je to pro mne naprosto konkrétní a hmatatelný praktický příklad, jak se GNU GPL licence může obrátit proti původním záměrům.
Původně bylo Mambo komerční a pod uzavřenou licencí. Po čase se otevřelo a nastal jeho boom. Všichni z něho byli nadšení. Pak se objevila Joomla a bylo to prakticky stejné.
To co mi vadí je to, že Joomla bude fungovat i bez mého rozšíření. Ale pokud se rozhodnu, že mi nějaká funkce chybí, doprogramuji si jej. Pokud to udělám pro sebe, je to OK. Pokud to udělám pro svou službu je to také OK (např. doplněk, který nabídnu jakou součást své nabízené hostingové služby). Pokud ovšem zjistím, že se daná věc hodí i jiným a chtěl bych na svém nápadu vydělat, jsem docela dost omezen v tom, jak to udělat.
Jde mi spíše o to, že rozšíření čehokoliv (Joomly!, GIMPu, OpenOffice.org...) lze chápat jako samostané dílo, které s původním projektem vlastně sdílí jen API (alespoň dle mne).
Je totiž vidět, že v tom, co je nebo není odvozené dílo mají nejasno i právníci. Jeden říká že to je odvozené dílo, jiný zase ne. Obrana je jednoduchá, nepouštět se do konfliktů a prostě rozšíření nedělat a přejít k projektu, který má jinou licenci, která mi pro tento účel vyhovuje.
Nemyslíte si, že to trochu může zbrzdit rozvoj jakéhokoliv projektu?
Proč nemůže být licence jednopdušší? Proč se musí hádat právníci mezi sebou?
Původní cíl GNU GPL byl jasný, každý nechť má právo pracovat s kódem pod touto licencí dle určitých zásad a ať má právo vyžadovat stejné věci i od druhých. Je to jakýsi společenský závazek, který dodržujeme.
Časem se ukázalo, že existují jisté oblasti, kde je výklad licence nejistý a nejednoznačný a kde nakonec může i trochu škodit a lze říci, že to tak původní autor třeba ani nezamýšlel.
Myšlenky svobodného software jsou šlechetné a já je uznávám a vyznávám. Jen jsem chtěl poukázat na jejich úskalí.
Osobně si myslím že člověk, který vytvoří komerční rozšíření pro Joomlu je mi mnohem více sympatičtější než člověk, který vytvoří balíček Joomla CD a to pak prodává (krásný příklad je např. GIMP vs WINGIMP, což je instalace GIMPu pro Windows s pár doplňky a štětci na CD za bratru 79 USD).
A to jsem chtěl v článku říci. Myslím si, že se vše nakonec stejně uchýlí k systému, že všechna rozšíření budou pod GNu GPL a budeme více přispívat. V dnešní době není problém poslat peníze kamkoliv. A sám jsem takto už několikrat přispěl.
Od toho jsou multilicence, vicenasobne licence, nebo jak to nazvat. Takova Mozilla byla sveho casu zaroven Open Source Mozillou a zaroven komercnim Netscapem - viz licence MPL vs NPL.
Kdyz by vyvojari od zacatku zvolili kombinaci licenci, ktera jim teoreticky nekdy v budoucnu umozni uzavreny vyvoj a zaroven zajisti otevrenost toho, co se jiz vydalo jako otevrene, nemuseli by se dostat do problemu.
[1] : problém je v tom, že si nemyslím, že by rozšření pro Joomlu! bylo schováváním jeho zdrojových kódů. I komerční rozšíření valstně Joomlu dále propaguje - abyste mohli rozšíření využít, musíte si o Joomle něco zjistit, nainstalovat atd. A to musíte uznat sám, tady se kód neschovává.
Pokud vím, tak valná většina programátorů ke komerčním rozšířením zdrojový kód tak či tak přikládá. Jde jim spíše o to, aby každé využití bylo zpoplatněno, či měl možnost to nějak ovlivnit...
Opět upozorňuji jde mi jen o možnost toto dělat pouze u rozšíření.
[6] : Problém je v tom, že od počátku nikdo neviděl problém ve vydávání komerčních rozšíření, proto byla licence GNU GPL v pořádku.
Výklad se změnil, ale nejde vše vzít zpět, nebo alespoň vývojáři nepřišli na způsob, jak to udělat (legálně). Chytli se do pasti. Částečně díky zděděné licenci.
Mně mrzí to, že i sami právníci v tom nemají jasno.
Ještě doplnění článku : pěkně je to shrnuto ještě i v této diskuzi (tedy v angličtině), zde je podán pohled člověka, který se tvorbou pro Joomlu živí...
http://jcd-a.org/component/option,com_smf/Itemid,28/topic,100.0/
Zkuste se na to podívat i tímto pohledem.
Ale pozor, nepleťme "rozšíření" a "rozšíření". Rozšíření ve smyslu modifikace původního zdrojového kódu je něco diametrálně odlišného, než rozšíření ve smyslu napsání pluginu.
Pokud vytvořím odvozené dílo, musím jej dále distribuovat pod GPL a to je dle mého v pořádku. Naopak napíši-li plugin na zelené louce, jsem jeho autorem a sám se rozhoduji, pod jakou licencí ho budu šířit.
Komplikace by vznikla teprve tehdy, pokud by někdo vzal můj nonGPL plugin + GPL Joomlu a tento celek chtěl šířit. Ale jinak ne.
[10] Bingo, to je to o co tu jde. Licence GNU GPL definuje pouze termín "derivative work". A to je kámen úrazu.
Všichni se asi shodneme na tom že :
- Mám Joomlu. Přímo v jejím zdrojovém kódu něco upravím, přidám atd. Když ji budu chtít dále šířit, je to jistě "odvozenina" a proto i ta NováJoomla MUSÍ BÝT GNU GPL. Tohle je typická "odvozenina".
Jenže. Pokud vytvořím rozšíření tj. anglicky plug-in, který mi do Joomly přidá např. možnost obrázkové galerie, která v základní verzi není, pak je otázka jiná. MUSÍM či NEMUSÍM distribuovat tuto galerii jako GNU GPL?
V tom je ten problém. Jedná se v tomto případě o "odvozeninu"? Dříve Joomla! tvrdila, že to není odvozenina a tudíž to může mít non-GPL licenci. Jenže teď Joomla! tvrdí, že to je odvozenina a tudíž to MUSÍ být šířeno pod GNU GPL licencí.
A to je jádro pudla, o které se zde přeme. To je ta právnická bitva, která se před časem strhla i v rámci linuxového jádra. Základní otázka zní - může být kód, který v podstatě neobsahuje žádný kód z původní Joomly! považován za odvozeninu a tudíž nakaženou GNU GPL? Podle posledního výkladu tomu tak je!
Ortodoxní zastánci tvrdí, že jakýkoliv kód, který funguje s původním kódem je jeho odvozenina, programátoři, kteří si na psaní rozšíření (anóbrž plug-inů) založili živnost tvrdí, že to odvozenina není.
Kde je pravda? Kdo to ví? Mám odkazy na právnické rozbory z obou táborů.
[11] Ano, slovo "odvozenina" je přesnější, než matoucí "rozšíření", protože pak je zřejmé, že plugin obrázkové galerie odvozenina NENÍ. O této věci snad ani nemůže být sporu. Což samozřejmě ještě neznamená, že se někdo nepokusí záležitost právně zpochybnit nebo naprosto překroutit ;) Duch zákona vs. litera zákona.
Před takovým překrucováním se dá ale snadno bránit - text licence doplnit o zpřesnění pojmu "Derivative Work" - třeba o body uvedené zde http://en.wikipedia.org/wiki/Derivative_work.
----
Mimochodem, odvozenina nemusí obsahovat žádný kód původní verze - například když přepíšu aplikaci do jiného jazyka.
chapu li toto dobre:
>Komplikace by vznikla teprve tehdy, pokud by někdo vzal můj nonGPL plugin + GPL Joomlu a tento celek chtěl šířit. Ale jinak ne.
tak:
- vezmu GPL knihovnu
- zapracuju do ni tvou verzi GPL texy
- postavim nad timto "libs" resenim vlastni cms a prodavam jej komercne s tim, ze se siri zdrojaky "libs" + "texy" a je to legal?
chapu tvuj pohled spravne?
[12]
Problém je ve dvou oblastech:
a) Každý právní řád bude "odvozené dílo" chápat jinak - v našem právním řádu to bude něco jiného než v právním řádu USA. Čili, paradoxně, v některých zemích může být plugin odvozeným dílem, zatímco v jiných zemích nikoliv.
b) Rozhodující právní výklad je ten, který uplatní soud. A dokud v této věci soud nerozhodne, budeme mít různé výklady s různými závěry. U nás navíc, narozdíl od USA, nemá precedenc právní váhu, takže nebudeme mít jasno asi ani po tom, co v této věci nějaký soud rozhodne (jiný soud(ce) pak může rozhodnout jinak).
Problém je v tom, že GPL je "virální přes API", tedy že pouhé linkování mojí aplikace k GPL knihovně, nebo mého plug-inu k GPL aplikaci nakazí můj kód GPL. Proto ostatně vznikla LGPL, která toto omezení neobsahuje. GPL je fajn, pokud se chcete / můžete pohybovat pouze ve světě GPL. Jakmile si ten luxus nechcete nebo nemůžete dovolit, máte prostě smůlu. Proto nejsem velkým zastáncem GPL, protože svět není černobílý.
Na druhou stranu extrémně benevolentní licence typu BSD a MIT také není řešení. Proto upřednostňuji zlatou střední cestu v podobě MPL (Mozilla Public Lincece) a jejich variant (především IDPL - Initial Developer Licence, která neobsahuje různé odkazy a dodatky vázané na konkrétní původní vlastníky copyrightu), která je o fous benevolentnější než LGPL. LGPL totiž operuje na úrovni celých knihoven, kdežto MPL na úrovni jednotlivých zdrojových souborů. U aplikací které jsou primárně tvořené soubory bez jasně definovaných hranic knihoven (běžné u aplikací napsaných v PHP, Pythonu, Ruby apod.) vám LGPL dokáže pěkně zamotat šišku, ale s MPL je to velmi jasné a čisté, a tudíž snadno pochopitelné i pro neprávníky, takže nevznikají zbytečné dohady co legálně lze a co už ne.
[13] asi nerozumím... Obecně: pokud vezmeš GPL knihovnu a použiješ ji ve své aplikaci, tak tu pak můžeš distribuovat pouze pod GPL kompatibilní licencí.
[14] přímo v GPL 2 je pojem "derivative work" vysvětlen:
The ... "work based on the Program" means either the Program or any derivative work under copyright law: that is to say, a work containing the Program or a portion of it, either verbatim or with modifications and/or translated into another language.
Do toho se dá těžko propašovat plugin, který nemá s původním programem nic společného. Navíc, vem to obráceně - pokud by byl plugin skutečně derivative work nečeho, s čím má společné jen API, pak by to znamenalo, že autor API je také spoluautorem pluginu! Důsledkem by bylo zhroucení softwarového průmyslu.
Mimochodem, GPL 3 už tuším pojem "derivative work" neobsahuje. Raději :-)
No je to celkom zaujimave.... ale moj nazor je taky, ze pokial samotna licencia nehovori jasne co je to Derivative work, resp. hovoria dvojznacne, tak by malo byt pravo na strane osoby, ktora "udajne" toto porusila. Pokial viem na Slovensku to takto funguje v zakonoch. Pokial niektory zo zakonov hovoria dvojznacne, tak je pravo na strane zalovaneho.
Len pre objasnenie jeden pribeh, ktory sa aj skutocne stal... presne znenie bodu zo zakona "o premávke na pozemných komunikáciách" si nepametam ale priblizne to bolo takto: "...kazdy vodic motocyklu je povinny mat upevnenu prilbu pocas jazdy...". A jedneho dna zastavili policajti motocyklistu a ten nemal prilbu na hlave ale mal ju upevnenu na zadnom nosici na motorke... sice mu dali pokutu, avak on dal ziadost na sud. No a sud rozhodol v prospech vodica, pretoze vo vyshlaske sa hovori ze "je povinny mat upevnenu prilbu pocas jazdy"... avsak nikde sa nehovori o tom, ze musi byt upevnena na hlave.... takze vlasne tym, ze ju mal upevnenu na nosici zakon neporusil, pretoze ten nehovoril jasne.
Sice troska odbocujem od pojmu "licencia", ale nejako by to vsetko malo spadat pod "pravny system" ak sa nemylim :)
Stále a dokola a je to vidět i z vašich reakcí - výklad je dvojznačný. Proč? Není lepší mít licenci, která bude mít v tomto jasno?
Nemůže se stát, že si třeba nějaké větší firma nezačne nic s GNU GPL, právě kvůli tomu, že jsou tam jisté háčky? Neškodí to svobodnému software?
Jenže pak narazíte na to, že to, co už bylo vydáno pod GNU GPL nemůžete změnit...
Tohle pak může být ten signál, který začne někdo "zneužívat". A toho se bojím a toto mne mrzí.
Profesionální ajťák pracující pro korporát (narozen 1974). V soukromí však rád prosazuji svobodný software. Snažím se mít přehled o technologiích a trendech. Zastávám názor, že pokud chci něco kritizovat, musím s tím mít nějakou zkušenost. Jsem hrdý manžel, otec dvou dcer a opečovávatel kočky plemene Britská modrá krátkosrstá. Mám rád hudbu, knihy a kulturu obecně. V některých věcech však jdu proti proudu – používám Linux (konkrétně ZorinOS), svobodný software (LibreOffice, GIMP, Inkscape či Joomlu!) a jezdím v hybridním japonském autě.
Přečteno 46 570×
Přečteno 41 147×
Přečteno 35 675×
Přečteno 25 851×
Přečteno 25 654×