Hlavní navigace

ACTA nemá smysl

30. 1. 2012 0:25 (aktualizováno) Michal Breškovec

Zastánci dohody ACTA v naší vládě tvrdí, že tato dohoda je nutná, aby pomohla ochránit takzvané duševní vlastnictví našich firem, proti zneužívaní v zahraničí. Tvrdí, že je významná pro naše vývojáře mobilních aplikací a tvrdí, že pro občany České republiky nepředstavuje žádná omezení. To tedy znamená, že zástupci naší vlády nám zcela nepokrytě lžou (ne, že by to bylo něco nového), protože nic z toho není pravda.

Pokud hovoříme o našich vývojářích, nevidím nic, jak by jim ACTA mohla pomoci. Vývojáři mobilního software distribuují většinou své produkty prostřednictví služeb jako App Store či Android Market a za podmínek, které se osvědčily, uživatelé nemají problém tyto aplikace a služby nakupovat a vývojáři slušně vydělávají.

Vývojáři „klasických“ aplikací jsou v o něco horší situaci. Nemají zatím žádné centralizované distribuční místo (ačkoliv třeba v oblasti počítačových her zde pokroky jsou, např. Steam), jejich náklady na vývoj jsou řádově vyšší a míra využívání těchto aplikací v rozporu s licencí taktéž (ostatně i prodejní ceny se pohybují od několika stovek korun u „běžného“ software, až po několik milionů u specializovaných aplikací). Nicméně ani pro ně nevidím v ACTA žádný přínos. U nákladných specializovaných aplikací nehraje většinou hlavní význam pořizovací cena, ale cena podpory a dalších služeb, které se prostě z Internetu stáhnout nedají. Vývojáři kancelářských aplikací, her a dalšího běžného software jsou na tom hůře, jejich programy jsou dostupnější a masověji používané jak v korporátní sféře, tak domácnostech. Nicméně tito vývojáři / firmy musí najít nové obchodní modely stejně jako zábavní průmysl a inspirovat se praxí obvyklou v oblasti progresivních vývojářů mobilních aplikací a moderních služeb na Internetu. V tomto jim žádné restrikce a nesmyslné smlouvy nepomohou, pouze vlastní invence, možnost volného přístupu na globální trh, harmonizované mezinárodní právo ohledně ochrany soukromí, údajů atd. a mezinárodní obchodní prostředí bez překážek kladených protekcionistickými politikami států.

Co se týká průmyslu a inovací v průmyslu, je ACTA naprosto zbytečná, protože podobné smlouvy již existují v rámci například Světové obchodní organizace, kde je jimi, mimo jiné, vázáno více států. Dalším hlediskem je, že taková forma „ochrany“ je spíše na škodu. Pokud se podíváte na státy, které ACTA podepsaly, jedná se většinou o vyspělé státy, ve kterých již současné patentové právo (bez ohledu na to, jak zastaralé a nevhodné dnes je), ochrana inovací atd. funguje. Největší „kopírovači“ jako např. Čína ACTA nepodepsali a nikdy podobný nesmysl ani nepodepíší, takže mi řekněte, proti komu má ACTA náš průmysl chránit? Nějaký případný mezinárodní tlak na Čínu je spíše z říše Sci-Fi, než reálná možnost.

Dovolím si to demonstrovat na příkladu z automobilového průmyslu, který je nyní aktuální. Čína je obrovský rozvíjející se trh, na kterém se každá významnější automobilka snaží urvat svůj díl koláče. Díky „vychytralým“ čínským zákonům však nemohou automobily do Číny dovážet, ale musí je tam vyrábět ve spolupráci s nějakou čínskou firmou (to platí pro všechny průmyslové oblasti). To je velmi chytrá strategie, protože musíte přinést investice, technologie a zaměstnat čínské dělníky. Automobilky do toho i přesto jdou, dokonce i když vědí, že budou jejich technologie a designy bleskově okopírovány. Asi se ptáte, proč? To je jednoduché, jsou k tomu v podstatě tři důvody. Za prvé, výnosy jsou vskutku obrovské. Za druhé, to co Čína v automobilovém průmyslu zatím předvedla (a třeba se s tím i snažila prorazit v Evropě) sice vypadalo jako modely některých známých evropských značek, ale zpracování, technologická úroveň a bezpečnost byly tragické a budily na tvářích odborné i laické veřejnosti spíše potutelný úsměv. No a potřetí, světové automobilky si myslely, že Číňany přelstí a pokud by se jim přeci jen podařilo na západních trzích prorazit, tak je snadno zničí patentovými spory atd.

Jenomže se stalo něco jiného, ty zákeřné žluté opice (citát z Růžového partnera, tak mě prosím neobviňujte z nějaké nesnášenlivosti), naopak přelstily automobilky a za dolary a eura, které jsme jim narvali do chřtánu za nekvalitní a často i zbytečné zboží nyní skupují „naše“ automobilky, včetně technologií a patentů, čímž v podstatě legalizují svoje dosavadní počítání. Když si trošku zahraji na Sibylu, tak počítám, že asi do deseti let bude náš trh zaplaven levnými auty solidních parametrů z Činy a nikdo s tím nedokáže nic udělat, protože jejich auta budou „legální“.

Velcí světoví hráči v automobilovém průmyslu už si samozřejmě všimli, že situaci „podcenili“ a snaží se proti tomu bojovat. Společnost GM například raději nechala zkrachovat celý Saab, než by dopustili, aby se tato automobilka dostala do rukou Číňanů a možná jste si už také všimli, že odborná média zabývající se motorismem začala na Číňany útočit, což se jistě bude v následující letech stupňovat.

Takže ACTA je v ochraně „našeho duševního vlastnictví“ (opravdu tento nesmyslný termín nemám rád) naprosto bezzubá. A co nám tu tedy z celé té utajované, pokoutně projednávané a pomocí podrazů schvalované smlouvy zůstává? Přece ty restrikce a dopady na běžného občana (které podle naší vlády údajně neexistují), jako cenzura Internetu, šmírování, prohledávání zařízení na hranicích atd. Také prosím nezapomeňte na náklady nezbytné k zavedení opatření, které z ACTA vyplývají, ty samozřejmě opět zaplatíme my všichni z našich kapes a samozřejmě také naše firmy.

Zajímavé odkazy týkající se ACTA:

  • ACTA: 10 důvodů, proč se připojit k protestům – zde.
  • Rick Falkvinge – Jediná věc, kterou potřebujete znát o ACTA – zde.
  • ČT24: Události, komentář – 27.1.2012 (Kontroverzní ACTA – Ivan Bartoš vs Alex Ivančo) – zde.
  • Zatím největší petice proti ACTA – prosím podpořte zde.
  • Další velká petice proti ACTA – prosím podpořte zde.
  • Česká petice za Internet bez cenzury – prosím podpořte zde.

Sdílet

  • 30. 1. 2012 8:30

    Caroll (neregistrovaný) 90.177.121.---

    ACTA je nepochybně nezákoná a proto její prosazování se odehrává na úrovni obyčejného spiknutí, kdy se očividně lže, utajuje a tak dále. Klasickým příkladem byla reportáž TV PRIMA family 28.1 v 18:55 kdy se nejdříve lživě tvrdilo, že kontroly počítačů a MP3 a podobně jsou v Americe úplně normální. Chtěl bych vidět Američana jak klidně přihlíží jak se mu nějaký neznámý úředník hrabe v počítači. Adsi by na něho vytáhl revolver. Vrcholem pak bylo, když měl něco říci příslušník Anymous tak najednou vypadl zvukový přenos a hned i obraz. To že se TV za výpadek neomluvila je typickým důkazem ilegality ACTA. Za chvíli nám budou čipovat hlavy a vybírat z nich poplatek, protože to je přeci také paměťové medium. Je to skandální porušení lidských práv jako za komunistů.

  • 30. 1. 2012 23:03

    next_ghost (neregistrovaný) 85.70.219.---

    [1] Budeš se divit, ale kontroly počítačů, MP3 přehrávačů a jiných zařízení s volně přístupnou permanentní pamětí jsou na americko-kanadské hranici opravdu zcela normální.

  • 1. 2. 2012 3:41

    piráti a ACTA (neregistrovaný) 85.132.166.---

    Proč sem pirát ? Protože nemám na výběr .. Mám Mp4 přehrávač, jak do něj dostanu legálně (s ATCA) hudbu ? Mám AsusEE, jak si na něm pustím koupené DVD ? RIAA, OSA a jim podobní jsou přežitek, který existuje jen díky konexím na vládní kruhy. Obcházení DRM ? To mi nabídnou daný obsah v podobě, kterou potřebuji ?

  • 1. 2. 2012 23:08

    Linuxový Otaku. (neregistrovaný) 78.108.159.---

    Jsem proti ACTA, ale odměnu si autoři zaslouží!


    Proto jsem se pokusil vymyslet způsob jak je financovat, který ale zároveň zruší nějakou potřebu vynucovat kopírovací monopol nebo hloupé snahy o prosazování DRM.

    Několik faktů:

    Kdo je největším spotřebitelem digitálního obsahu, tedy písniček a filmů? No přece děti a mladiství! Tedy lidé kteří obecně nemají snadný přístup k možnosti vydělat peníze, ať již kvůli věku a nebo dennímu studiu. Tito zkrátka raději strpí trochu nepohodlí získáváním obsahu nelegálně bez nutnosti obstarávat si na něj peníze, a to bez ohledu na tržní cenu produktu. Ani nízká cena by nemusela u této skupiny být zárukou že se stanou platícímí zákazníky, protože každá korunka je dobrá a může být utracena za hmatatelný produkt. Je tedy třeba vyřešit otázku, jak získat od této skupiny nějakou protihodnotu která poslouží jako platba za mediální obsah.

    Jak asi všichni víme, nejeden puberťák si na rodičích vydupe pořádnou mašinu s výkonným vícejádrovým procesorem, grafickou kartou a množstvím paměti, o diskové kapacitě nemluvě (povšimněme si že jednorázová investice za hmatatelný produkt nedělá lidem problémy). Taková průměrná hráčská sestava svojím výkonem překonává i to nejlepší, co bylo před takovými deseti lety dostupné pouze vědcům na univerzitách, přitom ale tento výkon není ani zdaleka využit.

    Zde se nabízí řešení plateb které si budou moci dovolit i teenageři a nebudou přitom muset sami vykazovat žádnou významnou práci navíc. Nainstalují si program podobný SETI@HOME (tedy klienta BOINC) který bude provádět distribuované výpočty a spustí ho během doby kdy budou třeba ve škole. Pokud dovedou naklikat LOIC a nebo HOIC při DDOS útoku na nějaký ten server, zvládnou zajisté i tento úkon. Klient BOINC funguje tak, že si ze serveru stáhne aplikaci shopnou něco počítat (ta by mohla být schopna využívat třeba nvidia CUDA pro masivní paralelní výpočty na gracických kartách...) a tato aplikace si dále tahá kousky dat které je třeba zpracovat a výsledky posílá zpět a žádá si o další a tak furt dokola. Tímto způsobem je možno vytvořit superpočítač schopný řešit i ty nejtěžší vědecké úlohy současnosti, protože je možno zapojit ohromné množství počítačů - tisícem, ba dokonce i desetitisíce. Takže správce této infrastruktury by měl k dispozici ohromný výpočetní výkon, který by mohl pronajímat průmyslu, který by za něj platil. Tyto peníze by potom sloužily jako poplatek autorům a na pronájem studií nebo třeba natáčení filmů. Filmy by byly volně dostupné ve službě podobné megauploadu nebo dokonce distribuovaně mezi uživateli pro rychlejší přijetí a menší náklady - v podstatě by soubory byly nahrány u uživatelů a nějaký algoritmus by chytře řešil aby zatížení internetové sítě při stahování bylo minimální.

    Při přístupu k oblíbenému obsahu by ale samozřejmě vytížení bylo veliké, a zde by přišla na řadu další vlastnost programu - rychlost stahování by byla závislá na množství dat, které který uživatel pomocí svého PC zpracoval pro tento výpočetní grid. Takže by existoval globální arbitr který jednak řídí výpočet, ale také sleduje kontribuci do systému. Sice by se nabízela možnost fake clienta, ale to by šlo určitě řešit nějakým tím chytrým algoritmem a nebo se prostě spolehnout na to, že oficiální klient se stáhne na oficiálních stránkách projektu, nahodí se a jede se. Lidé jsou líní a pokud budou moci mít svůj obsah zadarmo, tak mohou být pro toto i nadšeni. Mohly by se dělat třeba soutěže o nejlepšího kontributora a případně třeba ukazovat videa jaké si postavili nadupané mašiny a podobně, využít tedy sociálnosti masy a snad i touhy člověka po férovosti.

    Já osobně bych svůj PC nechal běžet aby něco počítal když na něm niz zrovna nedělám výměnou za zrušení kopírovacího monopolu, a jsem ochoten přistoupit na to aby tento výkon byl prodán třetí straně právě za účelem pokrytí nákladů autorů, kteří určitě také mají nárok na odměnu. Pro společnost je pak přínos v možnosti inovací v průmyslu, protože toto by byl velmi dobrý způsob jak lidi motivovat k zapojení se do výpočetního gridu. Tento výkon by pak mohl sloužit k návrhu nových výrobkům, tentokrát již hmatatelných, tedy by se musely někde vyrábět a dále tak poskytovat pracovní místa, v čemž je další přínos pro společnost. Kultura je pak vedlejší produkt výroby...

    Procesorový čas je cenná komodita kterou se dnes nesmírně plýtvá, přitom by mohla být zpeněžena. Tohle je podle mě možné řešení výhodné pro obě strany sporu, protože nemůžeme do nekonečna mezi sebou válčit a hrát hru kočky z myší, je to zbytečné plýtvání zdroji lidskými i výpočetními. Copyright tak jak je dnes je mrtvý, a je proto třeba hledat jiné alternativy.

    !!! TOMUHLE JÁ ŘÍKÁM KONSTRUKTIVNÍ ŘEŠENÍ !!!

    Je proto čas pomalu přestat blbnout s dětinskými DDOS útoky, které už svůj účel upoutání mediální pozornosti splnily, a je naopak třeba začít pracovat na zákonech, které odpovídají dnešní době a potřebám.

    Křičím: STOP ACTA!!! Je to totiž jak ze středověku... Pokud můžete, protestujte!

    Ale na autory také nezapomínejme, jsme na nich tak trochu také závislí... no a proto tento nápad ;)

    Někdo to rozpracujte, ať již jste v jakékoliv straně, nezapomeňte na veřejnou diskuzi s odbornou internetovou veřejností které tyto programy jako BOINC a podobně zná a bude umět poradit a vymyslet algoritmy které zaručí funkčnost a spravedlivost celého systému. Ten kdo první přijde a první prosadí nějaké takovéto rozumné řešení, získá hodně politických bodů u veřejnosti a mnohé hlasy prvovoličů, tak se toho chytněte, máte to tu doslova na stříbrném podnosu ;)

    odkazy:

    http://boinc.berkeley.edu/
    - zde je možné vyzkoušet existující grid projekty a programátoři zde stáhnou základ pro tvorbu nového včetně nějakého toho manuálu

    http://en.wikipedia.org/wiki/Berkeley_Open_Infrastructure_for_Network_Computing
    - wiki v kostce o BOINC

  • 2. 2. 2012 10:01

    Michal Breškovec (neregistrovaný) 62.218.228.---

    [5] To je velice zajímavá myšlenka a osobně nevidím důvod, proč by to jako jedna z forem plateb za díla nemohlo fungovat - v současnosti tomu nebrání ani technologie, ani legislative (a už vůbec ne piráti, nebo samotná Pirátská strana), ale bohužel to opět visí na distributorech obsahu (majitelů práv), oni nemají zájem cokoliv se současnou situací dělat - kdyby chtěli, možností jak vydělat je nepřeberné množství - viz můj předchozí článek "Zadarmo není zadarmo, aneb kolik nás stojí pirátění" zde.

  • 5. 2. 2012 21:48

    Aminux (neregistrovaný) 213.226.245.---

    [5] To je vážně zajímavej nápad. Tohle mě nenapadlo. Chtělo by to napsat na patřičná místa, aby se nad tim alespoň někdo zamyslel.

  • 6. 2. 2012 1:40

    Michal Ondruska (neregistrovaný) 90.179.150.---

    [5]Hezky napad, ale cely problem je dle meho nazoru nekde jinde.
    Tedy, jakym zpusobem dostat obsah k uzivately, ktery si to nejak zaslouzil (zaplatil nebo odpracoval viz. [5]) tak, aby tento obsah NEmohl byt jednoduse zkopirovan, a dale distribuovan jinym osobam, ktere si to nezaslouzili.
    Proste, jeden clovek by si nainstaloval ten program, neco by se vypocetlo, stahl by si za odmenu film. Pak by pouzil nejakou "genialni" utilitku, ktera by elegantne ulozila cely film do souboru a ten by,pak mohl nasdilet vsem kamosum, pripadne vymenil za jiny film od nekoho jineho. A jsme zase tam, kde jsme.
    Pokud nekdo vymysli, jak to bezpecne distribuovat, tak je urcite kandidat na Nobelovku.

    Jadro problemu je podle me v chovani lidi. Kdyby vsichni dodrzovali smlouvy, tak by spolecnosti nemusely vymyslet ruzne DRM, vlady menit zakony (ACTA, PIPA ...) => naklady na distribuci by byly mensi => vice financi by slo do novych filmu, technologii => vice pracovnich prilezitosti, nove vyrobky => no proste raj na Zemi...

    Spis by to chtelo najit zpusob, jak vsem jednoduse vysvetlit, ze krast a podvadet se nema a hlavne, ze se to stejne nevyplati, protoze skody jsou vetsinou vyssi.
    (brainwashing a fyzicke nasili rovnou zamitam)

  • 6. 2. 2012 9:08

    Michal Breškovec (neregistrovaný) 131.207.242.---

    [8] To je poněkud naivní představa, že když by se zajistilo, aby nebylo možné díla jen tak kopírovat, že zábavní průmysl by měl více peněz, všechno by nabízel levněji, sluníčko by svítilo a svět by byl krásnější - to se prostě rozchází s realitou.

    Je nutné si uvědomit pár důležitých věcí - držitelé práv (to není totéž co autoři) mají státem posvěcený monopol na díla, na které drží práva, ale na druhé straně jsou díky tomu jejich práva určitým způsobem omezena. Bohužel během druhé poloviny dvacátého století až do dneška se vlivem výrazné lobby zábavního průmyslu (a jejich peněz pochopitelně) začal výrazně prohlubovat onen monopol a omezovat práva spotřebitele, což pochopitelně ještě více prohloubilo nerovnováhu trhu, která vznikla monopolem. Jako logickou reakci na tuto nerovnováhu pak můžeme považovat piráty, protože každý systém se snaží dostat do rovnováhy, což se skutečně děje.

    Jak vyplývá z nezávislých studií, které si nechaly vypracovat vlády např. ve Švýcarsku a Nizozemí a také řady studií univerzit a odborné veřejnosti jasně ukazují, že pirátství má pozitivní vliv na trh - díla se dostanou mezi širší veřejnost, a ta potom dává zábavnímu průmyslu více vydělat, což také (na rozdíl od toho co sami říkají) jim v současnosti generuje rekordní zisky.

    Jinak to, že kdyby se nekopírovalo, tak by bylo všechno levnější ti snadno vyvrátím - uvědom si, že ty firmy mají monopol a inkasují peníze z různých státem garantovaných poplatků i kdyby neprodali jedinou písničku nebo film, oni tedy nemají důvod ti něco nabízet levněji. Podívej se ostatně na ceny třeba hudebních CD a filmů v době, kdy bylo obtížné je kopírovat a teď - nyní jsou ceny díky pirátství (tedy konkurenci) mnohem nižší, i když mnohdy stále neakceptovatelné. Podívej se např. na ceny her pro PlayStation 3, kde se nedají kopírovat a pro PC, kde to jde relativně snadno - zdá se ti, že by hry pro PS3 byly levnější? Nejsou jsou dokonce často až dvakrát (i více) dražší.

    Jedinou cestu jak z toho ven jsem popsal zde, a to je přizpůsobení distribučního modelu současné úrovni technologií a požadavkům zákazníků. K tomu bych ještě dodal také nezbytné omezení kopírovacího monopolu tak, aby se nerovnost mezi držiteli práv a spotřebiteli snížila.

  • 7. 2. 2012 7:24

    Linuxový Otaku. (neregistrovaný) 78.108.159.---

    Několik poznámek:

    1) není třeba řešit jestli si to lidi nebudou mezi sebou kopírovat. Předpokladem je že tahají permanentně a jediné co zbývá vyřešit je odměna formou rychlosti stahování. Předpoklám že naopak lidi nabídnou vlastní kapacity pro distribuci. Hlavní formou obrany proti "nezaplacení" bude spíše faktor sociální - lidé JSOU blbí a mnozí nebudou chtít řešit JAKÝ klient budou používat na stahování. Prostě se jim do "Po spuštění" přihodí služba která pojede na pozadí a rozhraní bude webové na 127.0.0.1:. Taky by se do toho mohl zavést plugin na sociální síť nebo naopak by to bylo samo o sobě formou pluginu který bude fungovat jako konektor na ten localhost. Sociální faktor a KVALITNÍ GUI a PR zajistí rozšíření klienta a tedy i velkou funkcionalitu.

    2) Problémem tedy zůstává to, jestli se to opravdu vyplatí. Bude profit dostatečný? Kolik lidí by bylo třeba zapojit? A budou zařízení používaná v budoucnu vhodná pro tyto účely? Někdo by musel vytvářet aplikace pro více platforem, a je otázkou jestli by takový klient byl vhodný třeba i pro konzole. Sice si už na Playstation linux dneska asi nenahodíme, ale to stále nebrání teoretické možnosti aby někdo vytvořil klienta který by byl schválen jako bezpečný (asi by to mělo nějaký skriptovací jazyk s takovou gramatikou aby bylo strojově verifikovatelné že NEJDE konzoli takto staženým skriptem hacknout). Jestli by šlo třeba vytvořit i rozumného klienta pro další zařízení (android v nabíječce přes noc), těžko říct.

    Mobilní zařízení by ale mohla sloužit jako uzly pro connection machine ;) Pro routování pak wifi a bluetooth...

    http://en.wikipedia.org/wiki/Connection_Machine

    http://www.kolej.mff.cuni.cz/~lmotm275/RUZE/11/node9.html

    3) Jiný distribuční model by byl sice hezký, ale leží nám tu ladem tolik výpočetního výkonu. Ó jaká škoda...

  • 7. 2. 2012 22:08

    Michal Ondruska (neregistrovaný) 15.195.185.---

    [9] To jsi mne asi spatne pochopil. Mluvim o dvou ruznych vecech.
    Prvni cast je reakce na [5]. Pokud ten projekt ma mit smysl, tak je prave dulezite zajistit, aby po odvedene praci (pronajmuti vypocetniho vykonu PC), kdy si mohu stahnout nejaky film/hudbu nemohlo dojit ke kopirovani. Jinak to preci muzu dat kamaradum na lokalni sit/nebo nejake medium, odkud si to muzou stahnout podstatne vetsi rychlosti nez pres internet. A pritom ostatni nemusi mit cely den pustene PC. Nebo kazdy stahne jeden kus, a s ostatnima sharuje. (Skupina 10 lidi, stahne 10 filmu, kdyby to kazdy tahal zvlast, tak je to 100filmu => ztrata 90 poplatku pro vlastnika. a pro projekt ztrata mozneho vykonu)
    Jinak to neberte, ze proti tomu neco mam. Naopak se mi libi konstruktivni pristup k problemu Linuxoveho Otaka.

    - ale nevidim duvod proc tu cast s tema vypoctama nerozjet jako samostatny projekt. Pak si za vydelane penize muzes koupit co chces. Nemusi to byt vubec vazano na stahovani autorskych del. Pak uz k tomu muzes pristupovat jako k jakemukoliv projektu. Przkum trhu, kalkulace nakladu, odhad rizik....


    Ve druhe casti mam namysli problem kopirovani obecne. Podle me je ACTA a spol. jen reakci na to, ze na internetu se "vali" kvanta autorskych del, ktere je mozne stahnout. (Nekdo zverejni film pred premierou nebo to natoci na kameru a zverejni) A pro vydavatele to znamena zmenseni trhu => pokud chteji pokryt vlozene naklady, pak se musi logicky zvednout cena.

    cena >= naklady / "pocet zakazniku"

    Kde naklady = veskere finance na porizeni dila,
    "pocet zakazniku" = pocet lidi, kteri maji zajem o dilo.

    Za predpokladu (idealni stav, s realitou to opravdu nema nic spolecneho), ze by vsichni lide dodrzovali smlouvu, by nebylo zapotrebi do nakladu zapocitat vyvoj a implementaci DRM technologii. => vetsi trh a mensi naklady => mensi cena.
    Dale je nutno si uvedomit, ze cena je urcovana trhem - zakazniky(nabid­ka/poptavka) a konkurenci (pokud prezenu cenu, nekdo muze neco podobneho udelat levneji).
    Pirateni beru jako nekalou konkurenci. Nemaji stejne pocatecni naklady na vytvoreni dila. Zmensuje trh a zvetsuje cenu nakladu.

    ad. [9] 4. odstavec:
    Jake firmy mas namysli (OSA, INTEGRAM a spol. ?) - Ano, slouhlasim, maji monopol na vybirani poplatku. A je to myslim lepsi, nez kdyby jich bylo vice. Pak by si poplatek treba na CDRW vyzadovalo vice spolecnosti, kazda za jineho autora. Pri predstave, ze kazda do toho poplatku jeste promitne sve fixni naklady(coz predpokladam, ze uz delaji), by vysledny poplatek byl o neco vyssi.
    Otazka je, jak to vybiraji, zda je to pruhledny system? Jak se urci, zda prestat vybirat poplatek napr. z CDRW, protoze na ne uz nikdo hudbu nepali?
    Jsou poplatky stanoveny na zaklade, nejakeho seriozniho vyzkumu. Nebo si v OSA vycucaji numero z prstu, podle toho jaky chteji mit zisk???????

    Nebo mas na mysli vydavatele? Ty ale nemaji monopol, ale vzajemne si konkuruji, pokud ne, pak maji kartel a to by mel resit UOHS.

    Jaky mas dukaz, ze ceny jsou nizsi diky piratstvi? Neni ten pokles cen dany necim uplne jinym? Napr. zmenou kurzu USD vs. CZK. Priklad:(zdroj. www.cnb.cz) Kurz USD 7.2.2000 (36,183), 7.2.2012 (19,070). Jestli v USA prodavaji CD porad za $10, tak u nas se cena zmenila za poslednich 12 let z 362,- Kc na 191,- Kc to je rozdil, ale ne kvuli pirateni! Cena v USA zustava stejna!

    Porovnavat ceny her na PC a PS3, muze byt take dost zavadejici. Rekl bych, ze to jsou dva ruzne trhy, maji spolecne jen to, ze se jedna o hry. Hra pro PS3 ti bude fungovat jen na PS3. Takze mozna vyrobce, mel v planu prodat co nejvice konzoli, s co nejmensim ziskem (vytvorit co nejvesti trh pro hry), a pak dlouhodobe vedelavat na hrach, ktere lidi lakaji.
    U PC her je jina situace, tam uz HW existuje, a pocet potencionalnich zakazniku, majitelu se PC (trh) je myslim vetsi nez majitelu konzoli. Tedy cena muze byt nizsi.

  • 7. 2. 2012 22:49

    Michal Breškovec (neregistrovaný) 94.242.108.---

    [11] K tomu monopolu - oni ti vydavatelé ale skutečně monopol mají, mají monopol na daného autora/performera. Pekaři chleba si konkurují, housky mohou být substituty rohlíků, ale třeba Pink Floydy Vondráčkovou nenahradíš. To je právě ten rozdíl mezi hmotným zbožím a nehmotnou podstatou "umění".

    S tou cenou máš částečně pravdu, cena kurzu jistě hraje určitou roli, ale když porovnáš právě ceny např. USA, a pak stejného zboží (např. hudebního CD) u nás, pak USA jsou významně levnější, což tedy znamená, že ceny pro náš trh jsou tvořeny jinými pravidly a úrovní kurzu tedy nejsou až zase tolik ovlivňovány.

  • 9. 2. 2012 17:39

    Michal Ondruska (neregistrovaný) 15.195.185.---

    [12] To co popisujes mi prijde jako exclusivita. Autor/performer se muze svobodne rozhodnout pro kterou firmu a hlavne za jakych podminek bude pracovat. Soucasti smlouvy muze byt i nejaka exclusivita, aby vydavatel mohl za vlozenou investici( uhrada - nahravaciho studia, PR, nasmlouvani koncertu, fin. odmena(plat) atd..) pokryt vydaje a vydelat (kolik vydela zalezi na to jak je sikovny, ale take muze lehce prodelat, holt riziko).

    Jednotlivi vydavatele si mezi sebou konkuruji tim, jake podminky mohou nabidnout.

    Autor/performer se ale take muze rozhodnout, ze CD vyda samostatne, ale pak si vse musi obstarat sam.
    Nebo po vyprseni smlouvy u jedne spolecnosti muze prejit k jine.

    Monopol by to byl, kdy stat zakonem naridil, ze pokud nekdo chce vydat hudebni CD, pak musi vyuzit pouze jedne spolecnosti za podminek nabizene touto spolecnosti, popr. statem.
    Ale to v nasich koncinach preci neni.


    Samozrejme ze ceny u nas budou jine nez v USA. Na to ma preci vliv spousta faktoru, jen namatkou: cenovy kurz, CLO, DPH, naklady na prepravu zbozi, lokalizace(dubing, u filmu), velikost lokalniho trhu, kondice mistni ekonomiky, distribucni sit(kolik si prodejci prihodi)
    Nebo jsi tim chtel rict, ze vydavatel rozhodl, ze ceny v CR budou vetsi?? I kdyby, ma pravo si urcovat cenu.
    Zakaznik ma zase pravo, cenu odmitnout = nekoupit.
    Ale nijak ho to neopravnuje k pirateni.

    Nebo, ze v USA vice pirateji a tim vyrazne snizuji cenu vyrobku?

    Podle me je lepsi kdyz existuje zdravy trh se zdravou konkurenci, a na to ma vliv hlavne koncovy zakaznik. Podle neho se ridi kvalita a cena vyrobku. Pokud si nikdo nekoupi CD se zpevackou se silikonovym poprsim,co neumi zpivat, tak to nikdo vydavat nebude. Pokud nikdo nebude kupovat salamy bez masa, tak je taky nikdo nebude vyrabet. Ale kdyz to lide kupuji a da se na tom vydelat, tak se nemuzeme divit.

  • 9. 2. 2012 18:21

    Michal Breškovec (neregistrovaný) 131.207.242.---

    [13] Autor/Performer se obecně upíše na určitý počet alb, které u společnosti vydá - na tyto alba má daná společnost výhradní právo a autor je už nemůže vydat jinde. Také nemůže vydávat nic jiného nikde jinde, dokud smlouvu nenaplní.

    Četl jsem i o případě, kdy byla podepsána smlouva na několik alb, ale vydavatel žádné nerealizoval, protože už měl ve své "stáji" podobného "umělce", pro kterého by tento nový znamenal konkurenci. Sankce za nedodržení nebo vypovězení smlouvy byly pochopitelně nastaveny tak, aby se prakticky nedala vypovědět.

    Takže jistě, je to exkluzivita, ale pokud má někdo unikátní produkt, který nemůže poskytnout nikdo jiný, tak je to podle mě také monopol - ostatně copyright je kopírovací monopol.

    Ohledně té ceny - nevím už jak je to teď, ale obrovská část produkce audio CD pro celosvětový trh se dělala v Německu a nebo dokonce i u nás v Loděnici. Čili z logiky věci by to v USA mělo být naopak dražší. Dále lokalizace jistě něco stojí, tak ale proč na Amazonu koupím tentýž Blu-Ray s českou lokalizací jako u nás, ale vyjde mě to i s dopravou na 50% ceny? Co se týká on-line prodeje, tak tam už vůbec není žádný důvod pro vyšší ceny. Takže ano, vydavatel se skutečně rozhodl, že ceny u nás budou vyšší, protože na nějaké čecháčky velcí distributoři z vysoka kašlou - ostatně doporučuji k přečtení diskuzi např. pod Blu-Ray edicí Star Wars, či jiných úspěšných filmů na filmcity.cz, tam se toto téma řeší poměrně často.