Hlavní navigace

Pepa Vojtek: Podvodník nebo oběť?

13. 5. 2012 16:40 (aktualizováno) | brk

Na serveru novinky.cz dnes vyšel článek Pepa Vojtek: Vypalování CD je neúcta k naší práci.

Konkrétně mne zaujalo několik pasáží:

Ale pro mě je stáhnout si CD zadarmo stejné jako ukrást auto.

Za ukradený chleba jsem zloděj a následují problémy se zákonem. Myslím, že by internet měl být hlídaný a za stahování by měly být postihy.

Víte, mám s tím dost blbou zkušenost. Naše CD Corrida den před tím, než bylo v obchodech, někdo pověsil na internet. Buď to byl někdo z firmy, která CD distribuuje, nebo kde se lisují, nebo z vydavatelství. Nelze však jen tak někoho osočit. Nedopídíte se, kdo to byl. To mi fakt vadilo.

Ale jinak vypalování je neúcta k naší práci.

Tohle asi nemá cenu komentovat. Je to názor p Vojtka a vzhledem k jeho profesi ho docela chápu. Mi z pohledu konzumenta připadá asi stejně ujetý jako druhý extrém v podobě „reklamy“ na Pirátskou stranu, na kterou jsem onehdy narazil.

Zdroj vede někde do hlubin Google s nejistou budoucností, takže zde vytvářím i místní kopii přesně v duchu obrázku.

Toliko na úvod a nyní to, co mne na tom všem tak rozčílilo. Konkrétně u Kabátů vlastním téměř celou diskografii na originálních CD. Pokud se dobře pamatuji, tak mi chybí nějaký koncert, který jsem záměrně ignoroval a u jednoho řadového alba si nejsem jist, zda-li už jsem ho dokoupil nebo ne.

Když kapela začínala, kvalita nahrávky odpovídala jejich schopnostem, rentabilitě nahrávky a dobovým schopnostem studií. S zazvučením Karla Gotta si vydavatelství dalo jistě více práce než s nějakou „hospodskou kapelou“, která právě vydává své první album.

Když do své poličky sáhnu pro první album Kabátu a vezmu např. jeden z jejich nejznámějších songů Má ji motorovou, tak musím říct, že zní přesně tak jak čekám a křivka nahrávky tomu odpovídá.

Když vezmu o bezmála dvacet let mladší nahrávku Banditi di Praga, tedy z doby, kdy kapela už má takové jméno, že při koncertu je vyprodaný stadion v podstatě jistotou, a vydavatelství by si mělo dát s prací záležet, protože je zde jistota, že dané CD nebude ležák, tak z výsledků by jeden blil. Nejde o texty či o schopnosti kapely, ale o tom, jak je uložená nahrávka na nosiči.

Dané CD se v podstatě poslouchat nedá, ať se o přehrání snaží sebelepší aparatura. Zvuk zní neskutečně přebuzeně a celkově se to podobá spíše vlaku v tunelu, než hudbě.

Když si koupím špatně fungující výrobek, závadnou potravinu, jsem schopen ji reklamovat. Když si koupím audio/video nosič, tak zde díky lobby mediálních korporací můžu akorát vynadat, jaký jsem vůl, že jsem to vůbec koupil.

Když je to koupené přes eshop, vrátit to do 14 dnů dle zákona č. 367/2000 nejde, pokud to je rozbalené a snažit se o reklamaci si moc neumím představit.

Jestliže je dle p Vojtka „stáhnout si CD zadarmo stejné jako ukrást auto“, tak tohle zase pro změnu vidím já jako podvod na zákazníky, o kterém musí vědět vydavatelství i kapela.

Podobně se bohužel dnes chová většina vydavatelství/kapel. Nejznámější podobný průser poslední doby je asi Universal music/Metallica – Death Magnetic. Dané CD jsem bohužel také koupil, místo toho, abych si jej stáhl a zjistil, že je to zmetek.

Danému tématu se velmi pěkně věnuje článek Road To Hell aneb Jak vydavatelé poškozují technickou kvalitu hudby?.