Pleteme si: pojmové dvojice, které nejčastěji zaměňujeme

Z právničiny bych přidal výraz "nápad", což není nápad ve smyslu myšlenky, ale obdoba růstu (např. "Za vysokým nápadem případů") a vždy, když to od právníka slyším, tak rostu :-).
Jednou se mi snažili vysvětlit, že je to správně, ale nějak jsem to úplně nepobral.

PS: Proč je zde pro přihlášené reCAPTCHA?

Tohle jsem nikdy neslyšel, chtěl bych k tomu vidět nějaký zdroj.

reCAPTCHA je zřejmě chyba, nechám napravit, díky.

Jen Google, např. https://www.respekt.cz/politika/nejpomalejsi-ustavni-soudce-jeste-dostal-cas-na-napravu, https://www.samak.cz/samak-life/blog/delka-soudnich-rizeni-v-opatrovnickych-vecech nebo https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/pojeti-prava-na-zakonneho-soudce-v-praxi-soudu (CTRL+F5 a "nápad")

Nápad v právničtině: “Nápad trestné činnosti meziročně poklesl“ https://www.policie.cz/clanek/napad-trestne-cinnosti-mezirocne-poklesl.aspx

“Zcizit” často v chybném významu používají novináři, asi jim to zní rajcovně, vzor: “Nenechavec zcizil i konzervu guláše”.

Ano, ale to je slovo odvozené od slovesa napadat. Nikoliv odlišné použití podstatného jména nápad. Ale díky za rozšíření obzorů.

Zvýšený výskyt slova "zcizit" jsem přikládal vydání nového občanského zákoníku. Tam všelijakých slov, známých spíše z období národního obrození, více.

třeba dědický nápad https://www.kurzy.cz/zakony/89-2012-obcansky-zakonik/paragraf-1479/

V právní hantýrce to je časté, chápu to jako kumulení něčeho

Soudní nápad je podle všeho soubor případů náležících určitému soudu.

Občas je ze strany policejních činovníků ke slyšení sousloví "nápad trestné činnosti". Ale z kontextu mi nepřipadá, že by tím mysleli nárůst, spíš počet případů za určité období.

https://www.ceska-justice.cz/2018/04/prazskou-justici-provazi-vynucena-specializace/

Nápad je na soudech opravdu častý termín. Je jich tam spousta takových, co normální lidi nikdy neslyšeli. Nejspíš prototo, že mají za sebou staletou kontinuitu a vetšina lidí s nimi nemá co do činění.

Slovo standard dělá problém hodně lidem, variantu s t vídám na diskuzích hodně často. Správný výklad zcizit jsem ani neznal, byť naštěstí ani jeden z významů ve svém životě nepotřebuji (naštěstí) moc používat, tak mne to snad ani netrápí. Ale dobré vědět.

Já jsem dokonce před časem viděl variantu „ prezidentská standarda“. To si někdo zřejmě zapamatoval pravidlo až moc dobře a pak ho aplikoval i na druhou variantu.

Proto je lepší používat ústavou dané označení - vlajka prezidenta republiky.

Pak ale zase musíte s jistotou rozlišovat vlajku a prapor. Vždycky se najde nějaká záludnost.

Ono ale u jazyka je vše hrozně relativní. Když se najde dost lidí, kteří to používají špatně, tak se to může dostat do obecného úzu, a nakonec i do pravidel. Zrovna ten standard(t) si myslím, že může mít k podobnému nakročeno.

To jo - bohužel. Moc se mi nelíbí, že se něco kodifikuje jenom proto, že to tak používá nevzdělaná/chy­bující "většina". Viz např. slovo "potencionální".

"Mezi oběma slovy není žádný významový rozdíl, podoba potenciální je pouze řidší.
"
source: dotazy.ujc.cas.cz

Takže - se stim smiř! ;)

P.S.: také preferuji "potenciál" :P

Nejhorší na tom je, že ve slově standardní se místo d vyslovuje t.

Nevyslovuje. To slovo se čte [standardňí]. Hláska t je tam některými mluvčími chybně zavlečena z výslovnosti slova standard [standart], ale tam je na konci správně, protože jde o asimilaci koncové souhlásky. Na konci slov totiž vyslovujeme znělé hlásky vždy nezněle: plod, mráz, pláž a podobně.

Tak zřejmě patřím do skupiny mluvčích, co to říká chybně (filozofování o preskriptivní lingvistice a o tom, zda to doopravdy vyslovuji špatně, si nechám na jindy).
O asimilaci už jsem někdy slyšel. Děkuji za připomenutí!

Zajímavou dvojicí je potenciální vs. potencionální.
Slovo "potencionální" se už používá tak často, že se někdy připouští jako správné.

Pokud vím, tak obě možnosti byly vždy považovány za spisovné. Nedávno se tomu věnovala i Jazykovědma na Twitteru:

https://twitter.com/jazykovedma/status/1322599572309508097/photo/2

No, nevím. Podle mne je slovo "potencionální" jako alternativa slova "potenciální" patvar první kategorie. Ovšem do extrakategorie bych zařadil slovo "autentikace" a ještě o fous výše "autentifikace".

Viz též https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=potenci%C3%A1ln%C3%AD

Nározně je rozdíl mezi efektní a efektivní popsán v komiksu Korektor: http://www.korektor.the-comic.org/comics/29

Ještě se občas setkávám s nesprávným použitím výrazů díky a kvůli.
Např:
Díky nouzovému stavu jsem teď doma.
Kvůli výhře v loterii jsem bohatý.

Díky je něco pozitivního či radostného, naopak kvůli je něco negativního či neradostného.

"kvůli" je spíš neutrální, negativní je "vinou". Ale jinak samozřejmě máte pravdu, věty typu "Díky chybě pilota zahynulo 200 lidí." působí opravdu hloupě.

Z podobného soudku je i používání slova “poprava” pro “vraždu”.

Z podobného soudku - mě třeba neskutečně vytáčí jev, kterému říkám "novinářské aby" - tj. použití spojky aby pro vyjádření následnosti dvou událostí. Např. "Přišel domů, aby zjistil, že ho vykradli" místo třeba "Přišel domů, načež zjistil, že ho vykradli".

Holt/Hold to je skoro v každé diskusi. Také mi poslední dobou přijde podezřelý velký výskyt kryplení číslovek - to je vždycky na vražení vidličky do oka.
15ctá, 1-ní, 90ctky apod.. to mi prostě vždy dokáže zkazit den :-D

Ano, to mi taky hodně vadí. Mám pak tendenci nahlas číst chybně zapsanou řadovou číslovku „20tým“ jako „dvacettým“.

Naprosto souhlas, u toho vždycky skoro umírám. A přitom ten správný tvar je dokonce kratší. Podobně pak neznalost (ne)psaní mezery mezi číslem a procentem (X procent vs. Xprocentní).

Ještě mi to nějak připomnělo nešvar jednoho nejmenovaného redaktora z diit.cz. S naprostou pravidelností píše špatně částky v dolarech (příp. eurech). Např. $ 100 milionů, přičemž to ne nesmysl (jak se to v takové podobě čte - dolarů sto milionů?), přípustné zápisy by byly 100 milionů $ (nebo USD), 100 000 000 $ nebo $ 100 000 000. Je to o to horší, že trvá na tom, že tak to je správně.

Pocitove, kdyz uz pouziju znacku tamni meny, tak bych dodrzoval umisteni dle zvyklosti te zeme. T.j. $ 100, £ 100, 100 Kč. Euro pro jistotu vynecham :-).
Pripustne je myslim oboji.

Jasně, to není ve sporu s tím, co jsem napsal: 100 $, 100 000 $, $ 100, $ 100 000 je v pořádku, $ 100 tisíc už ovšem ne. A v předchozím příspěvku jsem zapomněl na jednu zásadní věc - zmiňovaný autor navíc mezi značkou měny a číslovkou nedělá mezeru, což je asi ještě podstatnější problém.

A co třeba $ 100M? Už jsem to někde viděl a přišlo mi to relativně smysluplné. Ale sám to nepoužívám :)

Když už, tak "kriplení"
source:
pravidla.cz, slovnik-cizich-slov.abz.cz

Já mám postřeh, kdy nejde o "dvojici", ale prosté vynechání slova: "nárůst pacientů v nemocnicích" vs. "nárůst počtu pacientů v nemocnicích".
V obou případech je problém s lůžky, ale v prvním případě s jejich délkou, ve druhém s množstvím.

Před dávnými časy lidé pletli kompatibilní a kompaktibilní. Teď už se to tolik neplete.

Slovo „kompaktibilní“ podle mě neexistuje a nic neznamená. Tady nejde o záměnu slov, ale o špatnou výslovnost slova kompatibilní.

V angličtině slova compatible a compactible existují. Otázka je, kdy je možné říct, že to slovo je počeštěnou verzí. Ale jinak máte pravdu, že kompaktibilní byla v naprosté většině případů zkomolenina slova kompatibilní.

Já bych u té neexistence váhal. Spousta slov (která do češtiny normálně nepatří) vzniká ohnutím anglického slova. A slovo "compactible" v angličtině skutečné existuje. Znamená něco co lze udělat kompaktnějším.

Uznávám, že takový tvar by mohl vzniknout. V praxi je to ale tak, že to mluvčí takto neužívají vědomě, ale komolí správný tvar slova kompatibilní. Protože dle kontextu nemluví o soudržnosti (kompaktnosti), ale o slučitelnosti (kompatibilitě).

Mimochodem když někdo zmíní slovo kompaktibilita, vzpomenu si na toto:

https://www.youtube.com/watch?v=OiOtSrkYJNY

Kompaktibilní není správný tvar, takže to není případ, o kterém pojednává článek. Ani nemáte pravdu, že už si to lidi už nepletou - projeďte si třeba takové diskuze na CZC, kde se tak dobrá polovina BFU ptá, jestli je to a to kompaktibilní s tím, co mají doma...

Pokud jde, o zcizit/odcizit, Ústav pro jazyk český má zřejmě jiný názor:

https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=zcizit

Podobným mýtem je i údajný rozdíl mezi odpovědný/zod­povědný.

Klasika: 2-fázová, 2-faktorová

A ještě lepší: 5-ti prstý 20-cátník.

Já tedy moc nechápu, jak tohle patří na Root. Jsou to ve většině případů samozřejmosti, které se mohl každý naučit na základní škole a to, že tak někdo neučinil neznamená, že zde začnu vysvětlovat, jak funguje shoda přísudku s podmětem.

Ne, že by mě to tak moc pobuřovalo, ale ta myšlenka za tím mi opravdu uniká.

Mohl, měl, ale nenaučil. Stačí se dívat kolem sebe, je toho všude plno. Zrovna dnes mi přišla tisková zpráva, která měla takovou chybu v titulku.

Na Roota to patří, protože jak říká můj třídní ze střední školy: nejen počítači živ je člověk. Myslím, že není na škodu zabrousit občas kousek jinam.

Je zajímavé, že tenhle článek se objevil na vebu o IT, což je obor, kde se čeština przní snad nejvíc. Bohužel mnoho ajťáků dělá mnohem primitivnější chyby, než jsou vyjmenovány tady. Například "hard disk" má být správně "pevný disk", atd.

Samostatná kategorie jsou počítačové výrazy ve slovenštině, kde se často nesprávně překládá z češtiny. Třeba "uživatel" (softvéru) není slovensky "užívateľ", ale "používateľ".

Bohužel, je to tak. Je tady o tom na Rootu řada diskusí, kde se střetávají odpůrci odborných překladů s lidmi používajícími slušně vlastní jazyk. Já tvrdím, že není důvod v českém textu psát, že „kernel v drajvru odeslal job přes networkový interfejs“.

To je ale na dlouhou debatu a je to hlubší problém. Spousta lidí z branže odmítá třeba psát s diakritikou a dělá i spoustu dalších technických chyb. Kovářova kobyla by mohla vyprávět.

Já tvrdím, že není důvod v českém textu psát, že „kernel v drajvru odeslal job přes networkový interfejs

Souhlasím. Za prvé taková věta nedává smysl ani vzdáleně, za druhé "drajvr" a "interfejs" píší jen ti, kdo chtějí za každou cenu vypadat "kůl". :-)

To byla samozřejmě záměrná nadsázka :-). Chtěl jsem tím říct, že pokud máme v češtině běžně používaná české ekvivalenty, měli bychom je používat.

Souhlasím. Když jsme u těch anglicismů, tak tam nemůžu vystát třeba slovou "voucher" - hlavně proto, že máme naprosto odpovídající a dokonce stejně dlouhé (někdy se argumentuje tím, že anglická slova jsou kratší) slovo "poukaz". Navíc bych se nebál zavádět novotvary - ono to sice může zpočátku znít divně, ale je to o zvyku, tak proč jazyk neobohatit novým slovem na základě českého kořene či složenině více kořenů.

Např. jsem zachytil označení pro "smoothie" - "hladkýš" :) nebo český ekvivalent pro "dip" - "namáčka". Naprosto odpovídající původním významům a líbí se mi to víc než plevelit češtinu dalšími cizími slovy.

Slovo zcizit je samozřejmě možné použít i jako synonymum pro odcizit, ukrást. Oba hlavní české výkladové slovníky (SSČ, SSJČ) tento význam uvádějí. Na webu ÚJČ dokonce i v příkladu se zcizením aut: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=zcizit
Totéž platí pro zmatenost/zma­tečnost a odmítnout/zamít­nout, byť se ty druhé výrazy užívají v prvním významu spíš zřídka. Čeština holt není formální ani odborný jazyk, ve kterém se přísně dbá na přesnost a jednoznačnost pojmů.

Souhlasím. Příkladů, kdy slovo má v odborné terminologii jiný význam než v běžné češtině, by se dalo najít víc. Třeba "ruka" je v lékařské terminologii "akrální část horní končetiny distálně od předloktí. Kostra ruky zahrnuje carpus kostra zápěstí, metacarpus kostra dlaně, resp. dorsa ruky a články prstů." (http://lekarske.slovniky.cz/pojem/ruka) V běžné řeči se ale používá i ve významu horní končetina, např. přestupek hraní rukou ve fotbale, zlomená ruka.

Je to možná přitažené za vlasy, ale ten příklad "autorizoval jsem se do banky a autentizoval jsem platbu" je teoreticky možný, pokud sám sobě udělím patřičná bankovní oprávnění a poté proveřím udentitu plátce.

Ono je to složitější. Existuje taky něco, čemu se říká polysémie. Kromě už zmíněného "zcizit" se to týká i slova "zmatečný" - taky to není zdaleka jenom právnický pojem, ale i úplně normální slovo. Viz SSJČ (https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=zmatečný) Takže "zmatečný projev" je naprosto korektní vyjádření (i když jistý drobný rozdíl ve významu bych tam osobně možná viděl).

Těch podivností ti uteče, Petře, taky často mnohem víc. Ale je fakt, že proti tomu, co na Rootu píšou ostatní přispěvatelé je to ještě lahoda. A je fajn, že se o to vůbec zajímáš! Pro člověka z "jazykového prostředí" je četba (současných) příspěvků z technického prostředí skoro vždy celkem utrpení (i když já už jsem snad celkem zvyklej). Takže mě těší, že se taky zajímáš o věci za hranicí svého primárního oboru, když už se tím psaním vlastně taky zabýváš profesionálně. Tak držím dál palce a fandím! :-)

Ovšem, pozorovat hodnocení laiků je taky často "veselý". Třeba jak se kdekdo dětinsky čílí kvůli používání výrazu "díky" a považuje se samozvaně za arbitra (ne)správnosti, protože má pocit, že to umí "zdůvodnit"... To, že po všudypřítomné masáži marketingovštinou už skoro všichni přestávají být schopni používat zájmeno "svůj" kupodivu nevadí snad nikomu. Stejně jako desítky dalších a dalších (pro mě osobně nevítaných) změn v moderním jazyce. Holt, jazyku a politice přece rozumí každý - a taky fotbalu, samozřejmě. (Asi podle stejné logiky, jako je dnes každý odborníkem na techniku, protože používá od plenek mobil a počítač s Wordem.) A aplikování matematický logiky na jazyk je toho typickým příkladem. (Samozřejmě jen do té míry, kam dotyčný ještě "lingvisticky" dohlédne - to, že na jím odsuzovaných principech stojí i celý zbytek jazyka, který běžně používá, už samozřejmě nevidí - takže mu to nevadí.) Ale je fakt, že se to netýká nutně jen úplných laiků - dost "odvážné soudy" (abych to nazval diplomaticky) nezřídka vypouští i kdejaký samozvaný "vystudovanec" z oboru, např. zmíněná "Jazykovědma". :-)

Souhlas (až na "díky"). Dobré je taky nevynechávat interpunkční čárku za vloženou větou, jinak je to dost nepřehledné (kupř. viz výše "Ale je fakt, že proti tomu, co na Rootu píšou ostatní přispěvatelé je to ještě lahoda." - chybí čárka za "přispěvatelé").

Našlo by se toho víc, např. mně dost vadí slovakismy a moravismy pronikající do běžného jazyka, často i do spisovného, protože proti anglicismům je to jaksi skrytější a záludnější forma prznění češtiny - např. někdy až komicky přechýlená činitelská jména (psychiatrička, právnička místo psychiatryně, právnice - srov. ministryně, úřednice), degradace vzoru sází (oni sází místo sázejí) atd.

díky covidu jsou teďko trendy dvojičky hystereze X hysterze a exponenciální X exponencionální :D ;D

Komické je též pletení slov epidemický a epidemiologický - notoricky lze v médiích nalézt nesmyslné spojení "epidemiologická situace" (místo správného "epidemická situace").

spontální vs spontánní

Kdysi jsem zachytil od jednoho člověka i slovo "situlace" :).

Určitě bych si vzpomněl na další, ale první mě napadnou tato dvojice:
- "referenční vozidlo" místo "referentské vozidlo"

Toto se spíš hodí k tomu staršímu článku (https://blog.root.cz/petrkrcmar/false-friends-aktualne-je-tu-velka-trafika/), ale tady se taky neztratí. Setkávám se s tím velmi často u kolegů v naší technologické firmě:

1) "Afektovat" ve smyslu "ovlivňovat". Samozřejmě jasný anglicismus. Marné je poukazovat na to, že afektovaná může být tchyně :-)

2) "Session" v technickém významu "relace" (u spojařů či v datových sítích) dnes mnozí překládají otrocky jako "sezení". Chápu, ne všichni studovali telekomunikace, ale ono to přece ani nemá logiku...

Sezení bude obdoba stání, akorát, že soud je ctihodný, tak se tam musí stát.

Myslím, že slovo "sezení" může být použito plnohodnotně ve stejném významu jako "relace". Nedávno jsem nad tím přemýšlel a došel jsem k tomu, že může pocházet od situace, kdy se lidi sešli, něco spolu řešili (=sezení trvalo/probíhalo) a pak se zase rozešli (sezení skončilo). Obdobně tedy může např. platit, že dokud jsem přihlášený na systému nebo existuje spojení někam na server nebo nějaká analogická situace, může se to označit jak jako relace, tak i sezení :).

Já tedy (bez nároku na odbornost a bez jakékoli citace) ostře nesouhlasím s uvedenými významy slov zmatený a zmatečný.

Je možné, že v právní terminologii existuje definovaný pojem "zmatečný" a znamená něco jako neplatný. Ale ve všeobecné mluvě se to takto nepoužívá.

Já bych řekl: zmatený může být člověk, zatímco zmatečný (tj. plný zmatků) může být jeho projev. Říci, že něčí projev byl zmatený, mi prostě nesedí.

Perfektní diskuze! Všiml jsem si, že novináři by často v předmětu čeština neuspěli. To už nám už za komunistů v jazykovce říkali, ať vás ani nenapadne učit se cizí jazyk z novin! Jinak v těch významech jsem byl svědkem letitého vývoje slov technologie vs technika. Třeba ty hrůzy typu "instalovali jsme do sálu informační technologii." Tu nemohu zkousnout do dneška. Všechna slova končící na -ie, jsou totiž nauky. Takže na školách se získávají znalosti o výpočetní technice, což znamená, že ty věci jsou technika, v předmětu s názvem informační technologie. Tedy v nauce o informační technice (o těch výrobcích). Svého času jsem viděl takovou novinářskou perličku, když se toto vyvíjelo, že "z bran vojenského útvaru vyjela vojenská technologie" (a pak se to samotnému novináři zdálo divné), tak pro jistotu dodal "a technika". Dnes už ani to nedodávají. No jak vidět, některému vývoji se prostě zabránit nedá a v poslední dekádě se zase rozjel v řadě odborných článků, tentokrát v článcích z oblasti školství, "kompeteční" průjem. Tak se nedivte, že i těch základních pojmech, pod vlivem "odborníků" z novin na náš milovaný jazyk, lidé tápou. Kdybych já takhle dělal elektroniku a se mnou i ostatní z oboru, tak dodnes posíláme zprávy poštovními holuby.
Mějte se!