Rozdíl v zpětné vazbě mezi publikováním na webu a ústním podáním

To by chtělo nějaký náladoměr pod článkem. Čtenář by hlasoval, zda se po přečtení cítí pobaven, rozšířil si obzory nebo hodlá spáchat sebevraždu.

Třeba na abclinuxu u blogů je "hodnotidlo", které si myslím, že není naprosto vypovídající, ale trochu přecejen ano. Aspoň teda já, když se mi zápisek líbí, pochválím, když si myslím, že je to konina, hlasuji opačně a když se k němu stavím neutrálně, tak nehlasuji. (pozn. u tohoto bych dal "dobré" :))

Omlouvám se, jen mi přijde důležité dodat, že možnosti jsou tam jen dvě - "dobré" a "špatné" :)

Problém všech typů náladoměrů je myslím stejný jako problém komentářů - nejvíc jsou vždy slyšet nespokojení, většina spokojených obvykle necítí důvod se vůbec vyjadřovat.

Já myslím že u smysluplných a užitečných článků ty Jitky vyváží ne-Jitky, které článek pochválí, takže není problém. Pokud jsou ne-Jitky v menšině či nejsou vůbec, problém opravdu není v pomalosti Jitek :D

[5] To je hezká myšlenka, jen se na ní v praxi nedá spolehnout.

Netušil jsem, že můj blog čte tolik Jitek. Soudě podle počtu obdržených komentářů podepsaných Jitka, jich je opravdu záplava. Děkuji všem Jitkám, ale raději to spolu vyřešíme v soukromí. A nezapomeňte příště přihodit i svůj telefon a odkaz na Facebook profil, ať vím, kam se mám ozvat!

Mě pořád vrtá hlavou, proč se pod mými články objevuje nespokojených komentářů jen minimum - převažují komentáře doplňující, věcně polemizující a upozorňující na faktické nedostatky. Vysvětluju si to tím, že píšu o technických tématech, což jednak ovlivňuje publikum článku a hlavně to nezavdává tolik příležitostí k emotivním výlevům.

[8] Možná, že dokonce i Jitky, co otevřou článek o implementacích JavaScriptu, tak nějak intuitivně vycítí, že když ho nepochopili, nemusela být chyba na straně vypravěče vtipu.

Proto je taky mnohem lepší nasadit "dobroměry" :) Prostě nějaké klikátko "článek se mi líbil". Nejlépe takové, aby se člověk nemusel registrovat a ani nic vyplňovat. Páč člověk nas*aný je ochoten podstoupit registraci i ověření emailu, jen aby vám moh vpálit, jaký jste amatér. Naopak člověk spokojený se na to vyprdne při první překážce.

[4] Jen částečně. Přečtu si článek, řeknu si "dobrý", ale nemám co komentovat. Přece tam nebudu psát "dobrý". Ale náladoměr bych klidně použil.
Není to úplné řešení, je to jen zmenšení problému. Ale taky ne bezvýznamné.
Nakonec by se dál porovnávat počet přečtení s počtem hlasování a předpokládat, že ten, kdo nehlasuje, částečně souhlasí. Přitom to ale je méně významný souhlas než explicitní souhlas.

Ja komentare milujem.
Ak su negativne tak ma to tak netrapi. Da sa povedat ze potesenie zo spatnej vazby (vidim ze to niekto cital) je vacsie ako negativny obsah.

kez by meli zpetnou vazbu profesori a autori skript, prednasejici a vubec vsichni vyucujici! zpetna vazba bude problem asi ve vice oborech - pro ne plati, ze oni maji vzdy pravdu, a oni vzdy vse vysvetli nejlepe na celem svete. hned bych jim naklikal dobromerem nejake (-) nebo palce dolu :)

[2] Hodnotidlo na abclinuxu funguje tak, že pokud pochválíte Linux, máte 100%, pokud napíšete cokoli co nadšeně Linux nechválí, máte špatné hodnocení. Účast lidí na hodnocení je naprosto zbytečná, stačí kouknout na nadpis a s velkou přesností odhadnete, kolik asi dostane hodnocení. V zásadě naprogramovaný robot by zcela nahradil hodnocení lidí.

Jinak ono to není černobílé, ani s těmi Jitkami. Článek nemusí být jen dobrý, a nebo špatný. Ale většinou pro někoho dobrý a pro někoho špatný – a ani jedna strana není divná. Dost mě vadí, když Jitka je podle článku „ta divná“, protože i ona může mít pravdu.

Nejjednodušeji prochází technické články – technika je vcelku exaktní věc bez emocí, takže pokud nemá článek faktické chyby, pak většinou není proč ho kritizovat. (Kromě ideologických fanatiků, ale Ti se najdou všude – typické kritiky ve stylu „kdo nepoužívá GPL je špatný“, apod.)

Čím více jde o subjektivní názor a čím více subjektivních věcí je v něm tím najdete více lidí, kterým se článek líbí, ale také zároveň více lidí, kterým se nelíbí. Výjimku tvoří perfektně slohově napsané články, které více přitáhnou lidí, kterým se líbí a značně omezí nelibost jiných – ale při všeobecné úrovni češtiny a slohu většiny internetových pisatelů je slohově a vypravěčsky dobře napsaných článků asi tak na hranici statistické chyby.

[14] No tahle je Jitka je naprosto divná, ale když je sama, je zcela přesvědčena, že je to tak normální.

Pokial by sme zobrali do uvahy situaciu, ktora je tu opisana, tak je rozdiel v komentaroch k clanku, ktory ma co povedat (dobry vtip) a je k teme toho webu, teda citatelia ocakavaju isty okruh tem (v spolocnosti medikov nebudem hovorit cisto informaticky vtip, pretoze je to mimo temu tej spolocnosti), a k clankom, ktore su iba vata (zly vtip na vyplnenie trapneho ticha) alebo nevhodne clanky (vtip, ktory niekoho v spolocnosti moze urazit).

Jsi borec! Tvoje články jsou super a vždycky se u nich pobavím nebo něco nového naučím...

... takové komentáře bys chtěl? :-) Obecně je problém na Internetu s tím, že lidé málokdy dávají zpětnou vazbu, článek si přečte/prohlídne spousta lidí, ale většina z nich, tak 80-90% nebo i víc, nic nenapíše. K psaní musí být nějaká motivace a negativní emoce jsou většinou silnější motivací než "jo, tohle byl docela dobrý článek, měl bych ho autorovi pochválit" -- většina lidí bere kvalitu jako samozřejmost, tudíž ji nekomentují a vyjadřují se jen při nespokojenosti, nebo když chtějí něco smysluplného doplnit.

Řešením může být vedle komentářů přidat i nějaké hodnocení (jako třeba na ABC Linuxu) -- kliknout na AJAXové tlačítko dá méně práce než psát komentář a taky je to z pohledu ostatních čtenářů anonymní, takže kliká víc lidí.

[14] "Článek nemusí být jen dobrý, a nebo špatný. Ale většinou pro někoho dobrý a pro někoho špatný"
To je zbytečný (a špatný) relativismus -- články jsou opravdu dobré nebo špatné. Článek může být mimo oblast mého zájmu (např. programování v assembleru), ale to neznamená, že ho budu hodnotit negativně, prostě ho nebudu hodnotit vůbec. Co se týče subjektivních názorů: pokud autor umí (což by měl) v článku/blogu oddělit objektivní fakta, východiska od vlastních názorů (závěrů), tak může dostat pozitivní hodnocení, i když s ním nesouhlasím -- právě za ta objektivní fakta, která sepsal.

[4] U "hodnotitel" je situace ale o dost lepší, než u komentářů -- za kliknutí na "dobré" nic nedáš, ale s psaním komentáře "pěkný článek" pravděpodobně ztrácet čas nebudeš.

[5] V tom vyvážení máš pravdu -- když nějaký blbec napíše neoprávněnou kritiku, najde se vždy několik dalších lidí, kteří využijí jeho hloupý komentář k tomu, aby zvýšili svoji popularitu -- zkritizují kritika a pochválí autora. Navíc vlastní článek se diskutuje jen v pár komentářích, zbytek jsou reakce na předešlé komentáře a diskuse více či méně mimo téma.

[12] Taky jsem rád i za kritický komentář -- je to lepší, než když mi někdo v blogu* dá málo hvězdiček a nenapíše důvod -- to si pak vysvětluji jen jako závist, protože kdyby k tomu někdo měl skutečné připomínky, napsal by je (negativní komentáře se píší snáze než pochvalné).

[13] zpětnou vazbu mají třeba u zkoušek, kde se dá pokecat o tématu, nebo v konzultačkách. Taky se dělají různé ankety k absolvovaným předmětům. U knížek bych ocenil, kdyby každá měla (některé mají), svůj web, kde by se scházela komunita této knihy, komentovalo by se, psaly dodatky, autor by mohl přidávat aktualizace a opravy...

*) http://frantovo.cz/blog/

napriklad na http://blog.sme.sk/ je to riesene cez karmu clanku. ked je karma vysoka, tak Jitka sa moze rozhorcovat :) kolko len chce

[17] To není zbytečný relativismus. Články nejsou jenom dobré a špatné, ale ta škála odstínů je daleko bohatší. Nezaměňujte prosím hodnocení dobré/špatné s hodnocení pro mě užitečné/neuži­tečné, jak to děláte třeba u toho příkladu s assemblerem.

Stejně tak řada článků nemá formu vědecké práce (to jest to oddělení subjektivního/ob­jektivního – oddělení od mých závěrů včetně citací zdrojů, přesného soupisu literatury, autorů, atd..) – protože by to bylo poněkud smutné. Řada věcí se ani takto psát nedá.

Nikdo v životě prostě není objektivní, a proto ani hodnocení článků nebude jednotné. I ve vědeckém článku se silným důrazem na objektivitu a potlačení vlastních subjektivních pohledů můžete narazit na to, že čtenář pro Vás objektivní prameny, ze kterých vycházíte bere za snůšku blábolů. A ony to také bláboly být mohou a nemusejí. Problém je, že neexistuje etalon, co je skutečně objektivní, a různí lidé považují za objektívní různé věci.

Jediné co jde jakž takž objektivizovat jsou technické a exaktní věci (třeba ten článek o assembleru).

Navíc unisono názor od všechn lidí stejný – to je pak zbytečné, aby člověk přemýšlel, nepotřebuje pak ani mozek. Proto i já se budu zastávat té Jitky, protože je více pohledů a více pohledů může být správných.

[20] "Nezaměňujte prosím hodnocení dobré/špatné s hodnocení pro mě užitečné/neuži­tečné"

Já to právě nezaměňuji -- když je článek pro mne neužitečný, tak ho nehodnotím a pravděpodobně ani nečtu. Naopak článek z mého oboru/oblasti zájmu můžu hodnotit jako dobrý nebo špatný. Jasně, že to není 0/1, ale škála, ale když hodnotí víc lidí, stačí, aby každý řekl + nebo - a vyjde z toho nějaký hodnota., ne jen 0/1.

"Stejně tak řada článků nemá formu vědecké práce"
Odborné články na Rootu/Ábíčku* by se tomu měly aspoň blížit -- tohle nejsou povídky nebo zábavné fejetony, zdroje by se měly citovat a oddělit východiska od vlastních závěrů je přínosné -- následná diskuse pak může být o tom, zda autor vychází z chybných faktů, nebo došel ke špatným závěrům, nebo naopak, ale míchat to dohromady je akorát bordel a diskuse o ničem.

"více pohledů může být správných."
Teď jsem četl pěknou knížku od Jiřího Kinkora -- kromě jiného tam píše, že pokud řekneme, že platí A, nemůžeme zároveň připouštět pravdivost negace A. Tohle není o nějaké toleranci, to je logika.

*) a taky články v blozích, pokud autor chce psát kvalitně a nechce jen blábolit a plkat do "blogísku".

[21] "když je článek pro mne neužitečný, tak ho nehodnotím a pravděpodobně ani nečtu"

Na základě rozličných experimentů si troufám tvrdit, že tohle neplatí (pravděpodobně pro nikoho, ale každý si to nepřipustí).

[22] neužitečný asi není úplně výstižné -- myslel jsem tím článek mimo moji oblast zájmu. Neužitečný může být i špatně napsaný článek na téma, které mě zajímá -- ten bych pak hodnotil špatně. Ale je asi fakt, že někteří lidé hodnotí i články, které jsou úplně mimo jejich obor. Akorát celkem pochybuji, že by je ještě četli :-)