Martin Hassman: nejen o prohlížečích - Témata označená nálepkou Komentáře
-
Je to jen pár dnů, co jsem vyprávěl příběh o košožroutovi a ztraceném koši, a jak už to u příběhů bývá, místo aby skončily, tak pokračují. Za pokračování tohoto příběhu může dozajista Maroš, který nám do komentářů poradil, abychom našemu ztracenému koši vzdali patřičný hold. I vzdali jsme našemu ztracenému koši patřičný hold a na místě, kde vždy stával, jsme mu vytvořili malinký hrobeček se vší parádou, partem, svíčkou i jeho oblíbenými odpadky.
-
„Tak nám zase zmizel odpadkový koš,“ stěžuje si dnes ráno kolegyně Janička. „Vám taky?“ ptá se Míša z vedlejší uličky, kterou postihlo podobné neštěstí. Abyste pochopili, pracujeme v open space (čti oupenspejs). To s sebou přináší řadu (ne)výhod. Třeba, když chcete vyhodit zmačkaný papír, musíte ujít přes nějakých 20 metrů k hlavnímu odpadkovému koši. Jeden se pak za celý den s každým odpadkem nachodí.
-
Od nového roku má Ústav organické chemie a biochemie (UOCHB) v Dejvicích svou tiskovou mluvčí a to nikoliv osobu zcela neznámou, stala se jí Libuše Marková známá z nedávné reality show Vem si mě. Stručné vysvětlení pro ty, kdo podobně jako já příliš netuší, o co se jedná. Vem si mě je pořad, ve kterém několik dívek soutěží o přízeň jakéhosi milionáře. Ten se s nimi průběžně seznamuje a postupně dívky selektuje a vyřazuje, až nakonec zbude poslední dívka, kterou si vezme…
-
Nedávno tu na Rootu vyšel článek pojednávající o ceně Velkého bratra. Jedná se o horké téma a jelikož jsem v mém posledním zaměstnání na VŠCHT Praha měl zkušenosti i z té druhé strany, pokusím se o ně podělit. Připomeneme si, co pojem Velký bratr představuje (což není lehké, protože to každý vidí trochu jinak) a pak ukážu, jak věci můžou vypadat z pohledu samotného Velkého bratra.
-
Původně jsem neměl v úmyslu pokračovat v tématu, o kterém byl minulý článek (tedy logo VŠCHT Praha = vagína vzhůru nohama). Byl jsem přesvědčen, že téma je vyčerpané. Jeden zaměstnanec VŠCHT Praha mě ovšem ve svém komentáři přesvědčil, že se mýlím. Posuďte sami: Ve šlépějích tradice Není výjimkou, když se nové moderní logo snaží navázat na tradici. Vzpomeňme na záhadné logo Univerzity Pardubice, u kterého měl autor údajně v úmyslu naznačit siluetu koně a připomenout tak znak Pardubic…
-
Dnešním světem hýbá marketing. Toho si všimly i vysoké školy a hledají pro sebe co nejlepší image. Součástí image je i školní logo. Proto se staré logo, které je uznávané, ale marketingově nevhodné, zahodí a nahradí logem novým – moderním. V roce 2003 ke změně loga došlo i na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Ovšem s drobným nedopatřením.
-
Svatopluk Vít si tak trochu stěžuje na přístup uživatelů systému Joomla. O Joomle vím jen to, že existuje, ale Sváťův popis mi připomněl, jak jsme rozjížděli forum.czilla.cz, a proto budu v tomto příspěvku trochu generalizovat. Na vlně úspěchu Když se staráte o produkt, který z nějakého záhadného důvodu začíná být úspěšný, tak se dříve či později setkáte s tím, co Sváťa popisuje. Často je onen důvod úspěšnosti skutečně záhadný i pro vás, jako např…
-
Svá studentská léta mám již za sebou. Vzpomínám na ně rád a s nostalgií. I po těch letech cítím, že do vysokoškolské atmosféry trochu patří možnost studentů se odvolat, když cítí, že je jim pácháno příkoří nebo i do jisté míry ovlivňovat podobu, jakou škola má. K tomu studenti mají rozličné prostředky. Školní časopis, unii studentů, zástupce v akademickém senátu.
-
Někteří uživatelé jsou prostě zlí, nemyslíte? Představte si, že jste fanda (nebo dokonce aktivní propagátor) nějakého prográmku. Vychvalujete ho, mazlíte se s ním, ukazujete ho pyšně svým přátelům, ale najednou se najde nějaký ZLÝ uživatel a napíše článek, ve kterém vaši veškerou snahu rozcupuje na kousky. A co víc! Oni na něj dají lidi, přidávají k tomu své komentáře a najednou to vypadá, že váš roztomilý prográmek je úplně na nic.
21–29 / 29
