Letos vydalo nakladatelství DOKOŘÁN druhé vydání knihy Malcolma Gladwella nazvané Bod zlomu. O malých příčinách s velkými následky (v originále The Tipping Point).
Jedná se o zajímavou knihu, která se snaží netradičním způsobem popsat svět nás lidí, zejména některé málo pochopitelné jevy, které se v něm odehrávají.
Podívejte se na svět kolem sebe. Možná vypadá nehybně a nezaměnitelně. Ale není takový. Stačí trochu popostrčit. A když to bude na správném místě, může se přehoupnout na vaši stranu.
Malcolm se soustředí na jevy, které ne vždy chápeme. Proč vznikají módní trendy? Proč nás osoba A přesvědčí zatímco osoba B ne? Malcolm se snaží nalézt ony malé příčiny, které mají vliv na velké události někdy až historického charakteru. Proč lidé sledující zpravodajství stanice X více volili prezidenta A? Proč najednou poklesla vlna zločinnosti v New Yorku?
Všechny epidemie mají body zlomu. Sociolog z Illinoiské univerzity Jonathan Crane zkoumal, jaký vliv má počet jakýchsi „lidských vzorů“ … na život teenagerů v určité čtvrti. Zjistil, že tam, kde je těchto lidí mezi čtyřiceti a pěti procenty, je malý rozdíl v ukazatelích jako je míra těhotenství mladistvých nebo podíl těch, kdo nedokončí školní docházku. Ale když jejich počet klesne pod pět procent, problémy explodují… školy přestanou mít kontrolu nad svými žáky a rodinný život se rozpadá.
V knize se setkáte s teorií šesti stupňů odloučení (o které se psalo i na Rootu, dokonce dvakrát), na kterou naváže představení zvláštních skupin lidí nazvaných spojovatelé, maveni a prodavači, kteří můžou být právě oním bodem zlomu pro to, zda se jistý nápad hromadně rozšíří po celém městě, zemi nebo dokonce světě. Nebudu zde onu zajímavou teorii rozebírat, základ najdete ve Wikipedii nebo si knihu přečtěte.
Většinu myšlenek knihy lze aplikovat i na rozšiřování Linuxu a open source obecně. I zde se setkáváme s vizionáři a inovátory, kteří přijdou s novou myšlenkou (nový prohlížeč, nový operační systém), ale ta je schopná se rozšířit pouze ve velmi úzkém okruhu lidí. Teprve, když si této myšlenky všimne někdo ze skupiny lidí zvaných překladatelé, který ji upraví (přeloží), aby byla srozumitelná masám, může se nápad dále šířit. Srovnejme s příkladem uváděným v knize:
Řekněme, že je ve škole jeden kluk, který si u džínů vyhrnuje nohavice a oblepuje si je zespodu kobercovou páskou, protože jako jediný ze školy pracuje jako poslíček na kole. Překladačům se to líbí. Nepoužijí kobercovou pásku, ale koupí si něco se suchým zipem. … A pak to začne letět.
Ukažte mi masově úspěšný open source projekt, který nevznikl obdobným způsobem.
Pokud nejste zrovna hacker linuxového jádra, ale naopak vás zajímá, jak open source lépe prosadit, mohu vám tuto knihu vřele doporučit mnohem více než všechny knihu o marketingu. Přitom Bod zlomu o marketing vůbec není. Je prostě jen o některých méně probádaných vlastnostech našeho světa. Navíc se pěkně čte a autor vás dokáže vtáhout do „děje“ a do svých myšlenek.
Zcela oprávněně mohu říct, že po přečtení knihy již nikdy nebudete vidět svět stejně jako před tím.
Dalsia zaujimava kniha, kt. vychadza z tipping point je
http://blogy.etrend.sk/116919/knihozrut/preco-je-shooty-najlepsi-politicky-komentator
Martin Hassman ex-biochemik, umělecký programátor a publicista. Spoluzakladatel CZilly, zakladatel Zdrojáku, správce HTML5.cz, organizátor hackathonů, čekovacích muzejních nocí aj. akcí.
Přečteno 24 507×
Přečteno 24 033×
Přečteno 20 754×
Přečteno 19 839×
Přečteno 19 810×