Lenosti, buď pozdravena!

Krátce po té, co jsem na podzim začal pracovat v jedné velké firmě, mi jeden můj dobrý známý doporučil knihu Corinne Maier Lenosti, buď pozdravena!: „Tak tu si musíš přečíst. To bude teď přesně pro tebe.“

Podle anotace (Kosmas, Wikipedia) jsem mu dal rychle za pravdu. Přeci jen, kdo by si přečetl knihu kritizující prostředí velkých firem raději, než jejich nový zaměstnanec, že?

Ovšem hlavní problém byl knihu sehnat. Lenosti, buď pozdravena se stala bestsellerem. Od svého vydání v roce 2005 nejenže zmizela z pultů knihkupectví, ale i v knižních skladech se po ní zaprášilo, a tak jsem si nakonec objednal anglické vydání.

Knihu bych rozhodně nedoporučil slabším povahám, pokud se totiž tak náhodou dosud necítíte, pak po jejím přečtení se nebudete cítít větší než mraveneček ve velkém mraveništi 8-)

Tak třeba, jak si myslíte, že se rozhodne šéf neefektivní firmy, který z analýzy svých pěti podřízených zjistí, že čtyři z nich jen udílejí rozkazy, které nakonec až ten pátý vykonává? Nevíte? Přeci namotivovat více toho pátého.

Autorka nejen popisuje svět velkých firem, který dobře zná (mimochodem několikrát cituje Dilberta), ale zároveň motivuje zaměstnance k vedení aktivního odboje – k nepracování rafinovaně dovedenému až do naprosté dokonalosti.

Přiložím ještě několik ukázek z knihy:

„Never work,“ wrote the philosopher Guy Debord. It's a great idea but hard to put into practice.

The generations behind us will have to obtain even more degrees to hold less and less rewarding positions or to engage in less and less attractive activities.

The founder of the modern Olympics said that the important thing is to participate. Today the most importan thing is to participate as little as possible.

For many, reorganizing is progress, but it's also a way to justify the boss's salary, because what else is a boss paid for? Well, to give the employees the impression that there's something going on! Everything must change so that everyting can remain the same. Culture of permanent revolution.

In business, the ultimate task is to create another task.

The more employees needlessly repeating the work of others, the more convinced they are of the importance of what they are doing.

You can spend your days in meetings gathering information and putting it back into circulation, but you must be careful not to add anything of value, since that's work!

Pokud pracujete, nebo máte v úmyslu pracovat ve velké firmě, určitě si knihu přečtěte. Ačkoliv ji snadno neseženete, třeba se dočkáme jejího dalšího vydání.