Poslední dobou roste zájem o e-čtečky e-knih a mně se hromadí dotazy, jaká je lepší, jakou si koupit atd. Není divu, e-čteček je dnes celá hromada. Zkusím vám trochu poradit.
Neřeknu vám přímo, která e-čtečka je lepší než jiná. V ruce jsem sice držel už asi 6 různých druhů e-čteček, ale e-nihy čtu jen na jedné (té, kterou už přes rok vlastním). K pořádnému srovnání by bylo třeba minimálně několik hodin čtení na každé z nich.
Místo toho zkusím vysvětlit hlavní kritéria výběru. Snad vám pomůžou.
Tohle je asi to úplně nejdůležitější kritérium. Od něj se odvíjí i cena. Čím větší displej, tím, víc se vám toho na něj vejde, ale tím bude horší skladnost a přenositelnost. Můj (dnes už téměř stařičký) Cybook Gen 3 má displej 6 palců s rozlišením 600×800 px.
Jsem s touhle velikostí spokojen. Dobře se na ní čte (ve stoje, v sedě i v leže), zároveň se přístroj snadno vejde do jakéhokoliv batůžku a není problém jej nosit v ruce a číst si z něj třeba v tramvaji. Při pohledu na další e-čtečky se zdá, že se z šestipalcového rozměru stal jakýsi standard.
Větší velikost bych volil snad jen na takové domácí čtení. Bál bych se horšího přenášení.
Naopak menší velikost (5 palců) bude snadněji přenosná. Zda to výrazně zhorší čtení záleží hlavně na formátech, jaké čtete. Pokud čtete formáty umožňující přestránkování dle velikosti displeje (MOBI, EPUB, TXT, HTML…) nemusí to být až tak velký problém. Pokud však hodláte číst jiné formáty, např. PDF, můžou být na takové velikost zcela nečitelné. Na šesti palcích mohu číst klasické PDF do počítače při postavení na šířku a to opravdu jentaktak. Na pěti palcích bych už viděl jen nečitelné blechy. (Řešením může být PDF vygenerované přímo pro rozlišení vaší čtečky, ale to není častý případ.)
Já bych do pětipalcového displeje už nešel, ale nižší cena může být pro někoho lákavá a na MOBI, EPUB apod. formátech to nebude zas takový problém.
Někdo se mnou může nesouhlasit, ale tohle po zkušenostech s procházením obchodů s e-knihami považuji hned za druhé nejdůležitější kritérium.
Rozmyslete si, jaké knihy budete na e-čtečce chtít číst a jak je budete chtít získávat. Časem totiž přijdete na to, že některé e-shopy dodávají e-knihy jen pro jistý druh e-čteček (např. Amazon jen pro Kindle) a s jinou e-čtečkou máte smůlu. Ono sice může být řešitelné (např. v případě Amazonu lze to hloupé omezení obejít), ale můžete se dostat do rozporu se zákonem.
Pokud zjistíte, že většinu e-knih byste kupovali u Amazonu, nejspíš byste měli uvažovat o Kindlu. Když budete chtít kupovat e-knihy u Barnes & Noble, zvažte jejich vlastní čtečku atd.
Pokud chcete číst hlavně knihy v češtině a stahovat je z nelegálních databází (Ono těch legálních cest, jak sehnat české knihy, zatím dost není, proto se v tomhle případě nelegálním zdrojům nejspíš nevyhnete – bohužel.), ověřte si, zda můžete takto stažené knihy bez problému na vaší čtečce otevřít, nebo zda je budete muset něčím konvertovat.
Jinak řečeno, rozmyslete se, odkud budete knihy kupovat (stahovat), jaké formáty e-knih tam nabízí a zda půjdou ve vaší čtečce otevřít a dobře číst.
Tohle byla dvě hlavní kritéria. Dobře si je rozmyslete, když některé spletete, bude vás to už navždy mrzet a nic s tím neuděláte. Další kritéria považuji za méně důležitá, ale pro někoho můžou hrát rozhodovací roli.
Podpora češtiny by u e-čteček koupených u nás měla být bezproblémová (aspoň u většiny čteček – raději se prodejce zeptejte). Problém mívám jen u starších formátů e-knih – typicky s kódováním češtiny u PDB souborů, ty jsem se ale naučil převádět na MOBI, kde problém s kódováním není.
U e-čteček koupených v zahraničí bývalo pro funkční češtinu nutné provést úpravy (typicky dohrání českých fontů), ale zdá se, že i tohle se zlepšuje. Viděl jsem před několika týdny z Ameriky zaslaný Kindle, který už češtinu bez problémů uměl. Pokud si ale necháte zaslat e-čtečku ze zahraničí, raději se předem informujte, jak to je u ní s češtinou, případně jak složitou procedurou ji lze do zařízení dostat.
Některé e-čtečky vám umožňují psát si při čtení poznámky a ty následně synchronizovat s vaším PC. Má čtečka tohle neumožňuje, ale dokážu se bez toho obejít. Už řadu let si stejně při čtení s sebou nosívám papír, kam si píšu své poznámky z knih (v metru je to sice o něco komplikovanější, ale lze to provést). Tenhle zvyk jsem si přenesl i do čtení e-knih a funguje bez problému. Ovšem kdyby má e-čtečka tuhle funkci podporovala, určitě bych ji vyžil. Jedná se o zajímavou funkci, ale lze se bez ní dobře obejít.
Už jsem se setkal s e-čtečkou s dotykovým displejem. Vypadá to jako luxus, já tam vidím jedno ALE. Jedná se o ovládání stylusem, displej je proto potažen tenkou vrstvou, která detekuje tlak píšícího stylusu. Zatímco na mobilních telefonech, které se ovládají stylusem, nemusíte tuto vrstvu nijak poznat (displeje ji prosvítí), e-čtečka nemá svítící displej a dotyková vrstva tak snižuje viditelně kvalitu displeje.
Je to tak vidět, že bych si dotykový displej v této podobě nikdy nepořídil. Na druhou stranu majitelé takové e-čtečky, se kterými jsem hovořil, vyjadřovali své spokojení. Prý rozdíl nevidí, a tak jim to nevadí. Pokud budete mít před koupí tu možnost, podívejte se vedle sebe na e-čtečku s dotykovým displejem a e-čtečku bez něj a posuďte, zda vám ten rozdíl vadí nebo ne.
Myslím, že jsem popsal to hlavní. Občas se mě lidé ptají, jak je to s baterkou nebo kolik knih se do e-čtečky vejde a já vždycky říkám, že dost na to, abych to nemusel řešit. A když je něčeho dost, nepovažuji to jako kritérium při rozhodování 8-)
Podobně to platí pro dotazy, zda je možné měnit velikosti písma či řádkování – mám pocit, že snad všechny e-čtečky tohle již mají zvládnuté a není třeba se bát.
Jakou e-čtečku bych si pořídil dnes? Můj Cybook Gen 3 mi na běžné čtení vyhovuje, ale kdybych se měl znovu rozhodovat dnes, zvolil bych spíš Kindle od Amazonu (ten menší – šestipalcový), který mi vzhledem k dnešní ceně a nabízeným funkcím připadá nejvýhodnější. Na druhou stranu mi přístup Amazonu k trhu e-knih, který se snaží uzavřít pro sebe sama, přijde nesympatický, a proto bych hodně váhal, zda ho chci v tomhle jednání podporovat. Nicméně, pokud bych před tímhle faktem zavřel oči, tak mi Kindle nakonec přijde jako nejlepší volba. Výběr je na vás.
A jako vždy platí, co jste se nedočetli tady, můžete s dočíst třeba u mně na Twitteru na @hassmanm.
Článek moc hezký, ale výběr a hodnocení vlastností mi připadá dost subjektivní. Možná je to tím, že nemáš dostatečnou zkušenost s tou nejlepší čtečkou na trhu ;-)
Co bych přidal:
1) Vyhledávání. Předpokládal bych, že na čtečkách bez klávesnice není fulltextové vyhledávání. Je tomu tak?
2) Slovník. Mají ho všechny čtečky?
3) Čtení něčeho jiného než knih. Kindle je zařízený i na noviny a časopisy. Umějí to i jiné čtečky?
4) Výstřižky. Používám je častěji než poznámky a u určitého typu literatury je to pro mne zásadní funkce.
5) Nezávislost na zařízení. Lze tutéž knihu současně číst ve čtečce, na mobilu a na PC tak, aby se zároveň synchronizovala poloha čtenáře v knize a další informace? To opět považuji za důležitou funkci, protože někde s sebou mohu mít jen mobil a naopak některé velké (nebo barevné) obrázky jdou rozluštit jen na PC.
6) Hlasový výstup. Může být důležitý pro nevidomé, ale třeba i někde ve tmě.
[3] Mám PocketBook 301, což je z hardwarového hlediska v podstatě Bookeen z horního obrázku v článku (firmware je lepší, založený na Linuxu) a:
1) Vyhledávat umí, byť to jistě dá víc práce, než u Kindle (písmena se vybírají pomocí "virtuální klávesnice" tím joystickem.
2) Slovník má
3) Čte lecjaký formát, včetně CHM i s navigací, PDF včetně reflow a hyperlinků a dokonce i RSS feedy (offline). Po konverzi by noviny a časopisy neměly být problém.
4, 5, 6) Pokud vím, tak ne. Nicméně platforma je to svým způsobem otevřená, takže by tam leccos mělo jít doprogramovat a nějaké aplikace už hotové jsou. Nicméně Kindle z toho nikdy nebude.
„Ono těch legálních cest, jak sehnat české knihy, zatím dost není, proto se v tomhle případě nelegálním zdrojům nejspíš nevyhnete - bohužel.“
Náhodou, stahování knih z rozličných zdrojů je v ČR zcela legální (na rozdíl od crackování DRM, které jsi popsat v minulém zápisku o e-knihách).
A jinak není problém sehnat literaturu, které už vypršela ochranná doba (70 let od smrti autorky či autora). Ještě chodím na SŠ a povinná četba je obvykle nějaká stará literatura, takže není problém.
@Jenda To, že uživatel z těch zdrojů stahovat může legálně, nic nemění na tom, že ony zdroje jsou nelegální (jejich tvorba a provozování jsou nelegální). Jinak množství českého textu dostupného zdarma je sice početně nemalé, ale kdybych to srovnali s tím, co se dnes tak asi čte, pak zjistíme, že je toho strašně málo a nelegálním zdrojům se (zatím, než zareagují česká nakladatelství) nevyhneme.
@Libor Zapletal Na živo jsem ji neviděl. Dle videa se mi moc líbila. Rozhodně patří k těm s lepší User Experience. A půjčování knih mezi uživateli mají také hezky provedené (jen mezi čtečkami od B&N). Možná, že kdybych ji držel v ruce, hodnotil bych ji stejně jako Kindle, takhle ji mám kousek za ním. Chtěl jsem vyzkoušet aspoň jejich čtečku pro PC, ale padala mi hned po startu.
@Marek Prokop To, co jmenuješ může pro někoho hrát roli.
* Kindle je zatím jediný s hlasovým výstupem, co znám, ale to je opravdu velké specifikum, které zrovna v ČR (češtinu to neumí) asi málokdo ocení.
* Vyhledávání a slovník má řada čteček (moje má třeba jen slovník).
* Čtení "čehokoliv" je samozřejmě možné - existují třeba programy, co mi stáhnout aktuální RSS a udělají z nich "knížku" pro přečtení ve čtečce. U těch novin záleží v jakém budou nabízeny formátu, jinak jde stále jen o text, není důvod, aby nešly otevřít a číst kdekoliv.
* Nezávislost na zařízení bude opět individuální - já mohu synchronizovat svůj stav se čtečkou v PC. Synchronizaci s mobilem jsem zatím neviděl, naprogramovat něco takového není obtížné, nejspíš jen nebude dost lidí, které by to zajímalo.
* U výstřižků nevím, ty jsem jinde neviděl, ale zas jsem viděl jiné možnosti poznámek, u dotykových displejů např. kreslení poznámek a schémat.
To všechno bych ale řadil spíš mezi kritéria druhé, event třetí kategorie. Chápu, že jakmile si na něco z toho navykneš, může ti to pak začít samozřejmě chybět. Na druhou stranu totéž se ti stane i u jiných čteček než u Kindle. U B&N se ti může zalíbil půjčování knížek, u dotykových displejů ona dotykovost... To už pak jsou specifika té které čtečky, jež ti můžou sednout natolik, že už nic jiného pak nechceš. 8-)
Ahojte, zrovna nedávno jsem jeden e-reader pořizoval, tak se podělím o zkušenosti, třeba se to někomu bude hodit.. Konkrétně se jednalo o Aluratek Libre Pro, který nemá e-ink display ale "jen" vylepšený monochromatický display obdobný jako u starých palmů (ale bez podsvícení). U mě má tento typ lcd velkou výhodu oproti e-inku v absenci překreslování. Dalším důvodem byla i cena, koupeno jako nové v usa přes ebay.com za 130 USD. Celková cena i s poštovným v tehdejším kurzu byla 3315 Kč.
České fonty to standardně nepřečte, používám proto .epub formát, do kterého fonty zahrnuji při konverzi. Každopádně se jeví reálná možnost přeflashování firmware od dalšího prodejce stejného zařízení pod jinou značkou (Ectaco JetBook), který již české fonty má.
Se čtečkou jsem spokojen, sice je to celkem pomalé, ale to mi zase tak nevadí. Výdrž je slušná, kolem 15-17 hodin provozu. Čitelnost perfektní, jak venku, tak v místnosti i pod osvětlením.
Dotykovy display - tu zalezi na technologii. Napr. iRex vyzaduje na ovladanie specialne pero, ale zas je ta dotykova vrstva omnoho tensia a kontrast je o dost lepsi (vlastna skusenost).
Co sa tyka podpory formatov, skuste tento soft http://calibre-ebook.com.
Počkejte si na Asus DR-600 a DR-900. Obojí budou mít kapacitní SiPiX ePapaer displej, 768x1024, a to 6 resp. 9 palců. Měl jsem ji v ruce na letošním CeBITu a musím uznat, že to předčí eInk o hodně: i přes to, že je to dotykovka, to má mnohem větší kontrast. Slibovali je na Q3/2010... Slyšel jsem, že i nově chystaná Kindle (navykl jsem si na ženský rod: podej mi tu Kindli!) už opouští od eInku.
mojim momentalnym favoritom je nook. ma 2 displaye, jeden e-ink read only, druhy lcd read write citlivy na dotyk. tam kde ma kindle klavesnicu, ma nook virtualnu klavesnicu na displayi, alebo menu alebo zoznam obalov knih alebo adresny riadok browseru. dalsia vec je ze nook bezi na androide, takze by nemal byt (teoreticky) problem portovat na nook aj maskrty typu ssh klient a pod. jo, a nook sa predava vo verzii s wifi, takze zatial jediny problem je ze ho barnes and noble nepredava v europe. kedze sa to ale nabija cez usb tak vazne uvazujem nad sedym dovozom z us.
Já Nook mám a zásadní chyba je, že se nedají kupovat knížky mimo USA/Kanadu. Sice se to dá obejít (díky Danovi Ohnesorgovi za tip s Amazon S3), ale i tak je to pruda.
Jinak na používání je perfektní a umí číst i PDF, jen je to ve standardní A4 trochu nečitelné (resp. u časopiseckých článků formátováných do dvou sloupců se to nedá).
Ahoj, já mám PocketBook 302, což je 301 s dotykovým displejem. Jsem s ním maximálně spokojený. Virtuální klávesnice zjednodušuje zápis hledaných slov (viz. Inkvizitor). Můžu si zapnout při čtení slovník, a při klepnutí na neznámé slovo se mi jeho překlad vyhledá. Je postaven na Linuxu, takže je zcela otevřený. Existují pro něj další programy jejichž vývoj podporuje i výrobce (poskytuje zdarma i vývojové prostředí). Konektivita slušná: Wifi, mobil přes USB nebo Bluetooth. Nabíjení nabíječkou nebo pomocí USB. Umí přehrávát mp3 (dobré např. pro učení jazyků : poslouchám nahrávku a zároveň čtu text) a výstup na sluchátka je klasický 3.5 Jack. Dá se uživatelsky dost přizpůsobit: dají se dohrávat vlastní slovníky, fonty a aplikace. Dají se měnit výchozí aplikace pro jednotlivé formáty apod.
Na cteni byly vyborne stare (cernobile) palmy. Vyborny kontrast, rada funkci na cteni knih a taky to, ze uzky sloupec textu se cte rychleji nez siroky.
Ty dnesni e-readery mi prijdou jako takova o dost slabsi napodobenina, protoze se na tom cte hur nez na starem palmu, ale vyrobci se to snazi dohnat ruznyma "featurama". Treba e-reader se zabudovanym gsm modulem pro stahovani knih mi prijde dost uhozeny - prece si nebudu objednavat knihy nekde uprostred pustiny. :-) Muzu si sice rikat jak je to cool feature, ale to je asi tak vsechno k cemu ta funkce je. Podobne, pokud ta ctecka umi cist ruzne formaty, tak se na to da rict akorat: A co jako?. Pri mnozstvi konverznich programu na PC to ta ctecka prece vubec nemusi umet.
@X To se nevylučuje, naopak! Konečně je možné si pořídit knihovnu k tomu správnému účelu, ke kterému má sloužit, tudíž k estetickému. A číst se může digitálně. Přeci nebudu ty knihy z knihovny vyndavat, vracet a stále to přerovnávat, ne? Knihovna se jednou postaví a tak vydrží navěky (odstraňuje se už jen prach). 8-)
[23]: jo, nechapeme, protoze na palmu se cetly knizky uz davno a nikdo kvuli tomu nemusel vyrabet specialni krabicku. :-)
[26]: ja cetl pdfka na treu 650/680 a jde to docela v pohode. displej ma 320x320, 3.8''. jde pouzit bud acrobat reader for palm, ktery ten text preformatuje. nebo v pripade bezobrazkovych pdf je lepsi export do textu a cist primo holy text. akorat je to cteni trochu pomalejsi, protoze clovek porad (tak jednou az dvakrat za sekundu :-) listuje.
Já začínal na Palmu m515 (časem jsem měl ještě jednu m515,TT3 a Treo600 a na všech jsem přečetl desítky knih), dnes mám čtečku Sony prs300 a musím říct, že komfort čtení byl o něco lepší na palmíkovi. Největší problém je pro mě rychlost čtečky, přeci jen otočení stránky chvilinku trvá, na palmovi to bylo hned. Oproti tomu je na čtečce obrovská výdrž baterie a to je obrovské plus.
[27] Problém je v tom, že ty staré dobré černobílé Palmy, které vydržely dlouho nabité, se časem přestaly vyrábět. Sám jsem si kdysi koupil modernější Zire 72 (přečetl jsem na něm třeba celého Šóguna v angličtině), který byl oproti starým Palmům v některých parametrech horší (malá výdrž na jedno nabití, displej se na slunci lesknul tak, že se text nedal číst), ale společná nevýhoda Palmů je slabá podpora formátů (znovu vzpomenu podporu PDF včetně reflow a obsahu + dobrou podporu CHM na mé čtečce) a malý displej. Pokud vím, potřebovaly navíc staré Palmy k nabíjení kolébku nebo speciální kabel, zatímco svoji čtečku nabiju přes obyčejné mini USB (žel klasický tlustší konektor je třeba ořezat nožem, protože čtečka má ten svůj z nějakého důvodu utopený poměrně hluboko a pro klasickou koncovku mini USB tam není místo). Zire 72 sice přes mini USB taky nabít jde, ale trvá to podstatně delší dobu, než výdrž na jedno nabití, takže je stejně lepší použít adaptér.
Zkrátka bych se nikdy k sebelepšímu Palmu nebo jinému klasickému PDA nikdy vracet nechtěl.
Ad Nook - docela dlouze jsem si s ním v USA hrál a zvažoval koupi a popravdě mě moc nenadchl. Určitě si na to jde zvyknout, ale první dojem z té "dvoudisplejové navigace" byl poměrně tristní. Asi bych si zvykl, ale je tu druhý problém pro ČR - Barnes&Noble má asi vůbec nejarogantnější politiku ve stylu "US only" ze všech - oficiálně není možný nákup mimo území US (dokonce ani třeba pro vojáky USA v zámoří!), ohledně znakových sad strohý popis "US only" - reálně toho Nook přitom umí víc, ale výrobce dává absolutně ruce pryč. Výhodou může být Android - Nook lze cracknout (něco jako jailbreak u iPhone) a dostat do něj různé další aplikace, ale to neocení každý.
Jinak já sám ale užívám už nějakou dobu jako čtečku iPad a jsem naprosto spokojen. Vím že to je mezi zarytými zastánci eInk dost ožehavé téma, ale myslím si, že výhody klasického LCD hodně převažují nad nedostatky. Řada knih a časopisů je ve stupních šedi defakto nepoužitelná, na iPadu ale velmi v pohodě. Přitom ale Apple (kupodivu) nijak nebojkotuje ani free formáty - PDF a EPUB jsou podporovány přímo a třeba Calibre pro konverzi se umí bavit přímo s připojeným iPadem (tedy na pozadí si zapne iTunes, ale uživatel to ani neví).
Ad iPAd, jde o to, že spousta lidí si stejně jako já, ráda čte třeba na dovolené u moře nebo doma na terase, což jakýkoli LCD displej znemožňuje.
BTW: co se týká NOOK, tak dá se objednat i v ČR s 2 letou zárukou : http://shop.acomp.cz/scripts/podrobnosti.php?IDZ=319
První dodávka v ČR do 10-ti dnů. Navigace je super, hlavně při brouzdání po internetu, ale na můj vkus je už moc těžký.
Můj osobní tip je : Next Papyrus PageOne, 6" E-ink displej s cenou 4999,- bez DPH. Hodně se mi líbí zpracování - čelo z broušenýho hliníku a hlavně ergonomie ovládání, kterou hodnotím nejlépe ze všech modelů na trhu.
[34] ad cteni na lcd venku: to neni pravda, reflexivni a transflexivni displeje toto umoznuji. bohuzel, vetsina dnesnich lcd je transmisivni. viz napr. ty stare palmy, ty mely reflexivni dipleje. a myslim ze OLPC ma transflexivni. problem u transflexivnich displeju je, ze by nemely byt tft, tft pohlti tolik svetla, ze se uz moc neodrazi. viz napr. problem na starsich telefonech of ericcsonu, ktere v reflexivnim modu dokazaly zobrazit jen cas a to ciste cernobile a velkymi pismeny.
Já bych k tomu čtení venku jen z praxe dodal, že na iPadu se venku vcelku číst dá - samozřejmě že to je horší než v místnosti, ale na zahradě na tom občas čtu a není to zdaleka takový problém, jak bych i sám čekal. Co je ale pro mě zásadní je to, že mám hodně odborné literatury v barvě, třeba jen ve formě PDF vzniklého jako sken knihy formou obrázku bez OCR - na iPadu je to čitelné a využitelné až nečekaně dobře, na na eInk naopak obvykle naprosto nepoužitelné. A přes tohle prostě u eInk vlak nejede - zastíněné místo pro iPad nějak najdu, ale dokument ve výše nastíněné formě si na eInk zkrátka a dobře nepřečtu :-(
Druhá příjemná věc je spíš obchodní, ale díky síle Applu je iPad docela univerzální při zájmu o legální nákup - třeba Amazon už má po něj Kindle, Zinio pro časopisy je taky, u BarnesNoble se o tom už taky špitá - v podstatě na jediném zařízení mohu pracovat s více zdroji pro nákup, což klasické čtečky bohužel vesměs nenabízejí - buď specializace na jediný kanál (Nook, Kindle) anebo dokonce úplně bez podobného zázemí.
Martin Hassman ex-biochemik, umělecký programátor a publicista. Spoluzakladatel CZilly, zakladatel Zdrojáku, správce HTML5.cz, organizátor hackathonů, čekovacích muzejních nocí aj. akcí.
Přečteno 24 985×
Přečteno 24 505×
Přečteno 21 140×
Přečteno 20 133×
Přečteno 20 026×