Harry Potter a příběh skončil

Před chvílí jsem dočetl poslední díl série, která si našla takovou řadu příznivců i odpůrců. Těch druhých zpravidla kvůli svému marketingu než obsahu. (Pozn. pro ty, kdo se na knihu chystají, pokusím se, abyste zde nenašli žádný spoiler.)

Ačkoliv mi první polovina série připadla povedená, tak pátý a šestý díl byly o něco slabší (hlavně na tom šestém to bylo znát). Proto jsem sedmý díl Harry Potter and the Deathly Hallows otevíral s obavou, zda Rowlingová sestupný trend opravdu dodrží. K mému milému překvapení ho nedodržela a myslím, že by se mohl zařadit mezi úspěšnější díly série.

Jednu věc ale nemohu nezmínit. Zatímco v prvních dílech ať jsem se snažil, jak jsem chtěl, odhadnout jak se bude příběh v následujících kapitolách vyvíjet, Rowlingová vždy nějakým nečekaným obratem, nepředvídatelnou fintou či kolosální kombinací posunula příběh do mnou netušených linií a nejenže se jakékoliv mé predikce predikce ukázaly jako zcela chybné, ale její varianta byla zpravidla zajímavější než ta moje. (A to už je co říct! 8-) Jediná velká predikce se mi podařila pouze v třetím díle (Harry Potter and the Prisoner of Azkaban), kde jsem snad nějakým zázrakem vytušil pointu konce knihy již v polovině.

Sedmý díl v tomhle malinko pokulhává, počet míst, kde jsem odhadl, co se asi dočtu na další stránce, výrazně vzrostl. Možná je to tím, že se příběh uzavírá a místo vnášení nových a nových záhad nastal čas, aby se ty staré uzavřely. Tím rozhodně neříkám, že vás kniha nepřekvapí, záhad a obratů je v knize dost a dost. Spíš jsem si u Rowlingové zvykl, že nejsem schopen předvídat skoro nic. To v posledním, sedmém, díle již zcela neplatí. Ovšem kromě konce!

Konec považuji za kolosální a nepředpokládám, že někdo mohl předvídat jak kniha skončí Pokud ano, dejte na mou radu a jděte pod nějakým anglickým pseudonymem (to je důležité 8-) psát své knihy. Uspějete!

Jestli jste prvních šest dílů přečetli, pravděpodobně si nenecháte ujít ani ten poslední a pokud na něj teprve čekáte, tak si dovolím malý úryvek, na navození té správné atmosféry.

Představte si, že v pochmurných dobách, kdy jsou základy toho, v co všichni věřili, otřeseny a zlo, to kráčí krajem bez obav a s famfárami slávy, si večer v tichu naladíte tajnou rozhlasovou stanici a známý hlas (hádejte čí) na vás spustí:

„So, people, let's try and calm down a bit. Things are bad enough without inventing stuff as well. For instance this idea that You-Know-Who can kill with a single glance from his eyes. That's Basilisk, listeners. One simple test: check whether the thing that's glaring at you has got legs. If it has, it's safe to look into its eyes, although if it really is You-Know-Who, that's still likely to be the last thing you ever do.“

Jestli se na knihu, která se předpokládám zařadí mezi výkvěty literatury tohoto století (jak je snadné to říkat v roce sedm, že?), chystáte, přeji příjemnou zábavu. A jste ji už četli a náhodou budete chtít komentovat, tak prosím žádně spoilery (takové komentáře budou smazány).

A pokud někoho zklamalo, že tenhle příspěvek je tak trochu mimo zaměření tohoto blogu, tak vězte, že již otevírám další knihu, která je zaměření o něco málo bližší, a o které zde hodlám brzy napsat.