Jak jsem již několikrát zmiňoval, pracuji pro jednu nadnárodní společnost, která má pobočky po celém světě. V rámci tzv. globálních postupů je dodržována jednotná linie používání produktů firmy Microsoft v co nejširším spektru. Někdy to však není možné a na řadu přichází Linux.
Až do začátku prosince jsem byl přesvědčen o tom, že všechny naše pobočky implementují microsoftí technologie v plném rozsahu (ano, občas skřípeme zuby, ale prostě to berte jako fakt) a že neexistuje a není nabízena a podporována žádná jiná varianta. V rámci nepravidelných intervalů se vždy po nějakém čase sjedou všichni lidé pracujících v IT odděleních po celém světě na tzv. globální konferenci. Jsou na ní prezentovány dosažené cíle a úkoly do budoucna např. v nasazování nových technologií, v trendech atd.
Mimo jiné setkání slouží k výměně zkušeností a k seznámení se s lidmi, které obvykle znáte jen jako jména z firemního adresáře v Outlooku. Narazil jsem na kolegu z Íránu. Vyprávěl mi tento příběh, který je pro naši firmu trochu varovný, pro komunitu vývojářů však zajímavý a podnětný.
Asi těžko si dnes dokážeme představit, že kancelářskou práci dnes budete dělat pomocí tužky a papíru – ty doby už jsou pryč. Nasazují se všude počítače. Jenže v době regulací se paradoxně můžete dostat do celkem velkých problémů, se kterými i při vaší dobré vůli nemůžete nic dělat.
Problém vznikl v roce 1978, kdy se tento stát ocitl na seznamu nepřátelských zemí, do kterých je zakázáno vyvážet americké technologie. Možná si vzpomenete, že na podobném seznamu byl i socialistický blok (včetně ČSSR), takže nebylo možné v naší zemi používat některé procesory a třeba šifrování s klíčem 128 bitů v IE nebylo možné v Česku používat ještě před nedávnou dobou (vtip z osmdesátých let odpovídal na otázku, kdy se do ČSSR dostane procesor Motorola. Odpověď zněla, že až příletí v Pershingu. Pro bližší pochopení celé šíře dané problematiky doporučuji mladším čtenářům např. Google nebo Wikipedii). Zpět k Íránu.
Na Íránském trhu nemůžete koupit Windows, nemůžete koupit jakékoliv síťové prvky od firmy Cisco atd. A teď si to dejte do souvislosti s IT v mezinárodní firmě, jako je ta naše. Americká firma Microsoft nás zásobuje svými technologiemi, používáme databáze postavené na jejich technologiích a vůbec vše dostupné. Musí se proto zajistit, aby nebyly tyto technologie šířeny na nepřátelská území. Takže Windows jako OS na servery či stanice nepřichází v úvahu.
Řekl jsem si, že by přece neměl být problém nakoupit příslušné věci jinde a nechat je do naší pobočky odvézt. Ale nejde to, protože bychom mohli být obžalováni. Na firmu našeho kalibru je totiž dobře vidět a pro americkou vládu jsme příliš snadný cíl. Což ostatně dokazuje fakt, že v průběhu loňského roku se ve firmě objevila kontrola, která kontrolovala přesně tyto věci – účetnictví a dodávky do naší pobočky v Íránu (centrála je ve Švýcarsku).
Ha, vhodná chvíle pro svobodné a otevřené technologie. Prvním v řadě je Linux. Zapomeňte na RedHat, Suse (Novell), jsou to poněkud americké společnosti. S komerční podporou tu máme Mandrivu. Síťové prvky také musíte postavit na jiných než Cisco nástrojích. Když jsem toto zaslechl, začal jsem se ptát dál.
Mandriva Corporate Server na serverech a na stanicích standardní Mandriva (nevím, zda PWP, není to ale zase až tak podstatné). A navíc mají v Íránu tým programátorů, který programuje a programuje od rána do večera a vše možné. Výsledkem pak je, že mají funkční kancelářské prostředí, ovšem bez možnosti synchronizace s naší Active Directory (běží pod ní DB na MS SQL serveru) a bez možnosti napojení na firemní Exchange servery. Ani firemní SAP nelze nasadit. A počítačů v této zemi je více než 200. Kancelářský balík je postaven na OpenOffice.org, pošťák je Thunderbird a prohlížeč Firefox. Navíc je dobré slyšet, že podpora jejich jazyka, tedy perštiny je v Mandrivě na dobré úrovni.
Nejvíce práce má paradoxně právní oddělení, které neustále zkoumá, co je a co není legální. A vždy se snaží jednat tak, aby zde nebyl ani stín podezření. Poslední kauzou jsou PDA, mají zabudován OS Windows Mobile 6. Zkoušejí Linux. Onen kolega má problémů až nad hlavu a je to úplně jiná sorta problémů, než se kterými se potýkáme my v Evropě.
Diskuze byla opravdu velmi zajímavá, ale nebyl čas na podorobnější analýzy. Nicméně své zkušenosti si budeme vzájemně vyměňovat neboť mu přišla má záliba v Linuxu vskutku zajímavá…
Mno, dodam jednu netechnickou zalezitost - aby bylo jasneji!!! ;)
Iran ma ponekud odlisnou demografickou strukturu - spoustu mladych lidi (do 30ti), kteri si nezvolili Iranskou islamskou revoluci. Bohuzel vlada drzi u moci sama sebe, o zajmy lidu ji nejde. Proste ideologie...
Netreba to rozpytvavat, ale mejte na pameti (to plati predevsim pro "xurwha"), ze "nepritelem" neni Iransky narod, ale jejich vedeni. Je to takovy had - useknete mu hlavu, zorganizujte skutecne svobodne volby a uvidite tu zmenu!!
PEACE :)
"Jenže v době regulací se paradoxně můžete dostat do celkem velkých problémů, se kterými i při vaší dobré vůli nemůžete nic dělat."
Nejprve jsem myslel, že se bude jednat o vnitřní regulaci firmy a střet požadavků pracovníků s touto regulací...
(A to nemám na mysli přání používat aplikaci A místo B. Úplně by stačila jakákoliv aplikace na jakékoliv platformě, která bude splňovat požadavky pro výkon práce a nikoliv vytvářet překážky jako následek "standardizace".)
Pak nezbývá, než vytvářet paralelní (skryté, neschválené) IT prostředí v každé kanceláři s následnými problémy s inter-operabilitou.
[9] Problém je, že zaostalý venkov je velice lidnatý a pár civilizovaných lidí ve velkých městech to v zásadě nevytrhne. Nakonec mohou i ti "disidentoidní" IT pracovníci nepřímo přispět k tomu, že autorovi někdo uřízne hlavu [6]. [11] Rézá Pahlaví byl zcela jistě diktátor, ale relativně osvícený a kdyby ho komunista Jimmy Carter nepodrazil, tak mohl být Írán už dnes nejcivilizovanějším státem v rámci islámského světa.
Pro srovnání: Josef II. svoje reformy prosazoval také proti značnému odporu, včetně odporu prostých lidí, kterým jeho reformy jednoznačně pomohly. Ti lidé byli prostě tak zblblí kněžskou propagandou, že jednali proti svým zájmům a jejich odpor musel být lámán vojskem (vyhledejte si např., jak o josefínských reformách smýšlel gramotný sedlák a kronikář Josef Vavák).
[6] Nevim, co znamena "nahnedino". Mi staci, ze umim dostatecne arabsky, abych napr. sledoval jenom to, co pisou na al-džazíře apod. Staci to k tomu, aby clovek videl, ze Iran se chova presne stejne, jako hitlerovske nemecko v tricatych letech. Jakakoliv pomoc tomuto rezimu (tj. predevsim s nim kseftovat) znamena podporu jeho zlocinu. Proti obycejnym irancum nic nemam... (o narodu bych nemluvil, jelikoz je to nesmysl)
Profesionální ajťák pracující pro korporát (narozen 1974). V soukromí však rád prosazuji svobodný software. Snažím se mít přehled o technologiích a trendech. Zastávám názor, že pokud chci něco kritizovat, musím s tím mít nějakou zkušenost. Jsem hrdý manžel, otec dvou dcer a opečovávatel kočky plemene Britská modrá krátkosrstá. Mám rád hudbu, knihy a kulturu obecně. V některých věcech však jdu proti proudu – používám Linux (konkrétně ZorinOS), svobodný software (LibreOffice, GIMP, Inkscape či Joomlu!) a jezdím v hybridním japonském autě.
Přečteno 46 586×
Přečteno 41 152×
Přečteno 35 677×
Přečteno 25 854×
Přečteno 25 656×