A za komunistů bylo líp! - Díl 3

Jóóó, to byly doby. Atari mém ještě doma, 512Kb RAM, XC-12, disketovku XF-551 jsem já blbec asi před 10-ti lety prodal.... Asi to dneska večer vytáhnu a zkusím zapojit, ale nevím, jestli si ještě vzpomenu, jak se zaváděla cartridge....
Pokud mám info, tak nejznámější atari klub - FLAP Rožnov ještě nedávno fungoval....

K té literatuře - Ledacos se dalo najít i v Amatérském rádiu. Existovala (myslím že v modré řadě) i speciální příloha na zeleném podkladě, věnovaná počítačům. Dali se tam najít nejrůznější rady, návody, ale i programy jak v Basicu, tak v Packalu, někdy i v assembleru. Mám ten dojem, že vyšlo i několik samostatných speciálů na toto téma.

Merkur byl a je super věc... :D

Nemyslim si, ze kazeta byla tenkrat temer jediny zpusob, jak ukladat data. V 1. pol. 80 let rekneme ano, nekdy v 87-89 uz urcite ne. Moznosti bylo nekolik a bezne vychazely v casopisech konstrukce radicu disketovych mechanik, pripadne se takove radice i s mechanikami daly neoficialne ci polooficialne koupit. U 16bitu (Amiga, Atari ST, PC/XT) byl FDD zcela bezny.
V pripade Sinclairu (ZX Spectrum, QL) se pouzivaly jeste napr. Microdrivy. - http://en.wikipedia.org/wiki/ZX_Microdrive.
Bohuzel zivotnost kazet do Microdrivu je oproti disketam podstatne mensi, takze zatimco diskety z te doby lze dnes jeste pouzit a data z nich precist, 90% mych Microdrive cartridgi je jiz k nicemu - dobre tak leda do vitriny v muzeu nebo pro machrovani pred kolegy, kteri to neznaji a vubec nemeli tuseni, ze neco takoveho existovalo :-))

[2] D.A.Tiger:

Priloha na zelenem podklade byla soucasti normalniho cerveneho Amaterskeho radia.
Amaterske Radio vychazi dodnes - jmenuje se Prakticka elektronika - docela dobry casopis. Take vychazi casopis vizualne stejny jako puvodni AR, se stejnym nazvem, ale ta PE ma k puvodnimu AR bliz.

[3] mm
Kazeta - Jediný (dostupný a rozumný) způsob jak data ukládat to byl pro Atari 800XE. Dala se sehnat disketa i pro něj, jenže stála tolik, kolik stála. Byla to alternativa ke kazetě, ale poněkud drahá.

Atari ST a Amiga byla jiná sorta, na osmibitech disketa nebyla zase až tak obvyklá.

to Turbo 2000 bylo ve skutecnosti jeste rychlejsi nez pouze 4x, protoze se cely program nahraval v jednom bloku a ne v tech pitomych 128 nebo 256 bajtovych blocich, jako ve standardnim rezimu. Kazetak byl opravdu ten nejhorsi HW pro osmibitova Atarka, ale ono se neni cemu divit. To, co jsme u nas slozite nahravali z kazety (assembler, mikronotes, speedscript alias capek/cizek), se v zahranici docela bezne prodavalo na cartridgich, takze kazetak se ani moc nepouzival. A Turbo 2000 bez cartridge (myslim ten zavadec) byl takovej opruz, ze jsem rodice donutil, aby mi ho koupili na 2kB EPROMce :-)

[1] mam dojem, ze se nejprve zmacklo tlacitko na cartridgi a potom Reset. Ja jsem mel par cartridgi zbastlenych K-softem a tam jeste meli LEDku, ktera signalizovala nahravani.

Snad jeste jeden dodatek v ramci objektivity. Meli bychom ctit fakta, at se nam tehdejsi rezim sebevice nelibi:
Pocitace Atari 800XE/XL slo od jiste doby samozrejme koupit nejen v Tuzexu, ale i v "normalnim" obchode. Stejne tak slo koupit treba prejmenovana ZX Spectra+ (Delta) - ta se k nam dostala pres Jugoslavii - pravdepodobne slo o vyprodej nejakych skladu v roce 1986 zkrachovale firmy Sinclair Research Ltd. Bylo mozne take koupit na tu dobu vyborne 8bity Sharp MZ-800, ke kterym se prodaval i 4 barevny maly ploter - Sharp MZ 1P16. Rozhodne toho vseho nebyl dostatek a bylo treba trochu stesti a vedet, kde to zrovna maji.
Co se tyce 16bitovych pocitacu Atari ST a Amiga, tak ty se sem po nejakou dobu oficialne dovazet snad ani nemohly - slo tenkrat nejakou chvili o embargovanou technologii (!!). Motorola 68000 proste v te dobe byl prilis dobry procesor na to, aby se jen tak poustel na Vychod. Nicmene se sem ty pocitace bezne dostavaly jako sedy dovoz. Amaterske radio bylo plne inzeratu, kde se dalo koupit temer cokoliv. Ceny pochopitelne nebyly lidove - jako vzdy kdyz je neceho nedostatek.
Co se tyce toho embarga, pamatuji si, ze jeste v letech 1991-1992 (tedy po zhrouceni rezimu) byl trochu problem k nam dostat zakladni desku s CPU 80486 :-)

[7] mm - Ano, SHARP MZ-800 znám, měl ho bratranec, mně na tom nejvíce fascinovalo to, že měl integrovaný kazeťák...

Jiný Petr k Petr[16] z dílu 2. To politikum bylo ode mne nefer. Byl to pohled nekřiklouna kterému křiklouni i komunisté vadili. Sorry,

JInak chci totiž připomenout všem nedočkavcům, kteří nervozne poklepávají prsty, kdýž musí čekat na nějakou operaci dlouhých 5 vteřin. Měl jsem Kazetopáskovou paměť SP210 s tiskárnou BT100 za 3100 Kčs, Didaktik Gama se 48 k paměti za 6200. Plat jsem měl nějakých 2200 Kčs. Tiskl jsem tím způsobem, že jsem spustil tisk, obul gumáky a šel pokračovat v kopání základu. Za 20 minut vyzout, přehodit papír a kopirák a opět dvacetiminutovka. Takto jsem vytiskl 30 stranek manualu k paskalu, další potom asemleru atd. Ale to jsem byl mladší, a měl jsem nervy čekat.

To [7]. K tomu embargu. Začínal jsem dělat na obráběcím stroji, kde se programy dělaly na HP 6066 s 16bit technologii. Vzhledem k vnitřním zájmum USA (opět nějaký konflikt), jsme tenhle počítač nedostali, protože čipy se používaly na řízení raket peršing. Dostali jsme 8 bit. Olivetti M40. Také slušná krabice. Dvě 8" 1Mb jednotky, kde na discích byl nahrán basic. Ach jo!?

Já jsem k ZX Spectru měl kazeťák s označením A4 tuším.

Kopírování z kazety na kazetu byl docela opruz, protože se musela ručně štelovat pásková hlava šroubovákem do pozice, ve které šla zdrojová kazeta nejlépe přečíst, pak tam dát referenční, podle které se nastavila zpátky a pak tam dát cílovou, na kterou se to zase nahrálo......Ale zase jsem si pamatoval hru podle zvuku, který data na pásce měla (počítadlo A4 neměl, nebo alespoň ne funkční). :-D

Diky za nostalgickou serii, asi si tady taky zalozim blog a neco napisu. Kazdopadne mala oprava: Baud neni to same co bit za sekundu, Baud je jednotka modulacni a bit/s prenosove rychlosti. Ovsem atari predpokladam, ze pouzivalo jenom dvoustavovou modulaci, takze tam se da rict, ze rychlost v baudech odpovide te v bit/s.

Jinak, kopirovani her v hifi-dvojceti jsem take na ZX Spectru pouzival:
1. Obesli se tim veskere ochrany, ktere fungovali tak, ze nepouzivali nahravaci ROM rutinky, ale vlastni.
2. Bylo to pohodlnejsi, nez kopirovat blok po bloku prese nejake to *-COPY.
3. Fungovalo to obstojne, pri postupu: nastavit maxilmalni zesileni (do sluchatek strit jack a tim vyvolat MUTE :) a na hifi zapnout rychle kopirovani, ano byla to maximalni prasarna, ale tehdy jsem o nejakem zkresleni signalu nemel ani tucha a navic, timto zpusobem slo obcas zachranit program z pomackane kazety (tedy bez toho speedrecu).

Jo a mezi programy jsme si nahravali mezeru a do ni jsme vzdycky zahlasili: "Nasleduje program Blah-blah", pak se dalo dobre vyhledavat podle teto vety ktera se vyskutovala pobliz synchronizacniho zavadeciho beepu, ktery znel naprosto jinak nez nahravani samotnych dat. Kazdy kazetak ma jine pocitani :)

Já jsem kdysi koupil nějakou tiskárnu z Aritmy, do které jsem strčil propisovačku. K tomu byl na tiskárně pětikolík, přes který jí bylo možné řídit pomocí signálů krokování motoru a spouštění a zvedání pera. Tak jsem napsal program ve strojáku (měl celých 169 bajtů !!!), který uměl tisknout na té tiskárně obrázky, uměl i jednoduchý antialiasing při zvětšování. (P.S.: Bylo to pro Ditaktik Gama.).

Tisk jednoho obrázku trval tak půl hodiny, a tiskárna u toho dělala takový kravál, že se to nedalo pouštět večer a v noci.

Takže potvrzuji s tím čekáním. Ale na druhé straně jsem si po přechodu na PC dlouho nemohl zvyknout, že restart počítače není dílem zlomku sekundy, jak to bylo u mě po stisknutí resetu.

[12] Atarko (teda alespon pri uprave na Turbo 2000) pouzivalo opravdu dvoustavovou modulaci, proste dva obdelnikove signaly o ruzne frekvenci. Sinusovky totiz zvukovy cip POKEY, ktery ridil magnetak, nezvladal a takzvana dolni propust byla resena jednoduchym hradlem (ono stejne po pruchodu zesilovacem z toho neco podobneho sinusovce vylezlo :-).

Dokonce se po uprave na Turbo 2000 dal magnetak donutit, aby nacital data ze Spectra (takze snad i ty modulacni frekvence byly podobne, ostatne nekde se musel Jiri Richter inspirovat). Ze speccyho jsem importoval minimalne obrazky a taky programy v Basicu, protoze existoval prevadec mezi tokeny Sinclair Basicu a Atari Basicu. Samozrejme fungovaly pouze ty nejjednodussi programy bez zvuku, grafiky a poke.

[4] mm

Detail ;D

Jinak, nevíte jestli ještě vychází "Radiový konstruktér", nebo něco jemu podobného?

[4] mm

PS. Po té Praktické elektronice se mrknu

Ještě jsem si vzpomněl, nedá se někde sehnat skvělá knížka Programátorské poklesky, vydaná (někdy kolem revoluce) Mladou frontou? Je sice již staršího data, příklady jsou v Basicu, Ale mnoho věcí z ní je dodnes platných a na rozdíl od ostatní literatury tohoto druhu byla psaná v takovém - řekl bych - odlehčenějším stylu.

[15] D.A.Tiger:

Radiovy konstrukter nevim.
Ale modre AR porad vychazi a je obcas zajimave. Predposledni cislo bylo treba venovano mikrokontrolerum Atmel.

[17] Znám, zkusil bych nějaký antikvariát a určitě bude v knihovnách.

Jinak ještě vycházel občasník "Robik" - takový sešitek přibližně A5 formátu. Pamatujete to někdo?

ja mel u didaktika m plotter XY-4150, ale uz nevim od jaky to bylo firmy...mozna ta aritma

[20] -nd-

http://www.sweb.cz/balek.v/prislus/plotryxy.htm

[17] Možná v antikvariátech? Mám a neprodám! :D

Skloubeni kazetaku s tiskarnou si taky pamatuju, i kdyz jsem ho nemel a ani jsem ho nevidel pri behu. Tiskarna byla BT-100 a kazetak takovy obrovsky rack od Tesly. Tenhle me analogove ukazatele sily signalu, doma jsem pozdeji mel kazetak pro Didaktika obdobny, ale uz s diodami. Oznaceni si uz nepamatuju. Melo to ale Dolby (aspon ta moje verze, nebylo to tedy puvodne pro pocitace), vazilo to snad deset kilo a protoze to melo kovovy povrch, po pripojeni k Didaktiku to dost probijelo, nebot z nejakeho duvodu Didaktik na vystupu do ochranneho plechu petikoliku poustel par voltu. Posilal jsem ho i do opravny (v zaruce), ale vratilo se to, ze problem se neprojevil, takze to asi byla ficura. Rychlost nahravani bylo neco okolo 11,5 kB za minutu, takze asi 1600 baudu. Cca 46 kB hra se tedy nahravala asi 4 minuty. Joystick byl uzasny, se dvema tlacitky, pricemz bylo jedno, ktere bylo stisknuto. Po rozebrani prekvapil jednoduchou konstrukci. Spinac byl ze dvou sroubku - kazdy zasroubovany do sveho tlacitka, jejichz hlavicky se pri stisku tlacitek dotkli, cimz se spojil obvod. V jednoduchosti je sila, ale kamarad si zbastlil mikrospinacovy a to bylo tedy jine kafe.

[18] mm
Díky

[19] Viky
Antikvariáty jsem zkoušel. Výsledek nevalný. V knihovně mi ji jen půjčí. Ale jinak taky dík.

[22] Rejpal
To docela chápu ;D

Možná by bylo dobré zmínit, že Atari stále žije - viz http://atariada.prostejov.cz/

Já ještě vlastním Atari 130XE a k tomu jednu z nejlepších cartridgí Dadok / Dostál s MD DOSem a MikroMonitorem i zavaděčem turba. Akorát jsem někde při stěhování ztratil XC12 (a taky jsem ztratil joysticky), ale koupil jsem nový XC12 za pár set, zatím jsem ho ještě nepředělal na Turbo.

Mám dojem, že Turbo2000 POKEY obcházelo(?)

Programátorské poklesky mám doma taky, koupil jsem ji před lety ve výprodeji za pár korun.

Na kopírování kazet existovalo, aspoň tedy hodonínském Atari klubu, zařízení, kterému říkali kombajn, kam se dalo najednou připojit několik (8?) kazeťáků. Kopie byly poměrně spolehlivé.

V Peršingu byl mikroprocesor Motorola 68000 nebo 68020. Embargo bylo i na velikost paměti (nad 2 MB?), proto se na Východ dovážely nějaké ořezané verze Atari ST.

Největší hacker v okolí si později sestavil počítač sám ze stavebnice, tuším se tomu říkalo Plan (Plan a nějaké číslo). Tvrdil, že jeho rodiče už jsou tak odolní, že je nevzbudí ani jehličková tiskárna ve 4 ráno.

Zpravodaje ostatních Atari klubů se daly sehnat přes domovský Atari klub. Dobré byly zejména ty olomoucké. Ještě mám té literatury plnou krabici, k nejlepším kouskům patří komentovaný výpis ROM-OS Atari 800XE a pak legendární "píky a pouky", jestli si to dobře pamatuju.

Tiskárnu jsem nikdy neměl, až později k PC jsem si koupil devitijehličkovou Star LC-90 a připojil ji k Atárku přes joystick porty.

Budu ten hardware muset zase oprášit a zahrát si aspoň Kennedy Approach. Ta hra mě těmi hláškami dostávala: "Airfrance 109 descend to two thousand feets!" "Roger!"

Předpokládám, že zmíněný Jiří Richter bude tentýž, co před lety založil firmu JRC: http://www.jrc.cz/

Před nedávnem jsem zveřejnil zdrojáky svých ovladačů pro BT-100. http://ftp.penguin.cz/pub/users/utx/atari/bt100/ (při pohledu na zdroják v asembleru bez komentářů a s nicneříkajícími symbolickými názvy se mi nechce věřit, že jsem se v tom kdysi vyznal)

Jak tady uz Petr zminil Atari stale zije. I kdyz uz tech novinek neni co driv porad se neco deje.

BTW navod na alfigraf vychazel ve VTM a pripojit se dal nejen k Atari.

Jo a pokud by si nekdo chtel zahrat Kennedy Approach tak muzete zkusit cerstvy wokeni remake co vypada uplne stejne jako na Atari http://home.planet.nl/~plum0029/

Kennedy Approach jsem se tehdy ani neodvazil hrat, pripadal mi moc slozity a nijak zvlast jsem nerozumel ani anglictine. :-)
Jinak se nasel jisty nadsenec, ktery tuto hru portuje na PC, viz http://home.planet.nl/~plum0029/

Diky Honzo, zase jsi me predbehl.
Tak aspon na zrejme nejnavstevovanejsi anglickojazycny web venovany pocitacum Atari: www.atariage.com a tu je pro zmenu Fandalova sbirka Atari her a dem: atari.fandal.cz

to [7]
> Snad jeste jeden dodatek v ramci objektivity. Meli bychom ctit fakta, at se
>nam tehdejsi rezim sebevice nelibi:
> Pocitace Atari 800XE/XL slo od jiste doby samozrejme koupit nejen v
> Tuzexu, ale i v "normalnim" obchode.
To je sice pravda, ale až tak v roce 87-88. Dříve jen v Tuzexu. Největší prdel byla, že na těch bonech bylo napsáno, že bankovka má hodnotu 1Kčs. Přitom se bon vexloval tak za 5Kčs.

Maly dodatek k tomu embargu:
o omezeni CPU nevim, ale kdyz jsem v roce 1988 dostal Atari 520ST (koupene v Lucembursku), tak tehda byla hranice 512kB. Pri vetsi RAM bylo tusim drsne clo.
Dalo se to obejit diplomatickou osobou, na ktere se toto omezeni nevztahovalo.
Nebyt toho omezeni, tak bych mel uz tenkrat 1040ST (1MB RAM) s SM124 monitorem a asi bych se vic venoval programovani uz od zacatku. Takhle jsem zacinal vic jako gamesnik ...

Jako bych videl sebe! Atari sem dostal v roce 89 s kazetakem (divna vec, nebyl to sedy XC-12, ale bezovy se znackou Phonemark ci tak nejak) ale bez turba a bez joysticku. Bylo to 130-XE. Kamarad mel taky takove, dokonce s origo monitorem :-)

Nemaje zadne hry, a maje otce programatora a 2 manualy (italsky a nemecky), jal jsem se ve svych 8 letech programovat. Aspon sem mohl vytvory ukladat na kazety, ve kterych sem po nejake dobe mel dokonaly bordel i pres varovani meho otce, ze si mam psat, od kolika do kolika otacek je jaky program ulozen :-)

Pozdeji otec sehnal nejake hry ve formatu standard z atariklubu v ostrave. Hrat se dali jen dve hry, neb ostatni vyzadovaly joystick. Tak sem paril Super Zaxxon a Tappera jako o zivot. Navic sme meli starou televizi, ktera byla jednak cernobila a druhak neumela zapadni normu zvuku.

Joystick sme shaneli kde to slo a nakonec se podarilo koupit nejaky ceske vyroby asi v roce 90 v Jablonci nad Nisou, kde sme byli na dovolene. Hned jsme s bratrem uzaviraly dohodu, kdo bude kterou z nasich cca 20 her hrat prvni :-). A tak jsme zacali gamesit Boulder Dash, Wizard of War (nemate nekdo verzi pro emulator, ktera jede? ;-) ) a Panama Joe (montezuma's revenge).

Programovani me ale nepustilo, tak v 10 sem naprogramoval hru "bombarder". Letadelko - ctverecek - letelo - skubalo se - zleva doprava po obraze a po kazdem preletu kleslo dolu. pod letadlem byly domy - sloupce ctverecku - a urcitou klavesou se shodila bomba - ctvrecek - ktery domy nicil. dnes bych to napsal asi na par radek, tehdy z toho byl soft, co se nahraval asi tak dlouho jak zminovane international karate :-)

Pak jsem se dostal do kromerizskeho atari klubu, kde jsem nechal za neskutecnou sumu penez (120 Kc :-) ) predelat kazetak na turbo. a to sme pak hrali jako o zivot. ale programovani me stale drzelo, takze sem psal ruzne graficke editory, editory zankovych sad, ruzne jednoduche gamesky atd. Casem sem cuchl k assembleru a jeste asi rok, kdyz jsem mel klasicke PC, tak jsem paralelne programoval pro PC a pro Atari. Jeste jsem Atari dovybavil cartridgi a tiskarnou BT-100.

Atari je schovane v supliku a navody k nemu jsou v knihovne spolu s manualem k procesoru Motorola 6502.

PEEK(560)+256*­PEEK(561) = aresa pocatku display listu
... a pak ze programovani nedeformuje lidi :-)

To s tim embargem na procesory k soustruhum uz jsem nekde slysel. V souvislosti s temi Pershingy to dava trochu i smysl. Obrabeni kulovych ploch je pry velmi zajimavy matemaicky problem, ani bych se nedivil, kdyby byl srovnatelny s navigaci rakety nad zemekouli.

No však to tu stále je :-)
Podobnou mašinu zakázal stát vyvést od jednoho našeho výrobce do S. Koreji :-)

Sveho casu koloval takovy vtip, souvisejici s embargem :-)

Kdy se k nam poprve oficialne dostane 32 bitovy mikroprocesor ? Az prileti v Pershingu.

Autor vtipu mel na mysli pravdepodobne Motoroly - tradovalo se, ze prave ony jsou srdcem ridiciho pocitace teto rakety - a mozna to byla pravda.

Ale jinak je zajímavé, že první 32bitový počítač na světě byl zkonstruován v ČSSR :-) Jeho procesor tvořilo 76 desek plošných spojů a bylo to snad někdy v 60. letech :-) Ale samozřejmě zůstalo jen u prototypu.

A kolki z vas vedia, ze Turbo 2000 bolo kompatibilne so standardnym loaderom ZX Spectra? :) S kamosom ataristom sme takto v pociatkoch spoluprace prenasali data (prevazne smerom ZX -> atari). Kamos len v "monitore" (alias disassembleri) zmenil casovacie konstanty na 1500 baudov a ficalo to ako vino.

Neskor sme si zbastlili "siet" (4 bity sa prenasali naraz, nejako cez atari joystick, pripojene na moju i8255 co som mal v disketovej jednotke), kde som mu spravil zo zx spectra server. Takze si do monitora dorobil prikazy na load/save:) Programoval si vtedy hudobny editor a-la FastTracker, takze potreboval ziskat kvanta samplov, co som mal na disketach (povodne k sample trackeru zo zx spectra)...

No jo, boli to casy, hoci uz trosku porevolucne:)

Ahoj všichni ... :-)
Taky jsem kdysi měl ZX Spectrum (DIDAKTIK GAMA ) a potom hned Atari 520 ST a potom i 1024 STFM. K tomu i monitor SM 124 a dokonce i externí HDD 30 MB a laserovou tiskárnu ATARI. Kamarád mi do té 1040 namontoval další RAM, takže jsem z toho měl 4 MB. Jel jsem pro ně až do Mnichova :-). To už byl docela nářez.
Samozřejmě už z toho nemám nic, jen mi ještě zůstalo ATARI Portfolio 128 s kartou tuším 64 kB a nějaká literatura .... např. QBasic 3.0, Programování v Module a pod.. Kdybyste někdo něco chtěli, dejte vědět, za nějaký peníz + poštovné jsem ochoten Vám to poslat, je mi líto to vyhodit do kontejneru. Když mi napíšete na mail, pošlu Vám kompletní seznam, co všechno tu mám.
g.

Jirka Richter tuším stále působí v herním průmyslu coby majitel či něco takového ve firmě JRC, která prodává myslím především hry. Sídlil na Strahově (kanceláře a prodejna), nyní je prodejna myslím na Pavláku a jedna za Májem.) Jeden čas pod touhle hlavičkou vycházel i časopis, ale asi po devátém čísle to zrušili kvůli ztrátovosti (byl pro 8bit a 16bit atari).
Jinak na Atari nedám dopustit - ta možnost programovat v různých režimech a přerušeních a oddělená grafika od CPU - to se v jiných architekturách (krom Apple) nevidí a vždycky mne fascinovalo, jak to sice při velké zátěži zpomalilo, ale nikdy se to nekousalo, netrhalo - fantazie. S disketovkou jsem na to napsal Databázi, která mohla obsahovat až 40MB dat na jednu DB - samozřejmě na disketách, ale pro tenhle poč to byla neuvěřitelná cifra.:-)) A to v TBasicu... No a taky jsem válčil v Assembleru a pomocí modulu pak na miláčkovi vytáhl celých 340kb přídavné paměti, což dokázaly využívat jen některé nejnovější hry - a všechno to pohřbily PC386 s dostatečným výkonem i pro grafiku...

I don't know what the hell you're talking about, but I do like that my site shows up up here.

Enjoy Kennedy Approach (or gimme comments as to what should be better) :-)

turbo2000 popis

http://www.sweb.cz/jpecher/turbo.htm

nejsu atarista, ale jedno atari, teda Atari 400, máme v našem muzeu. A je funkční. Měli jsme dvě a jedno jsme odprodali někomu do Česka, myslím, že to je šéf nějakého Atari klubu....

vyčerpávající info! při čtení příspěvků mě to hodilo o 20 let zpátky. paráda. ještě doplním, že nemůžu zapomenout na neustálé "štelování hlavy kazeťáku" domácky vyrobeným šroubovákem, protože kazety od kámošu byly nahrány každá trochu jinak. po čase jsem už měl parádní grif, kdy jsem manuálním přítlakem tlačítka Start na kazeťáku uměl "naladit" ten správný tón.... parádní nostalgie. - super blog!

... ještě jedna poznámka. jak bylo v úvodu řečeno, nebylo na světě nic horšího než 30. minutové nahrávání "International Karate" bez Turba a cca 10 sekund před ukončením nahrávání hláška "BOOT ERROR!" :-) - jo a ještě jsem si vzpomněl že jsem na svém atárku časem měl i jiné klony TURBA. myslím ,že se to jmenovalo turbo 3000 - ale to nevím přesně, kde se zrychlovalo i nahrávání i samotného turba2000. bylo neskutečně nespolehlivé,ale ten pocit nahrání hry River Raid cca za 2 sekundy byl pompézní...

Zdravím
Koupím plotr XY4140,případně vadný s dobrou deskou elektroniky,příp­.XY4130.Spěchá jsem z Orlové.
Jurek

You introduction is detail, thank you so a lot of tips, but why do not you provide some reference photographs?

Koupim alfika nebo plotter ARITMA 0507 na Atari 800 XE/XL funkcni

Ahoj ataristi. Pokud sem nekdy nekdo jeste mrkne a nahodou by mel program na alfika jako treba turbobasic, Capek rambrand a podobne na kazete. Navic byl ochoten se o to podelit byl bych moc rad. Taky hledam nekoho kdo rozumi te elektronic eprotoze mam merkurovou verzi a tam si nevim s tou elektronikou. kdyz jsem mel za sociku alfika melo to jinou elektroniku i s tlacitky pro manualni ovladani.

Alfika mám funkčního, ale s interfacem pro Didaktik Gama. Stavěl jsem to tenkrát podle návodu, co vycházel v roce 1988 v časopise VTM. Tady je ukázka - https://www.youtube.com/watch?v=lq2fGkQO_gQ
Chtěl bych ho zkusit připojit k Atárku, ale zatím na to nebyl čas. Nějaký soft, co spolupracuje s Alfim se dá najít tady - http://atari.turiecfoto.sk/soft/index.html (viz TT-BASIC XL 2.11 ALFIGRAF). Víc jsem zatím nenašel.