Prodeje čteček raketově nerostou, žádné překvapení

Co to znamená, že něco "morálně" zaostává? Jako, že je to pak "nemorální"? Nebo dokonce "nemravné"? :-)

Vcelku souhlasim. Jen se bojim toho, ze v budoucnu vsichni vyrobci prestanou vyrabet ctecky, protoze dneska nema smysl zabyvat se vyrobou neceho, co neroste o 10% rocne. A budeme mit po cteckach. Asi abych je zacal nakupovat do zasoby.

Mě vždycky fascinoval ten display. Zejména jak se z něho dobře čte. Klidně půjdu do tabletu s takovým displaye. Jinak mě čtečka jako zařízení nezaujalo.

chujo bujo: Taky mi to prijde jako hodne ujety termin, ale bohuzel uz ho dneska pouziva skoro kazdy :(

Jinak(pro me) vidim budoucnost v nejakych zpoplatnenych knihovnach. 70% ceny papirove knihy za e-book proste nedam. Par stovek rocne za pristup ke vsem kniham ale bez problemu. Neco na zpusob netflixu. Jenze toho se asi nedockame.

Jsem bod 5. Diky mobilu jsem zacal aspon trochu cist. Tahat sebou nejaky zarizeni navic by se mi fakt nechtelo.

[2] presne to me take napadlo - bohuzel by to asi nebylo poprve, ani naposled, co nejaka jedinecna technologie neni pro masy lidi dost cool, aby se vyplatilo ji vyrabet :( ..viz treba plazmove TV..

Takze pokud bych odhadl, ze ctecku znicim cca za 10 let, tak bych si mel poridit tak asi 2-3 dalsi ctecky (idealne kindle 3 bez podsviceni, s hw tlacitky) a mam to do konce zivota vyresene :)

[4.] Kdyby 70%, ale uz jsem videl ty suliny na Amazonu prodavat e-knihu draz nez papirovou. Clovek by musel byt na hlavu, aby to koupil. Asi si ze zakaznika delaji srandu.

[7.] Vitej v kapitalismu, kde smyslem existence je kazdeho odrbat. Oni proste vi, ze se najde urcite promile lide, co si to treba ani neporovnaji a koupi to.

[4.] Ale dockame. Ovsem az v dobe, kdy uz o to nebude moc zajem. Treba hudba sla koupit online az v dobe, kdy se zajem lidi preorientoval spise na filmy. A samozrejme pocitej s tim, ze ve state, ktery ma tolik obyvatel jako 1 slusne mesto a vlastni jazyk se toho dockas podstatne dyl. Jinak me osobne by se spise libila nizka cena za kus, neco na zpusob programu pro iOS a Android.

[2] Snad to nenastane, ostatne krome IT hracicek neroste trh skoro nikde, spis se +- udrzuje na stejne urovni. Takovou pracku si taky (normalni) clovek koupi, az se ta stara rozsype. Spis cekam, kdy konecne bude i ceskych e-booku mnohem vic, divny je, ze si nakladatelstvi drzi starsi knihy (ktere uz byly udelany elektronicky) a nepusti je na trh.

[7] a na druhou stranu jsou vydavatelé, kteří bez řečí do papírové knížky hodí i heslo pro stažení e-booku se stejným obsahem a nijak zvlášť neomezují možnosti čtení (žádná vazba na jedno zařízení atd.). To je hodně fér...

[9.] Proto se dnes delaji pracky, ktere nevydrzi 30 let, jako kdysi, ale s bidou 5 a casto jen neco pres zaruku. Doufejme, ze se tim vyrobci ctecek prilis neinspiruji. Dalsi moznosti by skytal upgrade DRM systemu na nekompatibilni s predchozim, samozrejme v zajmu zkvalitneni "user experience", jak se dnes rika i blbym updatum.

[1] - termín z politické ekonomie. Znamená to, že je daná technika (technologie) plně funkční, ale že pro stejnou práci existuje nová a kvalitnější. I dnes můžete porážet stromy pazourkovou sekyrkou, ale musíte se smířit s tím, že to bude trvat 5 - 15 krát déle než ocelovou (dle pokusů archeologů).
[5] - čtu na mobilu, převádím přes TeX do pdf aby bylo čitelné, dá se tak číst i doc (čtu tak třeba hodnocené práce do CKČ)
[8] - buď si najdou na češtinu čas, nebo je vytlačí piráti

[11] Tak tricet let byl rozumny horizont v dobe, kdy pracky byly o hodne kvalitnejsi (u nasich Philco - *stara* Philco - vydrzela pres 28 let). Taky se vyplatilo delat opravy, coz dneska hlavne u levnych pracek smysl nema.

Na druhou stranu maji obecne drazsi pracky podle me dobrou zivotnost. Nase ma >12 let a dostava silene zabrat, zatim jen s jednim problemem, ktery by ale v minulosti stejne nebyl objeven a ta soucastka by vydrzela dele (hint - proudovy chranic :-)

U dnesnich pracek za tretinu prumerne mzdy/polovinu medianu ale asi nelze cekat nejakou extra kvalitu, kor kdyz lidi kupuji i ty typy pracek, ktere maji evidentni k.....a. Typicky priklad - spousta levnych pracek ma ridici jednotku umistenou v dolni casti, prakticky u podlahy. Potom i vlhkost (ktera se u starsich poloautomatickych pracek vybec neresila) dokaze jednotku po par pranich znicit. Je to znama vec a presto lidi takovy smejd koupi...

S DRM mas pravdu, doufejme tedy, ze bude dostatecny tlak, aby se tak nestalo. Kindle a mnohe dalsi ctecky se tvari jako normalni Mass Storage Device, coz je fajn, nacpu si tam legalni obsah i bez "asistence" Amazonu, tak jestli to tak zustane...

Mně vždycky pobaví jak pro mnoho lidí na knize nemá cenu obsah, ale matriál a člověkohodiny potřebné k výrobě jejího výtisku/souboru.

[7][8]: A co cenu počítat i s poštovným? Pokud mám dát půlku ceny knihy navíc za balík (a pak ještě platit DPH), tak se mi ta cena ebooku pořád vyplatí.

[14] a mne zase vždy pobaví, jak jsou pro mnoho lidí důležitější náklady na tvoření,zpracování a výrobnu, něž to co za své peníze získá.
Když si koupím knihu tak tu knihu vlastním(prodej, půjčení, dšdictví,...).
Když si koupím e-knihu mám tak akorát nepřevoditelnou licenci na čtení.A to ještě musím doufat že ji za dvacet let budu mít na čem přečíst(s vyjímkou "sociálního" DRM kterého je i tak po málu, ale to se týká jen možnnosti přečíst, nikoliv vlastnictví).

[8] V socialismu snad lidi nedostávali za svoji práci mzdu?
V socialismu by jste to měl jednodušší. Čtečku by si mohlo koupit jen pár vyvolených v Tuzexu, protože obyčejný občan by si nedej bože mohl stáhnout nějaký zahraniční e-book ve kterém by se mohl dočíst věci, které moc nerezonují s tím, co hlásá strana.

[2],[6] Strach z ukončení výroby je relevantní jen pro noname čtečky. Čtečky jako Amazon Kindle nebo Barnes&Noble nook se vyráběly vždy za nákladové/pod­nákladové ceny, s vidinou zisku z prodeje knih v navázaných obchodech. Takže za předpokladu, že prodej knih poroste, není třeba se bát, že by tihle velcí obchodníci s výrobou čteček přestanou.

[14] Bylo by hezke, kdyby ten obsah cenu mel. Ale on nema - autor dostava jen male procento z koncove ceny. Takze je jedno, jestli jde ten zbytek na material nebo zisk - z pohledu autora to vyjde nastejno.

[9] u pracky je ale rozdil v tom ze temer KAZDA domacnost pracku potrebuje. Rekneme ze 99.5% domacnosti ma alespon jednu pracku. U ctecek je myslim procento domacnosti, kde je alespon jedna ctecka vyrazne nizsi - kdyz bych soudil dle svych znamych a pribuznych, coz je velmi zaujaty vzorek (temer vsichni radi ctou, ctecku si mohou dovolit a dokazou s ni pracovat) - tak to bude tak 5% - takze v cele CR to bude spise neco kolem 1-2%. To je dost velky rozdil. Zvlast kdyz pracku budou lide potrebovat vzdy, zatimco ctecku muze velke mnozstvi lidi nahradit mobilem nebo tabletem

[18] to je trochu jinak - at prodej knih poroste nebo ne, tak ale kdyz je 90% lidi bude cist na tabletech nebo mobilech, ctecky amazon vyrabet nebude

Dotykový display je spíše nevýhoda než výhoda. Mám (nebo spíš měl jsem) Nook a odešla na něm dotyková vrstva a jelikož nemá fyzická tlačítka, tak z něj mám pěkné těžítko.

[12.] Nevim o jakych pokusech jste slysel vy, ale co slysel ja, tak kacet stromy pazourkovou sekerou je naopak rychlejsi a mene namahave, nez ocelovou. Jen je treba urcita zabehova doba, ne se clovek nauci s ni spravne sekat a pak to jde jak po masle. Pazourkova sekera se totiz za pouzivani sama ostri, zatimco ocelova se jen tupi a i cerstve nabrousena neni tak ostra, jak ta pazourkova. Cili kdyz to nekdo umi, tak porazit strom pazourkovou sekerou mozna trva 15 krat dele ve srovnani s motorovou pilou. Pokusy, o kterych jste slysel, byly patrne jedny z tech prvnich, kdy se jeste nikomu nepodarilo prijit na ten spravny figl.

Za 150,- můžu celý rok chodit do knihovny a vybrat si z množství knih. Kdybych si každý týden půjčil jednu, tak je to přečtených 52 knih ještě jednou za cenu 150,-.

Když si koupím čtečku za 1500,- a můžu si tam koupit jednu knížku za 200,- nebo půjčit na tři týdny jednu knížku za 100,- a aby mi to fungovalo, tak si musím ještě platit internet (ano využívám ho i k jiným věcem, ale v knihovně mají internet zdarma :) ), tak to není příliš výhodná nabídka. Ok, do knihovny si musím zajít, použít vlastní nohy, ale přesto jasně vítězí :)

Bylo by reálné podobnou službu zařídit do čteček dejme tomu za 500,- Kč na rok? Vydělávalo by to dost i kdyby to bylo za 300,- za rok? 150,- ? Myslím, že lidi se nebojí číst starší tituly.
Šlo by do této elektronické knihovny "objednávat" knihy na přání? Za jakých podmínek?

Tak to by tedy bylo povídání o situaci v Česku. Ale mě spíš zajímá, jaká je situace u nás na Moravě.

[24] Česko je považováno za alternativu k plnému názvu Česká republika, dokonce to doporučuje norma ČSN EN ISO 3166-1. Jazykově to slovo vůbec nevychází ze slova Čechy, ale český. Takže má výrazně širší platnost než jen pro Čechy.

(Zdroj: ÚJČ)

Kupil som si Amazon Kindle, nejaky zakladny model, a prevazne sa na tom snazim citat IT knihy ale odradzuje ma od toho fakt, ze casto su priklady (teda kod v lubovolnom programovacom jazyku) rozhadzane po nesformatovane tak, aby to bolo citatelne. Napriklad kod sa nezmesti do jedneho riadku a tak presahuje do druheho a vyzera to strasne neprehladne.

Neviem ci je chyba u mna, ci nemam uzky display alebo zle nastaveny font, ale v tovarenskom nastaveni toho Kindlu sa tie knizky casto nedaju citat.

Este dodam, ze som si kupil original elektronicku verziu rovnakej tlacenej knihy ktora je urcena na Kindle z Amazonu.

Podla mna by sa to malo upravit na elektronicku verziu. Teraz sa mi zda ze sa len automaticky tlacena kniha skonvertuje do epubu a to je tak vsetko. Za obsah a za to ze to nie je rozhadzane uz akosi nikto neruci. Mozno sa mylim, neviem.

[27] Možnosti formátování jsou poměrně bohaté a dá se udělat leccos. Ovšem záleží hodně na konkrétním vydavateli, jestli tomu věnuje finanční prostředky a úsilí nebo to prasácky prožene přes OCR a vznikne hnus plný chyb. U beletrie je to nepříjemné, u technických knih je to průšvih bránící v čitelnosti. Čtečky jsou v tom ale nevinně.

[22] Ano, je to informace z archeologické literatury z dob mých studií. Na druhé straně, proč lidstvo přecházelo od pazourku k jiným kamenům (broušené sekery) a posléze k bronzu, kde se ten samoostřící efekt neuplatňuje? Nebo byl už tehdy technologický vývoj stejně iracionální jako v moderní době (viz vítězství PC architektury a dominance Windows, obojí v době svého vítězství jedna z nejméně kvalitních reálně dostupných možností)?

[28] Spíš je problém v tom, že e-bookové formáty jsou vágně definované a plné chyb. Např. od té doby (2012), co astronomický časopis Gliese přešel z pdf na epub jsem ho přestal sledovat, protože nemám zájem luštit chaotické úryvky textu, překrývající se vzájemně a s obrázky. Prostě brzdou rozšíření e-booků je absence bezpečného a "blbuvzdorného" formátu (vyjma zmíněného pdf to ještě vidím na sérii jpg).

[29] Pazourek je krehky, pro neopatrnem zachazeni se ostri zlomi. Sekerou z oceli/bronzi apod je mozne zachazet hodne neopatrne, a maximalne je nutne ji trochu priostrit. Pokud navic omylem pazourkem prasitme do kamene, uplne se znici, kovova sekera bude mit jenom zub, ktery funkci sice trochu zhorsi, ale pouze minimalne. Kovovou sekeru je take mozne pouzivat jako kladivo, pacidlo, nebo klin (velmi dulezite a uzitecne). Dale je kovova sekera snadneji nahraditelna, protoze po rozvoji technologie zpracovani kovu je mozne ji vyrobit temer kdekoliv a ve velkem mnozstvi - tj. po zvladnuti technologie je mozne vyrabet kovove sekerky "jako na bezicim pasu". Naproti tomu nalezist pazourku je malo a jejich opracovavani je velmi narocne jak casove, tak z hlediska zkusenosti a schopnosti vyrobce.
Navic nepovedene kovove vyrobky je mozne znovu roztavit a "opravit" (nebo jenom vyklepat) - rozbity pazourkovy nastroj se opravit neda.

Kovove nastroje jsou proste radove praktictejsi nez pazourkove, protoze maji celou radu vlastnosti, ktere jsou lepsi, kdezto pazourek je pouze ostrejsi a odolnejsi ke korozi.

Srovnani s vitezstvim "objektivne horsich technologii" (ehm) v moderni dobe je uplne mimo.

[23] virtualni knihovnu si dokazu predstavit. Ale to porovnani nebylo moc fer - porovnavat komercne vydavane knizky s dotovanymi knihovnami... :)

[25] Po pravdě jsem se neptal na to, co pro koho znamená "Česko", když to vidím jinak. Ale když je jakákoli věta otázkou, tak přidám nějaké doplňující informace jiného odborníka k tomu, na co jsem se neptal.

Na Moravě "raději" důsledně užívají pojem ČR, aby se "za každou cenu" vyhnuli slovu se základem "český" (ať již ve významu podstatného nebo přídavného jména). (Poznámka 1: mně slovo český vyhovuje) Zapomínají však, že všichni mluvíme (a učíme se) česky! (Poznámka 2: Ano) Nikoliv "moravsky" (nářečím)! J. A. Komenský, byl rodem Moravan, a jazykem Čech, jak sám o sobě psal (tvrdil)!

Ovšem je to problém "akademický", neboť občan ČR ve své podstatě (obecné řeči) prakticky vůbec nemluví o svém státě "pleno titulo"! Řekne: "Jedu na Moravu, nebo jedu do jižních Čech" a pod. (Poznámka 3: Jedu do Slezska)

Ovšem v zahraničí je tomu jinak, zde je relevantní užití geografického označení, např. jednoslovným Tschechien, nebo Czechia etc. (Poznámka 4: hanlivě Tschechei), nechce-li se zdržovat "pejorativním" dvojslovným ("idiotsky" zkracovaným) názvem Czech rep. (sic!) což evokuje "Czechrep" a "žumpu" typu "Banánová republika". Hrubější a otrlejší povahy prý proto používaly už v době, kdy se tak zvané Česko teprve prosazovalo, to znamená v době před patnácti lety, i zkratku "Zas. rap." (Poznámka 5: To je ale výmysl, který ani nemůže být zkomoleninou něčeho existujícího. Ve skutečnosti se už tehdy mluvilo o "Zasraném česku", a mluvčí jinak jemné povahy rozhodně nic nechtěl zkracovat. Pro mě je to negativní a tento hrubý výraz nepoužívám).

Před koupí značky Amazon Kindle silně doporučuji si zjistit jaké formáty podporuje a pak se podívat například na PocketBook.

Formát MOBI je to, čemu se chcete pokud možno vyhnout. Převádět mezi EPUB MOBI vypadá na první pohled jednoduše, ale praxe dopadá jinak (převedené soubory jsou na PC OK, na čtečce se nemusí ani otevřít).
Formát PDF lze pohodlně číst i na čtečce, pokud umí PDF oříznout, popřípadě přeformátovat.

Obrazovka se světlem je vždy lepší než bez něj. Kdo tvrdí, že světlo nepotřebuje, si ho může kdykoliv vypnout (pokud to čtečka umožňuje).

Takže proč možná nechcete Kindle?
1) Jediný opravdu podporovaný a bezproblémový formát je MOBI.
2) PDF reader neumí přeformátování a oříznutí.
3) Pokud má podsvícení, nelze úplně vypnout.
4) Lehce předražený (hlavně v ČR).
5) Neumožňuje přidat další funkcionalitu přidáním dalších programů. V pocketbooku jsou od základu 2 programy na čtení: AdobeViewer + FBReader a lze přidat další například pro podporu komiksů atd.

Jednoduše se nenechte zblbnout marketingovými kecy o "whitepaper" a podobně. To co Vás zajímá je ROZLIŠENÍ obrazovky (pro PDF cokoliv pod 1024x768 je zlé), výskyt TLAČÍTEK a DOTYKOVÉ OBRAZOVKY naráz (hodí se oboje) a PODPORA FORMÁTŮ, ve kterých dokážete sehnat požadovanou četbu.

Patrim mezi lidi, kteri ctou papir. Ctecku v rodine mame, ale nicim me neoslovila. Rad vidim text pred i za sebou, pokud mozno i s obrazky, nekdy nectu "linearne" coz je u ctecky velmi neprakticke. Treba na cteni barevnych komixu je to navic stale nepouzitelne, o knihach kde jsou vyznamnym prvkem ilustrace plati totez. Rozmer displeje na ctece je pro me proste maly, problemy s preformatovanim atd.

[34] ano, na cteni ctyrlistku, nebo slabikare neni ctecka vhodna :)

[35] Naopak. Před třemi lety jsem byl s Martinem Malým na dovolené a on měl několik stovek čtyřlístků v Kindle a vesele si je tam četl. Černobíle, ale zjevně mu to nevadilo.

[11] Jako je Kindle pouhým médiem na prodávání obsahu, jejíž cenu Amazon dotuje, inkoustové tiskárny dotovaným médiem na prodej náplní, tak pračka je vlastně také prostředníkem mezi dodavatelem energie a spotřebitelem. Neměli by nám ČEZ, Veoila, či Procter and Gamble také dotovat pračky? Jak to, že se pračky nerozdávají skoro zadarmo, kde se stala chyba? :-)

[37] chyba se stala mezi Tvou klavesnici a Tvou zidli :) Jde o to, ze pracku kazdy POTREBUJE, protoze prat bez pracky je prakticky nemozne pro lidi co maji praci, deti a nedejboze jeste nejake konicky.

Naproti tomu ctecka je "bonusove" zarizeni, ktere vlastne NIKDO OPRAVDU nepotrebuje. Prestoze je prakticke a sikovne a ja bych moc plakal, kdybych ctecku mit nemohl, muj zivot bez ni by se nijak zasadne nezmenil, pouze bych asi na dovolenou vozil vetsi zavazadlo.

Takze to je duvod, proc se pracky nedotuji - lide si je kupuji (treba na splatky), i kdyz jsou na tom spatne s penezi, protoze pracka je VELMI DULEZITA A TEMER NENAHRADITELNA, takze dotovat ji by byla jen ztrata penez. Naproti tomu lide, kteri na tom jsou spatne s penezi, si ctecku nekoupi, a proto ma cenu ji dotovat, protoze pak je vetsi sance, ze si ji koupi i lide, kteri nemaji penez nazbyt.

(to samozrejme plati po CR, kde neni dost rozsahla sit verejnych pradelen, nebo jako treba v USA, nebo miliony nezamestnanych, kteri radi vyperou vase obleceni za almuznu jako v indii)

[31] Nemyslím si, že to srovnání veřejné knihovny a komerčně vydávaných knih bylo až tak nefér, viz současný stav okolo hudby. Běžná novinka na AudioCD stojí typicky tak ty tři stovky. Zhruba jak ta kniha. U Google Play platím 129Kč měsíčně za přístup k obrovskému hudebnímu archivu, ale jsou i služby, kde to jde "zaplatit" reklamou. Není mi moc jasné, proč by tenhle model nemohl fungovat i u knih.

Nic není fér, jsou to prostě fakta. Konkurence pro čtečky je knihovna - je jedno jestli dotovaná nebo ne. Když chtějí, aby lidi kupovali u nich, tak musí porazit konkurenci.
Jak jsem říkal, nemusím si nutně půjčovat nejnovější knihy, pěkné jsou i ty, které napsali před pěti lety a dřív. A je jich tolik, že je v životě nestihnu všechny přečíst.

[39][40] Ano, to je uz ferove srovnani - vydavatele audio CD (kteri museli jit s cenou razantne dolu a je to dobre) versus komercni sluzby, kde si to clovek predplati. Kdyby neco podobneho bylo pro ctecky, tak bych to asi taky vyuzival. A nebo at to zacnou nabizet i ty verejne knihovny jako v US, ovsem proti jejich prime "konkurenci" proste vydavatel nebude mit sanci, takze ve vysledku zase prodelame my ctenari.

[9][20][38] To je situace specificka jen v urcite skupine zemi. Jsou zeme kde mate tak levne pradelny ze se nevyplati si kupovat dalsi kram do domacnosti. Proste zajdou do laundrymatu a budto si vyperou pradlo tam a nebo rovnou do pradelny.
Prijede pepik z ceska(ja) a divi se ze v byte nema pracku. Pak vyjde za usmevu a uculovani kolegy na ulici a za v prepoctu 20 korun ma v bananistanu pradlo vyprane, vysusene v susicce(jinak tam pradlo neuschne),vonave a hlavne vyzehlene. K tomu nadherny usmev mlade ostrovanky a vypravejte mi o nake pracce.

[33]
Popravdě, z vašich důvodů proč nechtít Kindle má jakous-takous platnost pouze ten druhý.

1) Ty bezproblémové formáty jsou nejméně tři. MOBI, KF8 a TXT.
KF8 není nic jiného než ePub v MOBI kontejneru, tj. převod je ePub->KF8 je triviální - jen výměna "obálky", o žádných problémech při převodu z ePub, které zmiňujete, jsem nikdy neslyšel.

2) Ano, výchozí PDF reader skutečně funkcemi neoplývá.

3) Nasvícení nastavené na nejnižší úroveň má zanedbatelný vliv na spotřebu a při denním světle není vůbec znát.

4) Donedávna byl nejlevnější Kindle za 49 € (cca 1370 Kč) + 113 Kč za přeposlání, což byla naprosto bezkonkurenční cena, které nemohl konkurovat ani Pocket Book Mini.
Dnes je nejlevnější (už dotykový) Kindle o 10 € dražší.
Paperwhite 2 je za 109 € (cca 3050 Kč), což je stále velmi pěkná cena.

5) Minimálně pro Paperwhite 2 platí, že umožňuje přidávat další funkcionalitu, ač tato možnost není oficiálně podporována.
Konkrétně třeba alternativní čtecí aplikace KOReader strčí do kapsy obě aplikace PocketBooku, ať již se bavíme o podpoře formátů nebo o zobrazování PDF (nebo už umí PocketBook přeformátovat i bitmapové PDF?).

Aby nedošlo k omylu, PocketBook považuji za kvalitní čtečky a Kindle rozhodně má své mouchy, ale připadá mi hodně ubohé vyvyšovat je nad konkurenci za pomoci lží a polopravd.
Pokud nevlastníte akcie PocketBooku, nechápu vaši motivaci.

Mě mrzí, že výrobci čteček neaspirovali na metaknowledge - nadznalost. A sice nikdo nevytvořil použitelnou subkulturu sdílení informací NAD legálním/nelegálním obsahem.
A sice, že by každá věta byla indexována, nad ní se vedla diskuze a k ní byly linky na vše možné související.
Prostě sociální komunita produkující jako vedlejší efekt čtení a komentování významný aspekt kolektivní mysli.