Proč u SSD disků používáním klesá výkon

Když ale mám disk s TRIM a OS s podporou TRIM, tak to je zázrak!

Dal jsem za 64GB 6000,- a byl to ten nejlepší kus hardware, jaký jsem kdy koupil

Ja SSD zatim nemam a jako vetsina hlasujicich mi vadi cena.
Chtit takove nekrestanske penize za par giga? To radsi investuju to Seagate a mam za ty same penize 20x vetsi kapacitu.
Za nejlepsi kus HW co jsem kdy koupil povazuju Logitech MX1000 :)

[2] SSD se nekupují (zatím) pro kapacitu, ale pro rychlost. Který pevný disk ti sekvenčně dá 200MB/s (HDD cca 100MB/s na začátku disku) se seekem pod .5 ms? HDD má typicky kolem 8ms, což je 16x více. Nechci říct, že SSD je 32x rychlejší než HDD, ten výpočet by byl složitější. V praxi má SSD náskok jako prase - až tedy na ty mouchy s omezeným počtem přepisů buňky a problémů s jeho řešením.

1,2) Aby se panove nehadali, asi nejlepsi soucasne reseni je SSD na system a k tomu nejaky velky HDD na data.

[3] Souhlasím. Můj příští disk bude SSD i za cenu toho, že by měl mít 32 GB (můj dnešní v ntb má 160). K tomu si koupím miniaturní USB disk externí a budu v klidu. Na běžné věci 32 GB stačí.

V ankete chýba možnosť "Nie, nedôverujem im"...

A za najlepší kus HW čo som kedy kúpil považujem Chicony KB-2923, klávesnicu z roku 94. Aj teraz na nej píšem a slúži stále ako nová. :)

[6] Už nechybí, přidal jsem ji.

Cca před 3/4 rokem jsem si koupil 2X SSD 32GB OCZ VERTEX SERIES TURBO. Disky jsem dal do RAID 0 (na základní desce) nainstaloval Windows 7. Rychlost zápisu přes 200MB/s a čtení přes 280MB/s. Za těch 3/4 roku jsem ty Widle reinstaloval cca 5X a když dám rychlost měření nyní (úplně zaplněný disk, instalace a odinstalace spousty programů a her) tak je rychlost naprosto stejná !!!

pozn.: "Když vemu tydle dva disky a naklikám na operačním systému (win7) co je na jiném disku soft RAID 0, tak rychlost čtení dosahuje až 400MB/s !!!

[1] Musím s tebou naprosto souhlasit. Tyto SSD disky byli ten nejlepší kus HW co jsem kdy pořídil.

[3] SSD se kupují převážně kvůli odolnosti proti otřesům a nízké spotřebě do notebooků. Přístupová doba je vítaný bonus navíc. Sekvenční rychlost čtení už je jen takové nepodstatné komerční lákadlo.

padla tu zmínka o sekvenční rychlost čtení - nepopírá to ale zbytečnost defragmentace?
Já bych řekl, že jo a hodně.

[10] Fragmentace dat je problém ve chvíli, kdy se používají mechanické hlavy. Jejich vystavení chvíli trvá a pokud je třeba při čtení dat lítat nad celou plochou disku, pak je to velmi pomalé. To u SSD nehraje žádnou roli, protože je jedno, v jakém pořadí data od disku chci, dostávám je stejně rychle.

Pokud si jednou pořídíte SSD disk, nechcete jinak. Všichni se shodují, že tento kus hardwaru je za poslení dobu největším přínosem ke zrychlení počítače. Momentálně vlastním http://www.alza.cz/ocz-120gb-ssd-sata-ii-agility-series-d127267.htm
který má teoretický čtení: až 230 MB/s zápis: až 135 MB/s. Výkon jsem na začátku měřil a hodnoty byly z: 195 č: 115. Říkám si "Opět praxe neodpovídá slibovaným údajům, klasika" Avšak po užívání cca. 3 měsíců se snížila rychlost na z: 145 č: 85. Trim podporuje můj OS i hardware. Ćím tedy nastává to zpomalení, jestli díky přepisu nebo kvůli zaplnění SSD. Nyní mám zaplněno 90% místa a testy provádím programem crystal disk mark. Pokud by jste měli návrhy, sem s nimi. Předem děkuji

Z tohoto pohledu je to viditelne absolutne zbytecne, ale je vubec mozne zdefragmentovat SSD disk? Budou si s tim defragmentovaci aplikace umet poradit?

12) Řekl bych že (B)je správnně. Mám SSD podstatně menší a rozdíly před a po uklizení bordelu jsou vskutku výrazné. BTW mám tam EXT3.

[11]: To není až tak zcela pravda. Nevím, jak je čtení implementováno na úrovni driveru (zda skutečně žádá jeden 512KB blok sekorů (nebo každý 512B sektor) či zda je schopen přečíst víc najednou), nicméně mezi driverem disku a filesystem driverem je mezera. Pokud má jeden 100KB soubor 30000 fragmentů, jeho přečtení potrvá (díky velkému množství požadavků na "seek") daleko déle, než přečtení nefragmentovaného souboru. Jen už to není v řádech sekund, ale milisekund.

[15] To je pravda, bude tam větší režie, ale projeví se to řádově menším zpožděním než nutnost přesunout hlavu na druhou stranu plotny. Ty bloky se týkají jen mazání, aby bylo možné zapsat nová data. Načítat i zapisovat (pokud je sektor smazaný) je možné samozřejmě menší části.

SSD disk zdefragmentovat jde....tedy pokud defragmentaci říkáte to co provede defragmentační program. Defragmentace na SSD je bleskurychlá stejně jako běh operačního systému. Už nikdy bych nechtěl mít OS na obyčejným disku, protože nainstalování OS na SSD se mě zrychlil PC jako nikdy před tím. !!!

[11][15][16] NAND Flash je organizovaná po stránkách (typicky 2-8KB). Při čtení jednoho logického 512B sektoru se stejně čte celá stránka a ověřuje ECC. Navíc začátek oddílu obvykle nebývá zarovnaný na velikost stránky, takže čtení jednoho 4KB bloku filesystému může klidně vyžadovat přečtení dvou 8KB stránek z NAND Flash.

moj ssd je starsi, takze TRIM zrejme nebude mat. na rychlosti zatial nic neubral, ale keby zlenivel, stacilo by teda pred instalaciu systemu nejako (pomocou dd) prepisat cely disk jenotkami ??

[6] A klavesnici Olivetti uz jste zkousel? Kdykoliv musim pouzivat jinou, pripada mi, ze psani je desna fuska. Jen je dnes jiz tezke nejakou sehnat ve funkcnim stavu.

[8] "Za těch 3/4 roku jsem ty Widle reinstaloval cca 5X"

Wow!

Nevíte něco o tom, jak to funguje na Mac OS X? Někde jsem četl, že tenhle problém je řešen nějak přímo v systému a že se nespoléhá na TRIM, ale nevím co je na tom pravdy.

Do HW nedělám, ale zeptám se trochu nedůvěřivě: to hlídání, který sektor je "smazaný", dělá opravdu operační systém? Nedělá to řadič nebo něco takového?

[22] Ne, v souborovém systému je přeci zapsáno, který sektor patří ke kterému souboru. Čili je to otázka jádra operačního systému, respektive modulu, který se stará o souborový systém.

(13) defragmentování SSD disku je nejen zbytečné, nýbrž dokonce i velmi nevhodné. Zatímco na HDD je důležité mít data fyzicky pohromadě a neroztříštěná, SSD disk vyžaduje co největší rozložení. Navíc, provedením defragmentace na SSD zbytečně zvyšujete počet zápisů a tedy snižujete životnost hardwaru. SSD tedy nikdy nedefragmentujte,

[23] O tom není sporu, že si OS (FS) pamatuje, které fyzické (logické) sektory využívá který soubor. Je ale fakt, že to, co píšou o TRIM třeba na Wikipedii, dává vysvětlení v blog postu za pravdu. Osobně bych čekal, že si SSD bude držet nějakou bitovou mapu nepoužívaných sektorů a bude si s bloky hospodařit po svém. Že je potřeba kolem SSD z důvodu opotřebovávání bloků dělat podobné tanečky mě přesvědčilo, že tato technologie je dosud docela v plenkách a do SSD se zatím nepohrnu. Každopádně díky za odpověď.

Nárůst výkonu je znát hlavně na notebookách, kde jsou standardní disky velmi pomalé a tvoří tak zdaleka nejužší hrdlo počítače.
Jako vývojář jsem pořídil nejrychlejší 80GB Intel, kde mám OS a projekty, na externím disku pak databáze.

Jinak Windows 7 dělají dokonce tohle:
"Be default, Windows 7 will disable Superfetch, ReadyBoost, as well as boot and application launch prefetching on SSDs with good random read, random write and flush performance."

http://blogs.msdn.com/e7/archive/2009/05/05/support-and-q-a-for-solid-state-drives-and.aspx

[25] Ale ono to tak skutečně je. On SSD disk ví, které bloky jsou nevyužité a sám se rozhoduje, kam zapíše kterou informaci, aby nejlépe ušetřil opotřebení. Ale problém je právě v tom (jak jsem se snažil vysvětlit), že za normálních okolností se nedozví, který blok je nevyužitý z důvodů smazání. To mu musí explicitně systém říct pomocí TRIM.

[27] Já bych ale ideálně čekal, že OS řekne SSD, který *logický sektor* je nevyužitý a SSD to bude mapovat na fyzické sektory a s bloky si hospodařit po svém. To by samozřejmě asi znamenalo, že si bude muset na nějaké fyzické médium muset poznamenat, co kde má, což bude asi největší problém, protože by docházelo k opotřebovávání míst v paměti, kde si ta metadata uchovává. Další možnost je, že by i tato metadata migroval po celém disku a pak by je musel např. hledat při startu...

[26] "Be default, Windows 7 will disable Superfetch, ReadyBoost, as well as boot and application launch prefetching on SSDs"

To by vysvetlovalo zrychleni Widli na SSD disku. Ono kdyz clovek spusti Widle na masine s 1GB a zacne to superfetchovat, az toho musi pres gigabajt odswapowat, tak to docela dost dlouho trva.

Existuji nejake SSD disky pro stare PATA?

[30] Samozřejmě, existují kvůli kompatibilitě se staršími počítači. Bohužel už silně narážejí na úzké hrdlo rozhraní, takže s výkonem to je výrazně horší. Ostatní výhody jsou samozřejmě stejné.

[8] no myslim ze odpoved je v textu ne? Windows 7 a Vase disky se s tim zrejmne umi poprat....

[27] "Já bych ale ideálně čekal, že OS řekne SSD, který *logický sektor* je nevyužitý a SSD to bude mapovat na fyzické sektory a s bloky si hospodařit po svém."

--- Ano, to přesně dělá ten příkaz TRIM.

[30]
SSD PATA existují, ale mají 2.5" notebookové PATA rozhraní, čili si k tomu musíš koupit 2.5" - 3.5" PATA konvertor.

Docela mě překvapilo, že v článku vůbec a v komentářích jen jednou zazněla největší výhoda SSD - odolnost. Když se k tomu přičte to, že nemusí mít standardní tvar a velikost, tak je to ideální "potrava" pro netbooky (navíc s výhodou nižší spotřeby, i když jak jsem četl různé testy, tak u té spotřeby ten rozdíl není tak propastný).

Docela bych byl rád, kdyby moje příští "PC" byl nějaký netbook s ARM procesorem, SSD v kompaktním provedení a veeeelikou baterií (která by mohla využít i ušetřeného místa po klasickém HDD).

- v notebooku mam intel x-25 ssdcko, 80GB, vyssiel na cca 200EUR, druhy disk je na data 320GB
- rychlost prace je radikalne lepsia, mal som linux na sata, aj na ssd, mal som windows na sata, aj na ssd - v oboch kombinaciach ssd jasne vyhrava, neriesim ako vlastne rychlo sa zapisuje, cita, ale to, ze zrychlenie vidim, citim
- cena ma nezaujima, jedna sa o pracovny notebook, zarobi si to na seba, hlavne pokial je cena ssd 15% z ceny notebooku
- co bude o dva-tri roky s ssd diskom ma tiez nezaujima - dnesna doska, procesor, komponenty budu zastarale, bude novy stroj a novy disk

mám v netboku ssd 16gb a jsem s ním nejvíc spokojenej. snížení výkonu jsem nijak nezaznamenal a boot je rychlej i při naprosto plnym disku... cca 25 sec a cca 13 sec při instalaci čistýho ubuntu lucid beta 2

[34] V článku je ve třetím odstavci napsáno "mechanická odolnost". Takže to tam je a určitě to je důležitá výhoda.

Aké to má rozmery taký SSD disk? Keď si to kúpim, kde do PC skrinky to dám? Má to nejaké štandardizované uchytenie? Keď na obrázku vidím ten tvar:
http://img.alza.cz/ImgW.asp?fd=f3&cd=DP990l
tak neviem kam v PC to dať a ako uchytiť.

[38] SSD disk má samozřejmě rozměry, uchycení i konektory běžného disku.

Obávám se, že SSD jsou stále ještě dost drahé. Možná jedině nějaké extra malé, tak do 8 GB by byly konkurence schopné vůči HDD...

30GB 2K4 kč, 64GB 4K Kč. Tam se OS i aplikace vejdou a většinou se jen čte. Data na HDD.

SSD disk umí číst z více čipů současně takže je nejlepší mít data tak jak jdou za sebou postupně na různých čipech SSD. Filesystém tohle ale nedělá, naopak se snaží mít v celku co největší kusy dat. Navíc, jak bylo řečeno, ty seeky něco stojí. Není teda na optimální využití SSD potřeba nějaký specializovaný filesystém?

[39] Dakujem, za odpoved, na obrazkoch tie SSD disky vyzeraju velke ako zapalkova krabicka.

[42] Rozhazování dat po paměti si stejně řeší elektronika disků sama. Jak jsem psal, dělají to i paměťové karty. Když stokrát za sebou přepíšete jeden sektor, nemusí se fyzicky přepsat ani jednou. Zařízení si prostě data napíše jinam a zapamatuje si, že aktuální verze leží na nové pozici. Tím se brání opotřebení nejpoužívanějších částí paměti. Takže systém nemá o fyzickém rozložení dat na disku potuchy. Tohle inteligentní rozhazování po čipech by tak mohl zařizovat firmware SSD. Třeba to tak dělá.

[44] A jak se to chova, kdyz je disk permanentne temer zaplnen - tedy v naprosto beznych podminkach?

2Heron: prepocteno vykonem na cenu a kapacitou na cenu jsou na tom bohuzel vyrazne hur nez pole 16ti prumernych disku.

[45] Tak, jak asi čekáte - blbě. Čím víc dat na disku, tím menší výběr volných bloků k podobným optimalizacím řadič má, proto se doporučuje si nechávat volného místa víc, než u běžných disků, které má každý nacpané daty "až po okraj".

A jinak - např 128 GB SSD disk má výrazně větší kapacitu, než 128 GB, jednak proto, aby u skoro plného disku mohl řadič takto optimalizovat, druhak proto, aby byla rezerva když začnou odcházet paměťové bloky (řadič si zapisuje trochu redundanních informací aby mohl chybu detekovat a menší i opravit, zároveň si označí dané místo paměti jako vadné, a přesune data jinam - a čím větší má rezervu, tím déle to může dělat než na disku uvidíte špatný sektor). Je to taky jeden z důvodů proč jsou enterprise disky drahé - čím větší má být spolehlivost, tím víc místa "navíc" potřebujete, ty spolehlivé mají i půlku místa navíc, zatímco "value" disky skoro nic. Proto jsem slyšel o triku s vytvořením partitiony o cca 20 % menší, než je velikost disku, mělo by to prodloužit životnost levných SSD.

Má k tomu někdo nějaké poznámky z praxe? Vím jen to co jsem se dočetl...

Ještě bych dodal, nebojte se že SSD disk nějak brzo upíšete k smrti. Pokud je těch 10000 zápisů u MLC reálná hodnota, tak mi vychází 109 let (při 20GB denně na 80GB disku.) Ono to může být ve skutečnosti víc GB, pokud ten counter ve SMART ukazuje jen čistá data bez ECC kódů atd. Každopádně i pokud neuděláte žádný tweaky na omezení zápisu(RAMdisky, zarovnání partition, temp na HDD), tak vám disk vydrží až do doby než z něho bude věc pro sběraele. Jinak pokud chcete nějaký SSD disk zničit upsáním, tak vám to u SSD x25-m 80GB bude trvat 3-4 měsíce, než ho upíšete k smrti. Tedy pokud na něj budete nonstop zapisovat jeho plnou rychlostí zápisu 80MB/s.

V anketě mi chybí odpověď: čekám na kompatibilní zařízení. Kdybyste někdo věděl SSD do Dellu XPS 1330, tak sem s ním :-) (myslím mini PCIe, ne klasický 2,5" disk)

Pan Krčmář objevil Ameriku. Navíc je naprosto vedle.

Disky které neumí TRIM přepisujou od začátku. Mají X GB již od začátku alokovaných a dalších N GB v rezervě volných. A ty bloky neustále točí. Výkon tedy neklesá, výkon je stabilní, ale prostě se neustále přepisuje. Tečka.

Samozřejmě lepší je, pokud disk ví, které bloky jsou opravdu prázdné, aby mohl lépe optimalizovat wear leveling. Výkon zlepší i to, že prázdné bloky lze mazat při diskové nečinnosti. Ale SSD disk lze provozovat i bez TRIMu, prostě s těmi parametry, které má.

On totiž může hodně pomoci operační systém, třeba tím, že zápisy provádí na pozadí, ať už swapu, nebo souborů. Zápisy malých bloků tak uživatel vůbec nepocítí. To by ovšem nesměl SSD provozovat na linuxu, že!

"Zápisy malých bloků tak uživatel vůbec nepocítí. To by ovšem nesměl SSD provozovat na linuxu, že!".

Mohli by ste prosim objasnit, co tymto autor myslel?

[51] http://www.linuxinsight.com/proc_sys_vm_dirty_ratio.html

Podívejte se, kolik máte tento parameter běžně nastavený (vm.dirty_ratio). Co vím, tak tam bývá kolem 10%. Stačí tedy aby proces vygeneroval větší množství dirty stránek než 10% paměti a pomalý zápis na SSD disk vám ten komp dokonale výkonově zabije.

A to mluvím jen o cache. Vzhledem k tomu, že linux neumí pre-swapping (kdy se dirty stránky procesů duplikují do swapu v předstihu), tak používat SSD pro swapfile může na linuxu jen sebevrah. Zatímco na "jiných operačních systémech" je to naopak velice skvělá věc díky němuž přiswapování odložených dat není o moc pomalejší než kdyby data ležela v paměti trvale.

"Nejužší hrdlo" se česky řekne nejslabší článek.

[39] SSD disky se vyrábějí v různých velikostech. Některé se vyrábí tak, aby byly rozměrově kompatibilní s 2.5" disky, některé i s 3.5", řada má rozměry menší. A některé z nich vypadají třebas jako půlka krabičky od cigaret. Viz například HP 461201-B21.

Jinak defragmentace u SSD možná je, ale nemá žádný význam. V zásadě ten disk funguje jako RAM. Stejně jako u RAM jsou tam různé časy pro sekvenční čtení a pro náhodný přístup. Jenže SSD disk stejně čte celý blok najednou a ukládá si ho do cache. Toto načtení je provedeno sekvenčním čtením a tudíž maximální rychlostí. A nastavení adresy pro další čtení je provedeno dříve, než se předchozí blok zpracuje. A navíc se bavíme o nanosekundách. To začne být zajímavé až budou přenosové rychlosti v terabajtech za sekundu. Navíc výrobci v tomto nevidí žádnou výhodu, takže současný HW beztak "nefragmentovaný" soubor neumí využít a před každým čtením stejně adresuje znovu.

Zkrátka, dívejte se na SSD jako na RAM, ne jako na klasický harddisk. Napadlo by někoho programovat do Firefoxu defragmentaci dat v RAM? Tak proč to pořád někdo trápí u SSD disků?

a este jeden poznatok k rychlosti ssd: boot windows 7 na ssd (intel x-25 80gb) je cca 2-3 pomalsi nez book linux mint 8 alebo ubuntu beta 10.04 na 320 western digital blue 5400 rpm ...

[55] Mám Windows 7 na SSD a Ubuntu 10.04 na HDD, a že by ubuntu startovalo nějak extra rychleji než Windows 7 se říct nedá. Naopak Windowsy na SSD jsou víceméně hned nahozené po stisku tlačítka power. Ten čas je v sekundách.

(možná to je tím, že na tom SSD mám i swap i hiberfile - nemusím dodávat že dehibernace je ještě rychlejší).

Ubuntu má hrozně dlouhou fázi po naběhnutí jádra přes spuštěním initu, kdy ureadahead načítá těch 100MB - 200MB do cache. Tam se to taky nejvíc zdrží. Je ale fakt, že bez ureadaheadu by ubuntu nabíhal ještě pomaleji. Tohle kvituju jako dobrý krok (už aspoň dohnaly ty XPčka, kde start funguje na podobném principu)

Byla tu zmínka o SWAPu. Jak to vidíte s TEMPem? Vyplatí se to kvůli životnosti dát na klasický HDD(pokud je), nebo to nemá smysl?

[57] Swap i temp - ano. Pokud mluvíme o Windows. U linuxu bych váhal s tmpfs.

Je nutné ale data dávat na klasický HDD. Pokud SSD odejde ať už chybou (jako že to je zatím největší slabina SSD, mě odešel hned ten první po týdnu), nebo opotřebením, operační systém a aplikace lze snadno přeinstalovat.

Data dávat na klasický HDD, nebo možná lépe ještě na Raid. Já osobně používám jen HDD + SVN na serveru, domácí videa a fotky po zpracování ihned pálím na DVD, a zbytek je balast, a hry, což lze obnovit.

[58] U linuxu bych váhal s tmpfs.

tmpfs ??? To neváhej je to pitomost. tmpfs se pseudofilesystem uchovaný v RAM.

[59] No dyť. K čemu je tmp adresář? K tomu, aby obskurní programy mohly k některým věcěm přistupovat jako k souborům, protože obskurdní operační systém neumí vytvořit soubor v paměti. Nic víc. (týká se to jak Windows, tak Linuxu)

Proto mountuju /tmp na tmpfs a ten stejně drív skončí ve swapu.

500GB+500GB+6­40GB+1000GB+1000GB to je moje disková kapacita a v současné době hlavně čekám až spadnou ceny SSD. Osobně plánuju SSD 500GB (pokud teda někdy vyjde za rozumnou cenu +-4roky čekání) ach jo :-/

samozrejme jsou disky a disky. i ja mam osobni zkusenost s neznackovym HDD (tedy SSD) na kterem mam naistalovany OS. Po roce pouzivani vsak zacal problem s bootovanim (win xp) a po par pokusech o zachranu a napravu na me zacala vyskakovat BSoD. Netbook nema mechaniku, takze zatim jsem nebyl schopen nabootovat system jinak, ale stejne neverim, ze comp rozchodim. PC vcelku vyuzivan a kdyz vezmu v potaz velmi nizkou kapacitu disku / cena netbooku, predpokladam, ze je proste vycerpane "mnozstvi zapisu", ktere tato technologie umoznuje. Jinak velke plus za hlucnost (pardon, tedy tichost chodu), rychlost (tedy pristupova doba) a celkovou spotrebu energie (az anorekticky chod PC). Velke minus za zivotnost. Rozhodne by me tato zkusenost neprimela ke koupi ani znackoveho disku (vzhledem k cene) a vyuziti pro OS (vzhledem ke spolehlivosti a moznosti obnove / v porovnani s HDD)!