Z androidího dna na samotný vrchol

Před rokem a půl jsem se dostal k mobilnímu telefonu vybavenému operačním systémem Google Android. Prováděl jsem s ním psí kusy, celý ho softwarově upravil a byl jsem s ním velmi spokojený. I když to byl ten (v té době) nejlevnější stroj tohoto typu, vyhovoval mi. Jenže znáte to -  něco se zvrtne jinak a rázem změníte názor.

Mobilní telefon se jmenoval HTC Tatoo a úprava spočívala v rootnutí a nahrání ROM CyanogenMod 7. Z relativně pomalého telefonu se stal nabušenější stroj, který se neztratí. Se zájmem jsem si také přečetl článek Petra Krčmáře o jeho telefonu ZTE Blade. Zařadil jsem si tento telefon do svého portfolia pro budoucí telefon. Vše se ovšem vyvinulo úplně jinak, než jsem původně předpokládal. Dostal jsem se k telefonu od Samsungu.

Konkrétně se jedná o telefon Samsung Galaxy S II, který je v tuto chvíli u Samsungu považován za vlajkovou loď (a patrně i jinde). To, co znamená iPhone pro chytré telefony, to znamená S II ve světe Androidů. A funguje zde jeden psychologický moment – z horšího na lepší se vždycky přechází bezbolestně a málokdy se vám chce zpět. A to poznáte až poté, co přejdete. Do této chvíle jsem si říkal, že mám HTC Tattoo, které mi vyhovuje a nijak mne nebrzdí v „rozletu“. Jenže to jsem nevěděl to, co vím teď. I nadále si myslím, že Tattoo je hodně dobrý telefon (po úpravách), ale S II bez úprav je o mnoho délek před ním. Pohledem do ceníku však zjistíme, že i cenově je každý samozřejmě jinde a to dost podstatně.

V následujícím textu najdete mé postřehy k tomu, co mne překvapilo ve srovnání obou telefonů a co je stejné. Nepůjde o podrobnou recenzi, spíše se zaměřím na mé osobní poznatky.

HTC vs Samsung

Základem pro mou práci je bezproblémové připojení telefonu k PC a synchronizace Outlooku s telefonem (kontakty, kalendář, poznámky a spol.) V případě HTC byl dodáván software nazvaný HTC Sync, který je funkční pod Windows. Po jeho instalaci systém telefon viděl a dokázal s ním pracovat na úrovni synchronizace s Outlookem. Samsung vyvíjí software nazvaný Kies a na jeho adresu jsem slyšel a četl mnoho komentářů. Nainstaloval jsem si do PC Kies, připojil telefon a to bylo vše. Synchronizace s Outlookem (ve verzi 2010) neprobíhá. Čtením v diskuzních fórech jsem zjistil, že je nutno dělat různé kejkle a že někomu to chodí, většině spíše ne. Takže z tohoto pohledu se Kies jeví jako nepoužitelný.

Do hry vstupuje projekt „třetí strany“ nazvaný MyPhoneExplorer. To je software původně vyvíjený pro Sony-Ericsson, který se s příchodem modelu Xperia rozšířil o správu telefonů pod Androidem. Oba telefony jdou pod Windows s MPE propojit a spravovat. Synchornizují se i s Outlookem, takže je to plnohodnotná náhrada za Kies i HTC Sync. Pod Wine v Linuxu se dá taktéž spustit. Pokud jsem dobře srovnával, je MPE na funkce podstatně bohatší.

Navíc má Tattoo v Linuxu u mne trochu problém. Mám distribuci Mageia 1.0 a v ní pod Wine spuštěný MPE. Po připojení systém HTC nevidí, funguje pouze v módu Mass storage. K MPE pod Linuxem jsem dokázal Tatoo připojit jen pomocí Wi-Fi. S kabelem jsem měl smůlu. S II nemá pod Linuxem žádný problém. MPE funguje jak při připojení kabelm, tak i při připojení přes Wi-Fi. Matně si jen vybavuju, že na vině je HTC. Proto lze MPE v Linuxu doporučit pro připojení S II a správa funguje na 100%. Něco jsem o tom už sepsal zde.

Podpora alternativních ROM

Své Tattoo jsem opravdu hodně „vytunil“ a výchozí ROM od HTC šla po nějaké době pryč (proč také ne, když výrobce skončil u verze 1.6). CyanogenMod 7 má nyní podporu i pro S II, takže časem se na ní podívá také. Co jsem zatím studoval, je root o trochu jednodušší než u Tattoo. Zatím mne prostředí od Samsungu moc neomezuje, změnu provedu až ve chvíli, kdy se mi omrzí verze 2.3.3 a budu chtít něco novějšího (pokud to nebude oficiální podpora nabízet). CG7 jede na Androidu 2.3.5.

Před pár dny se také objevil CyanogenMod verze 7.1, ten přináší poslední Android 2.3.7 a některá vylepšení. Praktické zkušenosti popisuje Petr Krčmář na jeho telefonu ZTE Blade. Jak je na tom SII zatím nevím. Povedlo se mi provést root, ale už ne instalaci ClockWork modu pro recovery. Později jsem našel informaci, že se to řeší speciální verzí kernelu s integrovanou podporou CWM.

Celková pohodlnost ovládání

Jestliže jsem si u HTC nestěžoval na rychlost tak s novým Samsungem vidím, že jsem asi měl. Vše je tam bleskurychlé. Začíná to už jen spuštěním Marketu a všeobecně při navazování spojení různými aplikacemi. Navíc displej reaguje na dotek poněkud přesněji. Co mi vyloženě vadí, je celková absence „zbytečných“ hardwarových tlačítek. S II má tlačítko Home, hlasitost (2 polohy) a hlavní vypínač. Pak ještě fungují dvě tlačítka a to menu a Zpět. Tattoo oproti tomu mělo ještě tlačítka pro přijmutí a ukončení hovoru, vyhledávání a čtyřsměrový kurzor. Trochu nezvykle tak na S II působí fakt, že pro přijetí hovoru musíte „šoupnout“ prstem po obrazovce. Někdo by možná postrádal tlačítko pro hledání, ale lze jej nahradit dlouhým stiskem Menu.

Obecně lze u mne říci, že jsem Tattoo ovládal „polodotykově“ neboť jsem často využíval HW tlačítka neb to bylo rychlejší než to lovit na dotykovém displeji. Samsung je v tomhle přesnější a tak se displeje dotýkáte více. Myslím si, že je to jen otázka času, kdy si zvyknete. Ale na druhou stranu takové vytočení člověka ze seznamu bylo u Tattoo jednodušší. Když už jste ho našli, stačilo stisknout zelené tlačítko a už vás telefon spojoval. Zde musíte rozkliknout kontakt a v něm vybrat zelené tlačítko. To jsou drobnosti, ale přece jenom. Trochu nezvyklé je i spouštěcí tlačítko z boku, zamknutí displeje se provádí krátkým stiskem, takže to chce trochu cviku v tom, ho najít a použít.

Displej a celková velikost přístroje

První, co jsem zaznamenal, byl diametrální rozdíl v displeji. Tattoo má k dispozici 2,8" displej v rozlišení 240 × 320 a byl jedním z prvních, který měl tzv. QVGA rozlišení, což znamenalo pro vývojáře aplikací začít uvažovat při vývoji „dynamicky“, ne staticky. Dodnes narazíte na to, že některé aplikace si s malým rozlišením neporadí. Samsung přináší 4,3" displeje a k tomu rozlišení 480 × 800 bodů. Displej je typu Super AMOLED Plus. Původně jsem si myslel, že je to něco jako sprosté slovo, ale v přímém porovnání musím potvrdit, že je to opravdu neporovnatelné. Když trochu vysvitlo sluníčko, musel jsem u Tattoo zvýšit jas na maximum a i tak jsem nebyl schopen zajistit nějakou zářivější čitelnost. Oproti tomu S II nemá problém ani na přímém slunečním světle. Jasně, čitelnost je trochu slabší, než za normálního stavu, ale s Tattoo se to nedá srovnat. Navíc to rozlišení přináší do vašich rukou opravdu veliký obraz. Brouzdání po internetu je hodně srovnatelné se čtením na počítači. U Tattoo to šlo také dobře, ale S II prostě vypadá lépe. Čtení elektronických knih je docela zážitkem – displej je rozumně veliký.

Daní za toto jsou vnější rozměry přístrojů. Tattoo bez problémů schováte do dlaně, S II vám z ruky čouhá a to řádně. To je má největší výtka – voláte s cihlou. Pokud vezmeme rozměry 106 × 55 × 14 mm proti 125 × 66 × 8,5 mm tak vidíte, že S II je o dva centimetry vyšší, o jeden širší, ale o více než 5 milimetrů užší.  To je také nejčastější zmínka lidí, kteří jej vidí – „Jé, ten je ale teňoučký!“ Ale i tak, při správném úchopu, můžete telefon ovládat jednou rukou a palcem dosáhnete na celou plochu displeje. Není to tak pohodlné jako u Tattoo.

Přechod z telefonu na telefon a Google

Při přechodu z jednoho telefonu na jiný model, nastává někdy chvíle, kdy trnete, co všechno vlastně budete schopni do nového ze starého převést. I já jsem se nad tím zamýšlel a zjistil jsem několik docela zajímavých věcí :

– protože jsou oba telefony vybaveny Androidem, je to jednodušší

– pokud telefon synchronizujete se svým Google účtem, jedná se prakticky jen o spuštění nového telefonu a nastavení přihlašovacích údajů ke Google účtu do nového telefonu. Natečou vám tam kontakty, schůzky a z marketu se pak dají stáhnout všechny aplikace. vVlkou výhodu vidím v tom, že všechny placené aplikace jsou vám k dispozici i na novém telefonu. Ty, které používám já (za celkem asi 50 USD) prostě nemusím kupovat znovu. Měl jsem podezření, že to bude fungovat na IMEI telefonu, ale aplikace jsou vázány na Google účet. Je to drobnost a potěší to. Znamená to, že jisté aplikace máte zaplacené „doživotně“ a to ve smyslu tom, že pokud existuje onen Google účet, existují i ony aplikace. Samozřejmě, pokud nenarazíte na nějaké HW nekompatibility

– pokud starý telefon nesynchronizujete s Google účtem (kontakty a schůzky), je i tak možné použít aplikaci My Phone Explorer a provést zálohu, kterou následně „obnovíte“ do telefonu nového. Funguje to velmi dobře. MPE funguje i v Linuxu a to pod Wine. Je to doporučováno samotným autorem.

Příslušenství

To je bohužel kapitola sama pro sebe. Tatoo mělo jako univerzální propojovací/napájecí konektor typu Mini USB. I nabíječka k navigaci, kterou mám, je také Mini USB. S příchodem nového telefonu musím vše změnit na Micro USB. Je dodávána nabíječka i datový kabel a musím s sebou tahat vše originální nebo ještě dokoupit jednu sadu kabelů a nabíječek (např. do auta)

Z logických důvodů musím „upgradovat“ i pouzdro a pro S II se v mém oblíbeném provedení „za opasek, horizontálně“  shání trochu hůře, nemluvě o tom, že moc pouzder na výběr není (tj. s nějakou dírou na vyvedený konektor ke sluchátkám apod.) Přiznám se, že moc času jsem tomu nevěnoval a tvrdě po tom nešel, ale pouzdro mám. Nepoužívám žádné fólie na displej, radši telefon nosím v pouzdře. S Hands-free do auta není problém, mám BT model a s tím telefon funguje bez problémů. Taktéž i dodávaná sluchátka či má Koss UR/29 fungují bez problémů.

Baterie

Přiznám se, že při čtení recenzí jsem se baterie dost obával. Nakonec jsem zjistil, že je to stejné jako u Tattoo. Při mém modelu používání (telefonování, synchronizace, update přes Wi-Fi) mi v podstatě vydrží úplně stejně tj. cca dva dny. Ráno prvního dne jej sundám z nabíječky a druhý den večer po práci jej na nabíječku píchnu zase. Jistě, dokážu jej vyždímat dříve (to víte řízení závodní automobilové stáje dá zabrat a hrát tuto cca 8 hodin není problém, recenzi připravím později), ale to je plánované dopředu, takže vím, do čeho jdu.

Nelogičnosti

Narazil jsem na pár bot, které mohou být nepříjemné. Je příjemné, že pokud chcete v S II vyměnit SIM, nemusíte pod baterku. SIM slot je přístupný po odkrytí zadního krytu. Co je horší, je přístup ke slotu s paměťovou kartou. Ten je schovaný pod baterkou. Shrňme si to – pokud častěji měníte SD karty v telefonu, musíte telefon vždy vypnout. To mi přijde v porovnání s Tattoo jako úlet. I když start telefonu je docela rychlý – od zmáčknutí spouštěcího tlačítka k možnosti zadání PIN pro SIM kartu je to cca 18 sekund. U Tattoo to bylo více než minuta, spíše minuta a půl. Celkově mi koncept skryté SD karty přijde špatný, rád bych to prohodil tj. SIM pod baterii a slot volně přístupný.

Další nepříjemnost také souvisí s SD kartou a s její přítomností v systému. V Tattoo byla karta dostupná jako /mnt/sdcard a takto s ní počítaly i aplikace. V S II je velká interní paměť (celkem 16 GB, uživateli je k dispozici 11,50 GB), kam primárně aplikace ukládají svá data apod. Pokud přesouváte kartu z telefonu do telefonu (jako v mém případě) a přeberete nastavení aplikací, některé nebudou fungovat. Chvíli jsem zkoumal proč a přišel jsem na to, že SD karta je v systému vidět jako /mnt/sdcard/external_sd. Problémy jsem tak zaznamenal u čtečky e-booku, která hledala knihovnu v /mnt/sdcard a taktéž u MP3 přehrávače. Navíc nektěré programy provádějí zálohování parametrů na SD kartu a nedokázaly najít správnou složku či zálohu pro obnovu. Chce to trochu laborování.

Dobře není ani to, že S II nedisponuje žádnými stavovými LED diodami. Když vám někdo volá, žádná LED nebliká, musíte telefon probudit a pak vidíte ikonu o zmeškaném hovoru ve stavové liště. Taktéž se mi několikrát stalo, že jsem si při držení telefonu překryl prsty mikrofon na spodní straně telefonu (pod displejem) a druhá strana mne neslyšela.

SW výbava

Zatímco HTC bylo na integrovaný software vcelku skoupé, Samsung dodává telefon s aplikací Polaris Office, která je editorem a prohlížečem MS formátů a poměrně často jej využívám. Navíc je k dispozici i Samsun AppStore, kde najdete ještě některé (jinde placené) aplikace zdarma.

Jako Launcher je použita aplikace TouchWiz, což je obdoba HTC Sense. Myslím si, že TW je o dost lepší než Sense, přesto používám ADW EX. Možnosti úprav a nastavení UI mi přijdou lepší a konfigurovatelnější. Navíc i CG7 má integrován právě ADW, odtud pochází má láska k němu.

Na Marketu je teď o dost více aplikací, které můžu na S II použít. Zkusil jsem i nějakou hru. Hodně kvalitní mi přijde Asphalt 6 HD (závody aut, auto řídíte nakláněním telefonu). Já ale moc nehraju.Docela špičková je navigace Sygic, displej těchto rozměrů ji docela sluší. A za 30 EUR na doživotí, o tom se dá uvažovat.

Fotoaparát a video

Jsem poměrně radikální zastánce hesla, že na focení jen foťák a fotoaparátu v mobilu moc význam nepřikládám. U HTC Tattoo to byla dost tragédie, S II je na tom o dost lépe, ale já jsem si svůj přístroj už vybral. K dispozici je přisvětlovací dioda a tak má aspoň člověk jistotu, že z fotek něco bude.

S II umí i video, ale nezkoušel jsem ho nijak intenzivně, nicméně mám pocit, že video bude použitelnější než fotky (ve srovnání mobil/foťák vs mobil/kamera). Telefon má také dvě čočky (přední a zadní), proto se přímo nabízí využití videohovorů. Zkoušel jsem Skype a tam to jelo.

Protože se oba modely od sebe docela dost liší, nelze provést kvalifikované srovnání. Osobně mi přijde implementování těchto věcí do mobilu trochu jako zbytečnost, ale je to věc názoru. Když vidím na dovolené, kolik lidí kolem mne fotí jen a pouze na mobil…

Prestiž

Smím-li soudit, tak ve svém okolí pozoruji s S II více reakcí na to, co za přístroj to používám. Hodně lidí si všimne, že máte něco, co zase tak často nevidí. Hodně rychle však pronášejí větu o tom, že to je ten telefon pro znalce a pro normální lidi je to moc složité. To se mi s Tattoo nikdy nestalo. Asi to budou ty rozměry. Můžu-li soudit z pozorování – má žena na telefonu brouzdá na internetu a spouští různé aplikace celkem bez problémů (třeba Angry Birds Rio). Dcery se rády dívají na pohádky na YouTube (to když je potřebuji zabavit třeba v MHD).

Závěr

Oba telefony mají něco do sebe. Pokud se budeme bavit o pracovním nástroji, se Samsungem si „popracujete“ lépe. Ale určitě nemá smysl si jej pořizovat tehdy, pokud chcete jen volat. Umí spoustu věcí kolem a byl by hřích nepoužívat je. největší pachuť a rozpor ve mě zůstává z toho, jak je telefon veliký. Jako telefon je to už moc velké. Zároveň docela dobře plní má očekávání co se dalších funkcí týče. Reklamní slogan o tom, že se nemáte omezovat je docela pravdivý.