Jak jsem potřeboval mobilní telefon

Jako člověk pohybující se ve světě IT mám rád technická „udělátka“ se zajímavými vlastnostmi, rád se na ně podívám, prozkoumám atd. Ale nějak úplně neřeším svůj mobilní telefon. Například do května jsem spokojeně po několik let používal Nokii E50, která však odešla do věčných lovišť. Nastalo období hledání, co za ni jako náhradu.Měl jsem možnost výběru. Logicky se nabízeli nástupci v podobě E51/E52. Ve zkratce – jedná se o typické manažerské telefony s decentním vzhledem a funkcemi, které se u pracovního telefonu očekávají. Telefon je pro mne pracovní nástroj, protože kupodivu s telefonem volám a píšu z něj SMS. Taky jej synchronizuji proti firemnímu serveru s poštou a kalendářem. Dalším podstatným druhem využití je čtení elektronických knih. Ano, displej je malý, elektronická kniha má své mouchy, ale nějak jsem si zvykl a svého zvyku už se nehodlám vzdát. Je v nich Symbian, takže jsem zkoušel i nějaké lehoučké programování, ale to spíše jen tak, ze zvyku. Nic nefotím, MP3 neposlouchám na mobilu a bez internetu se obejdu.

Za svou profesní kariéru jsem také prošel několika pracovními PDA – od HP iPAQ 2210, přes Dell Axim X51 až po Fujitsu – Siemens Pocket Loox C550. Všechny jsem používal hlavně jako referenční stroje pro podporu kolegů v terénu, kteří na nich provozovali náš firemní prodejní systém. Stroje byly vybaveny různými verzemi Windows Mobile a co se týká přizpůsobitelnosti, tak to nemělo chybu. Leccos šlo upravit/hacknout či dohrát. Ale nevolalo se z nich.

Mluvím o tom hlavně proto, protože za ty roky mi PDA přirostla k srdci, ale nákup opravdového smartphonu jsem nějak nechtěl řešit. Ale při studování ceníku nových telefonů od operátora jsem na ně narazil. Dalo by se tak vyřešit telefonování i PDA a tato kombinace mi přijde ještě celkem dobře obhajitelná. Do iPhonu se mi nechce, Blackberry mi přijde opravdu  jednoúčelové a dobře vyvážené, ale hodně pracovní. Ve firmě je plně podporováno, takže i tudy vede cesta.

A pak mi spočinul zrak v sekci telefonů s OS Android. Jo, Google. A jeho provázanost na internet, potažmo Google služby. Čím více jsem nad tím uvažoval, tím více se mi chtělo jednoho androida adoptovat. Nakouknul jsem i do posledního sloupce a tím byla cena. Zkusím nějakého androida za pár korun i když se mi v hlavě rozsvítila kontrolka s tím, že ceny jdou do řádu tisíců či desetitisíců. Bylo to však nakonec ještě méně než pár korun – přesněji operátor přišel s cenou 1 Kč. A tak jsem do toho šel. O Androidu poslední dobou čtu poměrně dost. Tohle zařízení prostě bude umět telefonovat a jestli bude mít i nějaké funkce navíc, můžu je také začít používat.

Po asi 14 dnech mi na stole přistál (v té době) nejlevnější telefon s Androidem od HTC. Kdo modelovou řadu zná ví, že mám model HTC Tattoo. Do ustálených vod chytrých telefonů s OS Android přišel s nižší cenou, která samozřejmě pravověrným není po chuti. Znamená to totiž, že se někde muselo šetřit. A to v dosti viditelné části – v displeji. Má nižší rozlišení (320 × 240, oproti standardnímu 480 × 320) a  horší dotykovou vrstvu (rezistivní místo kapacitní). Navíc má i méně paměti. Jenže tím už pak rozdíly končí. Další výbava je už srovnatelná (třeba i s milionkrát zmiňovaným iPhonem) – GPS, kompas, Wi-Fi/BT, slot pro microSD HC karty, fotoaparát či 3,5mm jack na sluchátka.

Logicky jsem hledání svého mobilního telefonu zahájil čtením různých recenzí, které nedostatky řádně propírají a kupodivu musím říci, že jich není zase až tak mnoho a i zmiňovaný displej prostě není problém (jak velikost/rozlišení či typ). Asi bych byl první, kdo by křičel, že to nejde používat. Nejvíce jsem byl samozřejmě zvědavý na integrovaný OS. Musím říci, že je celkem parádní, i když pár much by na něm našel. Musím však na úvod říct, že se nejedná o čistý Android, protože HTC své modely vybavuje tzv. Sense UI, což je nadstavba na Android, která přináší vylepšení, jež ve standardu nenajdete. Je to třeba koncept sedmi obrazovek, které si můžete upravit k obrazu svému, několik aplikací a utilit (např. Lidé čili aplikace pro správu kontaktů  nebo velmi dobrá SW klávesnice s prediktivním psaním textu). Někteří uživatelé Sense UI zatracují, jiným se líbí. Já zůstávám neutrální. Sense UI je dobrým počinem, chce to však některé věci trochu vychytat.

Smím-li po zhruba 90 dnech zmínit, co se mi na telefonu líbí, je to :

– kompromis mezi velikostí telefonu a úhlopříčkou jeho displeje, která je prostě přesně akorát

– bezkonkurenční rychlost a odezva OS

– snadné rozšíření a velká nabídka aplikací třetích stran, sedí mi koncept Android Marketu. Jeho implementace je však trochu horší.

– WiFi funkčnost

– zabudovaný GPS modul přináší řadu užitečných úloh k řešení (navigace, sportovní trenéři atd.)

– telefon, který slouží jako telefon

– pocit opravdu mobilního a jednoduchého zařízení pro čtení zpráv/hledání informací na internetu

– displej, na kterém se dobře čtou e-knihy

– univerzální konektor USB mini. Můžu nabíjet nabíječkou od navigace a to jak v autě tak i doma, nemusím se tahat s nabíječkou z práce domů (už aby tohle zavedli jako standard pro mobily), s připojením k PC je to stejně jednoduché

– internet v kapse, konečně zařízení, kde to má opravdu smysl

– hodně velké možnosti v přizpůsobení tj. velké množství aplikací, překopat jde téměř vše včetně krytů, které lze nechat vyrobit i dle vlastního návrhu

– dotykové ovládání je opravdu fajn, neuměl jsem si to představit. Stylus byl nepřekonatelný, ale svých 10 stylusů mám s sebou neustále :)

– dotyková klávesnice s integrovanou T9 (součást Sense UI) je také velmi dobrá

– dobrý přehrávač MP3. Jak jsem z mobilu nikdy moc MP3 neposlouchal, s Tattoo je to jiné. Poslouchám docela často, zvláště v autě. Z jedné strany napojím audio kabel, z druhé strany nabíječku od navigace a už to jede. Docela pravidelně jsem teď o prázdninách jezdil cestu kolem 1,5 hodiny a na to byl mobil k nezaplacení.

– a spousta jiných věcí, které mne teď nenapadly, ale kterými si mne Androidí telefon získal

Mám-li být upřímný, je tady i několik vad, které však zatím pro mne nejsou takovou velkou překážkou. Je to spíše daň tomu, že je Tattoo low-end, i když převážná část z nedostatků není HW rázu, spíše je to koncept integrovaného Androidu.

– když vám někdo zavolá a třeba se nedovolá a vy mu chcete napsat SMS, nejde to udělat jednoduše tj. v Nokii stačilo v seznamu zmeškaných hovorů kliknout a vybrat Odeslat SMS. Android tuto položku nemá. Nejdříve jsem to vzdal se slovy „To opravdu nemyslí vážně?“, pak jsem začal hledat a zjistil, že musíte nejdříve otevřít detaily kontaktu a teprve pak máte položku pro odeslání SMS. Není to úplně intuitivní, vzhledem k tomu, že dosti často se k dodatečným akcím používá tlačítko Menu, kde vyskočí další akce. A v tomto seznamu odeslání SMS není. Poznámka : Miluji diskuze, dostal jsem v ní tip, jak na SMS jedním klikem. Tímto děkuji uživateli limit_false. Takže tento bod již berte s rezervou.

– nebetyčně mne štve to, že jako primární nastavení jsou kontakty tříděny dle jména, nikoliv příjmení. Rada o tom, že po synchronizaci kontaktů s Google účtem se vše srovná se mi nelíbí, opravdu nechci dávat své kontakty online. Změnit to jde, ale musíte do každého kontaktu a tam to ručně změnit. udělat to hromadně nelze.

– Bluetooth funguje jen v módu připojení BT handsfree nebo sluchátek. Pokud chcete přenášet data, máte s Tattoo smůlu. Tohle řeší snad až Android verze 2.2, ale v Tattoo je jen 1.6 a ta to neumí.

– docela mi schází nějaká aplikace typu PC Suite od Nokie, která mi umožnila s telefonem pracovat (posílat SMS, upravovat kontakty napřímo a v podstatě i zálohovat). K telefonu je dodáván HTC Sync, který dokáže synchronizovat s MS Outlookem, což se hodí. Umí jen kontakty a kalendář, zapomeňte na úkoly a poznámky. Dá se sice najít HTC portal a PC Suite, jenže ty fungují jen skrz připojení k Wi-Fi síti, což v práci nemám. BT i kabel nejsou použitelné a to je dost limitující.

– v Linuxu vlastně podpora pro Android vlastně vůbec není. Tedy je – vidíte jej jako mass storage. A tím to vše končí. Zbývá jen Google účet. Aspoň v koutku duše jsem doufal, že k dispozici něco bude, když jsou teda s Androidem bratranci. Je to bída. Na druhou stranu ani podpora ve Windows taky není úplně dokonalá.

– pokud máte telefon ve standardním stavu, na Android marketu najdete jen a pouze aplikace zdarma. Platit za aplikace v Česku není možné, ale není to jen otázka ČR. Častokrát by člověk opravdu nějakou částku investoval, obvyklá cena za aplikaci je od 0,99 do 5 USD, jsou i výjimky. Dle mne to opravdu není mnoho. Dá se to řešit úpravou (není pro každého a můžete při ní přijít o záruku), která placené aplikace zpřístupní. Jedním ze způsobů je i použití SIM karty ze země, která je na seznamu „schválených“ zemí, pro nás asi nejbližší Německo a Rakousko. Vzhledem k tomu, že v těchto zemích však není možné koupit „předplacenky“ anonymně (prodávají se po předložení průkazu totožnosti), je to trochu komplikovanější. Zkuste eBay…

– některé operace nelze jednoduše provádět bez root přístupu (třeba snímání obrazovky), což je trošku zarážející. Řešením je telefon rootnout (ztráta záruky) nebo použít Android SDK, ale je to moloch a používat jej proto, abych mohl sejmout obrazovku aplikace (no ve výsledku je to jen stažení SDK a pak už jen jedna funkce, mluvím o aplikaci, která by fungovala sama v zařízení a snímala třeba na SD kartu)…

– instalaci aplikací nelze v Tattoo provádět na SD kartu – vše se cpe do paměti telefonu. Takže brzy začnete bojovat s místem. Tohle není vlastnost telefonu, ale přímo Android OS. Změnilo se to ve verzi 2.2, ale tento OS není pro Tattoo oficiálně dostupný. Tohle mi přijde jako jedna z nejhloupějších vlastností. Vím, že to je úlitba organizacím starajícím se o autorská práva, protože pak aplikace není možno jednoduše šířit, ale existuje spousta projektů, které jsou „kravských“ rozměrů. Náročnější hry jako např. Need for Speed Shift potřebují více než 100 MB! Ono ostatně i lépe propracované hry spolknou 10 – 20 MB. To některé uživatele může hodně limitovat.

Zajímavé je také sledovat, jak se kolem všech telefonů s OS Android vynořují různé skupiny lidí, které mají touhu/potřebu si dané zařízení upravit k obrazu svému. Těží z toho všichni ať už v podobě přidání nových vlastností telefonů nebo v lepším porozumění HW. Komunita je opravdu široká. Smutné však je, že často výrobci některé vlastnosti svých výrobků potlačují schválně, aby např. levnější model nedisponoval vlastnostmi patřičně dražšího modelu. Ale s tím nic nenaděláme.

Chci však vyjádřit jednu myšlenku – Tattoo je i v neupravené verzi hodně dobrý telefon za relativně málo peněz. Osobně si myslím, že pro vstup do světa telefonů s OS Android je ideální, protože těch kompromisů v něm je relativně málo. Já jsem si platformu Android velmi oblíbil a Tattoo v tom hraje hlavní roli. Na můj vkus by to chtělo ještě nějaké jednoduché prostředí na tvorbu aplikací (snad se blýská na lepší časy skrz aplikaci App Inventor) a pak už to bude plně přizpůsobitelná platforma a v podstatě počítač v ruce…