Hlavní navigace

Proč si pořídit herní konzolu?

16. 10. 2009 14:30 (aktualizováno) Svatopluk Vít

Když jsem psal minulý příspěvek o tom, jak aktualizace herní konzole může dopadnout špatně, objevil se v diskuzi příspěvek, který se ptal na otázku v nadpise tohoto zápisku. Zamyslel jsem se a své důvody uvedu.

Už před dvěma roky jsem se vyznal ze své lásky k Atari a počítačovým hrám a to v sérii článků A za komunistů bylo líp. Je tedy jasné, že k hraní počítačových her mám docela kladný vztah. V druhé polovině devadesátých let jsem pak přešel na plné hraní her na svém PC. Velmi jsem si oblíbil závodní sérii Need for Speed, zvláště pak první čtyři díly série.

Dostal jsem se do začarované spirály. Tím jak se stával herní zážitek dostupnější a výrobci to podchytili, museli jste stále držet krok s dobou. Chtělo to mít stále nejnovější ovladače grafických i zvukových karet, mnoho her požadovalo pro spuštění jen ten nejaktuálnější hardware. Spirála spočívala v tom, že jste byli neustále nuceni něco sledovat a dokupovat. Chceš hrát novou hru? Fajn, ale musíš si koupit nejnovější grafickou kartu, protože ty staré nemají požadovaný výkon. Dá se to hrát, ale s nižšími detaily/rozlišením a o zážitek přicházíte.  takže rozbít prasátko, koupit hardware a už to jede.

Pak přinesete domů CD/DVD, strčíte jej do své mechaniky a než začnete hrát, půl dne počítač nastavujete. Někdo na to prostě nemá nervy/neumí to. Sám jsem asistoval několika „nešťastníkům“, kteří nebyli schopni nějakou hru na svém stroji rozchodit, nemluvě o těch, kteří měli různé kradené/crackované verze, kteréžto rozchodit bylo úplnou černou magií a mučením zároveň. Někdy to takhle však vypadalo i s naprosto legálně pořízenými produkty.

Čím jsem starší, tím je má potřeba hrát na počítači hry limitována. Limitována je hlavně časem, který člověk musí dělit mezi rodinu a práci a koníčky. Den má 24 hodin a pokud nechcete moc šidit spánek, tak toho času prostě moc není a priority jsou jasné. Trávit svůj ušetřený čas tím, že budu stahovat poslední ovladače a aktualizace všeho možného i nemožného abych si ve výsledku půl hodiny hrál mne prostě neláká.

Řešení zde ovšem je. Je to ve výsledku mnohem levnější a časově méně náročné. Tím řešením je samozřejmě herní konzole. Mám vlastní zkušenost s celkem dvěma konzolemi – Gameboy Classic a  Nintendo Wii. Gameboy je z tohoto pohledu srovnání s PC jaksi mimo, ale své kouzlo prostě má. jaké jsou hlavní rozdíly PC ve srovnání s Wii?

  • Pořizovací cena konzole je nesrovnatelně nižší
  • Hry pro PC jsou o pár stokorun levnější, hry na konzoli se také jako na PC dají sehnat v akčních cenách, obvykle je tu opět nějaký rozdíl (novinky na Wii jsou kolem 1200 – 1500 Kč, na PC od cca 800 – 1300), i totální výprodeje na Wii nejsou levnější než 300 Kč, levná edice 5 let starých her na PC jsou i za 99 Kč.
  • Hrát pálené hry na Wii je nemožné bez HW zásahu, na PC se načerno kopíruje celkem běžně. V ČR je to podstatná nevýhoda konzolí obecně oproti PC. Kdo tento fakt ignoruje, v dané problematice se neorientuje.
  • Jednoduchost ovládání konzolí oproti PC. Vezmete CD/DVD, vložíte do mechaniky, počkáte až se načte a už hra jede. Žádné parametry, žádné nastavování. To je vaše úloha při instalaci na PC, konzole nic takového nemá.
  • Z pohledu programátora her se na konzoli nejedná o heterogenní prostředí, nemusíte brát v potaz milión možných i nemožných zařízení.
  • Nevýhodou konzolí je fakt, že drtivá většina her pro ně vytvořených nemá českou lokalizaci, což může některé uživatele odradit – znám mnoho takových, kteří hru zavrhnou, pokud na ně nemluví česky.
  • Konzole má intuitivnější ovládání, tvůrci her si musí vystačit s jedním ovladačem, ze kterého se musí vše jednoduše ovládat.
  • Konzole je obvykle jednoúčelový stroj (pokud neberu v potaz možnost přehrávání CD/DVD/Blu Ray), nepřipojíte se s ní k internetovému účetnictví a nespočítáte si na ní tabulku či nevytisknete dopis babičce.
  • Konkrétně Nintendo Wii se profiluje spíše jednodušší  grafikou, další konkurenti jako je XBOX od Microsoftu či PS3 od Sony však takto vnímáni nejsou. Osobně mi styl grafiky Wii sedí, například Need for Speed Pro Street je pěknou podívanou.
  • Možnosti připojení konzole na internet jsou trochu omezené (nemožnost instalace různých doplňků jako je např. Flash přehrávač), internet se však mnohdy používá k hraní her s více spoluhráči. Toto je vlastnost která PC nechybí a je lépe použitelná (všeobecně)
  • Připojování k TV u konzole může někdo vnímat jako nižší obrazovou kvalitu
  • PC musíte postupem času upgradovat, donutí vás k tomu zvyšující se nároky na HW od tvůrců her
  • Abyste mohli hrát hry na PC, musíte mít nějaké znalosti použitého OS. Pokud je nemáte, máte problém při spouštění „problémových“ her (tj. z pohledu instalovaného HW). Pokud vám spustím počítač s Linuxem a řeknu něco o hrách, začátečník obvykle hru nespustí. Na MS Windows možná ano, nastavení a instalace může být problém. U konzole to neřešíte.

Konzole :

+ pořizovací cena (obvykle kolem 7 – 8 000 Kč)

+ snadnost použití

+ jednoduché ovládání her pomocí intuitivnějších herních ovladačů (např. Wiimote je bomba)

+ žádné nastavování her, vše běží ihned po vybalení z krabice

– obecně trochu dražší hry

– neexistující lokalizace

– složitější „černota“

PC:

+ levnější hry

+ interaktivita s uživatelem v jeho rodném jazyce

– vyšší pořizovací cena, nutnost obměny HW

– než hru nainstalujete a nastavíte, můžete se docela zapotit

– klasické stolní PC není tak snadno přepravovatelné, herní notebooky jsou zase drahé

Teď to vše shrnu – chcete-li rychlou zábavu bez toho, aniž byste se občas museli měnit v počítačové mágy, zvolte konzoli. Máte-li nadupané PC, zvolte PC. Máte-li malé děti, zvolte konzoli. Chcete-li hrát hry ve více hráčích u jednoho zařízení, zvolte konzoli. Chcete-li hrát po internetu, zvolte PC.

U mne vítězí pohodlnost a jednoduchost – mám konzoli.

P.S. : Na konzole se dívám skrz perspektivu Nintendo Wii, moc nemapuju XBOX ani PS3, které jsou v mnoha ohledech ještě dále a herní tituly se objevují současně s těmi na PC. Mezi pravými hráči jsou navíc právě tyto dvě oblíbenější. neznamená to ale, že je Wii k ničemu – já si myslím, že je to naopak. Wii v mnoha ohledech inspirovala zbylé dva. Každopádně při dělání závěrečných analýz to berte v potaz.