Hlavní navigace

Nintendo Wii : Co dodávaný software?

28. 12. 2008 2:04 (aktualizováno) Svatopluk Vít

Po zevrubném ohledání hardwaru se rozepíšu o standardním software obsaženém ve Wii. Ten je v podstatě tvořen tzv. Wii Channels a dle vaší verze i jedna dodávaná hra. Já jsem měl v balíku Wii Sports. A ostatní jej budou mít také. Je to totiž taková vlajková loď Nintenda.

Už jsem několikrát zmiňoval Wii Channels. Je to v podstatě operační systém a jeho jednotlivá oddělení. V základu najdete Disc, Mii a Photo. Pokud vložíte do mechaniky nějaké médium, objeví se v kanálu Disc. Kliknutím na něj pomocí Wii Remote můžete spustit software obsažený na médiu, obvykle hru.

Kanál Mii slouží k tvorbě, úpravě a správě vašich virtuálních identit. Název vychází z podobné jazykové hříčky jako název konzoly – Wii. Přečtete ho totiž [ví], což je shodou náhod stejně jako „we“, což anglicky znamená My. Mii je tedy analogicky slovo „me“, což lze přeložit jako „já“. Proto, abyste mohli ve hrách hrát sami za sebe, je dobré vytvořit si svou postavičku. Už jenom proto, abyste se mohli chlubit svými výsledky ve výsledkových listinách (ne všechny hry Mii podporují, zde je seznam). Pokud si žádnou identitu nevytvoříte, můžete hrát pod nic neříkajícím jménem Guest neboli host. Drtivá většina uživatelů si tedy svou postavičku vytvoří.

Zde přichází na řadu vaše představivost a touha hrát si. Častokrát slýchávám, že grafika Wii Sports je poněkud infantilní a že pravověrnému hráči nic nepřináší (i když existuje spousta herních titulů, které s infantilností nemají co dělat). Lze s tím souhlasit, ale já říkám, že grafika není zase až tak podstatná. Podstatná je hratelnost a zábava. Srovnejte to s 8bity – jejich grafika je dnes velmi zastaralá, ale máme na to milé vzpomínky a vydrželi jsme u toho mnoho hodin.

Mii je vlastně editor vaší Mii postavičky. Můžete si ji vytvořit dle svého a může vaši podobu kopírovat velmi věrně. K dispozici je několik tvarů obličejů, vlasů, obočí, očí, nosu, úst a doplňků jako jsou brýle nebo knírek. Svou postavičku si můžete pojmenovat a nechat ji obléknout do vaší oblíbené barvy. Některé hry pak dokáží implementovat vaši podobu do své grafiky, takže herní postavička pak vypadá velmi podobně jako váš Mii profil. Zkuste to a uvidíte sami.

Poslední kanál je Photo. Obsahuje dvě sekce – práci s fotografiemi z vložené SD karty a práci s fotografiemi na tzv. Wii Message Boardu. Když do příslušného slotu na Wii vložíte SD kartu z vašeho fotoaparátu,objeví se prohlížeč, který vám umožní fotografie (včetně videa, které případně váš digitální fotoaparát vytváří) prohlížet a upravovat. Opravdu velmi rychle se objeví počet nalezených fotografií a případně videí. Důležité upozornění – žádná data na SD kartě nebudou upravena. Kliknete na tlačítko View a začnou se dít věci. Objeví se náhledy všech fotografií. Velikost náhledů lze měnit. Pak už na vás čeká jen možnost spustit Slide Show anóbrž Prezentaci. V rychlém sledu budou postupně zobrazeny všechny fotografie. Máte možnost zvolit si podkladovou hudbu (několik předpřipravených, lze použít i vlastní ve formátu AAC), seřazení fotografií (dle data a času nebo náhodně)  a styl práce s fotografiemi (Dramatic – kamera nad fotografií se jakoby pohybuje, Simple – klasický přechod od obrázku k obrázku a Nostalgic – černobílé fotografie). Pokud se podíváte na jednotlivou fotografii, máte možnost s ní otáčet, zvětšovat ži zmenšovat ji na obrazovce nebo použít tlačítko Fun!, které vám umožní jakousi editaci fotografií. Objeví se před vámi 3 kategorie úprav. První je Mood – v ní můžete fotografií, nastavit barevné hodnoty (Brighten – osm stupňů rozjasnění, Black and White – převod na ČB fotografii, Zap! – negativ a Hard-boiled – převod na dvou barevný obrázek). Druhou kategorií je Doodle, což je možnost do obrázku kreslit a přidávat rádoby vtipné kliparty jako jsou brýle, hvězdy, pusinky nebo srdíčka atd. Poslední kategorií je vytvoření Puzzle. Obrázek je nejprve rozstříhán na 6 dílků a sleduje se čas, který potřebujete na sestavení obrázku. Po úspěšném složení můžete vytvořit Puzzle složitější (6,12,24 nebo 48 dílků). Musím říci, že mne možnost prezentace fotografií na obrazovce televize docela oslovila, je to jednoduché a účelné. Dělal jsem to dříve s využitím DVD přehrávače, ale bylo to děsně pomalé i v případě fotek z dnes již docela podprůměrného 4 MPix modelu. Wii to zvládá na jedničku a už se vyloženě těším na návštěvu, která bude chtít vidět fotky.

Už minule jsem zmiňoval to, že toto jsou základní možnosti konzole Wii v České republice. Pokud provedete malý podfuk (v licenci, kterou potvrzujete jsem však nenašel nic o tom, co se stane, pokud tento „fígl“ použijete) a zadáte jinou zemi (třeba Německo), otevřou se vám k dispozici další kanály. Asi nejzajímavější se jeví kanál Wii Shop. Ještě jsem totiž nezmínil, že pomocí tohoto kanálu můžete nakupovat různé věci a hry do tzv. Virtual Console. Defacto jde vlastně o softwarový emulátor několika platforem vytvořených převážně Nintendem ( NES, SNES, Nintendo 64, Sega Master System, Mega Drive, TurboGrafx, NeoGeo, Commodore 64 a MSX). V současnosti existuje několik stovek her, které si můžete koupit a hrát je na Wii. Pro koncové uživatele to znamená ze strany Nintenda zpětnou kompatibilitu, znalejší vědí jak to je. Pravou hardwarovou kompatibilitu drží Wii jen s GameCube. Za svou osobu bych chtěl podotknout, že pro mne je Virtual Console to nejlepší, co Wii nabízí jako přidanou hodnotu. V seznamu je totiž několik klasických a velmi starých her, které jsme smažili před 20 a více lety na úplně jiných strojích. Zde najdete kompletní seznam her dostupných pro Evropu (je aktualizován, k 26.12.2008 je jich 270). Taková série Donkey Kong či Mario, Space Invaders, Pacman nebo International Karate? A ještě Golden Axe, Earthworm Jim, California Games, Boulder Dash, Nebulus. Až musím zamáčknout slzu. Ano, hry musíte nakupovat, ale jejich cena je velmi přijatelná.

Nákup se provádí pomocí tzv. Wii points.Ty můžete získat nákupem pomocí platební karty přes konzoli nebo v některých prodejnách s počítačovými hrami. Nákup přes konzoli a platební kartu je obvykle výhodnější, protože oficiální cena karty s 2 000 body v Česku je stanovena na 699 Kč, u Nintenda stojí 1 000 bodů 10 Euro (aktuální kurz je 26,30 Kč za Euro tj. stejné množství bodů vyjde na cca 526 Kč). Obvyklá cena za hru je 500 – 1000 bodů, novější tituly jsou pak za 1 500 bodů.

Kanál WiiWare přidává možnost šíření tvorby nezávislých vývojářů, kteří nevytvářejí rozsáhlé hry. Oproti hrám ve Virtual Console jsou vytvořeny výhradně pro Nintendo Wii a využívají jeho potenciál. Seznam her není malý, na nějakou desítku to již vydá. Cena se pohybuje od 500 do 1 500 bodů, obvykle je to 1 000 bodů. Jsou to hry moderní, za příjemnou cenu.

Další kanály již jen telegraficky. Forecast nabízí předpověď počasí pro danou lokalitu zadanou ve Wii. News nabízí aktuální zprávy, Nintendo channel zase nabízí novinky ze světa her a herních konzolí s ukázkami her a trailerů atd. Specifickým kanálem je Mii Contest, který umožňuje poslat vaši postavičku do komunity, která ji může hodnotit. Dále je tu i kanál Everybody Votes, což je kanál s všemožnými výzkumy a anketami. Jejich vyplněním můžete pomoci vylepšovat služby nebo výrobky. Kanál Internet je vlastně internetový prohlížeč (Nintendo si licencovalo Operu), kterým můžete na internet. Do léta letošního roku byl zadarmo, teď stojí 500 bodů (tedy 5 Euro). Je to dobrá investice, výtka však směřuje k tomu, že použitý font ve Wii neobsahuje font s českými písmeny, na českých stránkách tak budete mít problémy s diakritikou a českým obsahem všeobecně. Třeba se to v budoucnu změní. Prohlížeč jsem neaktivoval, je to dle mne v tuto chvíli zbytečné.

Důvody, které vedou Nintendo k tomu, že některé služby nejsou v některých zemích dostupné mi nejsou známy. Každopádně s jejich využíváním může být v Česku problém. Ostatně sami můžete posoudit, jestli vám přidaná hodnota dalších kanálů přijde zajímavá.

Poslední softwarovou záležitostí, kterou zmíním, je softwarový update. Ten je k dispozici vždy, když byl vydán a konzole se po připojení k internetu sama optá, zda chcete aktualizovat systém (lépe řečeno firmware). Funguje to dobře. Navíc je zde i mód WiiConnect24 (opět v ČR oficiálně nedostupný), kdy i po vypnutí konzole zůstává aktivní připojení na internet a konzole si v době klidu stahuje aktualizace a další obsah tak, aby byl k dispozici (třeba zprávy či předpovědi počasí).

Tohle je tedy celkem vyčerpávající popis softwarové části konzole. Původně jsem zde chtěl popsat ještě přikládanou hru Wii Sports, nechám si to však do dalšího dílu. Bude stále o čem psát.

I v tomto díle – mé články o Wii najdete zde.