Hlavní navigace

Wiit, Svatopluk Wiit

27. 12. 2008 13:51 (aktualizováno) Svatopluk Vít

Dospěl jsem do stádia, kdy už nechci udržovat své PC stále v kondici jen kvůli tomu, abych si občas zahrál hru. Rozhodl jsem se vstoupit do světa herních konzolí.Víceméně se přiznám, že mne k tomu donutila jedna killer app – je jím Wii Fit pro konzoli Nintendo Wii.

Před nějakými 20 lety jsem smažil hry na svém Atari 800XE (zážitky s ním najdete v sérii článků zde), pak na PC. Pak jsem měl takovou mezihru v podobě GameBoye (a v šuplíku ho s nějakými hrami najdu i dnes – na dlouhé cesty ideální).Stále více se přikláním k tomu, že pokud svůj čas budu věnovat hraní počítačových her, chci jej opravdu věnovat hraní a ne nastavování. Proto padlo mé vnitřní rozhodnutí – chci herní konzoli.

Sedl jsem k internetu a zjistil, že světu dnes vládne jakási silná trojka – Playstation 3 (nebo 2), XBOX 360 a Nintendo Wii. Začal jsem zkoumat,co a jak a dospěl jsem k celkem jasnému závěru. První dvě konzole jsou typickými zástupci svého druhu a nabízejí převrantou grafiku, zajímavou cenu a vlastnosti. Poslední jmenovaná od Nintenda však přináší jiný zážitek.

Není totiž tak graficky vyvedená jako první dva kandidáti (někteří lidé označují jeho grafiku za příliš dětinskou), ale přináší úžasný herní zážitek. Revoluční je totiž ovladač, nazvaný Wii Remote.  Jedná se o bezdrátový herní ovladač se zabudovaným akcelerometrem, tudíž je možné ovládat hry pomocí pohybu tohoto ovladače. Základní sada konzole je dodávána s hrou Wii Sports, která přináší celkem 5 sportů -  kuželky, box, tenis, baseball a golf. Když hrajete tenis, je pro správné odehrání míčku na obrazovce prostřednictvím ovladače skutečně napodobit pohyb raketou. A stejně je tomu i u dalších her. Hraní pak není tak pasivní, jako u jiných herních konzolí.

Protože se dostavil úspěch při prodeji této herní konzole, rozhodl se výrobce přijít s novinkou, kterou nazval Wii Fit. Jedná se totiž o speciální herní ovladač, který má podobu desky, na které se stojí. Uvnitř jsou čidla, která dokážou zjistit, zda stojíte na desce jednou nebo dvěma končetinami atd. Aktivní pohyb byl přiveden až do vašeho obýváku. Musíte totiž zvednout svůj zadek z pohovky a něco aktivně dělat (to už samozřejmě děláte i s „normálními“ hrami). Nemyslím si, že to nahradí pravidelné chození do posilovny, ale jistý vliv na vaše nadbyteční kila by to mohlo mít. Můžete se totiž nejenom aktivně hýbat při hrách typu hlavičkování či slalom na lyžích, ale navíc se dozvědět i něco o józe. Přiznám se, že právě Wii Fit byl tím, co mne donutilo uvažovat nad tím, zda tuto konzoli zakoupit či ne. A zvítezil kladný názor. Konzoli jsem objednal a Ježíšek ji nadělí jako rodinný dárek.

Když už jsem byl v tom zjišťování co a jak, narazil jsem také na „temnou“ stránku věci. Nintendo Wii totiž podporuje i připojení na internet a to jak přes zabudovanou Wi-Fi kartu tak přes externí LAN USB konektor. Wii umí surfovat po internetu (pomocí Opery! – bohužel od června 2008 jen po zaplacení, ale zase jen 5 Eur), stahovat updaty firmware a navíc využívat rozsáhlý archiv starších her pro jiné Nintendo konzole (např. SNES nebo N64). Tohle byla přesně ta druhá funkce, která mne nahlodala. Jsem totiž fanda starších her, protože prostě patří k mému mládí a tohle je vhodná příležitost, jak si je zahrát. V důsledku jde o to, že se Wii začne chovat jako emulátor daného hardware a je vám umožněno hry hrát. Je nutno říci, že za poplatek, ovšem relativně malý. Vše se děje pomocí speciálních bodů, které můžete získat buď registrací v evropském Nintendo klubu nebo nákupem za peníze. Po přepočtu vás pak hra vyjde na něco více než 100 Kč (jak která samozřejmě).

Abych byl root.cz tematicky bližší, nesmím zapomenout na možnosti provozu jiného než výchozího ovládacího software. Existuje totiž projekt (Wii homebrew), který má za cíl přinést možnost spustit na Wii Linux (o homebrew česky zde a také zde). Zatím funguje spíše jen na papíře, ale pomocí speciálního tzv. kanálu (kanály se ve Wii říká jakémukoliv obsahu, který lze používat), lze provozovat některé hry, které v oficiální verzi nefungují (např. starý dobrý Quake).

Veškeré aktivity tohoto projektu jsou tak trochu na hraně, protože je jasné, že výrobce něco takového vůbec nepodporuje. Celá záležitost s homebrew je možná hlavně díky tomu, že vývojáři objevili chybu ve hře The Legend of Zelda, který způsobí buffer overflow a ELF pak může převzít kontrolu a spustit si co chce (v tomto případě Linux).

Je to ovšem velká bitva, protože s novou verzí firmware pro Wii přijde nemožnost použít zmíněný hack, ale vývojáři vždy vše rychle napraví. Jediné co pak potřebujete pro provoz Homebrew je zmiňovaná hra a aplikace hacku. Nicméně po aplikaci se tak dostanete k takovým věcem jako je ScummVM pro Wii nebo Wii64. Každopádně mne některé neoficiální možnosti celkem překvapily.

Zatím mám se svým Wii jen několika minutovou zkušenost a připíšu něco, až pořádně zapařím, nicméně z toho co jsem si přečetl a co jsem měl možnost si na různých prezentacích a s krátkého otestování si myslím, že je Wii docela výjimečné…

Sdílet