Internet jako informační zdroj. Ale jak moc důvěryhodný?

Momentálně procházím životním obdobím, kdy můj zdravotní stav potřebuje korekci z vnějšku. A internet je možno vnímat jako zdroj informací (asi se mi nechce říct cenných) o tom zákroku, nicméně zdravý rozum bude zapotřebí. Pochopím, že v diskuzích se objeví na dané téma názory pozitivní i negativní a je jen na mě, kam se přidám já. Jenže občas je váš obvyklý psychický stav vykolejen a jste snáze ovlivnitelní (souvisí to se závažností vaší nemoci a v pokročilosti  stadia, ve kterém se nacházíte). A pokud se někdo rozhodne na vás vydělat, je na neštěstí zaděláno. V našich luzích a hájích vás to třeba tak nepřekvapí, západní civilizace ještě není tak úplně imunní.

Má konkrétní zkušenost je taková, že hned poté, co jsem se dozvěděl, že korekce je nutná a že si můžu zvolit, jak moc „kvalitně“ budu chtít dále žít, jsem začal zjišťovat, co a jak. Na co se připravit, jak to vlastně celé probíhá, jaké jsou komplikace, jaká úspěšnost apod. Na druhou stranu se jedná o zákrok rutinní, ne nutně život ohrožující (jistě, každý chirurgický zákrok s sebou nese jistá rizika) a není to přímo akutní.  Máte čas si to rozmyslet, prodiskutovat s odborníky a s rodinou, zvážit pro a proti a udělat rozhodnutí, se kterým budete spokojeni. Na druhou stranu je možná někdy jednodušší, když ten čas nemáte…

A jak tak hloubáte, zabrousíte v myšlenkách i k faktu, jak moc chcete tomu, co si přečtete, věřit. Najdete různá diskuzní fóra a různé názory. Ověřitelnost údajů je prakticky nulová. Z tohoto pohledu asi víru v důvěryhodnost moc nemáte. Spíše jen tak pro ilustraci. Nakonec vám zůstane jen zdroj z rodiny tj. pokud někdo v rodině něco podobného zažil, stává se zdrojem informací číslo jedna. To můj případ není.

Pak vám zůstává lékař – operatér. I tam se můžete pohybovat na tenkém ledě (preferované léky a postupy, „vnucené“ konkrétním výrobcem). Naštěstí se v tomto případě nejedná o nějaký zkrášlovací zákrok, ale o seriózní rekonstrukční operaci. Máte možnost si s tím, který bude zákrok provádět pohovořit a navíc ještě připustit názor dalšího odborníka – specialisty. Ten se přímo na zákroku nepodílí, ale jeho ordinací pak procházejí pacienti, kteří zákrok podstoupili a má možnost objektivního srovnání. Navíc tento specialista není na zákroku nijak zaangažován, proto věříte, že poskytne důvěryhodné informace.

V mnoha případech však nějaký důvěryhodný zdroj nemáte nebo naopak začnete věřit někomu, kdo se později projeví tak, že důvěryhodný není. Obvykle to známe z politiky. Na poli medicínském je to tak trochu zvláštní. Z poslední doby jste možná zaznamenali problematický výzkum omlazování buněk Japonky Obokatové (a možná jde spíše jen o jakési pochybení a neprofesionalitu ve vedení projektu), před nějakou dobou tu však byl už falešný výzkum doktora Hwanga. Tihle výzkumníci „vysávali“ jen příslušné granty, ale jsou i jiní, kteří jdou mezi lidi…

A pak jsou tady lidé, kteří manipulují s lidmi přímo. Můžete si to sami vyzkoušet 28. nebo 29.dubna letošního roku. Jak jsme pochopil, jedná se o megastar tohoto byznysu. Tohle ještě stále nemusí být tak kontroverzní, jak ostatně plyne ze zmiňovaného  článku – účastnící odcházejí dobře naladěni a necítí žádný podfuk.

Citelnější a méně etický však už může být případ Belle Gibsonové. Styl provedení může být vnímán jako promyšlený, přidává však nový prvek – následovnictví. A právě v tom je ten průšvih. Mohlo se totiž stát, že nějaký následovník na základě jejího smyšleného příběhu postupoval stejně i u sebe a zcela zavrhl navržený léčebný postup, který měl jakési „ověřené“ výsledky. V podstatě si tak následovník podřízl větev sám pod sebou. Že se zmiňovaná mladá dáma „napakovala“ a působila jako podvodnice, je spíše už jen okrajovou záležitostí.

Je jasné, že ne vždy (a vlastně nikdy) nemáte dostatek informací o tom, co pozorujete a čeho se účastníte. I zamlčení drobného detailu vám může přinést fatální nevýhodu, o které nebudete vůbec vědět. Když se k tomu dostanu, velmi rád sleduji dokumentární cyklus Mozek v akci. Zde zjistíte, jak velmi snadno ošálit naše smysly a co je nejhorší – nebudete si té manipulace vědomi. Existují i vědecké experimenty, které překvapivě zabírají – redakce serveru technet.cz a jejich varianta tzv. Forerova efektu.

A jak to tak po sobě čtu, stejně vám asi nic jiného nezbude než věřit v sebe a doufat, že se vše podaří k vaší plné spokojenosti. Jistě, je tady ještě náboženství (no v Česku je to poněkud problematické), ale to je kapitola sama pro sebe. Zájemcům doporučuji shlédnout snímek Život Briana a tam zjistíte, že to taky nemusí být tak, jak se to na první pohled jeví.

Internet nemůže být vnímán jako důvěryhodný zdroj informací, spíše jako platforma pro vyjádření (snad) široké palety názorů. Ale pokud se to zhoupne na jednu či druhou stranu, je to vždy extrémní. No schválně, co říkáte na tento kontroverzní názor – reklama na Islám na newyorských autobusech?