Původně jsem to chtěl napsat do zprávičky, ale asi se to nehodí. I přesto je to velmi zajímavé: ačkoliv se Microsoft holedbá, jak se mu krásně Vista prodává, prodejci hardware tvrdí přesný opak.
Ačkoliv Microsoft už Windows XP oficiálně neprodává, stále je možno je koupit u dodavatelů, kteří si stihli udělat zásoby dopředu nebo umožňují předinstalaci na základě licence. Podle Microsoftu se ale stejně Vista prodává rychleji než se kdy prodávala XP.
Prodejci počítačů ale tvrdí pravý opak: podle nich zákazníci stále upřednostňují starší verzi Windows XP, která se prodává podstatně více než Vista. Kde je tedy pravda?
Společnost HP nyní z pozice prodejce vysvětlila, jak Microsoft ke svým číslům přišel: „Od třicátého června už nemůžeme prodávat PC s licencí na XP,“ tvrdí australská markeťačka HP Jane Bardburn.
„Stále ale můžeme prodávat PC s licencemi Vista Business a předinstalovanými XP,“ dodává. Licence Microsoftu totiž umožňuje downgradovat systém na nižší verze.
Podle Bardburn tato kombinace převládá na většině prodávaných PC. Microsoft si proto počítá licence na Vista Business, ale prodejci zákazníkům reálně dodávají Windows XP.
Podle lidí z HP se situace ještě nejméně rok nezmění. Ačkoliv Microsoft hodlá tomuto postupu učinit v lednu 2009 přítrž, HP už jedná o posunu termínu. Windows XP se tedy budou dodávat ještě nějakou dobu.
Microsoft tak pravděpodobně vůbec netuší, kolik počítačů s licencí na Vista se skutečně s tímto systémem prodá. Ačkoliv nemám osobní zkušenosti se systémy Microsoftu, většina uživatelů, které znám, ještě s přechodem váhá a nějak se do něj zřejmě nepohrne.
Znám i řadu firemních uživatelů a adminů z velkých společností a ti svorně tvrdí, že se jim přechod na Vista nevyplatí a zřejmě do něj vůbec nepůjdou. Vypadá to, že s Windows Vista to dopadne podobně jako s Windows Millenium, která Microsoft vydal v roce 2000. Téměř nikdo na ně nepřešel a většina lidí tuto verzi úplně přeskočila a počkala na další.
No nevim, myslim si, ze Microsoft se ohani cisly a statistikami. Skutecnost je tak jak tady v clanku zaznelo. XP system bude prevladat dlouho a pokud se objevy Windows se7en a budou lepsi, ikdyz maji vychazet s Vist :( tak urcite pujdu az do nich. Myslim si a cetl jsem to skoro vsude, ze teprve ted jsou XP vyladene skoro nejlepe a daji se bezproblemove upravovat "nekdy" a uz tolik nepadaji po nekolika vydanych zaplatach. Nevim proc prechazet na system, ktery neni tak vyladen jako XP. Me vsak tato migrace bude cekat ve firme. Kvuli smlouve s microsoftem budeme prechazet v lednu 2009 na VISTY :(
Předevčírem nám bylo dodáno nové PC, samozřejmě s Windows XP.
Ale uvažuju, že další PC do podniku koupím už s Vistama a budu downgradovat. V případě pozdější potřeby se tam nasypou Visty třeba s SP2.
Ve firmě máme jedny Visty na kterých mladý uživatel spokojeně pracuje, druhé na které se starší uživatel chystá a pár Vist na noteboocích. Uživatele notebooku si zvykli - nic jiného jim nezbylo. Někteří (zkušenější) si ale downgrade vynutili.
Jo, ještě jedny Visty na testování námi vyvíjených aplikací.
ME bylo ukončení slepé koleje. MS chtěl už dávno přehodit výhybku na řadu NT, pařani chtěli nástupce W98SE (protože někdo roztroubil, že na W2K hry nejeli - no samozřejmně jeli). Tak se udělalo ME. Srovnání s Vistama mi proto pokulhává. Visty jsou prostě pokračování řady NT a přinášejí přibližně tolik změn, jako mezi NT->2k->XP. Žádné zemětřesení, jede se dál.
Souhlasím s prodejci počítačů. V pátek (a o víkendu) mě přišel NB T61, první co jsem udělal byl downgrade na Xpéčka (mám dualboot kvůli práci) + aktualizace a následovala instalace tučňáka (zjednodušeně popsáno). Dokud to půjde a bude to bezpečné budu se Vistám vyhejbat jak čert kříži.
Elven: Nejsem zastáncem MS, ale Vista mi běží doma poměrně rychle na PC, který podle oficiálních stránek MS nesplňuje HW požadavky (a to včetně aera). Ono to s tou rychlostí není tak hrozné, jak se říká.
V září budu kupovat notebook a je tam předinstalovaná Vista Business. Nevadí mi to, zůstane tam (samozřejmě tam nebude sama - na další partišně se vylíhne Debian). Je to alespoň nový systém a oproti XP je to imho pokrok kupředu (sice je ve Vistách hodně věcí nelogických a přes ruku, ale žádný systém není bez chyb).
Opravdu nevidím důvod, proč na Visty nepřejít. V podstatě je to to samé, jenom to jinak vypadá. U XP podle mě zůstávají jenom neznalí uživatelé, které mate už jenom jiný vzhled systému.
Ja som kupil tiež notebook s predinštalovaným Windows Vista Bussiness a neskôr som nahodil dual boot momentálne s Linux Mint;)No k tej viste ten systém nie je absolutne vyladení aspôň to je môj názor dosť často sa mi stáva že mi zatuhne explorer.exe a tiež pekne papá RAM mám 3GiB a po štarte spapá hneď 1GiB,no aj keď to tým že vista inak spravuje RAM.Neviem ale mne proste vista absolutne nesedí je pomalá a občas nestabilná ale celkovo sa mi ten OS nepáči -> pekný obal hnilé jadro tak by som to definoval.Paradox je to že ešte stále tróni na disku,aj to kvoli tomu že ho použivam ako zachranný OS keď niečo zmrvím v Linuxe:D
openSUSE 11.0 sa mi zda dost dobre, som z toho prijemne prekvapeny a ani som uz neveril ze ma niekedy bude linux schopny uspokojit.. Funguje mi vsetok HW, vela veci je lepsich, nebojim sa virusov a mallware pri surfovani webom ale najlepsi na tom asi je ten pocit ze nemusim vymenit svoj 3rocny PC z ktoreho som uz mal pomaly dojem ze je to pomala sracka (Celeron 2.8GHz, 1GB Ram, Geforce 7600GS AGP 256MB). Nikdo ma nikam netlaci a neznasilnuje a vsetko mi slape pekelne rychlo, je to fajn pocit. Spatne teraz ked na to pozeram tak ma Vista naozaj extremne naroky na HW v porovnani s GNOME ktore mi nabehne a zabera cca 160MB Ram.. Asi sa k Windows nevratim, dufam ze nebudem musiet..
Ta ja visty provozuji uz pomerne dlouho (cca 1rok) a to 64bit variantu a jsem s nimy naprosto spoojen XP uz bych se nevracel - nevidim duvod. U vist se nadavalo na ovladace narocnost to ze zabiraj hodne pameti... ani jeden z techto priznaku jsem nezaznamenal podle me je to povedeny OS a naopak me tesi pritomnost SATA driveru a moznosti odpojovat a pripojovat disky za behu, lepsi sprava pameti. Ovsem pokud bych si mel vybirat OS na notebook tak urcite XP nebo linux - preci jenom maji visty o neco vysi spotrebu
#12
"U vist se nadavalo na ovladace narocnost to ze zabiraj hodne pameti... ani jeden z techto priznaku jsem nezaznamenal"
a o par radku niz
"Ovsem pokud bych si mel vybirat OS na notebook tak urcite XP nebo linux - preci jenom maji visty o neco vysi spotrebu"
zda se mi ze si poradne protirecite. Jinou spotrebu u software nez spotrebu pameti si nedokazu predstavit ;) Takze sice vyvracite mytus, ale sam mu verite.
Visty 64 bit mam od zacatku roku. Musim rict, ze pruzkumnik je zmaknuty. Co se tyka ovladacu hw, nemam problem. Lidi nepochopi UAC, nadavaji na to, ale me to naprosto vyhovuje. Co jsem slychaval a slycham, ze napr. konfigurace site je napicu, tak s tim nesouhlasim. UI je podle mne vypracovany.
jak jsem tohle resil ja najdete v mem blogu,
http://talpa.blog.root.cz/2008/07/06/virtualizace-v-praxi-msi-pr200x/
nevim co bych dal dodal, windows ted opravdu potrebuji jen na testy a napr. na MF3220 od Canonu. Abych upresnil, tisknu a scanuji velmi malo.
Diky tomu mam stale ciste a aktualni windows, protoze se vzdy pracim k defaultnimu snapshotu, jinak bych se z Windowsu zblaznil. Doporucuji to i ostatnim co laboruji s windows vista a xp. Samotny system uz davno pro beznou tvrdou praci neni, zanasi se ruznymi activex prvky a jinym spyware smetim, bohuzel
Já osobně nevidím důvod, proč by člověk měl přecházet z XP na Vistu. XP jsou typicky provozované na starém HW, stroj na XP funguje bez problémů, a není důvod platit za další licenci. Naopak je zcela nesmyslné na nový stroj dávat XP.
[22] Á, pán je expert. "Activex prvky a jine spyware smeti", to fakt pobaví. Víte třeba o tom, že Adobe Reader, Sun Java a Adobe Flash jsou ActiveX prvky? ActiveX není technologie pro výrobu malware, ale komponentový model. Například aplikace psané ve Visual Basicu jsou prakticky poskládané z ActiveX komponent. Zkuste si představit, že byste napsal, že se systém "zanáší exe soubory a jiným spyware smetím"; je to stejně nesmyslný výrok, jak ten váš původní.
Na server používám linux, nicméně na desktopu mám Vistu už asi rok, jedná se o v té době výkonné PC (E6400,2G ram) a není to tak špatný.
Na Vistu se nadávalo hlavně skrz DRM a paměťové nároky, nicméně rozdíl 98-XP byl ohledně HW taky poměrně výrazný, navíc XP na první pohled pro uživatele nepřinášely ani zdaleka tolik novinek, jako Vista. Ano, teď se do mě pustíte, ale třeba takové integrované vyhledávání (nejenom ve) Startu je velice návykové a spouštění programů a přístup k položkám menu je s ním velmi svižný. Po startu Vista zabírá asi 800MB paměti, nicméně "pouze" asi 300MB z toho je systém, zbytek je precaching, což je dle mě další poměrně vychytaná vlastnost - systém si sám natahuje do paměti aplikace, které používáte a následně je spouští velice rychle.
Z dalších funkcí bych zmínil velmi dobrý plánovač, který umožňuje například automaticky spouštět aplikace po pádu, na základě události v logu a pod., myslím si, že tuto vlastnost mohou administrátoři poměrně pěkně využít ve firmeních sítích.
Pak je tam integrovaná podpora dynamických svazků a správy oddílů, takže na softwarový raid stačí pár kliků, stejně tak na změnu velikosti systémového oddílu nepotřebujete parition magic.
Pak je tam Aero - a ? Dá se vypnout. Mě osobně nevadí, bývalý Beryl jsem taky používal.
Pak se hrozně nadává na UAC - hmm, když se ale zamyslíte, copak dělá každý lepší firewall ? Ptá se na spouštění aplikací. Nadával na to někdo na internetu ? Přesně tak, dá se to taky vypnout, stejně jako ten firewall, a rozhodně je to krok k bezpečnějšímu systému, protože uživatel bezhlavě nepracuje pod administrátorem.
Je to stabilnější ? Je, protože je to dělené na subsystémy, takže například pád ovladače grafické karty znamená akorát restart grafického subsystému, což se XP rozhodně netýkalo.
Ano, tento systém je náročnější a je orientovaný na relativně neznalé uživatele a podle mě má cenu až na novějších počítačích, kde je režie spojená s novými funkcemi zanedbatelná. Nicméně bych rozhodně neřekl, že Vista neumí nic nového a není tudíž důvod k upgrade.
Jenom upozorňuji, že jsem porovnával XP-Vista, NIKOLIV Linux-Vista a nejsem žádný zastánce M$.
Já už jsem na Vistu přešel a jsem spokojený. Celý systém mi přijde designově jednotnější a účelnější — třeba taková ta tlačítka na vrchu okna (k vidění třeba v koši). V XP jsem podobné odkazy vždy přehlížel a jejich umístění bylo nejednotné a utopené. Dále vidím jako plus integrované vyhledávání ve start tlačítku (což snad jde doinstalovat i do XP, ale nevím, do jaké míry to funguje, nezkoušel jsem), které je prostě geniální. Za sekundu najdu jakýkoliv program / ovládací panel / email…
A pak důvod hlavní: Na mém počítači je Vista mnohem stabilnější než tomu bylo u XP. Za rok a půl používání mi nespadla. Nevím co s tím dělám, když podle ostatních ohlasů všem padá :-). Dále se mi líbí jakási automatická samospráva (asi automatický defrag a možná ještě cosi k tomu) — prostě ať jsem dělal co jsem dělal, XP byly tak do roku v opoznání horším stavu než po instalaci. A po dvou letech jsem to většinou reinstaloval. Vista pořád běží v naprosté pohodě, prakticky ani nepoznám, že ji používám už přes rok.
Viděl jsem Vistu na nějakém slabším notebooku a tam to byl samozřejmě děs, systém sám nabíhal asi pět minut :o). Ale pokud bych si kupoval nový počítač, tak jedině s Vistou. Se Software problém nemám, naposledy mi nešlo nainstalovat Nero 6 tuším, jinak vše co potřebuji normálně funguje.
[25] MSIE umí běžet COM/ActiveX komponenty, které jsou na lokálním stroji nainstalované. Vyjma toho umí dotahovat tyto komponenty dynamicky z inetu. Jde v podstatě o systém pluginů, který je použit v řadě prostředí, včetně MSIE. Java je jedním z takových pluginů.
Pokud někdo kritizuje ActiveX, není mi jasné, jaký je v principu rozdíl mezi ActiveX, a možností rozšiřování jiných aplikací pomocí pluginů. Snad leda ten, že ActiveX je univerzálnější technologie. Ale pokud si do Firefoxu nainstalujete doplněk s malwarem, budete na tom stejně mizerně, jako když si do MSIE nainstalujete ActiveX komponentu s malwarem.
[26] S Vistou jsem také spokojený. Trošku pravda překvapí kombinace těch nových .NET dialogů s těmi prastarými s pevnou velikostí, například při nastavování rozlišení obrazovky. Ale nemůže být všechno dokonalé :)
Na mém starém notebooku (Intel U2500 na 1.2GHz, 2GB RAM, pomalý 1.8" disk) Vistu provozovat určitě nebudu, ale na budoucí Dell XPS se 4GB RAM a SSD diskem nevidím důvod dávat cokoliv jiného.
Zkuste se podivat na "Windows Mojave" jak k nim pristupuji odpurci Windows Vista - http://www.mojaveexperiment.com/
Vistu jsem měl možnost vyzkoušet celkem na dvou strojích. Na osobním PC (licenci mám díky MSDN AA) ve verzi Windows Vista Business x64. A na novém notebooku, který jinak než s Vistou koupit nešel (zde Windows Vista Premium).
PC má konfiguraci Athlon X2 4000+, 2GB RAM a notebook Pentium dual-core 1,86 GHz, 2GB RAM. Doba startu byla ještě v zásadě přijatelná, ale chování systému při více spuštěných aplikacích bych ohodnotil jako neuspokojivé. Odezva systému spíš průměrná. Vzhledem k parametrům obou strojů jsem byl nemile překvapen.
Myslím, že v MS už dávno vědí, že Vista je průšvih na ntou (pokud to nevědí, tím hůř pro ně), jenže pokud by to teď odpískali, spadnou jim výrazně akcie a zatřesou se židle včetně té nejvyšší. Navíc se teď objevily netbooky a nettopy a ukazuje se, že hodně lidí vůbec netouží po namakaných mašinách se spotřebou přímotopu, když potřebují jen poštu, občas napsat krátký text, přístup k internetu a občas si pustit nějaký film. A pro tyhle mašiny je Vista naprosto nevhodná a XP je východisko z nouze. Pak je třeba si uvědomit, že spousta aplikací se přesouvá na web a pak už je úplně jedno, jaký OS je na "prohlížecím" stroji a koneckonců je i jedno, jestli ten stroj má nebo nemá X86 architekturu. Takže možná, že MS něco zachrání uvedením Win Seven, ale otázka stojí, zda je vůbec v té době ještě někdo bude chtít/potřebovat ? Takže já osobně momentální pozici MS nevidím vůbec růžově - všechna řešení jsou pro ně špatná.
Už si zas řikám článek na hov.o když tu čtu:
Vypadá to, že s Windows Vista to dopadne podobně jako s Windows Millenium, která Microsoft vydal v roce 2000. Téměř nikdo na ně nepřešel a většina lidí tuto verzi úplně přeskočila a počkala na další.
A je to tak. Tedy za předpokladu že WIN7 výjdou brzo a ne až za déle jak tři roky.
XP také najížděli postupně...
Podobne pri titulke som sa zdesil, zase riešia to isté ...(no pozrieme si ďaľší názor)
Windows ME nepriniesol oproti 98SE mnoho noviniek, bol to taký 98 na štýl 2000-ky, každý kto vedel akým smerom sa pôjdu Windows-y si nahodil radšej tú. Nie je pravda, že hry išly na 2000-kach ako bolo spomenuté. Fungovali až po nejakých tých patch-och, v XP až po aplikovaní SP1 (bol tam problém s OpenGL na ktorom fičal ID a quakeengine). ME obohatili, 98SE o podporu USB Mass Storage (bezovládačové pripojenie USB diskov, foťákov a obsah inštalačného CD sa skopíroval na disk -- pri 98 sa vždy pri inštalácii niečoho systémového muselo vkladať CD) ... oproti Windows 2000 neboli XP podľa mňa tiež nejaký veľký skok z hľadiska bežného používania ... ale išli rýchlejšie ... už je to skoro 7 rokov od vydania XP ... software sa veľmi nezmenil ale hardware od tých časov trochu viac zmenil ... Bolo na čase prísť s niečím novým ...Vista. Oproti XP tam samozrejme nie je veľa noviniek z pohľadu bežného užívateľa -- aj keď príde ten systém trochu otravný ..
Na svojom notebooku Vista Capable, kúpenom s XP mám Centrino a 1GB RAM, Vista je tam po inštalácii úplne vpohodke, potom sa to rapídne začne zhoršovať, takže je to pre mňa nepoužiteľné aj keď veľa softu tam neinštalujem..
Mal som v rukách zopár nových notebookov ked boli predinštalované visty (2GB), a bez problémov všetko funguje ...
Dokonca som videl nový noťas s downgradom na XP a to bol des a hrôza ... pomalé, polofunkčné aj keď výrobca podhodil nejaké ovládače....
Funkcie visty sú trochu zvláštne, ak ste 7 rokov používali XP ale majú aj svoje čaro ... napr. to ,čo stále chce potvrdzovať , či ste si istý --- pre neznámeho užívateľa je dobré, nech ho radšej upozorní, že sa mu púšťa nejaký bordel na PC ...
Na nový komp by som XP-čka nedal ani omylom ...
A nakoniec nie je to jedno ? Soft ako soft ... Je mi jedno, či si pustím Firefoxa vo Windows-e, Mandriva-e, Ubuntu-e alebo dokonca OpenSolaris-e, či si prečítam poštu v Evolution-e alebo Outlook-u, dokumenty v OpenOffice alebo Office ... ,či si pustím Visual Studio, alebo NetBeans tak to už trochu porozmýšlam ...
[33] Jenže Java nepodporuje ActiveX, tj. neumožňuje z Javy používat ActiveX prvky. To samozřejmě uměla MS Java, jenže ta byla hrozně špatná, protože uměla více, než Java od Sunu (existují ale nějaké opisy původní integrace s ActiveX, jak jí měl udělanou MS). Takže dnes má MS svůj .NET, a Java je pro příjmy Sunu tak nezajímavá, že ji dokonce uvolnil jako open source.
ActiveX je prostě komponenta, kontejner. Takový Adobe Flash Player byl původně jen a pouze ActiveX prvkem. Teprve s příchodem dalších browserů ho bylo možné instalovat jako plugin do příslušných browserů.
[30] Windows Vista mají jako minimální požadavek 800MHz CPU a 512MB RAM, pro Vista Premium 1GHz CPU a 1GB RAM. To nejsou na nové počítače nijak přehnané nároky.
Ty tzv. netbooky jsou zařízení dost na nic. Chápu, že studentovi stačí přehrát MP3, brouzdat po inetu, a přehrát porno. Jenže počítače typicky používají lidé, kteří potřebují pracovat, nebo se chtějí bavit. K čemu je netbook, na který nelze ani uložit fotky za více než jeden den dovolené, protože nemá storage capacity? Na kterém nelze spustit běžné aplikace, protože nemá Windows? Na kterém nelze přehrát DVD, protože to nezvládne CPU? Můžete na něm opravdu leda brouzdat po inetu.
To, že se aplikace přesouvají na web, je iluze. Některé aplikace samozřejmě ano, ale obecně desktopovou aplikaci těžko nahradíte webovou aplikací. Chápu, že na Linuxu je desktopových aplikací minimum, takže jsou uživatelé velmi rádi i za aplikace webové. Jenže HTML interface je děsivě omezený, aplikace nelze ovládat pomocí klávesnice, interface je neergonomický, řadu věcí na webu vůbec nelze udělat.
Já bych osobně MS doporučoval potlačovat FUD, který Vistě hodně škodí. Je to kvalitní systém, kterému pouze dělá pár lidí špatné jméno. Akcentuje se, že je náročnější na HW, než předchozí verze, ovšem tak je to s každým novým systémem. Ono nemá smysl dělat dnes SW pro 10 let starý HW. Akcentoval se nedostatek driverů, kterým ovšem trpí každá nová verze Windows, přičemž problém je dávno vyřešen (dnes je častěji problém sehnat drivery pro XP). Hodně se mluvilo o nekompatibilitě aplikací, přitom kompatibilita byla a je na vynikající úrovni. Články v "odobném tisku" píšící "zkoušel jsem Vistu, ale nefungoval mi můj současný antivir, a vůbec se mi to moc nelíbilo" jsou prostě špatné PR, a svědčí o tom, že tentokrát média koupil někdo jiný, než MS :)
Jako další věc by asi bylo dobré uvést ořezanou verzi Visty pro netbooky a podobná zařízení. Trošku problém je v tom, že všechny aplikace psané pro Vistu by měly běžet i na netbooku, tak jako na něm běží všechny aplikace psané pro XP. Jenže protože Vista umí více než XP, je to dost obtížné.
Vysvětlete mi někdo jednu věc. Firma má dva produkty, jeden velmi žádaný, všichni ho chtějí, jsou ochotní ho platit, objednávat a dodavatelé prosí firmu, aby tento produkt neukončoval (Windows XP). A pak má produkt, který je přijímán dost špatně (byť se najde určité procento lidí, kteří jsou spokojeni, je jich mnohonásobně méně), a řada lidí a zejména firem deklaruje, že o tento produkt nemá zájem (Windows Vista).
Firma získá své peníze ať už prodává první, či druhý produkt. Z logiky věci by firma měla raději nabízet to o co je zájem - tedy Windows XP. A to je to co nechápu - proč se firma zbavuje žádaného produktu, a zavádí produkt, který je mnohými nenáviděn? A dokonce jde na to razantně, tedy falšuje si i statistiky, aby tento fakt obecného znechucení z produktu zakryla, přestože je tak jasný, že je jisté, že o znechucení ví všichni i přímo v MS (jak svědčí honem rychlé prohlášení o nástupci Vist, jak svědčí rychlé až překotné vydání SP1, jak dále svědčí i to, že sám Ballmer se na obhajobu Vist musel mnohokrát vyjádřit a z jeho vyjádření bylo jasné, že o problémech Vist ví).
A teď dotaz: Proč to ta firma dělá? Proč se zbavuje toho, co lidi chtějí a násilně protlačuje co lidi nechtějí? To je ta neviditelná ruka trhu, o které mluví ekonomové jako o naší spáse, která přinese uživatelům to nejlepší co může být? A není tak MS trochu magor? A nebo jenom něco nechápu?
[34] Tak tahle snůška je na mě moc silné kafe, a že jsem zvyklý na lecjaké dělání lidí z blbce.
"""Windows Vista mají jako minimální požadavek 800MHz CPU a 512MB RAM, pro Vista Premium 1GHz CPU a 1GB RAM. To nejsou na nové počítače nijak přehnané nároky."""
Ano a zkuste ho na této konfiguraci rozumně používat. A zkuste na této konfiguraci na Vistách pracovat - každý ví, že tato konfigurace je silně nedostatečná pro jakoukoli rozumnou práci na Vistách.
"""Ty tzv. netbooky jsou zařízení dost na nic. Chápu, že studentovi stačí přehrát MP3, brouzdat po inetu, a přehrát porno."""
Používám notebook řadu let na vážnou práci a nemám pocit, že by to bylo zařízení na nic. Výkon i laciných notebooků je pro valnou většinu věcí naprosto s přehledem dostatečný, ovšem s jedinou výjimkou - nepoužíváte-li Visty. A protože ty já nepoužívám, a používat nebudu, neboť šmejdy pro práci nepoužívám - bude mi notebook na vážnou práci stačit i nadále.
"""Jenže počítače typicky používají lidé, kteří potřebují pracovat, nebo se chtějí bavit. K čemu je netbook, na který nelze ani uložit fotky za více než jeden den dovolené, protože nemá storage capacity? Na kterém nelze spustit běžné aplikace, protože nemá Windows? Na kterém nelze přehrát DVD, protože to nezvládne CPU? Můžete na něm opravdu leda brouzdat po inetu."""
Tedy nevím jak Vy, ale já svým foťákem i na dovolené nacvakám tak max. 200 fotek o průměrné velikost 3,5 MB (7,2 Mpix foťák, ukládání v jpeg) = 700 MB za den. I na ten nejslabší a nejmini notebook typu eee mi stačí jeho kapacita 12 GB s pěhledem na uložení fotek z celé 14denní dovolené.
To, že něco nemá Windows neznamená, že se tam nedají spustit potřebné aplikace. Právě MS svým nedodělkem zvaným Vista, kterým nevystihl trend malých notebooků, které lidi čím dál více kupují, ale jejich hw je naprosto a s přehledem dostatečně silný na všechny běžné věci (včetně přehrání DVD) bez výjimky, ale není dostatečný na Visty - ukazují postupně světu, že i bez Windows to jde. MS podporuje XP (a to ještě po dlouhých vytáčkách) do procesoru 1 GHz.
"""To, že se aplikace přesouvají na web, je iluze. Některé aplikace samozřejmě ano, ale obecně desktopovou aplikaci těžko nahradíte webovou aplikací."""
S tím na 100% souhlasím.
"""Já bych osobně MS doporučoval potlačovat FUD, který Vistě hodně škodí. Je to kvalitní systém, kterému pouze dělá pár lidí špatné jméno."""
He he he he, já jsem dělal zakázku pro USA. Manažeři byli zvyklí na XP a dali rozkaz, že se musí přejít na Visty, které jsou skvělé. Mojí poznámku pod čarou o horší kvalitě Vist brali jako prudění. Každý manažer si nainstaloval Visty a nemusel jsem nic říkat - do několika hodin všichni do jednoho vyjádřili přání vrátit se k XP. S výjimkou tuším dvou osob, které si chtěli zvyknout na odlišné chování Vist s tím, že pak budou Visty milovat. Po měsíci se z nich stali daleko nejfanatičtější bojovníci proti Vistám s tím, že na Vistách nejde produktivně pracovat. Znovu podpotýkám, že tento vzorek lidí byl na Visty natěšen a těšil se na ně a byl na ně pozitivně naladěn.
Podobný scénář vidím velmi velmi často - zejména u vývojářů překvapení k jak prudkému poklesu jejich produktivity u Vist dochází a po měsíci, dvou, třech - jak kdo to vydrží se rádi vracejí k XP. Jediný, kdo si chválí Visty jsou hráči (těm na nějaké stabilitě systému nesejde, a ani rychlost nabíhání aplikací a dalších procesů je netrápí, protože mají jeden proces, který je zajímá - hru). A další jsou fanatici MS, kteří zcela nekriticky mají názor "co MS činí dobře činí, a pokud ne platí bod číslo jedna".
"""Akcentuje se, že je náročnější na HW, než předchozí verze, ovšem tak je to s každým novým systémem. Ono nemá smysl dělat dnes SW pro 10 let starý HW."""
Další lež a to pořádná. Na stejném hw je vyladěné Windows XP méně náročn na výkon hw, než Windows 2000. Osobně vícenásobně ověřeno. I na plečkách ve stylu 200 MHz procesor.
Nemá smysl dělat pro 10 let starý hw, ovšem nemá smysl zvyšovat nároky os, pokud to nic nepřinese. A MS si zřejmě nevšiml trendu malých, levných, notebooků - typu Asus eee a OLPC.
"""Hodně se mluvilo o nekompatibilitě aplikací, přitom kompatibilita byla a je na vynikající úrovni. Články v "odobném tisku" píšící "zkoušel jsem Vistu, ale nefungoval mi můj současný antivir, a vůbec se mi to moc nelíbilo" jsou prostě špatné PR, a svědčí o tom, že tentokrát média koupil někdo jiný, než MS :)"""
Co kdybyste si ty lži pronášel někde mezi blbci a hlupáky?
"""Jako další věc by asi bylo dobré uvést ořezanou verzi Visty pro netbooky a podobná zařízení. Trošku problém je v tom, že všechny aplikace psané pro Vistu by měly běžet i na netbooku, tak jako na něm běží všechny aplikace psané pro XP. Jenže protože Vista umí více než XP, je to dost obtížné.[33] Jenže Java nepodporuje ActiveX, tj. neumožňuje z Javy používat ActiveX prvky. To samozřejmě uměla MS Java, jenže ta byla hrozně špatná, protože uměla více, než Java od Sunu (existují ale nějaké opisy původní integrace s ActiveX, jak jí měl udělanou MS)."""
Hm hm hm, tak kde bychom pane LO ještě zalhali, že? Java je programovací jazyk, a nic jiného, tudíž kdyby o to někdo moc stál, tak bude z Javy používat i ActiveX prvky, protože je to jenom použití komponentového modelu, tj. celkem nic složitého na implementaci. Ale asi o to nikdo moc nestojí.
A MS Java je mimochodem velmi typický příklad jak je velmi bláhové spoléhat na technologie od MS. Sun dal právo MS používat MS Javu po mnoho let, nicméně MS velmi rychle zrušil (ač nemusel) MS J++, tedy vývojový nástroj na Javě postavený. Na udivené dotazy bank a dalších institucí, co tedy mají dělat, když investovaly do MS technologie dostaly odpověď - přepište to celé do něčeho jiného. Myslím, že každá z těchto velkých firem důsledně dbá na to, aby nepoužívala MS technologie.
"""Takže dnes má MS svůj .NET, a Java je pro příjmy Sunu tak nezajímavá, že ji dokonce uvolnil jako open source."""
Pán se dneska špatně vyspinkal. To se člověk diví, jakou frekvenci ptákovin lze plodit.
[35] Problém je v subjektivitě toho "jeden velmi žádaný, druhý který je přijímán dost špatně".
[36] Čemu říkáte "rozumně používat" počítač? Já například "rozumně používal" Windows 2000 na Pentiu 233MHz se 64MB RAM. Ano, bootovalo to dost dlouho, aplikace se spouštěly poměrně pomalu, ale to s "rozumným používáním" nemá moc společného.
Notebook (třeba Dell Latitude) a netbook (třeba Asus Eee) jsou dvě rozdílné věci. Skoro bych řekl, že ignorovat takový rozdíl je i na mě dost silné kafe :). Pokud vám připadá výkon Asusu Eee dostatečný... ano, na brouzdání webu možná. Nakonec i Asus své Eee řadí do kategorie Mobile Internet Devices.
Vám stačí nejslabší Asus Eee na fotky z dovolené? Eee PC 2G Surf až Eee PC 8G nabízí toliko 2GB-8GB SSD, nejmenší kousek má zjevně 2GB. Do toho se musíte vejít se systémem, aplikacemi, daty, a ještě těmi fotkami z dovolené. Děkuji, nechci. Když notebook, tak Dell XPS M1330, nebo obdobný, který se dá používat i k vážné práci. Netbooky leda na surfování z obýváku, ovšem na to mám projektor a wireless klávesnici/myš ;)
Většina aplikací v reálném světě je k dispozici pouze pro Windows. Mluvím o aplikacích, který lidé používají k práci - SW pro hotely, restaurace, sklady, mzdy, project management, tetovací salóny, kadernictví, komponování hudby, potápění, létání s větroni atd. A samozřejmě je tu i zábava - hry, BluRay disky atd.
Já dělal zakázku pro banku, která během minulého roku skoro kompletně přešla z NT 4.0 na XP. Otázkou je, jakou to má vypovídací hodnotu. Spíš by bylo zajímavé, kdybyste nám řekl, proč ve Vistě "nejde produktivně pracovat". Pracuji ve Vistě x64 celkem dlouho, a nemám problém. Když hovoříte o stabilitě, máte nějaké konkrétní výhrady, nebo jde jen o plácnutí do vody? Já obecně nemám problém se stabilitou Windows - kupuji značkový HW, nebo stavím z dílů podobně kvalitních, a používám Hardware Compatibility List. Naučte se to také ;). Spouštění aplikací je ve Vistě naopak rychlejší, než v XP, protože SuperFetch. Ale koukám, že vist aje podle vás nepoužitelná, přináší nějakým záhadným způsobem nízkou produktivitu, je nestabilní, a pomalu v ní nabíhají aplikace. Neztratila vám Vista klíče od bytu, a neznásilnila přítelkyni při noční cestě temným parkem? :)
Windows XP mají vyšší nároky na paměť, místo na disku, a na minimální rozlišení monitoru. Jestli se dají tak či onak ořezat, to je celkem nepodstatné. Navíc XP jsou minor verzí, v podstatě Win2K s pár drobnými vylepšeními. Nesmyslné stesky ohledně HW náročnosti, nedostatku driverů, pomalosti atd. tu byly při uvedení XP úplně stejně, jako při uvedení Visty, jenom se o nich tolik nepsalo.
http://support.microsoft.com/kb/304297
http://support.microsoft.com/kb/314865
Zvýšení nároků na HW přineslo ve Vistě podstatná vylepšení. Například fulltextovou indexaci úplně všeho (kvůli které někteří lidé nadávají, že se jim nezastaví disk, i když je aktivita HDD díky prioritizaci I/O nijak nezdržuje od práce), použití .NET Frameworku, akcelerovaný zobrazovací subsystém s daleko širšími možnostmi (hned raději dodám: Beryl je jen kompozitní desktop, tedy úplně jiná kategorie), atd.
Kopmpabitilita Visty je špičková. A jak jsem mnohokrát linkoval, když něco neběhá, v naprosté většině případů to bývá problém na straně autorů SW. Jestli jste narazil na nějaké lži, klidně s nimi polemizujte.
Hm, Java je jen programovací jazyk, takže kdyby někdo moc stál o to používat z Javy Win32, tak by to jistě šlo. Jenže... ono to není tak triviální. COM/ActiveX lze z Javy používat leda přes JNI, což je děsivý opruz. Potřeba tu samozřejmě je, protože řada komerčních komponent (komponenta, code reuse - pro linuxáky viz wikipedia) je k dispozici jen pro COM. Proto nakonec vznikl projekt JACOB (JAva COm Bridge), který opisuje MS implementaci Javy (obdobných projektů je ve skutečnosti více).
http://sourceforge.net/projects/jacob-project/
http://docs.rinet.ru/WebJPP/ch21.htm
MS Java byla rychlejší a na feature bohatší, než Sun Java. Ale nebyla Sunu, a v důsledku má dnes MS lepší technologii z vlastní produkce. Jako součást urovnání soudního sporu v roce 2001 dostal MS možnost dále používat Javu u stávajících zákazníků. Jak MS svou verzi Javy "zrušil"? Konkrétně tak, že do konce roku 2007 nabízel support Microsoft Java Virtual Machine, a nabídl Java Language Conversion Assistant, který umožňuje převést do J# (které má zajištěnu podporu minimálně do roku 2015) nejen zdrojáky v Javě, ale i Java bytecode(!). V praxi dnes většina velkých firem nepoužívá nic od Sunu, ale zato spoustu věcí od MS ;)
No tak se podíváme, jaké ptákoviny jste vyplodil vy.
1. netbook vs notebook, aneb poznejte rozdíl
2. nejslabší Asus Eee a jeho 12GB, vs reáné 2GB
3. plácání o nepoužitelnosti, nízké produktivitě, nestabilitě a pomalém nabíhání aplikaci ve Vistě bez jediného rozumného argumentu
4. nevíte o poptávce po používání COM/ActiveX z Javy, komponenty a code reuse vám asi obecně moc neříkají
5. naprosté nesmysly ohledně MS a podpory Javy poté, co Sun odstavil MS od Javy
Komentář prý čeká na schválení, za tu funkci autora blogu vyloženě chválím :)
[35] Problém je v subjektivitě toho "jeden velmi žádaný, druhý který je přijímán dost špatně".
[36] Čemu říkáte "rozumně používat" počítač? Já například "rozumně používal" Windows 2000 na Pentiu 233MHz se 64MB RAM. Ano, bootovalo to dost dlouho, aplikace se spouštěly poměrně pomalu, ale to s "rozumným používáním" nemá moc společného.
Notebook (třeba Dell Latitude) a netbook (třeba Asus Eee) jsou dvě rozdílné věci. Skoro bych řekl, že ignorovat takový rozdíl je i na mě dost silné kafe :). Pokud vám připadá výkon Asusu Eee dostatečný... ano, na brouzdání webu možná. Nakonec i Asus své Eee řadí do kategorie Mobile Internet Devices.
Vám stačí nejslabší Asus Eee na fotky z dovolené? Eee PC 2G Surf až Eee PC 8G nabízí toliko 2GB-8GB SSD, nejmenší kousek má zjevně 2GB. Do toho se musíte vejít se systémem, aplikacemi, daty, a ještě těmi fotkami z dovolené. Děkuji, nechci. Když notebook, tak Dell XPS M1330, nebo obdobný, který se dá používat i k vážné práci. Netbooky leda na surfování z obýváku, ovšem na to mám projektor a wireless klávesnici/myš ;)
Většina aplikací v reálném světě je k dispozici pouze pro Windows. Mluvím o aplikacích, který lidé používají k práci - SW pro hotely, restaurace, sklady, mzdy, project management, tetovací salóny, kadernictví, komponování hudby, potápění, létání s větroni atd. A samozřejmě je tu i zábava - hry, BluRay disky atd.
Já dělal zakázku pro banku, která během minulého roku skoro kompletně přešla z NT 4.0 na XP. Otázkou je, jakou to má vypovídací hodnotu. Spíš by bylo zajímavé, kdybyste nám řekl, proč ve Vistě "nejde produktivně pracovat". Pracuji ve Vistě x64 celkem dlouho, a nemám problém. Když hovoříte o stabilitě, máte nějaké konkrétní výhrady, nebo jde jen o plácnutí do vody? Já obecně nemám problém se stabilitou Windows - kupuji značkový HW, nebo stavím z dílů podobně kvalitních, a používám Hardware Compatibility List. Naučte se to také ;). Spouštění aplikací je ve Vistě naopak rychlejší, než v XP, protože SuperFetch. Ale koukám, že vist aje podle vás nepoužitelná, přináší nějakým záhadným způsobem nízkou produktivitu, je nestabilní, a pomalu v ní nabíhají aplikace. Neztratila vám Vista klíče od bytu, a neznásilnila přítelkyni při noční cestě temným parkem? :)
Windows XP mají vyšší nároky na paměť, místo na disku, a na minimální rozlišení monitoru. Jestli se dají tak či onak ořezat, to je celkem nepodstatné. Navíc XP jsou minor verzí, v podstatě Win2K s pár drobnými vylepšeními. Nesmyslné stesky ohledně HW náročnosti, nedostatku driverů, pomalosti atd. tu byly při uvedení XP úplně stejně, jako při uvedení Visty, jenom se o nich tolik nepsalo.
Zvýšení nároků na HW přineslo ve Vistě podstatná vylepšení. Například fulltextovou indexaci úplně všeho (kvůli které někteří lidé nadávají, že se jim nezastaví disk, i když je aktivita HDD díky prioritizaci I/O nijak nezdržuje od práce), použití .NET Frameworku, akcelerovaný zobrazovací subsystém s daleko širšími možnostmi (hned raději dodám: Beryl je jen kompozitní desktop, tedy úplně jiná kategorie), atd.
Kopmpabitilita Visty je špičková. A jak jsem mnohokrát linkoval, když něco neběhá, v naprosté většině případů to bývá problém na straně autorů SW. Jestli jste narazil na nějaké lži, klidně s nimi polemizujte.
Hm, Java je jen programovací jazyk, takže kdyby někdo moc stál o to používat z Javy Win32, tak by to jistě šlo. Jenže... ono to není tak triviální. COM/ActiveX lze z Javy používat leda přes JNI, což je děsivý opruz. Potřeba tu samozřejmě je, protože řada komerčních komponent (komponenta, code reuse - pro linuxáky viz wikipedia) je k dispozici jen pro COM. Proto nakonec vznikl projekt JACOB (JAva COm Bridge), který opisuje MS implementaci Javy (obdobných projektů je ve skutečnosti více).
MS Java byla rychlejší a na feature bohatší, než Sun Java. Ale nebyla Sunu, a v důsledku má dnes MS lepší technologii z vlastní produkce. Jako součást urovnání soudního sporu v roce 2001 dostal MS možnost dále používat Javu u stávajících zákazníků. Jak MS svou verzi Javy "zrušil"? Konkrétně tak, že do konce roku 2007 nabízel support Microsoft Java Virtual Machine, a nabídl Java Language Conversion Assistant, který umožňuje převést do J# (které má zajištěnu podporu minimálně do roku 2015) nejen zdrojáky v Javě, ale i Java bytecode(!). V praxi dnes většina velkých firem nepoužívá nic od Sunu, ale zato spoustu věcí od MS ;)
No tak se podíváme, jaké ptákoviny jste vyplodil vy.
1. netbook vs notebook, aneb poznejte rozdíl
2. nejslabší Asus Eee a jeho 12GB, vs reáné 2GB
3. plácání o nepoužitelnosti, nízké produktivitě, nestabilitě a pomalém nabíhání aplikaci ve Vistě bez jediného rozumného argumentu
4. nevíte o poptávce po používání COM/ActiveX z Javy, komponenty a code reuse vám asi obecně moc neříkají
5. naprosté nesmysly ohledně MS a podpory Javy poté, co Sun odstavil MS od Javy
HW requirements Win2 a WinXP:
http://support.microsoft.com/kb/304297
http://support.microsoft.com/kb/314865
HW requiremements Windows 2000 jsou zde:
http://support.microsoft.com/kb/304297
HW requirements WinXP jsou zde:
http://support.microsoft.com/kb/314865
Dokumentace používání ActiveX/COM z MS Javy:
http://docs.rinet.ru/WebJPP/ch21.htm
[36]I já bych chtěl vědět, jak mi ta Vista snižuje produktivitu. Za ten rok jsem si toho totiž ještě nevšiml :-).
A udali vlastně ti lidi, co se jim na Vistě nelíbilo? Řekli příčinu? Neměli třeba slabé počítače? Je sice hezké, že se to nikomu nelíbilo, ale pokud neznáme důvod, tak je to opět obyčejné plácnutí do vody.
Pro mne je důležitý jeden fakt. Mám počítač. Je nový, koupený dejme tomu před měsícem, je celkem nadupaný, žádná šunka.
Krok 1) Nainstaluju na něj XP. Vše funguje a jede dobře.
Krok 2) Na stejný počítač nainstaluju Visty. Vše funguje a jede dobře.
Žádný rozdíl.
Jenže pak si spustím jeden program a ten startuje například 10 sekund v XP a 15 ve Vistách? Kde je problém? Proč 2 různé systémy fungující na STEJNÉM HW fungují různě? Proč, když jsou Visty modernější a lepší a měly by být rychlejší? Nejsou. To je pro mne argument. Aby byly stejně rychlé, vypnu Aero a další. Jenže pak už mám z Vist jen XP...
[20] Jak muzete vedet, co pro koho je dobre a neni dobre? Mam zkusenosti s bashem, zsh, cmd, nautilem, VC, TC, win explorer, fluxem, photonem. Opakuji, ze pro prumerneno uzivatele (vetsinu) je visti explorer povedeny. Ale nemusi to vyhovovat nekomu jinemu. Co bych radeji videl, kdyby MS nedelil verze Windows podle featur, ale podle toho, co uzivatel s pocitacem dela: domaci, sekretarka, media, vyvojar.
[34] Myslel jsem to tak, že aplikace v Javě může být použita jako ActiveX prvek (tužím s použitím ActiveX bridge). Ne opačně.
Každopádně jsem opravdu nepochopil větu o tom, že Sun Java je ActiveX. Java může být použita jako ActiveX prvek, ale to přeci nelze vyslovit větou Sun Java je ActiveX prvek. To je jako byste napsal, že Sun Java je na této technologii postavena což rozhodně není pravda.
Stručně shrnu mé zkušenosti:
1/ NB IBM TP R60 (1.8GB, 3GB RAM, Intel846GM)
2/ WinXP Pro naprostá spokojenost
3/ 2 měsíce jsem dal Vistám na "sžití" s uživatelem nb :-)
Po 2 měsících a opravdu snahy provozovat všechny moje app a utility jsem to nevydržel a vrátil se zpět do XP.
Důvody?: cca. 30 minut kratší provoz na baterie, ukrutně pomalý suspend na disk a opětovný náběh, nefungoval mi NagiosW, konfigurace sítě je dost "přes ruku", v některých chvílích nejsem schopen doladit integrovaný FW, i když pravidla jsou dobře, aplikace to vidí jinak :-o
Takže učit a osahat jsem chtěl, ale potřebuju pracovat a ne pořád řešit, proč tohle nefunguje ... snad příště. Čas věnuju studiu něčeho přítulnějšího.
[49] klasicky vzhled nastesti ve Vistach nechybi, ma ale trosku vadu na krase - celkove "klasicke" gui ma nejake divne bugy (alespon co ja sem videl) a nabidka start, ackoliv se snazi vypadat klasicky, se zobrazuje tak nejak prapodivne (tedy na tech nekolika pocitacich, kde sem to videl)...
s tema BFU - no nevidel bych to tak tragicky, zas na druhou stranu nektere polozky vytahli o "vrstvu" nastaveni vyse, nebo udelali jine skupiny pro nastaveni - cili problemy nastanou pouze pokud je uzivatel nauceny z Windows 2000 nebo Windows XP (klasicke nastaveni).
<b>aktivace ~ downgrade</b>
koupil sem si blahove Windows Vista Bussines... uz kdyz sem to kupoval sem vedel, ze to nepude - mam prilis stary hardware (deska stara par mesicu, procesor stary 3 roky, graficka karta 3 roky, zvukovka stara 6 let, ... tiskarna stara 3 roky)... skutecne se vyplnily me obavy, zvuk nesel vubec, nVidia graficka karta podavala nebyvale tragicky vykon a tiskarnu slo pouzivat pres nejaky "generic" ovladac pro starsi radu tiskaren, takze s oboustrannym tiskem nebo nastavenim kvality tisku sem se mohl rozloucit.
takze sem udelal downgrade (a za jednu cenu sem ziskal 2 operacni systemy - kdo vi, treba az vyhraju ve sportce, tak si koupim novou grafarnu, zvukarnu i tiskarnu a vse pojede na vistach pekne :D)... co me ale prekvapilo - a neberte to jako navod na oblozeni ms - zavolal sem na linku ms pro aktivaci windows. sdelil sem jim, ze sem si koupil Vista Bussines a ze mi to nefunguje, ze bych tedy rad podstoupil downgrade a co ze mam udelat. tak mi poradili, at si nekde sezenu originalni instalaxi Windows XP Pro, nainstaluju je (i s cd-key pro Win XP Pro) a at pak znovu zavolam... udelal sem, zavolal sem - znovu sem zopakoval ze potrebuju downgrade... chteli po me nadiktovat nejaka cisla instalace, nadiktoval sem, oni mi zpatky nadiktovali cisla pro aktivaci... ani jednou sem nikomu nemusel sdelovat cd-key od vist, a odemknuti probehlo na zaklade "a jakou edici ste si koupil?" "windows vista bussines" "ok"... mam z toho takovy zvlastni dojem - to bych si klidne mohl jit k sousedovi pujcit instalacku Windows XP, nainstalovat, zavolat... a voala, mel bych legalni zdowngradovanej system... (?)
"Já obecně nemám problém se stabilitou Windows - kupuji značkový HW, nebo stavím z dílů podobně kvalitních, a používám Hardware Compatibility List."
To je veselé, používáním HCL člověk odbourá problémy s ovladači v Linuxu, takže existence linuxových HCL je bug, ale na Windows je to zřejmě fíčura. :-)
"(komponenta, code reuse - pro linuxáky viz wikipedia)"
"Linuxáci" toho o code reuse, řekl bych, vědí mnohem více než programátoři proprietárního softwaru (a tuplem víc, než managoři těch programátorů). :-) Peer review a peer pressure, pro Laela Ophira viz Wikipedia. :-)
"Konkrétně tak, že do konce roku 2007 nabízel support Microsoft Java Virtual Machine, a nabídl Java Language Conversion Assistant, který umožňuje převést do J# (které má zajištěnu podporu minimálně do roku 2015) nejen zdrojáky v Javě, ale i Java bytecode(!)."
No to je úžasné, my zase máme IKVM. :-) Mám si tam taky dát vykřičník, když ve windows je to vykřičníkuhodné? :o)
Reakce na LO: Přiznám se, že nemám čas ani chuť vše dopodrobna komentovat, tím spíše, že už znám, že LO si s pravdou moc hlavu neláme.
"""Notebook (třeba Dell Latitude) a netbook (třeba Asus Eee) jsou dvě rozdílné věci. Skoro bych řekl, že ignorovat takový rozdíl je i na mě dost silné kafe :). Pokud vám připadá výkon Asusu Eee dostatečný... ano, na brouzdání webu možná. Nakonec i Asus své Eee řadí do kategorie Mobile Internet Devices."""
Já bych řekl, že oba notebooky, které uvádíte jsou principiálně podobné - liší se v zásadě jen výkonem a vybaveností součástek. Nicméně trh počítačů a notebooků již není technický a není o výkonu, ale z počítačů a notebooků se stal spotřebák. Obyčejný spotřebák, ať se Vám to líbí nebo ne. A stejně tak jako u koupě spotřebního zboží už začíná lidi zajímat to co u koupě nábytku - jakou to má barvu, jak dlouho to vydrží na baterky, či zda nezaplatím moc za elektřinu, jestli to má hezký design, jak snadno se to dá přenášet, atd.. Výkonu je dnes nadbytek, obrovský nadbytek v počítačích, a i když samozřejmě jsou aplikace, které to využijí, většina lidí to nepotřebuje.
MS to těžce nevykryl, když namísto těchto parametrů pokračuje v rozežranosti, ačkoli trend trhu je přesně opačný. Proto se také začíná dařit Applům, kteří berou komp jako spotřebák s hezkým designem. Proto se také chytá Asus EEE (a sám jsem byl překvapen jak moc ho lidi v mém okolí chtějí, hlavně ženám připadá takovej no klásnej, a hezky se s ním dělá, ale i chlapi si uvědomují, že to stačí v 98% na to co chtějí od přenosného počítače).
Jinak lidi v mém okolí už opravdu u kompu velmi zajímá, jak hezký bude case, kolik zaplatí za elektřinu, jak bude počítač spolehlivý, a ví, že výkonu je nazbyt. Prostě komp je spotřebák, a lidé ho už nevnímají až na pár zastrčených technofilů jakožto techniku, ale jako běžnou spotřební elektroniku.
"""Vám stačí nejslabší Asus Eee na fotky z dovolené? Eee PC 2G Surf až Eee PC 8G nabízí toliko 2GB-8GB SSD, nejmenší kousek má zjevně 2GB. Do toho se musíte vejít se systémem, aplikacemi, daty, a ještě těmi fotkami z dovolené. Děkuji, nechci. Když notebook, tak Dell XPS M1330, nebo obdobný, který se dá používat i k vážné práci. Netbooky leda na surfování z obýváku, ovšem na to mám projektor a wireless klávesnici/myš ;)"""
Otázka zněla, pane demagogu, kterou jste položil Vaším tvrzením, že se tam nevejde ani den fotek z dovolené. A to vejde. Tečka. Že Vy nechcete, to nikoho nezajímá, protože existuje milióny lidí, které to zajímá. A proto se tyto věcičky rozmáhají, přestože Váš názor je jiný.
"""Většina aplikací v reálném světě je k dispozici pouze pro Windows. Mluvím o aplikacích, který lidé používají k práci - SW pro hotely, restaurace, sklady, mzdy, project management, tetovací salóny, kadernictví, komponování hudby, potápění, létání s větroni atd. A samozřejmě je tu i zábava - hry, BluRay disky atd."""
Řeknu Vám co používám k práci já.
Pořádný plaintextový editor (zakotvil jsem na vimu)
Textový editor (zakotvil jsem na OpenOffice poté, co mi MS změnil ovládání, které jsem měl v rukách na jeho ribbon a zároveň natolik zprznil MS Access, který jsem miloval, že není teď jediný důvod pro MS Office).
Grafický editor - GIMP, velmi povedený prográmek.
Vektorový editor - Inkscape + Corel Draw
Astrologický program - Astrolog32
Vývojové nástroje - momentálně MS Visual Studio, ale všechny své projekty bez výjimky přeložím i pod MingW32 (gcc klon), či Digital Mars (www.digital.mars.com).
WWW stránky - Firefox
Mailový klient - Thunderbird
ABBY Fine Reader - OCR program
DeepBurner - vypalovací program pro CD/DVD
Python interpretr - nahrazuje mi v zásadě shell a skriptovací jazyk
NoteWorthyPlayer - převodník MIDI souborů do not
APGuitarTuner - ladička kytary
WinAmp
vanBasco Karaoke Player
Toť vše. Myslím, že pro mě nebude problém kdykoli změnit operační systém. Jedu na Windows XP, ty mi vyhovují, a když nebudou, bude mi vyhovovat jiný operační systém, jen vím, že Visty to nebudou.
"""Já dělal zakázku pro banku, která během minulého roku skoro kompletně přešla z NT 4.0 na XP. Otázkou je, jakou to má vypovídací hodnotu. Spíš by bylo zajímavé, kdybyste nám řekl, proč ve Vistě "nejde produktivně pracovat". Pracuji ve Vistě x64 celkem dlouho, a nemám problém. Když hovoříte o stabilitě, máte nějaké konkrétní výhrady, nebo jde jen o plácnutí do vody?"""
Pročpak nepřešla na Vistu? :-)
Nehovořím o stabilitě, hovořím o kompletní nepoužitelnosti a hoří efektivitě při práci s Windows Vista.
Pročpak jsou Visty tak odmítané? Žádná jiná verze Windows v historii se nedočkala tak obrovského odporu. Ano, vždycky se našlo pár jedinců co se vzpíralo novým verzím Windows, ale jen u Vist se to stalo tak masovým jevem, že i MS musel zareagovat - a urychleně vydat SP1 a urychleně slíbit Windows Seven, a urychleně zhoršit dostupnost XP, protože zde to dokonce nejsou jenom jednotlivci, ale i obrovská masa firem, co Visty odmítá. Jen fanatik to nevidí.
"""Já obecně nemám problém se stabilitou Windows - kupuji značkový HW, nebo stavím z dílů podobně kvalitních, a používám Hardware Compatibility List. Naučte se to také ;). Spouštění aplikací je ve Vistě naopak rychlejší, než v XP, protože SuperFetch. Ale koukám, že vist aje podle vás nepoužitelná, přináší nějakým záhadným způsobem nízkou produktivitu, je nestabilní, a pomalu v ní nabíhají aplikace. Neztratila vám Vista klíče od bytu, a neznásilnila přítelkyni při noční cestě temným parkem? :)"""
Tohle si zapamatuji, až budu chtít udělat někomu podpásovku v argumentaci, to je od Vás vynikající trik!!! Já mluvím i nízké efektivitě s Vistami, a Vy namísto toho argumentujete se spolehlivostí. Skvělé!!! Kdysi jsem to použil ve škole na učitele dějepisu stejný trik - ptal se mě tuším na druhou světovou válku, o které jsem toho moc nevěděl, ale nadšeně jsem mu začal povídat o Karlu IV. a on si ani nevšiml, že jsem ho obelstil a dostal jsem za jedna z Karla IV.
"""Zvýšení nároků na HW přineslo ve Vistě podstatná vylepšení. Například fulltextovou indexaci úplně všeho (kvůli které někteří lidé nadávají, že se jim nezastaví disk, i když je aktivita HDD díky prioritizaci I/O nijak nezdržuje od práce), použití .NET Frameworku, akcelerovaný zobrazovací subsystém s daleko širšími možnostmi (hned raději dodám: Beryl je jen kompozitní desktop, tedy úplně jiná kategorie), atd."""
Myslíte ta I/O prioritizace, která způsobuje, že při přehrátí mp3 z gigabajtové síťovky dostanete pár megabitů a víc ani ťuk? No hlavně neschopný MS sliboval do Vist asi tak dvacetkrát víc a nebyl s to dotáhnout skoro nic. Hlavním přínosem Vist jsou protipirátská opatření (která sice v naprosto minimální míře byla i na XP, nicméně Vista je o několik řádů rozšířila a přidala spoustu dalších protipirátských technologií). Použití .NET frameworku vnímám jako mínus jakožto uživatel - kromě vyšších hw nároků mi celkem nic užitečného nepřináší.
"""Kopmpabitilita Visty je špičková. A jak jsem mnohokrát linkoval, když něco neběhá, v naprosté většině případů to bývá problém na straně autorů SW. Jestli jste narazil na nějaké lži, klidně s nimi polemizujte."""
Samozřejmě, chyba je vždy na straně autora sw. Jak jinak, MS je bez chyby, nikdy žádnou chybu neudělal, a ve Vistách už vůbec ne, chraňbůh.
Ohledně Javy toho raději necháme. Jenom řeknu, že kdybych si měl vsadit, co přežije delší dobu a bude mít zaručenější budoucnost, tak z dvojice .NET a Java bych neváhal vsadit vše co mám na Javu. Čtenáři už mě znají, že jsem velký kritik Javy, ale tady mám jasno.
"""No tak se podíváme, jaké ptákoviny jste vyplodil vy."""
"""1. netbook vs notebook, aneb poznejte rozdíl"""
slovíčkaření, mimochodem, já jsem Vás nikdy za slovíčka nenapadal, pouze za faktické pindy, které tu plodíte
""""2. nejslabší Asus Eee a jeho 12GB, vs reáné 2GB"""
Za rohem v obchodě mám Asus Eee v černém provedení za 9999 Kč s 12 GB diskem. Další otázky? Jestli o něj stojíte, já Vám ho koupím. :-)
"""3. plácání o nepoužitelnosti, nízké produktivitě, nestabilitě a pomalém nabíhání aplikaci ve Vistě bez jediného rozumného argumentu"""
LO zase plácá o genialitě, použitelnosti a skvělosti Vist a stále se snaží vyhnout argumentu, proč je to tedy nejodmítanější Windows v historii, a že jej odmítají i firmy, u kterých často nejde moc o subjektivní názor, ale o objwektivnější pohled. K tomu zatím LO nedal jediný rozumný argument.
"""4. nevíte o poptávce po používání COM/ActiveX z Javy, komponenty a code reuse vám asi obecně moc neříkají"""
Mohu říci, že jsem v Javě strávil mnoho let života - ale o poptávce COM/ActiveX jsem nikde neslyšel. Velké banky to nepoptávají, malé a střední firmy rovněž. Ale ve vysněném světě LO všichni poptávají cokoli, co je od MS. Manžeři celého světě brečí, kdykoli nemohou používat cokoli od MS. Pane LO, proberte se.
"""5. naprosté nesmysly ohledně MS a podpory Javy poté, co Sun odstavil MS od Javy"""
Vy prohlašujete nesmysly, dokažte že máte pravdu, protože nemáte.
[35]
Microsoft je úspěšná firma, ve fiskálním roce 2007 vydělala svým akcionářů skoro 15 mld. dolarů (čistý zisk). Je samozřejmě možné se ptát, jestli "MS není tak trochu magor", ale odpověď je jasná, pokud je někdo magor, MS to není.
MS samozřejmě může zastavit vývoj nových verzí Windows, rozpustit tým několika tisíc vývojářů a dál prodávat XP-čka. Sníží náklady a ještě pár let budou díky konzervativismu uživatelů prodeje obstojné. To samé by mohl udělat i s Office, vždyť 99% uživatelů stejně využívá sotva pár procent funkcionality jejich nových verzí. Jenže po pár letech by šel celý MS do kytek.
Já vím, že v této komunitě by leckdo zaplesal, jenže já si myslím, že by to mělo neblahé dopady na celý obor.Microsoft je prostě dobrá firma a má dobré produkty. Dobré, ne dokonalé, ale co je na tomhle světě dokonalé?
Mimochodem, vaše úvaha mi připomněla Jakuba Patočku. Ten svého času tvrdil, že by bylo nejlepší vystoupit z toho věčného kolotoče navyšování výkonu HW a nových a nových verzí SW. Většina lidí by si stejně pro svoje potřeby vystačila s 286 a T602. Pěkná ptákovina, co? (Budiž řečeno, že to tvrdil před cca 10 lety a já necituji přesné znění jeho "myšlenky".)
A taky jsem si vybavil vyprávění svého dědečka který vzpomínal na působení prvního bolševického ředitele ve Škodě Plzeň. Ten nahnal část konstruktérů a projektantů do výroby, aby tím vyřešil nedostatek lidí. Když mu argumentovali, že to bude mít neblahý dopad na vývoj, ptal se, k čemu je mu vývoj, když on má archiv! Konce podobného uvažování jsou smutné ...
Visty možná nebudou nejúspěšnější systém v historii MS, ale pro firmu mají i jako mezikrok nezanedbatelný význam. Buďte si jistý, že to mají pánové z MS dobře spočítané ...
[59] - a už jste se někdy podíval na cenu akcií, nebo ne? (řečnická otázka :) Zkuste http://finance.google.com/finance?q=msft možná nakouknete za plot HulanLandu a zjistíte něco o realitě.
Pokud bych byl akcionářem MSFT od 1.1.2003, jaký by byl můj zisk? Cena akcií: -3.25% Dividendy od tehdy dodnes: 4,72/akcii = (při nákupce 27.96) 16.8%
To je teda úspěšná firma jak prase :))) Přepočítat to na zisk p.a. už si ani netroufám :)))
A to jsem ještě hodnej, že neuvádím nejhorší možnou situaci - být akcionářem od 24. prosince, s nákupkou 58,7 :)))
To by mě ta "úspěšná firma" vydělala za osm let cca -50%
Jojo, to je bomba!
[60]
a) ms neustále roste
b) podívejme se na novell a redhat, "úspěšné" firmy linuxové: http://finance.google.com/finance?q=redhat&hl=en a http://finance.google.com/finance?q=novell&hl=en. Kolikpak na dividendách vyplácejí? Tramtadadá..... NIC.
Nic. Nic. Nic. Nula. Zero.
c) kolikpak jste rozdělil Vy, ak. mal. Eliška Konopiská, ak. mal. Jiří Hanžlíku, Jane Webere, Jaroslave Tureku, Sylvo Weberová, Rudolfe Mikyška? Aáááá, nic, fyzická osobo Jane Webere. Inu, jistě jste úspěšnější než Microsoft.
Já viděl Visty jen u několik málo zákazníku při práci. Naprosto mi to stačilo k tomu, abych si o nich udělal nehezký obrázek. Osobně operační systémy Microsoftu nepoužívám, není to kvůli tomu, že bych měl něco proti té firmě, ale proto, že se s jejich systémy absolutně nedá pracovat. To, co jsem ale viděl, když jsem zasedal ke strojům s Vistami, se nedá nazvat jinak, než zděšením. Naprosto nechápu, jak to někdo může dobrovolně koupit, a co víc - používat. Za tenhle "OS" tedy palec dolů.
[61] tak mě napadají tři varianty:
* nikdy jste na burze neinvestoval
* stojíte si na vedení
* zobrazují se vám jiné grafy než mě
Předem je asi třeba říct:
1. nevyplácení dividend je běžná praxe a je naprosto oprávněná, jestliže má firma vysoké ROI nebo alespoň je rozvíjející se či má nějaké dobře definované plány expanze.
2. RedHat je IMHO poměrně riziková investice, protože není záruka dostatečného cash flow (dá se slušně vyžít ze služeb? uvidíme, je to celkem nový business model)
3. pokud by se Novell nezačal orientovat na Linux, je už asi pod drnem, NetWare už fakt moc nefrčí - ale tuhle firmu neznám, možná, že má core business někde jinde...
tak...
a) můžete mi, prosím, říct PŘESNĚ v jakém období MSFT "neustále roste"? (možná totiž máme jiné grafy...) Já tam vidím stabilní trend do prava cca od roku 2001 (konkrétně rok 2000 končil někde na 24.5, špička roku 2001 byla 36.5 a dnes jsme na 26.23). Dlouhodobého investora tedy můžou živit leda dividendy. No fajn, aspoň inflaci to o kousek asi přeskočilo - i když těch zmíněných 13% za pět let - no nevím, nevím.
b) u MSFT jsem použil (náhodně vybrané) období od 1. 1. 2003. V té době bych RHT koupil za 6.10 a dnes prodal za 21.56. Nevím, jak to vidíte
vy, ale já tam vidím 353%ní zhodnocení, což je IMHO o kapánek víc než těch 13.6% u MSFT. Ale možná se pletu...
c) chvilku jsem tápal, co to popotahujete za lidi, ale už to chápu - v url byla chyba - správně mělo být www.gOsw.cz
Nicméně i tak vám rád odpovím - zřejmě skutečně NIC. Jelikož dané studio bude zřejmě založeno Z PENĚZ TĚCHTO LIDÍ. Proč by tedy měli někomu něco dávat?
MS je ale podnik, jehož činnost je financovaná akcionáři, tedy se očekává, že ti z toho také budou profitovat.
[56] Ještě jednou: NOTEbook je něco jiného, než NETbook. Drasticky zjednodušeno je notebook určen k provozování běžných aplikací, kdežto netbook k brouzdání po inetu. Samozřejmě existuje i poptávka po netboocích, protože to některým lidem stačí (těm, co na počítači jen brouzdají, nikoliv pracují).
Máte nějaké konkrétní informace o podílu netbooků na počtu prodaných PC, a na tržbách? Jestli totiž usuzujete jen z toho, kolik lidí ve vašem okolí chce Asus Eee, tak je to dost o ničem. Ve vašem okolí například zřejmě spousta lidí používá Linux, a v okolí fanouška Sparty všechny hrozně zajímá fotbal. S realitou ale tekový subjektivní pohled nemá moc společného. Samozřejmě abyste to prohlédl, je třeba dohlédnout dále, než na špičku vlastní řasy.
Den dovolené byla nadsázka, ve skutečnosti to nejspíše bude několik dní. Na 2GB Asus Eee se vejde 205 fotek ve formátu RAW (20MB na kus, 10mpx foťák). To ovšem platí, pokud na něm nemáte nainstalovaný systémem, žádné aplikace aplikace a žádná data, což není moc praktické :). S demagogy šetřete, demagogii sám pravidelně předvádíte.
Co používáte k práci vy, nebo jakýkoliv jiný jedinec, je zcela nepodstatné a nevypovídající. Viz výše sparťan.
Ta konkrétní banka nepřešla na Vistu, protože začala přechod připravovat před uvedením Visty, a její politikou je používat dlouho odzkoušené verze. Proč asi myslíte, že přecházeli z 11 let starého OS na 5 let starý OS?
Ano, hovoříte v souvislosti s Vistou opakovaně o nepoužitelnosti, horší efektivitě, nízké produktivitě, nestabilitě, a pomalém nabíhání aplikací. Bohužel jste neuvedl jediný dobrý argument. A ještě tvrdíte něco o podpásovkách. Jestli se chcete vážně bavit, tak zkuste popsat, proč je podle vás Vista nepoužitelná, a proč přináší horší efektivitu práce. Zatím jste se moc nepředvedl.
Myslím tu prioritizaci I/O, kterou Linux nemá (stejně jako online defragmentaci). To, že při přehrávání MP3 dostanete z gigabitové síťové karty jen cca 150 megabitů (to je těch vašich pár, vy demagogu), je nutná ochrana proti zdrhávání zvuku. Zadrhávání zvuku vám asi nemusím vysvětlovat, protože na Linuxu k němu díky absenci prioritizace IRQ dochází naprosto běžně. Linux samozřejmě žádnou ochranu před podtečením audio bufferů nenabízí, protože slabým místem je design obsluhy přerušení, a bez řešení tohoto problému nemá smysl se snažit o něco dalšího.
.NET Framework se stal primárním API Windows. Váš výrok je stejně nesmyslný, jako výrok "Použití Qt vnímám jako mínus jakožto uživatel - kromě vyšších hw nároků mi celkem nic užitečného nepřináší". S tím rozdílem, že Qt je oproti .NETu funkčně chudý příbuzný, používající unmanaged C++ namísto managed jazyků typu C#. A jistě víte, že managed jazyky v .NETu vedou ke snazšímu návrhu aplikací, předcházejí mnoha běžným chybám programátorů, umožňují model checking, a zvyšují spolehlivost SW. Takže zkuste přestat s demagogií.
MS určitě není bez chyby, a Vista má řadu chyb, stejně jako jakýkoliv jiný SW. Faktem ale je, že autoři aplikací mnohdy spoléhají na nedokumentované chování systému. Rozšířeným problémem je například vykrádání ikon a animací z knihoven shellu. Když pak další verze Windows má své ikony a animace v jiném formátu a v jiné knihovně, špatně napsaná aplikace spadne, protože je nenajde. Korektním postupem je použít ikony a animace, dodávané v SDK či Visual Studiu. Ale vy samozřejmě ve své nekonečné demagogii netušíte, která bije, a automaticky viníte autory OS. Teď už alespoň budete vědět, jak moc jste mimo. Vězte, že MS mnohdy napodobuje nedokumentované chování starých verzí Windows jen proto, aby fungovaly prasácky napsané aplikace.
Ohledně Javy jste tvrdil, že se MS vykašlal na zákazníky. Ukázalo se ale, že jste kecal. Demagogie, neznalost, úmysl? Platí vás Sun, root.cz, nebo bratrstvo temné placky? ;)
Zbytek ve zkratce: 2. nezajímá mě, co máte za rohem v obchodě, ale jaký je nejslabší Asus Eee. 3. Vy tvrdíte, že Vista je hrozně špatná, a nejste schopen ani napsat, co je konkrétně špatně. Podle mě o Vistě nic nevíte, a jen čeříte vodu. Samozřejmě každou věc nějaké firmy odmítají. Možná jsou to firmy, ve kterých pracují FUDaři vašeho kalibru ;). 4. Vy jste nejspíš za celý život neviděl COM/ActiveX komponentu, natož abyste nějakou kupoval. Pak nečekám, že byste věděl něco o poptávce o integraci Javy a COM/ActiveX.
5. Já svá slova o Javě mohu doložit. Vy své plácáí asi těžko.
http://en.wikipedia.org/wiki/Java_%28programming_language%29#Implementations -- "Sun sued in 1997, and in 2001 won a settlement of $20 million as well as a court order enforcing the terms of the license from Sun.[14] As a result, Microsoft no longer ships Java with Windows, and in recent versions of Windows, Internet Explorer cannot support Java applets without a third-party plugin."
více v dalším příspěvku
http://en.wikipedia.org/wiki/Microsoft_Java#Sun_vs._Microsoft_settlement -- "Microsoft paid Sun $20 million and the two agreed to a plan for Microsoft to phase out products that included the older version of Microsoft Java that allegedly infringed on Sun's Java copyrights and trademarks. ... The Microsoft Java Virtual Machine was discontinued in 2001 in response to the Sun Microsystems lawsuit. Microsoft continued to offer support until December 31, 2007."
http://en.wikipedia.org/wiki/J_sharp -- "J# can work with Java bytecode as well as source so it can be used to transition applications that use third party libraries even if their original source is unavailable."
http://en.wikipedia.org/wiki/J_sharp#Future_of_J.23 -- "The existing version shipping with Visual Studio 2005 will be supported until 2015 as per the product life-cycle strategy."
[46] Já nemám aplikaci, která by se spouštěla 15 sekund. Samozřejmě různé systémy mají na stejném HW různé vlastnosti, to naopak dá rozum. Jinak rychlost naběhnutí aplikace nemá smysl porovnávat při prvním spuštění, protože SuperFetch (v XP prefetcher) zafunguje až po dnech či týdnech.
[49] Vistu jste asi neviděl, že? Jinak byste zřejmě znal schéma Windows Classic, které je podobné windows 2000.
[53] Zkuste Linux. Podpora power managementu příšerná, suspend v lepším případě projde (na rozdíl od restore), síť i firewall budete konfigurovat z command line, a řešení problémů bude jedinou náplní "práce" s počítače. Ano, trochu přeháním, ale bohužel jen trochu. Před nedávnem tu nějaký uživatel Linuxu napsal, že Apple je nuda, protože nejsou žádné problémy, není třeba řešit problémy s X11 serverem, kompilovat, a rýpat se v systému, jako na Linuxu ;)
[55] Pro Linux bohužel neexistuje žádný autoritativní HCL. Existuje řada databází, kde se člověk dozví, že Frantovi funguje zařízení X skvěle, jenom některé advanced věci nefungují. Bohužel vyjma Franty nefunguje zařízení nikomu jinému, a ty advanced features v případě WiFi karty mohou zahrnovat například AdHoc mode, WPA-PSK, a podobné. Seznamy podporovaného HW u dister jsou potom tak krátké, že je ani nemá smysl číst. Pokud jsem mimo, tak mě prosím opravte - sám bych ocenil pořádný HCL pro Linux.
Aha, linuxáci vědí o code reuse. Ale řeč byla o komponentách, které jsou na Linuxu horkou novinkou (zatím co Windows jsou z nich poskládané, což snad víte). A code reuse opravdu neznamená copy and paste ;)
IKVM, to máte na mysli asi IKVM.NET. Ano, na Linuxu máte Java virtual Machine pro .NET od Microsoftu, to je super. Jen kdyby podporoval AWT a Swing, že.
[58] Souboj na život a na smrt snad ne. Ale hrozí, že s takto konfrontačním stylem ztratí diskuze úroveň.
[71]: "Aha, linuxáci vědí o code reuse. Ale řeč byla o komponentách, které jsou na Linuxu horkou novinkou (zatím co Windows jsou z nich poskládané, což snad víte). A code reuse opravdu neznamená copy and paste "
Však o copy a paste řeč nebyla. První komponenty se v Unixu objevily po McIlroyově přednášce Mass Produced Software Components. Sám McIlroy totiž poté vyvinul mechanismus rour (ve Vistě kanálů?) a filtrů jako první implementaci komponentového modelu vývoje. Později se k tomu přidaly i další modely, ale to se stalo i na Windows. :-)
[67] "Myslím tu prioritizaci I/O, kterou Linux nemá (stejně jako online defragmentaci)."
Vtipné. Linux defragmentaci online mít nemůže, tu mohou mít pouze jeho souborové systémy, a přinejmenším jeden ji má. Což samozřejmě již víte, protože jste na to zde byl nedávno upozorněn, ale chápu, že zapomínání je někdy velmi pohodlné, zvlášť když se chce... :-) Dtto prioritizace IO, která samozřejmě existuje.
[67] linux, že nemá prioritizaci IO, ehm... pěkná lež.
Zadrhávání zvuku? Zvuk mi v linuxu škobrtne jen při jediné akci - zasunutí usb zařízení (v tomto případě mám ověřeno mass storage device), kdy mi zvuk na takovych 100 ms přestane pracovat.
Ochrana před podtečením bufferu - nevím jestli lze něco takového v linuxu implementovat, ale že by byl slabým místem design obsluhy přerušení bych si tvrdit nedovolil, protože ten design neznám. Soudě však podle lži o prioritizaci IO, tak myslím, že vy také ne, protože tohle by odborník na linuxové jádro věděl ;)
Jestli jsem dobře sledoval některé články o linuxovém jádře, snaží se k podobným problémům (io a přepínání procesů) přistupovat obecně. Hledá se tam řešení, které by fungovalo ve víceuživatelském prostředí a rozdělovalo prostředky férovým způsobem. Kdyby mi nějaký proces v systému při své ochraně bufferu brzdil všechny ostatní aplikace, asi bych mu nepoděkoval.
.NET framework je primárním API windows? asi jsem něco zaspal, ale API windows je API operačního systému. Ona Vista je už psaná v .NETU? :) :)
[71] Konfigurace sítě z příkazové řádky - hehe, viděl jste linux asi z rychlíku .
[59]
"Visty možná nebudou nejúspěšnější systém v historii MS, ale pro firmu mají i jako mezikrok nezanedbatelný význam."
OK, tak proc je tak silou cpou zakaznikum? Proc nadale neprodavaji to, co zakaznici chteji a tenhle mezikrok nechaji jen nadsencum, jako podobny mezikrok WinXP64?
Mozna je to trochu o tomhle: M$ si "vychoval" vyvojare SW pro Windowsy tak, ze bez admin prav se Windowsy (a na nich pouzivane aplikace) nedaji moc pouzivat, navic ani obdoba "su" (Run as) pouzivani neadminovskych uctu moc nepomohla. A ted se holt snazi ty vyvojare prevychovat a zmenit to, co jim oproti Linuxu citelne chybi.
mam doma xp a som spokojny o viste absolutne neuvazujem. kazdy koho poznam na vistu nadava. takze vista mi nehrozi. o tom ze je to zly system ma presviedca aj sposob akym ho microsoft pretlaca. a to myslim doslova, lebo je to nepodarene dieta ktore musi pretlacit ak nechce prist o miliardy. ak niekto doteraz necitil ze sa microsoft sprava ako monopol, tak to v plnej miere citi teraz.lebo to co robi microsoft je totalitny diktat uzivatelom co maju pouzivat na svojich pocitacoch. uzivatelia musia vyhodit peniaze za nieco co vobec nechcu. len skoda ze sa zatial nenasiel nikto kto by konecnym uzivatelom pomohol :(
[78]
A proc by to melo iritovat? Pravda, irituje me, pokud nekdo lpi na leta zastaralem prohlizeci MSIE6 (protoze takto masa uzivatelu deformovala chovani tvurcu webu). Ale to, jaky doma ma system na desktopu, je mi celkem fuk - pokud mu slouzi jak potrebuje, jedou mu na tom softy, ktere potrebuje a nechybi mu nektere veci, proc by to mel menit?
Linuxove desktopy ten vyvoj IMHO potrebovaly, aby se priblizily beznym uzivatelum. WinXP takovou potrebu nemely.
to 79.
súhlasím, a na to ja narážam. XP sú jednoducho natoľko dobrý systém (pre desktop), že kope ľudí sa nechce učiť nič nové. K zmene ich donúti až niečo zásadné, napr. ak nejaká nová super vymoženosť pôjde na Viste a nie na XP. Inštalovať nový OS (a to ešte platený) na starý hardvér, je nezmysel. Na Linuxe k tomu núti balíčkovací systém - človek raz dva zistí, že ak chce novú verziu programu XY, musí upgradovať celý OS.
to 80.
to je sféra rozprávok :-) S tým RH8.0 som začínal a nevedel som, že vtedy Linux na Notebooky ešte nepatril. Toľko tvrdých reštartov ako som zažil za pár hodín som u Windows nezažil celý život. A nebolo to nič, čo by spôsobila moja začiatočnícka neschopnosť. Po bezproblémovej inštalácii systém padal na čomkoľvek, trebárs len na voľbe nesprávneho šetriča obrazovky. Padal na tom, keď som z menu v KDE vybral Nautilus (ale po voľbe "zobraziť všetky aplikácie" mi ho tam zaradil), nevedel si poradiť s "konfliktom" myši a touchpadu... Bol neporovnateľne horší ako Win NT.
[80] To je velikananánksý vtip! Co se týče možnosti uživatele nastavit si systém sám, pohodlně a rychle - tak k tomu ani dnešní linux pořádně nedospěl, nehledě na to, že v těch dobách bylo jen pár aplikací, které by šlo používat déle než "instalace - spuštění - konstatování, že je to k ničemu - odebrání". Ostatně, mám tu instalačku RH4 - a jen na instalaci musel být člověk snad IT expert, zatímco ty proklínané Windows si nainstaluje i cvičená opice... a o tom to celé je.
A k tématu - sám Windows Vista nepoužívám - mám příliš starý počítač, obyčejné Pentium 4, 3GHz, které se novým Windows prostě nelíbí. Windows XP skutečně bohatě stačí - zvláště, když už uživatel s počítačem něco umí a není to úplný tupoun. Visty mají tu výhodu, že redukují možnost naprosto stupidního zásahu do systému - tedy něco, co předchozí Windows postrádaly a právě kvůli takovým se tak nějak vžilo, že "to ty Windows jsou špatné"... Visty přináší pár vychytávek, nějaké zlepšováky, všechno pěkně integrované, uživatel se nemusí o nic starat... Je to trošku jinak zorganizované - proto bych uplně přeskakoval názory typu "Nainstaloval sem Visty a hned sem je smazal" - to si člověk systém neošahá. A co tak čtu, tak ti, co Visty používali delší dobu migrovali zpět k XP kvůli nemožnosti spustit nějakou aplikaci - ale popravdě, kdyby ta aplikace byla napsaná dobře (skutečně dobře), tak ji spustí (- méně navazovat na API Windows - a vrstvu, která se vázat musí nějak oddělit pro lepší aktualizaci aplikace).
Mimochodem, není tento flamewar mezi přívrženci Windows Vista a těmi druhými - Windows XP, poněkud kuriozní, když se podíváme, co je na začátku internetove adresy?
[75]
Já se tu nechci zastávat MS a už vůbec nechci spekulovat o tom, proč dělají to a ne ono, ale nenapadlo vás třeba, že před zahájením prodeje nevíte, jak bude daný produkt úspěšný či neúspěšný? A mimochodem, úplné jasno o úspěšnosti produktu budete mít až po ukončení prodeje. Neznáte přísloví "nechval dne před večerem"? V tomto případě tedy spíš nehaň.
[71]
Videl jenom z rychliku, jenze Vista jsou tak intuitivni ze jsem nedavno misto jednomu znamemu instaloval zase zpet XP, "protoze ve Vistach nemohl delat to co v XP" Ono co si budeme povidat, ze existuje schema Windows Classic taky nevi kazdy.
Udelat dobre GUI neni sranda a Microsoft si svoje uzivatele vychoval k nynejsimu obrazu, takze vlastne neni cemu se divit, ze nemaji dost zkusenosti resit nove problemy ve Vistach :)
[60]
Podívejte se, Mirku, odpovím na vaši otázku, i když je řečnická. Ano, vývoj ceny akcií, nejen Microsoftu, znám. Vy tady uvádíte příklady, které zdánlivě svědčí proti MS, ale pro daná období byste pravděpodobně dostal srovnatelné, když ne horší, výsledky i pro drtivou většinu ostatních firem.
Realita je taková, že pokud nejste vyloženě hráč a investování pro vás není adrenalinový sport, je rozumné, abyste u akcií počítal s investičním horizontem delším než 10 let.
Podíval jsem se na výnosnost některých amerických akcií od začátku roku 1990. Proč tento rok? No, je kulatý, tak proč ne. Když vezmete +/- 5 let, dostanete jiná čísla, ale relace zůstanou podobné. Níže uvádím celkové a roční zhodnocení investice pořízené na počátku roku 1990 do dneška:
IBM: 420%, 8.2% p.a.
Novell: 48%, 2.2% p.a.
Dow Jones: 330%, 6.9% p.a.
M$: 3890%, 22.5% p.a.
Tolik tedy realita. Microsoft je zkrátka úspěšná firma, která kromě toho, že dělá slušný soft, tak hlavně zhodnocuje investice svých akcionářů. Narozdíl třeba od Novellu, jehož výkonnost je prostě zoufalá. Vždyť to už víc vynáší i můj penzijní fond!! A vaše poznámky o HulanLandu na tom nemůžou nic změnit.
Pro jistotu dodávám, že nejsem ve střetu zájmů, nejsem zaměstnancem MS, nejsem akcionářem M$ (bohužel), neprodávám Wokna, ... Živím se návrhem a programováním embedded (převážně WR) aplikací a vůbec nemám nic proti opensource a Linuxu. Jenže ve firmě používáme Windows a já jsem ještě neslyšel důvod, proč bych měl mít doma stůj co stůj Linux ...
KD: Nojo, jenže samozřejmě období do splasknutí .com bubliny bylo pro MS zlaté, ze známých důvodů (nedostatek konkurence, monopolistické praktiky atd.) Ve skutečnosti růst, který uvádíte, je založen na obrovském úspěchu právě do roku 2000. Zbytek je pokles a stagnace.
Říct, že "Microsoft je úspěšná firma, [která] ve fiskálním roce 2007 [...]" a dokládat to jejím úspěchem, který skončil před osmi lety, je - mírně řečeno - trochu divné, nemyslíte?
A když jste si vybíral ty srovnávací firmy, určitě zcela náhodně :) jste si vybral IBM (jiný sektor - dříve převážně "velký" hardware a dnes služby) a Novell (celkem zanedbatelný hráč - stonásobně nižší kapitalizace než MSFT) a ne třeba AAPL, že? :)
Pro AAPL (nikoli MSFT) totiž platí ono, co jste říkal ("je úspěšná firma, [která] ve fiskálním roce 2007 [...]" ) a ne "byla před osmnácti lety úspěšná firma, která".
A volba roku 1990 byla taky docela dobrá, že? Vzhledem k tomu, že MSFT je na burze od roku 86, takže to byl v podstatě startup :)
A když už jsme u toho "adrenalinového sportu" - podle mě naopak držet akci po celou dobu, za kterou projde několika cykly, mě přijde daleko adrenalinovější. Mnohem jednodušší je zavést si nějakou stupidní metodiku pro nalezení vhodného nakupu a vhodného prodeje - např. nakupuji při PE20. Co je na tom adrenalinového, to nechápu, a výdělek je téměř jistě vyšší než při držení přez několik cyklů. Ale holt každý má jinou strategii.
P.S. opravdu by mě zajímalo, jaké tituly máte (jako anonym to můžete prozradit), že se vám vyplatilo je držet dýl než deset let.
P.S. 2: ten důvod, proč byl MS do roku 2000 tak úspěšný, pěkně popisuje wikipedia :))) http://en.wikipedia.org/wiki/Embrace%2C_extend_and_extinguish
[91]: A ještě takovéhle věci: http://digg.com/linux_unix/Newly_leaked_Antitrust_Memo_Bill_Gates_on_Making_ACPI_Not_Work_with_Linux
A nálezy DOJ z roku 1994. :-)
[72] Super. Proč jsou tedy Windows poskládané z komponent (i MSIE je maličká aplikace poskládaná z HTML rendereru, toolbarů, filtrů, XML parseru a dalších komponent), a unixy dodnes v podstatě monolitické?
[73] Máte pravdu, o prioritizaci I/O jsme se bavili, a jistou rudimentální podporu prioritizace I/O requestů Linux má. Konkrétně umí nastavit prioritu pro celý proces. Kupodivu Windows umí nastavit prioritu per handle, a umí rezervovat přenosové pásmo. Celkem rozdíl, nemyslíte?
[74] Tak si zkuste na Linuxu přehrávat MP3, a zároveň kopírovat soubory z gigabitové sítě na disk HDD co to dá. Nevím, jestli k problému povede konkrétně tenhle test, ale s trochou snahy rychle uspějete. Problémem u Linuxu je fakt, že se po dobu obsluhy přerušení zakážou všechna přerušení. Také to, že kernel je nepreemptivní (preemptivní kernel má Linux jen experimentálně, a běžná distra preemptivní kernel nejedou z důvodu jeho nespolehlivosti) vede k pomalé odezvě na přerušení. Popisuje to třeba tenhle článek zde na rootu, viz link níže, v sekci přerušení. Takže se zkuste trochu doučit :)
http://www.root.cz/clanky/porovnani-linux-freebsd/
"Časté zakazování všech přerušení a nemožnost selektivního zakázání několika přerušení je problém Linuxu. Na Linuxu se přerušení zakazují, v podstatě kdykoli je potřeba provádět nějakou operaci se strukturami, které mohou být nějakým přerušením modifikovány. Bohužel se zakazují například i při psaní na konzoli (neboť kód z přerušení může na konzoli zapisovat), posílání požadavků na IDE disk a spoustě jiných příležitostí. To vede k veliké latenci přerušení a důsledek je například takový, že se ztrácejí packety na paralelní lince nebo chrochtá zvuková karta, pokud uživatel například přepne konzoli."
Řeknete mi, jak chcete podtékání bufferu řešit "obecně a férově"? Když přehráváte multimédia a obsluhujete gigabitovou síť s desítkami tisíc interruptů za sekundu, může to buď "férově" skončit lehce pomalejší komunikací po síti a škubáním audia/videa, nebo můžete přiškrtit síť. Ve Windows by default přiškrtíte síť, a můžete si samozřejmě vybrat, že necháte multimédia bez této ochrany. Jak vidíte, Linux podobné možnosti nemá, protože je problém už na úrovni podpory přerušení, nepreemptivního kernelu atd.
Vista je částečně psané v .NETu. Co to má společného s primárním API systému? Když na to přijde, můžete napsat OS v assembleru, a primární API může být psané pro Pascal :)
Konfiguraci sítě na Linuxu jsem viděl. Opravdu bych doporučil raději command line. A jak jsem již dříve psal, je srandovní, že unixy nemají API pro správu sítě, management uživatelů, správu deamonů a procesů. Tyto věci si buď řeší každý unix ve vlastní režii, nebo standardními POSIX utilitami (což ovšem není API). Zřejmě poptávka po takových API v sedmdesátých letech minulého století neexistovala, a když se vývoj unixů definitivně zastavil, není už cesta, jak novou funkcionalitu do unixů dostat.
[77] Chcete mi poslat příspěvek přes PayPal? ;)
Mirek: No nevím, já tedy opravdu ekonomice nerozumím, ale myslím si, že Microsoft opravdu úspěšný je: Jeho hlavní produkt je už několik let nejpoužívanější na trhu s desítkami milionu kopií po celém světě, nachází se mezi padesáti největšími firmami světa http://jdem.cz/abpc7 a pokud budeme brát v úvahu pouze „profits“, je celkově šestý) a i přes prozatimní neúspěch Visty si nemyslím, že by zbankrotoval :-).
[93] To je běžný konkurenční boj. Podobně jako když firma A říká "a co kdybychom tu věc vyráběli v místě X, kde jsou levné zdroje, a tím firmu B porazili". Jak jsem v diskuzích opakovaně psal, v každém supermarketu na rohu ulice se při jednání s dodavateli odehrávají příběhy, proti kterým je linkovaný dokument čajíček.
[90]
Moje poslední reakce v této diskusi. Myslím, že její další pokračování by postrádalo smysl.
Re: "růst ... je založen na obrovském úspěchu ... do roku 2000": ano, je to tak, toto nikdo nepopírá. Nebo snad ano? Vy se ve svém příspěvku pochvalně vyjadřujete o Applu. Jenže když se podíváte na vývoj jeho kursu, tak musíte konstatovat, že úspěch Applu je založen na výrazném růstu od roku 2004. Celá devadesátá léta Apple stagnoval. Zkrátka každý chvilku tahá pilku. Právě proto zdůrazňuji že podstatná je *dloudobá* výnosnost investice.
Re: "volba roku 1990 byla taky docela dobrá": ano, mohl jsem zvolit jiný rok, třeba 1988 (20 let) nebo 1993 (15 let), ale prostě jsem zvolil kulatý rok 1990. Tečka. Pro mě to tím končí, určitě kvůli vám nebudu přepočítávat data. Ostatně trvám na tom, že relace by se podstatně nezměnily. A tvrdit, že čtyři roky od uvedení na burzu je firma v podstatě startup, to mi přijde jako argument za každou cenu. Když má firma produkt, zákazníky, tržby a generuje zisk, co řešíte?!
Re: "srovnávací firmy": ano, vybíral jsem je v podstatě náhodně. Ale máte pravdu, Apple je lepší příklad, proto doplňuji tabulku a pro jistotu ji uvádím znovu celou:
IBM: 420%, 8.2% p.a.
Novell: 48%, 2.2% p.a.
Dow Jones: 330%, 6.9% p.a.
M$: 3890%, 22.5% p.a.
Apple: 1860%, 17.6% p.a.
Ale nemohu si pomoci, MS je pořád dlouhodobě výkonnější.
Re: "Pro AAPL ... platí [že] je úspěšná firma": Ano Apple je úspěšná firma, pročpak by ne. Srovnejme si ale její výsledky s MS:
Obrat v mld. USD v roce 2007:
Apple: 24 MS: 51
Čistý zisk v mld. USD v roce 2007:
Apple: 3.5 MS: 14
Marže:
Apple: 14.5% MS: 29%
P/E:
Apple: 31 MS: 14
Nezbývá mi, než konstatovat, že všechny standardní ekonomické ukazatele má MS lepší než Apple. Nebo snad ne? Je mi v té souvislosti trochu záhadou, proč Apple roste a MS už nejméně 5 let ne. Některá vysvětlení se sice najít dají: MS má horší pověst, problémy s antimonopolními úřady, šéfa, kterému chybí charisma, ale zato mu nechybí hloupé nápady (viz převzetí Yahoo) ... Nevím ale, jestli to stačí.
Jo a mimochodem, P/E Microsoftu je menší než 15, měl byste nakupovat! :D
A možná to není až tak špatný nápad, dolar je tak slabý, že horší už to snad ani být nemůže ...
Jo, a když se tedy ptáte, jaké akcie držím déle než 10 let, tak ČEZ. Jen lituju, že jsem jich kdysi nenakoupil víc.
[99]
V podstatě se není o co přít. MS byl úspěšný do roku 2000, to víme oba. Souhlasím, že v té době to byla fantastická investice - a dodnes z toho titul žije. Jelikož ale dál neroste, tahle "fantastičnost" s každým rokem klesá. Dnes je to firma stagnující, bez výrazné inovace, s riziky v dlouhodobém horizontu (narůstající konkurence v core business, velké problémy s Vistami, podivné vize typu "teď hoši, půjdem do toho internetovýho businessu - a protože jsme v tom lůzři, koupíme Yahoo!" atd.)
Oproti tomu AAPL je dobrá investice TEĎ (cca od 2004) - výrazné inovace (vynikajicně přijaté zákazníky), rostoucí market share, neustálé překonávání zisků, atd.
== a TOHLE byla moje výhrada. Microsoft AKTUÁLNĚ není nijak moc dobrá společnost. AKTUÁLNĚ (od svého IPO) ho poráží i RedHat, a to je opravdu co říct (můj komentář RedHatu viz výše)
Ad "Když má firma produkt, zákazníky, tržby a generuje zisk, co řešíte?!": Nic, já MSFT nevlastním :)
Ad "Srovnejme si ale její výsledky s MS" - nemá dost dobře smysl srovnávat trafiku a velkosklad tabáku. První dvě čísla by se musela vztáhnout k velikosti společnosti, řekněme třeba k tržní kapitalizaci - a ta je u MS DVOJNÁSOBNÁ(!) Stejně tak není srovnatelná zprůměrovaná marže, protože se liší složení segmentů, ve kterých firma podniká.
čili "Nebo snad ne?" - Ani ne.
Ad "Jo a mimochodem, P/E Microsoftu je menší než 15, měl byste nakupovat!" - ne, protože nevěřím tomu, že MSFT v horizontu 5let poroste nějakým rozumným tempem. Spíš očekávám, že pod Balmerovým vedením (viz výše) půjde pomaličku, ale jistě, do kopru. A do takových firem já neinvestuju :) čili "Nevím ale, jestli to stačí" - nestačí.
Ad: dolar je tak slabý, že horší už to snad ani být nemůže - to jsem si taky říkal, když jsem nedávno kupoval za 18 :) posléze už jsem se spekulacemi na měnu ztratil nervy a radši všechno přehodil na měnový úvěr :)
Ad: Jo, a když se tedy ptáte, jaké akcie držím déle než 10 let, tak ČEZ. -- tak to tedy hlasitě gratuluju! To byla opravdu dobrá volba. (pravděpodobně i do budoucna...)
94:
Pěný pokus stím:(preemptivní kernel má Linux jen experimentálně, a běžná distra preemptivní kernel nejedou z důvodu jeho nespolehlivosti)...
ale ten článek je z data:13. 11. 2003. Takže se doučte vy...
Ty přerušení se řeší dodnes ale již je to plně funkční. Jen se to vylaďuje.
Doporučuji přečíst co nejvíce ze série těchto článků:
http://www.abclinuxu.cz/clanky/jaderne-noviny/jaderne-noviny-4.-6.-2008
Ať nám tady zas příště neplácáte...
[74] Unixy jsou monolitické? Zajímavé, že tedy každá aplikace v linuxu má obvykle docela dost závislostí. Knihovny nepočítáte mezi komponenty? Ano, souhlasím, že to nejsou komponenty ve smyslu ActiveX, ale otázka je, jestli je ActiveX opravdu ta správná cesta.
On Firefox se neskládá z renderovacího jádra, xml parseru a dalších komponent?
O té prioritě I/O - jak je to na Win nevím, s popisem aktuálního stavu v linuxu souhlasím (nejsem žádný expert tak mě kdyžtak někdo opravte). Jak však říkám vývojáři linuxového jádra přemýšlí nad problémy tak, aby fungovaly ve víceuživatelském prostředí. Proto kapacity I/O se bude plánovač I/O snažit obvykle rozdělit rovnoměrně. Samozřejmě ne vždy je to vhodné - jsou speciální případy (patří mezi ně i desktopy, které jsou víceméně jednouživatelské). Časem dojde i na ošetření těchto případů.
Jak by asi dopadla situace, kdyby si 100 uživatelů na jednom stroji ve Win rezervovalo přenosové pásmo?
Windows nebyly nikdy plánovány příliš pro více současně pracujících uživatelů (nepočítám samozřejmě server edice), možná i proto je možné takto nastavit priority I/O, ale pokud by to udělalo 100 uživatelů, výsledkem by byl podle mě nefunkční celý systém. To však nikdo neřeší, neboť taková situace se nepředpokládá.
O preemptivitě na Windows bych raději ani nemluvil. Denně v práci přihlížím častým zásekům Win XP při náročnějších operacích, kdy ostatní procesy stojí a stojí. Vistu z tohoto hlediska nemohu porovnat - nemám, viděl jsem ji opravdu jen z rychlíku (a docela mi trvalo, než jsem nalezl nějaké konfigurační nástroje, co jsem hledal)
Gigabitovou síťovou kartu bohužel nemám a můj disk v notebooku je stejně velmi pomalý, takže podobný test neprovedu. Výsledek by mě docela i zajímal. Předpokládal bych, že proces pracující s gigabitovou síťovou kartou začne dostávat mnohem menší prostor pro IO operace než proces pracující se zvukovou kartou, ale popravdě třeba princip CFQ detailně neznám.
O preemtivitě linuxového kernelu vás už poučil někdo jiný,
Víte on vtip je i v tom, že když se něco nového v linux kernelu objeví, já pouze překompiluji nové jádro (nebo si stáhnu jeho balíček) a novou vlastnost mohu okamžitě používat. Ne, že by něco takového Win neprováděly při instalaci aktualizací. Ale všechny nové vlastnosti Visty už na XP nedostanete.
Já si za poslední 2.5 roků, co mám linux na notebooku nevšiml, že by byl čím dál víc rozežraný a pomalejší. U přechodu XP -> Vista je to přímo výrobcem deklarovaná skutečnost. A výstřelkům typu ReadyBoost se jen usmívám.
"Vista je částečně psané v .NETu. Co to má společného s primárním API systému? Když na to přijde, můžete napsat OS v assembleru, a primární API může být psané pro Pascal :)"
Co z OS Vista přesně je psáno v .NETu? Neuvažuji zde samozřejmě o aplikacích typu konfigurátor sítě, protože ty nepovažuji za součást OS, ale za podpůrnou aplikaci k OS.
Ono napsat OS v C nebo C++ a pak poskytnout primární API v něčem jako je .NET je v současnosti poněkud na hlavu, nemyslíte? Ztratíte veškeré výhody primárního API, protože dochází k volání mezi managed a unmanaged kódem. V takovou chvíli je rozumné poskytnout primární API v jazyce, ve kterém je psaný OS no a pak klidně poskytnout sekundární nádstavbu pro nějaké managed prostředí.
"Konfiguraci sítě na Linuxu jsem viděl. Opravdu bych doporučil raději command line. A jak jsem již dříve psal, je srandovní, že unixy nemají API pro správu sítě, management uživatelů, správu deamonů a procesů. Tyto věci si buď řeší každý unix ve vlastní režii, nebo standardními POSIX utilitami (což ovšem není API). Zřejmě poptávka po takových API v sedmdesátých letech minulého století neexistovala, a když se vývoj unixů definitivně zastavil, není už cesta, jak novou funkcionalitu do unixů dostat."
Linux se podle mých měřítek vyvýjí docela dynamicky a tak bych neříkal, že do něj nelze něco nového dostat (pokud tedy do slova unixů počítáte i tento OS)
[98] Sdílené knihovny nejsou samopopisné. CORBA, KParts, Bonobo a UNO samozřejmě existují, ale jsou v podstatě novinkou, a distra Linuxu rozhodně nejsou poskládaná z komponent. Když například ve Windows kliknete na soubor pravou myší, tak se v Registry vyhledají handlery pro context menu daného typu souborů. Ty handlery jsou COM objekty, a kdykoliv můžete přidat další. Obdobně pokud zobrazíte vlastnosti nějakého souboru, máte v Registry ID komponenty, která se zavolá pro zobrazení property sheetu. Srovnejte to s tím, jak se píše SW na Linuxu. Sdílené knihovny vám komponenty opravdu nenahradí.
[101] http://en.wikipedia.org/wiki/Preemption_%28computing%29
[102] Dodává se vaše distro s preemptivním kernelem? Nedávno jsem tu v diskuzi dával linky na vyjádření vývojářů jádra, kteří doporučovali používat preemptivní konfiguraci jen pro testování, a linky na problémy s výkonem preemptivního kernelu. Co jsem se naposledy díval, tak Ubuntu, Mandriva, Debian, Fedora a další distra jela "klasický" kernel s preempcí na pár vybraných místech.
Ano, článek je z roku 2003. A co se od té doby změnilo? Nenapsal jste totiž ani malý kousek informace, zřejmě prostě nevíte. Zato já vím, že makro local_irq_disable, které zakáže veškerá přerušení, je ve zdrojáku Linux kernelu 2.6.16-rc3 použito na 413 místech. Možná mi vysvětlíte, co se od roku 2003 změnilo - pokud to ovšem víte. Pokud nevíte, tak vám nezbývá, než si číst jadené noviny bez znalosti kontextu ;)
http://www.promethos.org/lxr/http/ident?i=local_irq_disable
[103] Co je CIM?
[104] Jak jsem psal výše, sdílené knihovny nejsou komponenty. A když se podíváte na modularitu Windows (kterou ovšem většina uživatelů unixů nikdy neuvidí, protože nevidí pod kapotu Windows), tak budete vědět, že komponentový model je dobrý nápad. Nakonec proto se ho snaží linuxové desktopy přebírat.
Jinými slovy Linux nemá mechanismy, které by umožnily zabránit podtečení bufferů při přehrávání multimédií. Jenže to není proto, že by byl optimalizovaný na server. Je to proto, že zvolená architektura obsluhy přerušení je velmi snadná k implementaci, ale přináší mizerné výsledky. To, že nelze napsat podporu multimédií odpovídajícím způsobem, je pak jen důsledek. Když jsme u toho, desktop bych nepovažoval za "speciální případ", minimálně ne u desktopového produktu, jakým mnohá distra Linuxu jsou.
Na pracovní stanici si těžko 100 uživatelů rezervuje přenosové pásmo, protože u ní typicky sedí v dané chvíli jeden uživatel. Technicky samozřejmě není problém, aby si 100 procesů rezervovalo přenosové pásmo (na stanici i na serveru). Nemám před sebou detaily implementace (jsou na webu MS), ale API umožňuje rezervaci pásma zamítnout. Dále IO scheduler přiděluje maximálně nějaké procento celkového přenosového pásma, aby se nakonec dostalo na všechny. Takže z těch 100 požadavků na rezervaci bude uspokojeno tolik, kolik lze uspokojit, a zbytek požadavků bude zamítnut.
O preemptivitě klidně mluvte. Pokud se vám stroj při práci seká, tak je to typicky způsobené tím, že čeká na disk. Pokud totiž stránka paměti není zavedena v RAM, dost těžko se provádí ;). Pak pomůže zvětšit RAM (2-8GB RAM dnes není problém), nebo zrychlit přístup k disku. Doporučuji třeba RAID z Raptorů, nebo 15k RPM SCSI disky. Nebo si prostě počkat - to je nejlevnější.
Ohledně toho testu se síťovkou vás asi nepotěším. Síťovka prostě dostane paket, tak vyvolá interrupt. Po dobu jeho zpracování jsou všechny interrupty zakázané (local_irq_disable). Navíc dojde k obsluze přerušení až tehdy, když je možné provést preempci kernelu (což je u Linuxu na dlouhé lokte díky absenci preemptivního kernelu). A čím horší latency, tím větší pravděpodobnost, že propásnete nějaký interupt (zvukovka zachrčí, síťovka ztratí pakket atp).
Srovnejte s Windows, kde je kernel preemptivní, takže k obsluze přerušení dojde dříve. Navíc při obsluze interruptu nižší priority je možné tuto obsluhu přerušit kvůli interruptu vyšší priority. To se ale týká jen ISR, kde se provádí minimum nutné ke zpracování přerušení (mimo jiné vám ISR dává možnost flow control). Potom se požadavek předá do fronty DPC, která umí priority, a při zpracování fronty se v pořadí priorit a času došlých požadavků volá příslušná DPC (popis celého mechanismus je nad rámec příspěvku, vyhledejte si něco o ISR a DPC). K tomu je zde konfigurovatelný mechanismus, který v případě přehrávání multimédií by default omezuje počet interruptů od síťové karty na 10k za sekundu. Ve srovnání s Linuxem jde o velmi pokročilou architekturu; její psaní ale asi nebylo tak triviální, jako v případě Linuxu.
O preemptivitě Linux kernelu můžete klidně mluvit vlastními slovy, pokud taková máte. Zatím jediným "argumentem" na tohle téma bylo, že mnou linkovaný článek je z roku 2003, následovaný linkem na seriál jaderných novin. Jistě uznáte, že to je argument k ničemu. Naopak viz třetí odstavec mého příspěvku. Vy máte znát vnitřnosti Linuxu, ne já :)
Pokud jsem si všiml, tak nový kernel pro své distro sice stáhnout můžete, ale typicky upgrade path někde končí, a vy musíte upgradovat distro úplně stejně, jako je třeba upgradovat v případě Windows. S tím rozdílem, že musíte upgradovat daleko častěji, protože release cycle je doslova zběsilý (což vede k mizernému otestování dister, za všechny viz tuším Mandriva 2007 kde z médií ani nebylo možná provést instalaci).
Pokud je systém "rozežraný a pomalejší", zkuste instalovat méně servisů (nebo je nespouštět všechny hned při startu), a instalovat méně doplňků, které se integrují se shellem. Ono když si nainstalujete 50 aplikací, které si zaregistrují handlery prováděné při každém zobrazení kontextového menu v Exloreru, tak systém moc nezrychlíte :). A samozřejmě defragmentace. Ale nejsme tu proto, abych vás učil zacházet s Windows, že.
V .NETu je psané například WPF. Pro vaši informaci, .NET není jen C# a managed environment. Je možné psát i v C++/CLI (Common Language Infrastructure), aka ECMA-372. Samozřejmě kernel je psaný v C/C++, a zřejmě tak ještě pár let zůstane. Ovšem takové VMS bylo psané v assembleru (VAX Macro), a API bylo určené pro Common Language Environment - opravdu nebylo třeba pro něj psát v assembleru. A nakonec pro Linux se píš například v Qt, což je high level C++, a kernel je psaný v C. To, že unixy mají jediné API (POSIX) definované v C, je věc unixů. Jinak souhlas, že C++ je nadále důležité i ve Windows; změny nejdou ze dne na den.
Volání mezi managed a unmanaged kódem není v případě .NETu nutné. Můžete totiž z .NETu používat unmanaged datové typy.
Linux se vyvíjí dynamicky, už asi 17 let. Kupodivu NT začali psát v roce 1989, a v roce 1993 je uvedli s řadou features, které unixy nemají po 30+ letech. Ja na unixech (aka na POSIXu) v kódu získám seznam běžících procesů (mluvíme o API, ne o command line utilitě)? Jak přidám lokálního uživatele, získám seznam služeb (aka daemonů), zastavím vybrané služby, změním kontext ve kterém služby nabíhají? Jak získám seznam síťových interfaců a zakážu nějaký interface? Nemluvě o věcech typu grafika, tisk a správa barev, multimédia, a další oblasti, které POSIX "pro jistotu" také neřeší, a které se řeší mnoha různými způsoby. Je hrozné, že UNIX byl jako platforma rozbit do mnoha větví, které sdílejí jen POSIX. POSIX je totiž nesmírně zaostalý za současným stavem technologií.
[98] Sdílené knihovny nejsou samopopisné. CORBA, KParts, Bonobo a UNO samozřejmě existují, ale jsou v podstatě novinkou, a distra Linuxu rozhodně nejsou poskládaná z komponent. Když například ve Windows kliknete na soubor pravou myší, tak se v Registry vyhledají handlery pro context menu daného typu souborů. Ty handlery jsou COM objekty, a kdykoliv můžete přidat další. Obdobně pokud zobrazíte vlastnosti nějakého souboru, máte v Registry ID komponenty, která se zavolá pro zobrazení property sheetu. Srovnejte to s tím, jak se píše SW na Linuxu. Sdílené knihovny vám komponenty opravdu nenahradí.
[102] Dodává se vaše distro s preemptivním kernelem? Nedávno jsem tu v diskuzi dával linky na vyjádření vývojářů jádra, kteří doporučovali používat preemptivní konfiguraci jen pro testování, a linky na problémy s výkonem preemptivního kernelu. Co jsem se naposledy díval, tak Ubuntu, Mandriva, Debian, Fedora a další distra jela "klasický" kernel s preempcí na pár vybraných místech.
Ano, článek je z roku 2003. A co se od té doby změnilo? Nenapsal jste totiž ani malý kousek informace, zřejmě prostě nevíte. Zato já vím, že makro local_irq_disable, které zakáže veškerá přerušení, je ve zdrojáku Linux kernelu 2.6.16-rc3 použito na 413 místech. Možná mi vysvětlíte, co se od roku 2003 změnilo - pokud to ovšem víte. Pokud nevíte, tak vám nezbývá, než si číst jadené noviny bez znalosti kontextu ;)
http://www.promethos.org/lxr/http/ident?i=local_irq_disable
[103] Co je CIM?
[104] Jak jsem psal výše, sdílené knihovny nejsou komponenty. A když se podíváte na modularitu Windows (kterou ovšem většina uživatelů unixů nikdy neuvidí, protože nevidí pod kapotu Windows), tak budete vědět, že komponentový model je dobrý nápad. Nakonec proto se ho snaží linuxové desktopy přebírat.
Jinými slovy Linux nemá mechanismy, které by umožnily zabránit podtečení bufferů při přehrávání multimédií. Jenže to není proto, že by byl optimalizovaný na server. Je to proto, že zvolená architektura obsluhy přerušení je velmi snadná k implementaci, ale přináší mizerné výsledky. To, že nelze napsat podporu multimédií odpovídajícím způsobem, je pak jen důsledek. Když jsme u toho, desktop bych nepovažoval za "speciální případ", minimálně ne u desktopového produktu, jakým mnohá distra Linuxu jsou.
Na pracovní stanici si těžko 100 uživatelů rezervuje přenosové pásmo, protože u ní typicky sedí v dané chvíli jeden uživatel. Technicky samozřejmě není problém, aby si 100 procesů rezervovalo přenosové pásmo (na stanici i na serveru). Nemám před sebou detaily implementace (jsou na webu MS), ale API umožňuje rezervaci pásma zamítnout. Dále IO scheduler přiděluje maximálně nějaké procento celkového přenosového pásma, aby se nakonec dostalo na všechny. Takže z těch 100 požadavků na rezervaci bude uspokojeno tolik, kolik lze uspokojit, a zbytek požadavků bude zamítnut.
O preemptivitě klidně mluvte. Pokud se vám stroj při práci seká, tak je to typicky způsobené tím, že čeká na disk. Pokud totiž stránka paměti není zavedena v RAM, dost těžko se provádí ;). Pak pomůže zvětšit RAM (2-8GB RAM dnes není problém), nebo zrychlit přístup k disku. Doporučuji třeba RAID z Raptorů, nebo 15k RPM SCSI disky. Nebo si prostě počkat - to je nejlevnější.
Ohledně toho testu se síťovkou vás asi nepotěším. Síťovka prostě dostane paket, tak vyvolá interrupt. Po dobu jeho zpracování jsou všechny interrupty zakázané (local_irq_disable). Navíc dojde k obsluze přerušení až tehdy, když je možné provést preempci kernelu (což je u Linuxu na dlouhé lokte díky absenci preemptivního kernelu). A čím horší latency, tím větší pravděpodobnost, že propásnete nějaký interupt (zvukovka zachrčí, síťovka ztratí pakket atp).
Srovnejte s Windows, kde je kernel preemptivní, takže k obsluze přerušení dojde dříve. Navíc při obsluze interruptu nižší priority je možné tuto obsluhu přerušit kvůli interruptu vyšší priority. To se ale týká jen ISR, kde se provádí minimum nutné ke zpracování přerušení (mimo jiné vám ISR dává možnost flow control). Potom se požadavek předá do fronty DPC, která umí priority, a při zpracování fronty se v pořadí priorit a času došlých požadavků volá příslušná DPC (popis celého mechanismus je nad rámec příspěvku, vyhledejte si něco o ISR a DPC). K tomu je zde konfigurovatelný mechanismus, který v případě přehrávání multimédií by default omezuje počet interruptů od síťové karty na 10k za sekundu. Ve srovnání s Linuxem jde o velmi pokročilou architekturu; její psaní ale asi nebylo tak triviální, jako v případě Linuxu.
O preemptivitě Linux kernelu můžete klidně mluvit vlastními slovy, pokud taková máte. Zatím jediným "argumentem" na tohle téma bylo, že mnou linkovaný článek je z roku 2003, následovaný linkem na seriál jaderných novin. Jistě uznáte, že to je argument k ničemu. Naopak viz třetí odstavec mého příspěvku. Vy máte znát vnitřnosti Linuxu, ne já :)
Pokud jsem si všiml, tak nový kernel pro své distro sice stáhnout můžete, ale typicky upgrade path někde končí, a vy musíte upgradovat distro úplně stejně, jako je třeba upgradovat v případě Windows. S tím rozdílem, že musíte upgradovat daleko častěji, protože release cycle je doslova zběsilý (což vede k mizernému otestování dister, za všechny viz tuším Mandriva 2007 kde z médií ani nebylo možná provést instalaci).
Pokud je systém "rozežraný a pomalejší", zkuste instalovat méně servisů (nebo je nespouštět všechny hned při startu), a instalovat méně doplňků, které se integrují se shellem. Ono když si nainstalujete 50 aplikací, které si zaregistrují handlery prováděné při každém zobrazení kontextového menu v Exloreru, tak systém moc nezrychlíte :). A samozřejmě defragmentace. Ale nejsme tu proto, abych vás učil zacházet s Windows, že.
V .NETu je psané například WPF. Pro vaši informaci, .NET není jen C# a managed environment. Je možné psát i v C++/CLI (Common Language Infrastructure), aka ECMA-372. Samozřejmě kernel je psaný v C/C++, a zřejmě tak ještě pár let zůstane. Ovšem takové VMS bylo psané v assembleru (VAX Macro), a API bylo určené pro Common Language Environment - opravdu nebylo třeba pro něj psát v assembleru. A nakonec pro Linux se píš například v Qt, což je high level C++, a kernel je psaný v C. To, že unixy mají jediné API (POSIX) definované v C, je věc unixů. Jinak souhlas, že C++ je nadále důležité i ve Windows; změny nejdou ze dne na den.
Volání mezi managed a unmanaged kódem není v případě .NETu nutné. Můžete totiž z .NETu používat unmanaged datové typy.
Linux se vyvíjí dynamicky, už asi 17 let. Kupodivu NT začali psát v roce 1989, a v roce 1993 je uvedli s řadou features, které unixy nemají po 30+ letech. Ja na unixech (aka na POSIXu) v kódu získám seznam běžících procesů (mluvíme o API, ne o command line utilitě)? Jak přidám lokálního uživatele, získám seznam služeb (aka daemonů), zastavím vybrané služby, změním kontext ve kterém služby nabíhají? Jak získám seznam síťových interfaců a zakážu nějaký interface? Nemluvě o věcech typu grafika, tisk a správa barev, multimédia, a další oblasti, které POSIX "pro jistotu" také neřeší, a které se řeší mnoha různými způsoby. Je hrozné, že UNIX byl jako platforma rozbit do mnoha větví, které sdílejí jen POSIX. POSIX je totiž nesmírně zaostalý za současným stavem technologií.
[106] To nic není. Já na Linuxu zkoušel měnit nastavení sítě. Někde jsem se dočetl, že existuje nějaké vi, tak jsem ho spustil, a počítač zamrznul, jen pípal po stisku některých kláves. Tak jsem to resetoval, zkusil to ještě několikrát, a pak místo Linuux nainstaloval Vistu. :):):)
[107] Můžete zkusit obvyklé reakce. Například "API pro management služeb, správu uživatelů, správu síťových spojení, informace o procesech, a podobné nesmysly, vlastně nikdo nepotřebuje, protože jinak by to v POSIXu dávno bylo". Nebo můžete koušet vojína Kafalína přesvědčovat, že preemptivní kernel je vlastně špatná věc. S tím vlastně souhlasím, dokud mluvíme o Linuxu.
2 LO: Proc si zivot komplikovat API na zjistovani bezicich procesu a buhviceho ? Staci vychazet, ze cokoliv (na co jsem si ja vzpomel) v Linuxu je dostupne jako soubor. Pokud jsem potreboval sahnout na podobne veci, vzdy jsem to dostal ze souboru v /proc. Slo to rychle a jednoduse, protoze precist soubor je pro mne jednodussi, nez studovat funkce jednoho API.
A pokud jde o to, kdy zacal byt NT vyvijen, tak byl vyvijen jako 0S/2 verze 3.0 (tudiz nastupce starsiho systemu, takze bych predpokladal, ze uz byl vyvijen na nejakem zakladu).
[112]: Důležité je to hlavně kvůli centralizované správě v podnicích. Navíc v heterogenních sítích není až tak úplně žádoucí spravovat stroj s Windows a stroj s Linuxem dvěma různými způsoby. Na druhou stranu, hádejte, jakým způsobem WBEM/CIM provider asi získá ten seznam procesů na Linuxu. ;-) Samozřejmě přes /proc. Myslím, že ani jedna z těch možností není (podle situace) k zahození. V embedded mašince nic takového jako sítovou službu pro správu asi chtít provozovat nebudu. Naštěstí máme v Linuxu oboje a každý si může vybrat, co považuje v danou situaci za lepší. :-)
[113] /proc je věc Linuxu, v POSIXu není. Samozřejmě koncept "vše je soubor" přináší výhody pro skriptování v bashi, ale v případě psaní kódu to tak už moc nevidím. 1. když nejste na Linuxu, ale na jiném unixu, máte smůlu; 2) místo volání jednoho API pro zjištění dané informace voláte jiné API pro přístup k souborům; 3) pro většinu věcí je soubor naprosto nevhodná abstrakce. U bodu 3 bych se zastavil. /proc vám vrací informace v textové formě. To je opět super pro skript, nebo jazyk typu PERL. Ovšem přináší to problémy s lokalizací, a výsledky musíte pracně parsovat. Je mi líto, ale API je API.
[114] CIM je zkratkou pro velkou spoustu různých věcí. Common Information Model není součástí POSIXu, a jako takový na systému může a nemusí být k dispozici. Takže bych se rád znovu zeptal, proč unixy (tj POSIX) nemají API pro správu systému, které jsem popisoval.
[115] Obávám se, že správa strojů s Windows a s Linuxem je dost rozdílná, bez ohledu na CIM. Tyhle dva systémy mají velmi odlišnou filosofii, odlišné nástroje, běží odlišný SW, mají jiné API, a tedy se odlišně spravují.
[115]: Nevím, jaké rozhraní jste popisoval, já si žádného popisu nevšiml. Nicméně pokud existuje v nějaké oblasti dohodnutý standard, Linux na rozdíl od Windows povětšinou necítí potřebu exhibovat tím, že "to bude dělat jinak". Na Windows tyhle věci také mohou a nemusejí být zapnuté. Argumentace typu "CIM na Linuxu nemusí být k dispozici" mi přijde jako celkem slušně pokrytecká, Microsoft Office taky nemusejí být k dispozici na každém počítači, ke kterém si sednu, a přeci je kvůli tomu nezatratím. Firmy totiž většinou mají přehled o tom, jaký software potřebují a jaký mají nainstalovaný, a bývá jim jedno, že někdo jiný něco nemá.
[109] a vsiml jste si, kolik z tech mist vyhledani pouziti makra local_irq_disable je na místech pro architektury, které Windows vůbec nepodporují?
arch/alpha/kernel/process.c, line 81
arch/cris/arch-v10/kernel/time.c, line 42
arch/m68k/atari/config.c, line 561
arch/powerpc/kernel/irq.c, line 182
atd. atd.
Samotné číslo 413 znamená velké nic. A to nechám stranou, že kernel 2.6.16, na který ta vyhledávací stránka míří je starý asi tak 2 roky.
Moje jádro je samozřejmě nastaveno jako preemptivní - dokonce v módu Low-Latency Desktop. Jak jsou na tom ostatní distribuce nevím, ale pochybuji, že takové Ubuntu bude mí tento přepínač vypnutý, když je to distribuce určená primárně pro Desktop.
Co to znamená preempce na vybraných místech?
Jinak sám jste v [110] odkázal na článek, kde se hovoří o tom, že linux kernel řady 2.6 je preemptivní.
"V .NETu je psané například WPF. Pro vaši informaci, .NET není jen C# a managed environment. Je možné psát i v C++/CLI (Common Language Infrastructure), aka ECMA-372"
Všiml jste si prosím, že to C++ se potom označuje jako managed? A využívá datové typy CLI a garbage collection.
Takový kód se potom překládá (při normálním použití .NET) do CIL, což je instrukční sada nezávislá na CPU a platformě a běží v CLR.
Pokud jste myslel pojmem WPF Windows Presentation Foundation, tak to není žádná součást operačního systému ale jen knihovna závislá na Direct3D, kterou můžete nainstalovat i na WinXP, čiii žádná nová vlastnost Vist.
http://en.wikipedia.org/wiki/Windows_Presentation_Foundation
"Pokud jsem si všiml, tak nový kernel pro své distro sice stáhnout můžete, ale typicky upgrade path někde končí, a vy musíte upgradovat distro úplně stejně, jako je třeba upgradovat v případě Windows."
Tak já nevím jak je to u ostatních dister, ale předpokládám že to není rozdílné. Gentoo lze upgradovat neustále po jednotlivých balících a žádný upgrade v podobě Windows XP -> Windows Vista nenastává. Asi máte drobné mezery...
"Pokud je systém "rozežraný a pomalejší", zkuste instalovat méně servisů (nebo je nespouštět všechny hned při startu), a instalovat méně doplňků, které se integrují se shellem. Ono když si nainstalujete 50 aplikací, které si zaregistrují handlery prováděné při každém zobrazení kontextového menu v Exloreru, tak systém moc nezrychlíte :). A samozřejmě defragmentace. Ale nejsme tu proto, abych vás učil zacházet s Windows, že."
On ten komponentový model asi taky není žádná výhra. Už jen z hlediska bezpečnosti. Možná i proto se na Linuxu nějak nezavedl.
"/proc je věc Linuxu, v POSIXu není."
/proc je způsob, jak se dostat k informacím co jste požadoval
Windows API také není v posixu :) - takže asi tak
[109]
"Na pracovní stanici si těžko 100 uživatelů rezervuje přenosové pásmo, protože u ní typicky sedí v dané chvíli jeden uživatel. Technicky samozřejmě není problém, aby si 100 procesů rezervovalo přenosové pásmo (na stanici i na serveru). Nemám před sebou detaily implementace (jsou na webu MS), ale API umožňuje rezervaci pásma zamítnout. Dále IO scheduler přiděluje maximálně nějaké procento celkového přenosového pásma, aby se nakonec dostalo na všechny. Takže z těch 100 požadavků na rezervaci bude uspokojeno tolik, kolik lze uspokojit, a zbytek požadavků bude zamítnut."
Což znamená, že se nekomu bude trhat ten zvuk...
Ale uznávám, že (pokud je mi dobře známo), je v tomto linuxové jádro opravdu kousek pozadu.
O preemptivitě klidně mluvte. Pokud se vám stroj při práci seká, tak je to typicky způsobené tím, že čeká na disk. Pokud totiž stránka paměti není zavedena v RAM, dost těžko se provádí ;). Pak pomůže zvětšit RAM (2-8GB RAM dnes není problém), nebo zrychlit přístup k disku. Doporučuji třeba RAID z Raptorů, nebo 15k RPM SCSI disky. Nebo si prostě počkat - to je nejlevnější.
Ten stroj má 2GB RAM a chová se mnohem hůře než můj notebook s 512MB RAM. Rychlost disků bude také minimálně 2:1 ve prospěch toho prvního.
Navíc pokud tak chválíte plánovač I/O ve Windows, pak by práce s diskem neměla být tak fatální, protože přenosové pásmo by mělo být rozděleno 50:50 mezi procesem do kterého se přepínám a procesem, který zatěžuje disk.
Při vyšším zatížení se mi Win XP opravdu zdají horší než aktuální linux, přičemž bychom měli brát v potaz, že u XP je GUI těsněji svázáno s jádrem, kdežto X server je úplně běžný proces v systému. Samozřejmě je to dáno i tím, že Win XP jsou poměrně historické.
Samozřejmě když nemáte HW, který by byl schopen dostatečně rychle dodat data pro přehrávání multimédií (třeba 100 AV streamů), tak vás žádná rezervace přenosového pásma nespasí :). Rozdíl nastává, když potřebný HW máte.
Linuxové jádro je v řadě věcí o dost pozadu. Typicky je to způsobeno tím, že byl v dané věci na začátku zvolen jeden z nejjednodušších modelů, který se dal snadno a rychle napsat, a teď by bylo přepisování velmi složité. To je jedna z nevýhod vývoje s omezeným plánováním a omezeným rozpočtem. Nicméně historie ukazuje, že i systém s řadou technologických kompromisů (zjevný eufemismus) může být u uživatelů velmi oblíbený, viz Windows 3.x.
Odezva konkrétního stroje při práci s diskem nemá s preemptivitou kernelu (ani ničeho jiného) moc společného. Pokud sekretářce jede stroj pomalu, tak může jen konstatovat, že je to špatné. Vy jste ale odborník, tak se jako odborník chovejte. Podívejte se, kolik je volné fyzické RAM - možná vám jí něco sežralo. Ujistěte se, že na disku je minimálně 10% volného místa (lépe 15+%), a defragmentujte disk. Když bude problém pokračovat, použijte Performance Monitor, a podívejte se na délku diskové fronty, počet page faults za vteřinu, a ostatní věci související s disky, pamětí a swapem. Nechce se mi věřit, že byste se byl schopen naučit stovky unixových příkazů, a přitom nezvládl administraci stanice s Windows XP. To by bylo jako umět vyšívat, ale neumět přišít knoflík ;)
Plánovač I/O ve Windows XP nepodporuje rezervaci přenosového pásma, ani prioritizaci I/O requestů (byť existují možnosti, jak tyto věci implementovat). Samozřejmě ani ve Vistě nerezervujete přenosové pásmo pro zavádění aplikace. Tam v nejlepším případě využijete prioritizaci requestů. Hodně se ovšem (i v XP) uplatní prefetch, případně uložení binárek na disku ve vhodném pořadí (což zařizují Idle Tasks).
To, že jsou na tom Windows XP s plynulostí multimédií daleko lépe, než Linux, je dané prioritizací přerušení a preemptivním kernelem.
Dear LO. Neviem ako Vista ale XP ked nieco kopiruje tak sa s tym uz neda vobec nic robit. Akykolvek pokus o pracu v inej aplikacii je absolutne zufaly.
V Linuxe taketo problemy nemavam a muzika my nevypadla ani nepamatam a to kompilujem, kopirujem a neviem co vsetko aj naraz.
Teoria preemptivity ma nezaujima. Na feeling je linux ovela sviznejsi na rovnakom stroji ako XP a o Vistach sa radsej ani nebavme.
[121] To je zvláštní, že v XP běžně pracuji, i když se něco kopíruje. Tipnu si, že máte málo paměti, a swapování při současném kopírování je pochopitelně výrazně pomalejší. V Linuxu takový problém můžete a nemusíte mít - možná tam máte výrazně nižší spotřebu paměti, nebo máte ve Windows ošklivě fragmentovaný disk.
Samozřejmě "teoria preemptivity" vás nemůže zajímat, protože by to chtělo vědět alespoň něco málo o tom, co je pod kapotou. V případě Linuxu utility a konfiguráky opravdu nejsou "pod kapotou", ale je to ta kapota.
[121] tedy musim se zastat LO - sice vubec netusim, o cem je rec, preemtivnost a podobne technicke detaily - ale ani me se jeste nestalo, ze bych s wokynky nemohl pri kopirovani pracovat... nebo ted pomerne zatezuju system hashovanim 20GiB souboru, a i kdyz jede CPU na 90% a hdd porad cte data, stale muzu pracovat... opravdu zvlastni, ze?
[120] naprosto stejné zkušenosti
[119] a k čemu mi bude znalost délky diskové fronty a page faults. Co s tím údajem udělám. Jen budu vědět, že má XP horší správu paměti, horší plánovač I/O a podobně. Defragmentaci neprovádím ani na XP ani na Linuxu, takže v tomto jsou si systémy naprosto rovny. Pokud má XP horší souborový systém, náchylný na fragmentaci, je to jeho chyba. Volného místa na disku bude několik desítek GB a na volnou RAM se vám podívám hned v pondělí. Ale pokud by Visual Studiu a IIS serveru nestačily 2 GB RAM, pak tyto MS technologie patří do propasti.
O tom, že plánovač ve Vistě nepodporuje prioritizaci I/O při zavádění aplikace - co to je za hloupost? Pokud takto plánovač opravdu pracuje, pak je pro mě zcela nesmyslný. Zavádění aplikace je pro I/O naprosto stejná činnost jako další práce s aplikací.
Prefetch a další obezličky typu ukládání binárek na disku ve vhodném pořadí jsou pro mě nesystémová zvěrstva. Ale ty si může Vista dovolit jen proto, že je opět plánována jako jednouživatelský systém.
Pořád mi vykládáte, co mám v případě nedostatku paměti zlepšit a jak kdyžtak zrychlit disky. Když totéž udělám na linuxovém stroji, mohou se jít XP přímo zahrabat. Myslím, že řada uživatelů má zkušenost, že Linux běží na stejném stroji s lepšími odezvami než XP. Na Visty nadávají často i ve srovnání s XP (sám nemohu říct nic, Visty nemám k dispozici).
Znovu opakuji, že XP běží na výkonnějším procesoru (má navíc i HyperThreading) s daleko výkonnějším diskem, více RAM a rychlejší RAM. A pořád můj notebook se čtvrtinou pomalé RAM, obstarožním pomalým diskem, ale s linuxem a nenáročným window managerem (fluxbox) má při práci rychlejší odezvu.
Re 67
"MS určitě není bez chyby, a Vista má řadu chyb, stejně jako jakýkoliv jiný SW. Faktem ale je, že autoři aplikací mnohdy spoléhají na nedokumentované chování systému. ... Vězte, že MS mnohdy napodobuje nedokumentované chování starých verzí Windows jen proto, aby fungovaly prasácky napsané aplikace."
Tak z toho nemuze vzniknout nic jineho nez prasacky system. Se nedivim ze ho nikdo nechce.
Mě se moc líbí, jak na rootu se vždycky zabouří ve sklenici vody. Půlka lidí vykřikuje "prasácký systém který nikdo nechce" ale přesto jich MS prodává víc než všechny Linuxové formy dohromady.
Upřímě - je mi úplně jedno, jestli MS zaplatíte za Visty a pak tam máte XP; protože jste je zaplatili a to se počítá. A jestli si je tam dáte za rok nebo nikdy není moc důležité; jakože jsem tohle zažil defakto už u Windows 2000, XP a nedivím se tedy ani toho samého u Visty.
Nicméně; ačkoliv linuxáři štěkají, uživatelé je používají. A MS karavana jede dál....
[120] když chcete tento argument použít, měl byste si právě o chování ve Vistě něco zjistit. Zrovna tohle se Vistě zlepšilo (a nejen tohle).
V XP když se lokálně kopíroval soubor výrazně větší než volná paměť (typicky třeba kopie image DVD z jednoho fyzického disku na druhý), systém začal cpát všechno do cache a zběsile swapoval. S PC se nedalo moc dělat ještě pěknou chvíli po konci kopírování. Řešením bylo jedině omezení rychlosti kopírování (používal jsem třeba Total Commander a frontu kopírování omezenou na 10 MB/s, někdy i méně).
Vista tímto neduhem netrpí. Nezvětšuje cache na úkor běžících programů, ani nezahltí I/O pro všechny ostatní. Další věcí, kde je znát opravdu lepší memory management, je přepínání aplikací nebo jejich obnovování z minimalizace (než se mi v XP překreslil Illustrator, se kterým jsem půl hodiny nedělal, tak to trvalo až minutu a to jsem měl 3 GB RAM a výkonné dvoujádro). Vista odswapuje program jen tehdy, nemá-li už jinou možnost. Jinak drží stále vše v paměti a přepnutí je prakticky okamžité (do pěti vteřin).
Váš komentář je hodně typický - kritizujete osm či více let staré věci, které v novém systému dávno nejsou. Když něco podobného praktikuje LO (třeba, že jádro neumí preemptivnost a dokládá to tři roky starými odkazy), tak se může zdejší osazenstvo zbláznit (a právem), ale následně se zde s klidem želvy opakovaně objevují argumenty stejného ražení.
Je fakt vidět, že většina z vás pořádně nezná ani XP, natož Vistu a kritizuje věci, které vůbec neexistují, nebo se změnily před mnoha lety. Jděte k šípku...
[125] Mna MS nikdy nezaujimalo. Obcas nakolko pracujem ako konzultant ma donutia niekde pouzivat XP. Cely zivot som travil na MS-DOS a potom OS/2 HPUX a Linux. Fakt mi je cely MS ukradnuty aj z ich OS.
Ale ked tu nejaky trupik tvrdi ze ake je Linux jadro shit a co je a nie je preemptivne a pritom jedine problemy pri kopirovani ma XP a to su prakticke skusenosti musim sa smiat. Vraj sa zadrhava hudba. Mne sa to nestava. No a preemptivnost v zataziach v servrovom prostredi je na MS zabavna. Niekolko krat som na tom istom zeleze vymienal Win -> Lin z BEA WebLogic servrom a celkova priepustnost bola proste vyssia. Ak je to tym ze Linux je nepreemptivny tak dobre ze je.
Ked vidim MS adminov ako si v remote konzole otvoria dalsiu remote konzolu a potom v nej dalsiu aby si okopirovali nejaky subor tak to vacsinou opustam miestnost.
Linux sa pouziva od routrov cez telefony az po superpocitace na roznych HW architekturach. Preco ked je ten Win taky supa dupa preemptivny tak sa nepouziva v HighComputingu. Asi su tam vsetci blby ze to nevedia a cakaju na osvietenie. Trupik je slepy on ma svoju pravdu.
[127] Ale to je absurdní. Linux používá rozumný člověk tam, kde to má smysl; stejně jako Windows. Hodnocení typu "linux je skvělý na workstation protože já ho používám na servery a maníci v telefonu či na superpočítač" může říci, s prominutím, pouze demagog.
Navíc jsem potkal mnohem více telefonů s Windows než s linuxem, když už tohle přirovnání požíváte.
[128] Zle sme sa pochopili. Ja nikde netvrdim ze Linux je skvely na workstation. Len nemam rad ked niekto tvrdi uplne bludy na ktore clovek nemusi mat vobec ziadne IT vzdelanie aby pochopil ze to tak nie je.
A neviem preco sa podcenuju ludia. Ak si vacsina mysli ze Vista je zla a radsej prejde na XP tak su hned blbci a neznaly atd. To je tiez demagogia.
[123] Dlouhá disková fronta svědčí o zahlcení disku requesty, velký počet page faults svědčí o akutním nedostatku paměti. Pokud jste trošku schopný administrátor, tak budete vědět, jak si poradit. Pokud nevíte vůbec nic, tak pravda můžete jen konstatovat nějaký nesmysl typu "XP horší správu paměti". Ale jistě chápete, že není mojí rolí vás učit administrovat Windows. Moje doporučení byla jasně psaná tak, že by je měl pochopit i velmi podprůměrný admin (třeba power user v účtárně). A snad ani takový power user neřekne "vykouším jeden z X kroků, a pak řeknu, že to k ničemu nevedlo".
Samozřejmě stupeň fragmentace závisí na způsobu používání FS, nejvyšším stupni jeho zaplnění od defragmentovaného stavu atd. Váš pohled je povrchnější, než bych čekal.
Ohledně zavádění aplikací ve Vistě si ještě jednou přečtěte, co jsem psal, a zkuste u toho myslet. K čemu myslíte, že je asi dobrá rezervace přenosového pásma? Když potřebujete stálý datový stream. To je třeba případ odbavovacího pracoviště TV stanice, kde pokud nedostanete dost dat MPEG(1/2/4) streamu, tak se bude obraz divákům škubat (totéž platí při online editaci i přehrávání multimédií). A k čemu je rezervace přenosového pásma při zavádění aplikace? Správně, úplně k ničemu. Tam má smysl leda prioritizace I/O, a i ta dost omezeně (nepředpokládám, že vám něco říká priority inversion).
Ukládání binárek ve vhodném pořadí dovede například výrazně zrychlit zavádění OS. A prefetch má na pracovní stanici velmi dobrý dobrý smysl. Pokud každé ráno startujete Word, Excel, Outlook, Internet Explorer, a večer pravidelně Portal a Crysis, proč je nemít připravené v cache? Pokud je disk nevyužitý, a je volná paměť, tak může obojí buď ležet ladem, nebo mít rozumné využití. Pochopitelně hovoříme o workstation. A samozřejmě chápu, že když něco na Linuxu není, tak je to "nesystémové zvěrstvo" :)
[124] Kdybyste se nad odpovědí maličko zamyslel, tak byste viděl, jak nesmyslně kecáte. Aplikace X běží v pohodě na Windows XP, ale neběží na Vistě. Kdo za to může? Třeba na root.cz se můžete dočíst, že samozřejmě výrobce OS. Ještě horší je, že uživateli je jedno, kdo za to může - chce mít funkční počítač. Lidé nebudou používat systém, na kterém nejdou jejich současné aplikace. Proto MS odjakživa ošetřuje i chyby mnoha rozšířených aplikací. Zpětná kompatibilita je totiž velikou hodnotou.
[126] Z čeho usuzujete, že XP swapují? Díval jste se na aktivitu swapu, nebo laicky odhadujete z aktivity disku? Pravděpodobnější totiž je, že XP naházely data do cache, a pak cache vysypávaly na HDD. To je samozřejmě tím pomalejší, čím je vyšší fragmentace disku. Vista prioritizuje I/O, a má odlišnou strategii cachování, která počítá s větším množstvím RAM, což situaci vylepšuje. Ale zase vám spousta zdejších "odborníků" řekne, že zabírá hrozně moc paměti ;)
K tomu "jádro neumí preemptivnost" tu nepadl jediný argument, který by popřel to, co jsem psal. Nikdo nepřišel, a neřekl "ale Debian, Mandriva a Ubuntu jedou od verze X, Y a Z preemptivní jádro". Proč? Protože ho nejedou, situace se za ty tři roky nezměnila.
[127] Na téma superpočítačů jsme tu před časem diskutovali, viz například link níže. Ve zkratce node superpočítače je velmi tupé zařízení, které potřebuje jen správu paměti, procesů, a networking. Není důvod kupovat na každý node systém typu Windows za USD 100 a více, když tutéž primitivní práci odvede jakýkoliv OS zdarma. Zajímavé peníze leží ve správě výpočetních clusterů, a tam MS vstoupil teprve před 2 lety s Windows Compute Cluster. Ty se používají v bankovnictví, pojišťovnictví atd. Jestli MS na tomto poli uspěje, to uvidíme tak za 5 let.
Když jsme u toho, preemptivní kernel nehraje u výpočetních clusterů v podstatě žádnou roli. Zamyslete se (pokud vám dochází kontext) - jakou výhodu tam asi může přinést?
http://www.root.cz/zpravicky/analyza-gartner-windows-se-pomalu-hrouti/197594/
[129] Právě jsme si ukázali, že bludy tvrdíte vy. Pokud bludy tvrdím já, zkuste to podložit lepšími argumenty, než "proč se tedy Windows s preemptivním kernelem nepoužívají na výpočetních clusterech, na kterých preemptivní kernel nepřináší výhodu". Z mého pohledu jste při psaní příspěvku 127 moc nepřemýšlel :(
[132] Nelžete nám tady o Compute Cluster. Jak už název napovídá, jde o výpočetní cluster typu, kdy právě na jednom node běží tupý os (64bit windows) a na něm běží část úlohy předem předžvýkaná pro jeden node (zjednodušeně: na začátku se úloha rozdělí, spočítá a na konci se data sesypou a uloží).
U clusteru je někdy vhodné, když mezi nody můžou být migrovány jednotlivé procesy (nebo vlákna) včetně stránek paměti, to váš skvělý Compute Cluster NEUMÍ (zejména právě kvůli nekvalitnímu plánovači a správě paměti). Compute Cluster ty vaše skvělé a chválené windows opravdu degraduje na "jednoúlohový stroj", kde valnou roli nehraje kvalita jádra.
Co se týká preemptivního jádra, tak Debian standartně jede s nepreemptivním jádrem (na serveru je to vhodnější, kvůli zaručitelné době odbavení přerušení). Jádra v Ubuntu by měla být preemptivní. Od kdy tomu tak je a jak jsou na tom ostatní distribuce nemám čas zkoumat. Nicméně je tu možnost volby (použít nebo nepoužít preemptivní kernel tam, kde je to vhodné).
[133] linuxový telefon má s ubuntu společné právě to, co ho dělá linuxovým telefonem. Linux je jen jádro, ubuntu je distribuce složená za určitým účelem (rozhodně ne pro mobilní telefon). Když jak ve svém okolí vidím, jak se chovají telefony s windows mobile, tak jsem rád za svoji stařičkou nokii :-). Běžnému uživateli je jedno, co běží uvnitř, hlavně že to umí to, co potřebuje, možná proto se tolik prodává iPhone (s unixem uvnitř).
[34] jestli si myslíte, že studenti mají notebooky opravdu jen na porno, mp3 a inet, tak jste asi úplně vedle. Zkuste se někdy zvednout a zajít podívat na studenty ... možná budete překvapen !
[132] Na Ubuntu verze 7.04, je kernel kompilovany s CONFIG_PREEMPT_VOLUNTARY=y (2.6.20-15). Ke starší verzi jsem se bohužel nedostal. Možná mě tady někdo doplní :-).
Kernel si vždycky kompiluji vlastní, jak na server, tak na desktop. Takže moc nevím, jak jsou na tom různé balíčky pro různé distribuce ohledně preemptivity. Každopádně vám mohu potvrdit, že v kernelu 2.6.18 už byla možnost kompilace s CONFIG_PREEMPT=y (opět by mě zde mohl někdo doplnit), což defakto znamená, že každý si mohl vybrat (tohle slovo nejspíš moc často neslýcháte), jestli si to zkompilujete s preemptcí či bez ní.
Na serverech je preemptivita na nic. Na Desktopech už se celkem hodí a momentální trend GNU/Linuxu je pronikat také na desktop, tak se nedivte, že podpora této fíčury byla zavedena poměrně nedávno.
Už proboha prostě uznejte, že kernel linuxu může být i preemptivní. Je prostě takový, jak si jej zkompilujete. Argumetny typu ale tohle přece běžný uživatel neumí jsou liché, neboť se i do user-friendly disribucí cpe preemtivní kernel.
Pokud stále nevěříte tomu, že je linux preemtivní, tak si stáhněte zdrojáky a důkladně si je prostudujte (myslím tím současný kernel, ne nějakou vykopávku).
BTW. to že jste zkusil pod linuxem otevřít vi, ještě neznamená, že se vám linux zasekl, spíš to znamená, že někdo neumí používat vi. Právě zde se totiž uplatňuje to krásné pravidlo RTFM (ano asi vás to hodně překvapí, ale nápověda k unixům je poměrně použitelná).
*no, nevim, jake maji zkusenosti ostatni, ale ja si pred koupi noveho booku udelal na svem starem desktopu par statistik, jako obsazena pamet, rychlost startu aplikaci a pak to poctive porovnal s hodnotami na predinstalovanych Vistach. verte mi, ze kdyby to vyslo lepe nebo stejne, tak se s downgrade na XP neobtezuju.
*a druhej argument, ze nema cenu delat SW na zastarale HW. ehm, souhlasim, ze je spousta SW, kde je levnejsi napsat to rychle i za cenu horsiho vykonu, ale pokud existuje nejaka vyjimka, tak jsou to urcite OS, drivery a podobne.
[134] Kde *konkrétně* jsem lhal o Windows Compute Clusteru? Zřejmě byste si měl vykloktat. A co to zase blábolíte o HPCS jako "jednoúlohovém clusteru"? Windows Compute Cluster je založený na MPI2, co je industry standard. A například Daggett Research Group, Department of Bioengineering, přešla z linuxového clusteru na Windows Compute Cluster. Ve zprávičkách na rootu se o tom ale kupodivu nepsalo :). A kdyby se tu o tom psalo, asi by autor nezmínil tento výrok: "Byli jsme vcelku překvapeni, když nový systém založený na Windows bez jakékoliv optimalizace předčil vysoce optimalizovaný linuxový cluster." Interně napsaný SW pro linuxový cluster bylo pro provoz na Windows clusteru nutno upravit jen na 80 řádcích. Úpravy probíhaly standardně ve Visual Studiu - jedna z výhod Windows clusteru. Mimo jiné je možné ve VS debugovat kód za běhu na clusteru. Dalšími uživateli Windows HPCS
jsou například NASCAR a Procter & Gamble
.
Je pravda, že Windows HPCS neumí dynamic process spawn a publishing. Ovšem jde o zdaleka nejméně používanou část specifikace MPI2, a podpora je plánovaná pro další verze HPCS. Navíc Windows HPCS přináší řadu výhod, které jiné platformy nemají. Například zmíněné Visual Studio, snadný deployment, podpora .NETu atd.
V případě Linuxu je zjevně vhodné se preemptivnímu jádru vyhnout, protože standardní distribuce jedou bez preempce. Blíže se k tomu vyjádřím o kus níže.
Kupodivu se shodneme na jedné věci. Telefony s Windows Mobile jsou sice poměrně rozšířené, ale mnoho modelů je naprosto příšerných. Výrobci HW jsou zjevně idioti, nejhorší co jsem zatím viděl byl ETEN X500+. Teprve po zbavení romky těch děsných aplikací od výrobce to začalo rozumně fungovat. Naopak HTC Touch mi běhal a běhá celou dobu bez problému; příště jdu opět do HTC.
iPhone se prodává, a já pořád nechápu důvod. Sice má GPS, ale nemá navigační SW. Prakticky pro něj neexistují aplikace, vývoj je zcela uzavřený, neumí A2DP (nelze tedy použít BT sluchátka), nelze jej použít pro připojení notebooku k inetu (neumí DUN), neumí OBEX, neumí MMS, neumí cut/paste. S tím "unixem uvnitř" to máte trochu pomotané. Asi dobře víte, že MacOS X nemá s historicky moc společného, a že jako UNIX je technicky možné certifikovat i Windows se Services for UNIX. A že by iPhone obsahoval například sadu POSIX utilit, které jsou pro označení UNIX nezbytné, tomu asi sám nevěříte ;)
[135] Skvěle. A jistě víte, co option CONFIG_PREEMPT_VOLUNTARY znamená. Kdybyste nevěděl, tak si přečtěte, co jsem psal ve [109]: "Co jsem se naposledy díval, tak Ubuntu, Mandriva, Debian, Fedora a další distra jela "klasický" kernel s preempcí na pár vybraných místech". Ano, to je CONFIG_PREEMPT_VOLUNTARY. Možnost přeložit kernel s CONFIG_PREEMPT=y tu sice je, ale stejně jako před mnoha lety jí distra nevyužívají. A důvody jsou zřejmě pořád ty samé: mizerný výkon, a chybějící zámky porůznu v kódu (a následně race conditions, kernel panic, smrt). Proto ani kerneloví developeři nedoporučovali používat CONFIG_PREEMPT.
Na některých typech serverů nepřináší preemptivita tak výrazné výhody, jako třeba na desktopu. Ovšem v případě Linuxu je preemptivita jasný zabiják, a to díky tomu, že původní návrh s preempcí kernelu vůbec nepočítal (big kernel lock, stejně jako na prapůvodních unixech). Důvod takového desinu byl zřejmý: bez konceptu, plánování, psáno stylem quick and dirty. Následky jsou zjevné i po 17 letech. Nakonec CONFIG_PREEMPT_VOLUNTARY je jen další dirty hack.
S tím vi jste se pěkně předvedl. Ve [111] jsem reagoval na [106], kde někdo psal, jak hrozně obtížné je konfigurovat síť ve Vistě. Má reakce byla ironická; obyčejně nerebootuji počítač kvůli tomu, že spustím vi, a on "nereaguje" :). Jinak nápověda unixům má lepší a horší stránky. Zkuste vzít své desktopové distro, kliknout na obdobu nabídky Start, najít Help, a vyhledat pár věcí typu "add user", "change screen resolution", "change swap size" apod. A pak zkuste totéž ve Windows. Který systém vám vrátí lepší nápovědu? Napovím: Windows, a to výrazně lepší.
[136] Využitá paměť je dost nezajímavé číslo. Když totiž máte nevyužitou paměť, máte jí zbytečně. OS by měl paměti naopak využít co nejvíce pro optimální běh systému¨a aplikací. Rychlost startu aplikací v XP i ve Vistě se časem mění, a to díky prefetch funcionalitě. U XP se doporučovalo několikrát projít benchmark, a poté spustit idle tasks; u Visty je to předpokládám podobné.
Já nepsal o rychlém psaní za cenu horšího výkonu. Na vývoji každé verze Windows bylo stráveno mnohonásobně více úsilí, než nad distry Linuxu. Ale musíte si vždy položit otázku, co by mohl HW běžný v době uvedení systému nabídnout. V době uvedení Visty bylo například běžné mít v počítači stovky MB až jednotky GB RAM, kdežto v době uvedení XP to byly desítky MB až stovky MB. Proto má Vista memory management, který si lépe poradí s velkou spoustou paměti, a méně agresivně swapuje. Větší kapacita disků zase umožňuje použití lepší grafiky, která by sama o sobě zřejmě zabrala několikanásobek objemu instalačních médií Windows 95. 3D akcelerátor v každém počítači zase umožňuje přesunout velký kus zátěže spojené s GUI na grafickou kartu, což dramaticky zrychlilo například rendrování textu (grafická karta drží glyph cache, a akceleruje se na ní i ClearType). Pokud by byla Vista psaná pro Pentium 133 se 32MB RAM a VGA rozlišením, těžko by využila tu hromadu možností, které nám dává dnešní HW.
[137] Já mám nastaven CONFIG_PREEMPT=y už docela dlouho a jediný kernel panic co jsem viděl za poslední 3 roky na svých počítačích s linuxem byl ten, když mi skutečně selhával HW.
Velký počet page faults nemusí svědčit jen o aktuálním nedostatku paměti, ale i o špatné práci s ní. Mohu mít klidně obrovské page faults a přitom ještě dostatek volné paměti, stačí k tomu třeba agresivní politika využíváni swapu nebo nevhodný algoritmus pro výběr stránky, která bude přehozena mezi fyzickou pamětí a odkládacím místem.
'Moje doporučení byla jasně psaná tak, že by je měl pochopit i velmi podprůměrný admin (třeba power user v účtárně). A snad ani takový power user neřekne "vykouším jeden z X kroků, a pak řeknu, že to k ničemu nevedlo".'
Jestli si dobře pamatuju, tak jediná vaše doporučení bylo přidat paměť a zrychlit disk provedením defragmentace nebo zapojením disků do raidu.
Na linuxu nic takového dělat nemusím a stejně je odezva systému lepší. Dokážete vůbec pochopit, že od operačního systému čekám to, že mě bude co nejméně otravovat. Myslíte opravdu, že obyčejný uživatel si dokáže poradit s analýzou nějaké takové situace a provést uvedené kroky?
'Ukládání binárek ve vhodném pořadí dovede například výrazně zrychlit zavádění OS. A prefetch má na pracovní stanici velmi dobrý dobrý smysl. Pokud každé ráno startujete Word, Excel, Outlook, Internet Explorer, a večer pravidelně Portal a Crysis, proč je nemít připravené v cache? Pokud je disk nevyužitý, a je volná paměť, tak může obojí buď ležet ladem, nebo mít rozumné využití. Pochopitelně hovoříme o workstation. A samozřejmě chápu, že když něco na Linuxu není, tak je to "nesystémové zvěrstvo"'
Koho dnes zajímá rychlost startování OS, raději provedu hibernaci a mám klid. A co když každé ráno nespouštím to samé? A co když můj systém používá 20 lidí - třeba stroj v internetové kavárně. Pak celý ten prefetch způsobí jen horší chování systému. Stále opakuji, že Widle jsou jednouživatelské a to mi zkuste vyvrátit. Neříkám, že s nimi více uživatelů nemůže pracovat, ale návrh všech těch "vylepšení" míří jen na jednoho uživatele.
[60]
no jo, kdyz je neco zadarmo, tak se to dost blbe nakupuje...
tudiz se nato blbe shani penize, nelze za to lobovat, platit reklamni kampane, jezdit na "sluzebni cesty"...
http://digiweb.ihned.cz/c1-25604550-langer-podepsal-s-microsoftem-smlouvy-ktere-statu-uspori-700-milionu
Zase jedna supa dupa Vista optimalizacia a co sa z toho stane:
http://www.engadget.com/2008/07/22/sandisk-ceo-says-vista-not-optimized-for-ssds/
Sranda ze Linux je optimalizovany out of box. Mozno je ta Vista uz preoptimalizovana.
[137] Kde konkretne ?? zde: Na téma superpočítačů jsme tu před časem diskutovali, viz například link níže. Ve zkratce node superpočítače je velmi tupé zařízení, které potřebuje jen správu paměti, procesů, a networking. Není důvod kupovat na každý node systém typu Windows za USD 100 a více, když tutéž primitivní práci odvede jakýkoliv OS zdarma. Zajímavé peníze leží ve správě výpočetních clusterů, a tam MS vstoupil teprve před 2 lety s Windows Compute Cluster.
Ve zkratce: říkáte, že node superpočítače je hloupý a proto stačí jakýkoliv jiný OS než windows. Nicméně tohle platí pouze u MPI, což je případ Compute Cluster. Linux je využíván i v clusterech, kde je nutné mít poněkud chytřejší node. MPI z principu své funkce NEMŮŽE migrovat procesy, protože takový cluster funguje úplně jinak.
Pokud někomu při migraci SW z Linux na Windows stačilo přepsat pouze 80 řádek, tak to svědčí o tom, že kód byl opravdu napsán kvalitně. Pokud jde o přechod v Daggett Research Group, Department of Bioengineering z Linuxu na Windows, tak dostupná případová studie MS má stejnou vypovídací hodnotu, jako ostatní podobné mnohdy zýáměrně zkreslující případové studie (jako testy, kdy windows 2003 byly nepatrně výkonnější než linux pouze díky tomu, že server s windows měl osazeny 2 procesory a server s RedHat Linuxem jen jeden).
Co se týká mobilů tak se mi nesnažte tvrdit, že problémy typu: bez ohledu na nastavení režimu vyzvánění začne vyzvánět nejvyšší hlasitostí a zatuhne jsou způsobeny hardwarem. To je typická výmluva windows fanatiků, kteří už si asi zvykli každou chybu ve windows svádět na cokoliv jiného, než windows, ale za podobné chyby u jiných systémů může systém a nic jiného. ...
Mac OS X má unixový základ a dokládat to u iPhone absencí utilit ls,cp a podobné snad unixový systém nedegraduje na windows. Prodejnost iPhone bych neviděl tak nepochopitelně, zařízení má už ve svém názvu, že jde v prvé řadě o telefon (ne o navigaci, PDA, cokoliv jineho). Další věcí je, že cílová skupina možná pokročilé funkce vůbec nevyžaduje. Osobně bych si iPhone asi nekoupil, ale nekoupil bych si ani telefon s windows mobile.
Chtěl jste argument, kdy v některé z distribucí byl aplikován preemptivní kernel, bylo doloženo, že tak je v Ubuntu (minimálně od verze 7.04) a proč tomu tak není v Debianu (je u něj větší pravděpodobnost potřeby nepreemptivího kernelu), tak nevím, proč stále hledáte kličky, jak tento systém špinit. Navíc takováto diskuze už začíná být vzhledem k tématu článku velmi silně mimo mísu.
[142] Ano, node superpočítače je hloupé zařízení. A MPI je industry standard v oblasti HPC (včetně clusterů běžících na Linuxu). Pokud máte na mysli jinou technologii (a pro jistotu jste to nenapsal), tak hovoříme každý o něčem jiném. Ovšem migrovat klasické procesy mezi nody clusteru je nesmyslné, protože je to velmi náročné na přenosové pásmo. A asi víte, že největším problémem HPC není výkon, ale spojení mezi nody, protože nároky na něj s početm nodů rostou velmi rychle.
Můj závěr: než budete psát něco o "jednoúlohových clusterech", zkuste myslet.
Jasně, pokud aplikaci psanou pro vysoce optimalizovaný Linux cluster po úpravě 80 řádek poběžíte rycleji na Windows clusteru vybaleném z krabice, tak je to proto, že je aplikace velmi kvalitně napsaná ;). A případové studie MS jsou minimálně o řád lépe vypovídající, než řekněme zprávičky na root.cz. Jestli chcete s něčím polemizovat, tak prosím s konkrétními údaji, a ne stylem "je to případová studie, tak to asi není pravda".
Já nikde netvrdil, že problémy mnoha Windows Mobile zařízení jsou (nezbytně) způsobené HW. Zkuste použít mozek. Co si myslíte, že výrobce dostane od MS? Dostane DVD s hromadou binárek, dokumentace, a s vývojovými nástroji. Výrobce si potom poskládá systém z dodaných komponent, vlastních (či third party) driverů, a hromady aplikací. Windows Mobile samy o sobě například nemají profily vyzvánění, ale poskytují jejich podporu. Výrobce si pak dodá vlastní aplikaci. A to je nejspíš ta aplikace, která možná právě vám nastaví vyzvánění nesprávně. Můj E-TEN X500+ se 64MB RAM měl po startu cca 8-12MB volné RAM, byl pomalý jako slimák, a bylo ho třeba jednou za 2-3 dny restartovat, protože měl masivní resource leaks. A k tomu řada problémů typu že display automaticky zhasíná po 5 vteřinách a nastavení z Control Panels se ignoruje, přijetí hovoru mělo jednu až dvě vteřiny zpoždění, přístroj občas zapomněl device password (což vedlo k nutnosti hard resetu) atd. Ovšem ROM bez zbytečných a nekvalitních ETEN aplikací, s posledními patchi na drivery a s drivery od jiných výrobců těmito problémy netrpí. Jinými slovy problém je v tom, že někteří výrobci HW neumějí poskládat dodané komponenty tak, aby z nich vyrobili použitelný přístroj. V případě HTC to jde, v případě HP to jde o něco hůře (můj hx4700 byl spolehlivý, ale po upgradu na WM5 byl díky špatné velikosti page poolu dost pomalý), a E-TEN patří do koše.
MacOS X stojí na kernelu XNU (akronym pro X is Not Unix, kombinace Mach, části BSD kernelu a vlastního driver frameworku) a BSD utilitách. Nad tím jsou služby přejaté z NextStepu. V případě iPhone je použit kernel XNU (opět X is Not Unix), Core Services (opět nic unixového), Media Layer, a Cocoa Touch (subset Cocoa, tedy potomek API NextStepu). Tvrdit tedy cokoliv o unixu je dost mimo. A jak jsem psal, certifikovat jako UNIX můžete klidně Windows se Services for UNIX. Ovšem systém bez utilit které vyžaduje POSIX nemůže mít certifikaci UNIX (tedy ani iPhone).
Pokud je iPhone smartphonem, který ve skutečnosti není smart, ale jen phone, tak proč ne. Osobně používám "PDA s telefonem", ne "telefon bez dalších možností", takže iPhone není nic pro mě. Stroje s Windows jsou OK, pokud jsou od HTC (možná existují i jiné dobré). Telefon s Linuxem jsem na trhu nikdy neviděl, a kdybych ho viděl, záleželo by na vlastnostech - pro mě to totiž není o náboženství.
Bylo doloženo, že Ubuntu má přesně takový kernel, o jakém jsem psal v příspěvku [109]. Ubuntu, a zřejmě ani žádné jiné běžné distro, nemá kernel s CONFIG_PREEMPT=y. CONFIG_PREEMPT_VOLUNTARY je dirty hack - v kernelu je pár míst, kde může dojít k preempci. Skutečně preemptivní kernel je ten s CONFIG_PREEMPT (a ten pořád neřeší prioritizaci IRQ). Tohle není o špinění, ale o faktech. Zkuste se naučit o Linuxu alespoň více, než kolik toho vím já ;)
[139] Hm, proč tedy všechna distra dávno nejedou s CONFIG_PREEMPT=y? Když jsem četl diskuze vývojářů, tak byl závěr jasný: mizerný výkon, a nestabilita.
Vysoký počet page faults může svědčit o řadě věcí, ale typicky o nedostatku paměti. Agresivní používání swapu v XP (které je faktem - musely pracovat se 64MB RAM, a nikdy neměly prasárnu typu hlaní o paměti a OOM Killeru) způsobuje spíše vytížení disku, protože se dirty pages agresivně swapují na disk. Ovšem clean page nemusíte zahodit ;)
Doporučení jsem tu psal více než dost. Třeba [109]: Pokud je systém "rozežraný a pomalejší", zkuste instalovat méně servisů (nebo je nespouštět všechny hned při startu), a instalovat méně doplňků, které se integrují se shellem. Ono když si nainstalujete 50 aplikací, které si zaregistrují handlery prováděné při každém zobrazení kontextového menu v Exloreru, tak systém moc nezrychlíte :). A samozřejmě defragmentace.
Pokud výše psané redukujete na "přidat paměť a zrychlit disk provedením defragmentace nebo zapojením disků do raidu", je to dost smutný výsledek. A jak jsem už také psal, zatím co běžný uživatel může jen konstatovat "je to pomalé", vy byste měl být odborník. Pokud jste byl schopen se naučit stovky unixových příkazů, jste snad schopen se naučit i administrovat pracovní stanici s Windows.
Běžnému uživateli se v XP provádí na pozadí prefetch, který jeho práci zrychluje. Ve Vistě navíc pravidelně běží na pozadí i defrag.
V Linuxu pokud si nainstalujete hromadu daemonů, tak nežerou paměť? A když zaplníte disk, tak neroste fragmentace souborů i volného místa? Vy asi máte nějaký Linux, který jsem ještě neviděl :)
Rychlost startování systému je celkem zajímavá (pochopitelně pokud Linux startuje pomalu, tak pro vás zajímavá není). Hibernaci samozřejmě používám, notebook i desktop restartuji tak jednou za měsíc kvůli patchům. V případě Linuxu to pravda typicky končí tak, že stroj zkolabuje při uspávání, nebo později nenaběhne z hibernace, ale o tom raději nemluvme, protože se vám to nehodí do krámu :).
Když každé ráno nepouštíte to samé, tak vám prefetch holt nepomůže. Když stroj používá 20 lidí v internetové kavárně, zřejmě všichni používají browser a instant messenger, takže prefetch pomůže. Samozřejmě prefetch nemusí nic zhoršit. Pořadí uložení souborů na disku optimalizované pro rychlejší zavedení aplikací nikomu a ničemu neškodí, stejně jako načtení browseru do volné paměti ve chvíli, kdy je disk nevyužitý (paměť a disk může ležet ladem, nebo tam může být připravené něco, co může přinést úsporu). Vylepšení na stanici jsou pochopitelně určená pro stanici (nikoliv pro jednoho uživatele), a nevidím důvod, proč vás to překvapuje.
Nečetl jsem celou diskuzy (jednak protože se mi nechtělo, jednak protože tu zase otravuje vody LO), Takže tu již mohl psát někdo něco podobného. Ale je faktem že hodně lidí se kterými jsem o tom hodil řeč mi odpovědělo : Vistu? Ani omylem... A to někteří z nich jsou zatvrzelí widlaři. I moje jedno setkání mě tento systém těžce zprotivilo. Takže... ani se nedivým.
A co se týče MS, ten lže stejně jako LO (vlastně, oni ho v tom školí)... ;-) Už jsem to jednou psal, že celé to extempore kolem Visty mi nápadně připomíná šaškárnu kolem Millénii. Tehdy to bylo velmi podobné...
[142] Ještě jsem chtěl dodat, že diskuze je mimo tehdy, když plácáte nesmysly o jednoúlohových clusterech, když nevíte k čemu je dobré API pro správu systému, když kernel s dirty hackem CONFIG_PREEMPT_VOLUNTARY vydáváte za preemptivní, a když má podle vás iPhone "unix uvnitř". Řekněte mi: plácáte bez znalosti věci, nebo záměrně lžete? Ještě pořád v tom nemám jasno.
LO :
Mimochodem když už jste u té defragmentace. To vaše api kulový řeší. K čemu to máte? K čemu to je obyčejnému uživateli? Na nic, že. Defragmentace ve Windouws je pomalá a nevýkoná. Imho Widle těžce fragmentují (včetně MFT) a MS nebýdl dodnes adekvátní řešení. Jako vždy kecáte. Kolik za to otravování tady platí? Je to dobrej Job?
[146] Windows ME byly verzí Windows, kterou MS nechtěl vydat, a kterou si vynutili výrobci HW, který odmítali psát drivery pro řadu NT. Nikdo nepočítal s tím, že by se výrazně rozšířily, a všichni věděli, že šlo o mrtvou větev (Win98 měly být poslední z řady Win9x). Srovnání s Vistou nějak nesedí. Ale s fakty si nelamte hlavu, důležitý je přece váš dojem :)
Vista defragmentuje disky na pozadí, v XP je pro uživatele poměrně přístupný nástroj. Váš názor na míru fragmentace je podobně technicky nepodložený, jako řada dalších věcí, které jsme spolu mnohokrát probírali. Ale proč se zdržovat nějakými ohledy na úrveň dikuze? Prostě jste to vy, kdo kecá ;)
LO:
Defragmentace je pomalá a brzdí jakoukoliv další práci.
Linuxový disk jsem nikdy nedefragmentoval (a mám pocit, že pro ReiserFS snad ani takový nástroj není. Už mnohokrát se mi stalo, že mi zcela došlo místo na mém maličkém disku. Ale nezaznamenal jsem přitom žádné problémy s výkonem souborového systému.
Hibernace mi funguje spolehlivě - nebyl jsem hloupý a pořídil jsem si notebook, který je dobře v linuxu podporován.
OOM Killer je věc, která se mi také nelíbí, ale toto celé chování memory overcommitingu lze vypnout. Byl bych rád, kdyby z jádra zmizel.
K vylepšení výkonu XP - služeb a jiných handlerů zaregistrováno příliš není. Navíc co by měl asi dělat člověk, který tyto služby opravdu využívá?
Spíše bych čekal odborné doporučení, jak změnit agresivní chování XP ke swapu, použít jiný plánovač I/O nebo procesů (uznávám zpětně svou chybu - o preempci ta nereaktivnost aplikací není (popudilo mě tvrzení o nepreemptivním jádru linuxu) - po dnešní práci s widlárnou vidím, že se vždy jednalo o problémy způsobené správou virtuální paměti nejlépe v kombinaci s přístupem jiné aplikace na disk).
[143],[144],[147] MAC OS X a Unix čerpal jsem zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Mac_os_x , pokud víte líp, jak se situace má, můžete článek upravit.
S problematickými windows mobile jsem se setkal na různých zařízeních od různých výrobců.To že jsem řekl, že bych si nekoupil ani iPhone ani telefon s windows mobile není otázkou náboženství, je mi totiž úplně jedno, jaký OS nebo jaký typ zařízení používám, musí to jen splňovat mé požadavky.
Co se týká clusterů, tak nemluvil jsem o jednoúlohovém clusteru, ale slovo jednoúlohové jsem použil v úvozovkách pro přirovnání. Mimochodem, cluster neni jen HPC řešení, ale mimojiné i load balancingový cluster nebo cluster pro provozování většího množství aplikací pro větší množství uživatelů - nutná migrace procesů. MPI sice je průmyslový standard, ale ne vždy je to řešení daného problému.
Pár případových studií od MS jsem četl, popravdě jsem nečekal že MS doporučí RedHat Linux a udělá studii tak, aby vyhovovala Windows, na tom nevidím nic divného, snaží se prodat svůj produkt, o to míň jsou tyhle studie použitelné jako argument. Srovnávat zprávičku na root a případovou studii je jako srovnávat nůž a bagr - totálně mimo.
Co se týká hibernace, tak s tou v Linuxu mám menší problémy než ve windows. Linux mi jde uspat a kupodivu se i probudí na mém notebooku i na desktopu (včetně funkční wifi karty i 3D ovladače). Je pravda, že v linuxu mi dělal problém ovladač od staré wifi karty (nerozchodil probuzení), nicméně stejné problémy jsem poznal i ve Windows XP. Naproti tomu kamarád má na svém novém počítači problémy s uspáváním a probouzením Win Vista (veškerý HW má Vista ready). Další známá má podobné problémy s Vista ready počítačem a uspání v XP.
Problémy s hibernací nebudou ani tak v systému jako spíš v hardware, respektive v tom, jak si výrobce přebral ACPI specifikaci, která je výrobci často kritizována (až se divím že nepřišli s vlastní).
K problematice XP versus Vista: sám jsem měl možnost na jednom počítači hrát hry (vydané v době, kdy už Vista byly na trhu) pod Vista a pod XP, pod Vista se bohužel hrát nedalo ani omylem (ani ne horší FPS, hlavně pomalé opožděné reakce na povely volantem - MS Sidewinder). Několik hodin jsme se bezvýsledně pokoušeli to vyléčit tak jsme hráli v XP.
Časem snad tyto problémy ubudou, ale je škoda že se MS snaží ukončit prodej XP.
[153] Defragmentace v XP se dá přežít, nicméně zbytek aplikací opravdu silně zpomaluje. Ale zkoušel jste defrag ve Vistě? Jeho běh nepoznáte. To víte, prioritizace I/O.
Pokud dochází místo na disku, fragmentace se celkem logicky zvyšuje. Ovšem záleží na více aspektech. Jedním z nich je fakt, že ve Windows se některé soubory komprimují (uninstall informace po Service Packu, data System Restore), což vede k "děravým" souborům. Když disk skoro zaplníte, začnete potom zapisovat do těchto malých děr (max 15 bloků), a to je pak fragmentační masakr. Komprimace na úrovni FS holt má svou cenu. I proto se vyplatí čas od času provést defrag (ve Vistě probíhá automaticky).
Hibernace na Linuxu možná funguje spolehlivě vám, ne tak zbytku světa.
OOM Killer a memory overcommit se dá vypnout, ale pak systému poměrně záhy dojde paměť. To souvisí s nadužíváním CoW na unixech. Ve Windows je tento problém z pár důvodů téměr neexistuje, a navíc je v případě potřeby swap file dynamicky zvětšen.
Pokud potřebujete hromadu shell extensions, které vám shell zpomalují, tak to máte fat špatné. Tam pomůže jedině dost paměti a rychlý CPU. V případě servisů je to typicky spíše o paměti.
Agresivní swapování XP vyřešíte přechodem na Vistu. Jak jsem psal, stařičké XP swapují dost agresivně, i když máte paměti hromadu. A protože neumí prioritizaci I/O, při tom "preventivním swapování" brzdí ostatní aplikace. Na druhé straně například umožní rychle alokovat velké spousty paměti (což člověka s velkým množstvím paměti ale moc neláká).
[154] Je super, umíte číst na Wiki. Ve svém linku se dozvíte, že MacOS X 10.5 má certifikace UNIX 03, což je oficiální potvrzení toho, že projde Posix Certification Test Suite (což Windows se SFU projdou také, jen dnes už nemají tu certifikaci). K tomu viz http://en.wikipedia.org/wiki/Single_UNIX_Specification - podmínkou je mimo jiné mít shell a utilities. No a to iPhone nemá. Více v dalším příspěvku - tenhle blog blokuje příspěvky pokud mají 2 a více linků.
[154] Je super, umíte číst na Wiki. Ve svém linku se dozvíte, že MacOS X 10.5 má certifikace UNIX 03, což je oficiální potvrzení toho, že projde Posix Certification Test Suite (což Windows se SFU projdou také, jen dnes už nemají tu certifikaci). K tomu viz http://en.wikipedia.org/wiki/Single_UNIX_Specification - podmínkou je mimo jiné mít shell a utilities. No a to iPhone nemá. Více v dalším příspěvku - tenhle blog blokuje příspěvky pokud mají 2 a více linků.
Se čtením můžete pokračovat na http://en.wikipedia.org/wiki/IPhone_OS , kde se dozvíte v podstatě to, co jsem tu psal.
Samozřejmě load balancing umí MS také. Ovšem MS ani ostatní ho typicky neřeší migrací procesů. Naopak na všech aktivních nodech běží to samé, a klientovi je jedno, kam přistupuje. Load balancer se stará jen o to, aby zátěž rozhazoval na nody, a abu postřehl kdy mu node umře. HA clustery jsou také vcelku triviální, a migraci procesů opět nepotřebují. Přesouvají se služby (stop tady, start tam), a ty si případně ve vlastní režii táhnou kontext (typicky se na to ale kašle).
Jestli jste někdy nějakou případovou studii psal, tak víte, že uvedené informace jsou typicky zcela pravdivé. Pokud něco není košer, tak to bývá zamlčení některých fakt, nebo výběr referenčního případu ("tady nám to náhodou funguje"). To tak na okraj. Takže jinými slovy pokud by studie měla vyjít ve prospěch RedHatu, tak jí MS nezpracuje (resp. nezveřejní).
ACPI je dílem HP, Intelu, MS, Phoenixu a Toshiby, tedy výrobců. V případě Linuxu bych viděl problém spíše v podpoře ACPI na straně Linuxu, případně v driverech. V případě Windows je to typicky problém driverů. Samozřejmě BIOS může být na vině v obou případech; od toho ovšem máme ve Windows programy certifikace HW.
Volant jsem ve Vistě nezkoušel, ale TrackManii jsem hrával s joystickem, samozřejmě bez problémů. Pokud má hra zpoždění za ovládáním, typicky to bývá příliš vysokým nastavením grafiky. Často jsme to řešili na LAN parties v případě Unrealu (na XP). A samozřejmě je dobré mít hru záplatovanou.
[155] Nové souborové systémy v linuxu se snaží problém fragmentace řešit zajímavějším způsobem než defragmentačními utilitami.
Rád bych jen podotknul, že si tu stěžuji pouze na XP, Visty nemám k dispozici.
Volné paměti na services mám dostatek - bývá volné přibližně 1GB fyzické RAM, přesto XP již swapují.
Doporučit mi přechod na Vistu je však trochu smutné. V linuxu na nic takového přecházet nemusím a přesto se stav jádra a jeho práce postupně zlepšuje. O overcommitingu se vedlo již mnoho diskusí a myslím, že jednou zmizí. Ale já za to nezaplatím ani korunu a nebudu muset nic znovu instalovat. To, že linux některé vlastnosti Windows nemá mi příliš nevadí, protože pro mé potřeby vyhovuje.
Vrátím-li se ke swapování - v reálném použití počítače stejně nemá smysl zvětšovat swap donekonečna a nemýlím-li se, dynamický swap vede na jeho fragmentaci. Čili dojde k situaci, kdy je potřeba přehodit řadu stránek do fyzické paměti, ale tyto stránky jsou uloženy ve fragmentovaném souboru, což zhorší odezvu systému. Proto mi princip swapu v linuxu vyhovuje. Pro náročné úlohy není přitom problém vytvořit i swap v souboru (sice ne dynamicky měnícím velikost, ale osobně mi to vůbec nevadí).
Víte, přechod na Visty, proto abych získal nové vlastnosti OS je prostě docela nevhodný. Už jen představa instalace veškerého SW znovu by mi drásala nervy, počítač je po celou dobu nepoužitelný. Vista sama podle doporučení výrobce mě nutí provést upgrade hardware (minimální konfiguraci pro Vistu nesplňuje myslím ani jeden ze 3 počítačů, které mám doma). Linux spustím i na tom nejhorším stroji co mám a přitom mohu neustále využívat nových vlastností OS. V linuxu si totiž mohu častokrát vybrat - KDE, Gnome vs Fluxbox, PekWm,...; preemptivní jádro pro rychlou odezvu, nepreemptivní jádro pro mírně vyšší výkon s horší odezvou, tuším že ze 3 druhů I/O schedulerů, několik použitelných souborových systémů a asi by se dalo ve výčtu pokračovat.
Linux (zde myšlena spíše distribuce linuxu) se mi zdá proto více konfigurovatelný a použitelnější v různorodých prostředích. Není proto problém používat jeden stroj se stejnou distribucí jako pracovní stanici, nebo malý nevýkonný server pro pár uživatelů.
[154] Se čtením můžete pokračovat na http://en.wikipedia.org/wiki/IPhone_OS , kde se dozvíte v podstatě to, co jsem tu psal.
Samozřejmě load balancing umí MS také. Ovšem MS ani ostatní ho typicky neřeší migrací procesů. Naopak na všech aktivních nodech běží to samé, a klientovi je jedno, kam přistupuje. Load balancer se stará jen o to, aby zátěž rozhazoval na nody, a abu postřehl kdy mu node umře. HA clustery jsou také vcelku triviální, a migraci procesů opět nepotřebují. Přesouvají se služby (stop tady, start tam), a ty si případně ve vlastní režii táhnou kontext (typicky se na to ale kašle).
Jestli jste někdy nějakou případovou studii psal, tak víte, že uvedené informace jsou typicky zcela pravdivé. Pokud něco není košer, tak to bývá zamlčení některých fakt, nebo výběr referenčního případu ("tady nám to náhodou funguje"). To tak na okraj. Takže jinými slovy pokud by studie měla vyjít ve prospěch RedHatu, tak jí MS nezpracuje (resp. nezveřejní).
ACPI je dílem HP, Intelu, MS, Phoenixu a Toshiby, tedy výrobců. V případě Linuxu bych viděl problém spíše v podpoře ACPI na straně Linuxu, případně v driverech. V případě Windows je to typicky problém driverů. Samozřejmě BIOS může být na vině v obou případech; od toho ovšem máme ve Windows programy certifikace HW.
Volant jsem ve Vistě nezkoušel, ale TrackManii jsem hrával s joystickem, samozřejmě bez problémů. Pokud má hra zpoždění za ovládáním, typicky to bývá příliš vysokým nastavením grafiky. Často jsme to řešili na LAN parties v případě Unrealu (na XP). A samozřejmě je dobré mít hru záplatovanou.
[158] O tom, jak nové FS na Linuxu řeší fragmentaci, si rád přečtu. Nějaké konkrétní informace?
Dynamický swap má pochopitelně dodatečný kus fragmentovaný. Ale je to lepší volba, než aby došlo k nedostatku paměti. A když paměť opravdu dojde, nestřílejí se aplikace losováním, ale dostávají chybu při alokaci paměti, což aplikace může ošetřit.
Se starým strojem není důvod přecházet na Vistu. Prostě až bude mít své 2-3 roky, odstřelte ho, a kupte nový s Vistou. Pokud si rád hrajete, můžete samozřejmě stroj upgradovat. HW nároky Visty nejsou tak vysoké. Reinstalace také není nutné, můžete upgradovat OS. Ovšem stejně jako v případě Linuxu to nemusí být dobrý nápad - i Linux většina lidí prostě po pár letech reinstaluje.
V Linuxu si samozřejmě musíte neustále vybírat. Je to jako byste si mohl vybrat mezi autem se 3, 5 nebo 7 koly. Nestabilní a nevýkonné preemptivní jádro, nebo stabilní ale s příšernou odezvou? FS který umí online defragmentaci a NFS, nebo žurnál a quoty? Ve Windows máte předvoleno, a možnost řadu věcí měnit. Nakonec asi víte, že existují třeba alternativní grafické shelly. Nutno říci, že zpravidla nejsou nic moc, ale "nadšenci" (nudící se pubescenti) na to nehledí.
[159] V případě zakázání overcommitingu dostanu přeci chybu při alokaci taktéž.
Stroj starý 2-3 roky je poměrně nový stroj v mém pohledu. Nejstarší má asi 8 let a nejmladší výrobně asi 4 roky. Výkonově mi oba na mnou požadované funkce dostačují. Na Visty bych ovšem přejít zcela jasně nemohl. Ne každý chce mít každé 2 roky nový počítač.
I linux většina lidí prostě po pár letech reinstaluje? A proč to dělají? Já dokonce i při přechodu na jiný stroj systém kopíroval.
V linuxu si nemusím neustále vybírat. Desktopové distribuce udělají většinu voleb za uživatele a přitom jsou stále konfigurovatelné.
Že je preemptivní jádro nestabilní byste musel nejprve dokázat a stejně tak dokázat, že jádro Vist je stabilní. A ta odezva v případě nepreemptivního jádra zase tak příšerná nebude.
[161] Ano, chybu dostanete také. Jenže jí aplikace neobslouží, protože autor psal pro systém s overcommitem, který aplikace prostě odstřelí, a tedy se možností selhání alokace ani nezabýval.
Pokud máte z nějakého důvodu velmi starý HW, jste mimo cílovou skupinu. Já sice jel Windows 2000 na Pentiu 233, ale dnes jedu Vistu na dual core CPU s 8GB RAM. Při dnešních cenách HW není důvod mít na stole muzeum.
Přechod na jiný stroj s XP jsem také zvládnul kopírováním. Přechod z XP na Vistu jsem řešil čerstvou instalací nového stroje. Technicky by byl možný upgrade (stejně jako u dister Linuxu), ale nemá to moc smysl. Některé aplikace bych musel upgradovat sám, jiné nemají ve Vistě smysl (třeba ty pro vypalování CD/DVD, přehrávače DVD apod), a výsledek upgradu by mohl být poněkud rozpačitý (stejně jako u upgradu distra Linuxu). Jednou za 6 let reinstalaci přežiju.
Jak jsem mnohokrát psal, windows jsou vysoce konfigurovatelné a customizovatelné. Chcete z nějakého důvodu FS, který umí méně, než NTFS? Není problém, pořiďte si ext2/3, ReiserFS nebo HFS (vše IFS moduly), nebo si s Windows Driver Kit (WDK) napište vlastní. Chcete pozměnit shell? Je poskládaný z komponent, a můžete ho rozšiřovat; nakonec můžete i celý shell nahradit. Chcete prioritizaci I/O operací pro Windows NT 4? Není problém, lze jí dodělat. Chcete hard real time? Jde dodělat jako modul. Možnosti jsou prakticky nekonečné.
Níže je link na diskusi vývojářů kernelu Linuxu z roku 2004. Andrea Arcangeli doporučuje CONFIG_PREEMPT vždy vypnutý, a používat jej pouze pro detekci bugů v zamykání. On totiž celkem správně ví, že Linux je navržený a napsaný tak, že CONFIG_PREEMPT je špatný nápad. Pokud je CONFIG_PREEMPT dobrý nápad, proč distra nejsou kompilovaná s touto option?
http://kerneltrap.org/node/2702
Ke stabilitě kernelu visty nevidím důvod se vyjadřovat jinak, než že je bez problémů. Windows řady NT jsou odjakživa mimořádně stabilní systémy.
[161] Koukám, že ostatní komentující měli pravdu, když říkali, že vám nevadí příliš lhát nebo překrucovat fakta. Pokud psal autor aplikaci tak, že chybu alokace paměti neošetřil, pak vám tato aplikace spadne i na Windows (mnoho mnoho aplikací je portovatelných na Windows) a není to rozhodně chyba operačního systému. Tohle už je opravdu hrozný nesmysl. A nesnažte se mi vykládat, že návrh práce s pamětí v linuxu s overcommitingem vede tvůrce aplikací k neošetřování takové chyby.
Přechod na jiný stroj jste sice mohl zvládnout kopírováním, ale já měl několik zkušeností jak s Win 98 tak s Win XP, kdy přechod na nový HW zcela nezvládly. S linuxem kompilovaným pro stejnou architekturu jsem neměl problém nebo se dal vyřešit pomocným livecd.
Moje 2 desktopy jsou téměř mimo cílovou skupinu XP. Sice by na obou XP fungovaly, ale po historických zkušenostech s podobným strojem to ani nebudu zkoušet. Na jednom stroji běží 98 a na druhém samozřejmě aktuální verze linuxu. Jsem zvědavý, jak obhájíte, že na srovnatelném počítači běží OS od MS maximálně starý 10 let, kdežto linux je v poslední aktualizaci - tedy využívám nové vlastnosti OS na starém HW.
Proč se vůbec obtěžujete dávat sem zprávu z roku 2004. Ta zpráva je 2x starší než interval po kterém doporučujete měnit počítač. 4 roky zpět je opravdu prehistorie.
Ke stabilitě linux kernelu se mohu já vyjádřit, že je také bez problémů. Uptime řady serverů a mé osobní zkušenosti s desktopem hovoří celkem jasně.
Realtime kernel lze z linuxového vyrobit také a ohýbatelnost linux jádra je naprosto nesrovnatelná. Ke všemu mám zdrojové kódy, vše mohu měnit a příklady ostatních driverů jsou dobrá příručka.
Když je podpora ostatních souborových systémů tak bezproblémová, proč jí MS nevloží do základních Vist - minimálně ext2/3, ReiserFS, XFS, .... Místo toho mají téměř všichni na svých usb flash systém FAT, protože ten je snad jediný, co bude fungovat na všech Win.
Mimoto dodělat hard realtime jako modul se mi zdá jako nesmysl. Modul je věc, která se připojí ke stávajícímu jádru - tudíž nemění jeho kód. To by znamenalo, že jádro NT je hard realtime.
Instalaci jednou za šest let by přežil každý, ale XP jsou zralá na přeinstalování každý rok. Nehledě na to, že na nové vlastnosti systému (Vista) jste tedy čekal šest let? To je pěkný cyklus.
[163] Samozřejmě pokud program neošetří selhání alokace, spadne na Linuxu i Windows úplně stejně. Ale autoři kodu pro Linux nemají důvod ošetřovat selhání alokace, když jim alokace stejně projde, a pak je aplikace odstřelena OOM Killerem. To, že memory overcommiting logicky vede k neošetřování neúspěšné alokace, není zdaleka jen můj názor.
Přechod na nový HW nebývá problematický (dále mluvím o XP - u Win9x to bylo ještě jednodušší). Pravidlem je, že nesmíte přejít z ACPI BIOSu na ne-ACPI, což by ale bylo velmi neobvyklé. Ohledně řadiče HDD je třeba jistá opatrnost, protože jeho driver musí být zaveden při bootu - na IDE discích to ale není třeba řešit. Až vám stroj zabootuje, provede se redetekce HW, a jedeme dál, močálem temným okolo bílých skal. Samozřejmě máte k dispozici Safe Mode, a po bootu z instalačho média můžete provést repair startup environment. MS má také v KB článek 249694, což je takové howto pro restore na jiném HW. Jistě existují situace, kdy je přesun složitější, ale spíše si tipnu, že jste neměl potřebné informace.
Zkuste si na svůj stroj nasadit poslední verzi Kubuntu. Projděte instalaci, zkuste výsledek používat, a pak si to povíme ;). Nová distra Linuxu jsou pravidelně náročnější na HW, než XP. Samozřejmě můžete distro očesat; podobně lze ale očesat i Windows. Otázkou ale je, proč by Windows měly mít jako cílovou platformu 8 let starý HW (Kubuntu také není stavěné na 8 let starý HW), když takový HW zákazníci dávno nemají.
Zpráva z roku 2004 je pořád stejně platná. Budete se možná divit, ale třeba popis interrupt handlingu, nebo OOM Killeru, je platný dlouhou řadu let. To, že se vám mění "barva ikonek", ještě neznamená, že se výrazně mění vnitřnosti systému. Konkrétně kernel napsaný jako nepreemptivní je velmi těžké donutit k preemptivnímu běhu bez velkých zásahů. Ale musím opakovat svoji otázku: proč distra dávno nejedou s CONFIG_PREEMPT, když je to tak v pohodě, a popsané výhrady jsou dávno neplatné? Ono je to spíše tak, že výhrady jsou pořád stejné, a vy jen říkáte "4 roky stará zpráva je přece dávno mrtvá", místo abyste se věnoval věcné argumentaci.
Ano, stabilita Linux kernelu je dnes poměrně slušná. Tedy pokud používáte kernel z distra.
Na Linuxu jste schopen hard realtime bez modifikace současného kódu či změny binárek? To byste mě celkem překvapil ;). V případě Windows sice běžně nemáte zdrojáky jádra, ale zase máte kvalitní dokumentaci nutnou k výrobě driverů, včetně příkladů.
Hard RT se zabývá primárně worst case případy. Průměrné případy jsou v NT velmi v pohodě, ale díky asynchronní obsluze přerušení a možné inverzi priorit na tom worst case nejsou dostatečně dobře. V praxi se nejčastěji rozšíří stávající HAL o RT extensions, které provádějí rychlou obsluhu interruptů. Není důvod to neudělat jako modul. Je to výhodnější z hlediska kompatibility s aktualizacemi - můžete vzít Service Pack, nainstalovat ho, a jede se dál i s Real Time Extensions (tedy pokud to někdo předem vyzkoušel, že). O tom je modularita. V případě Linuxu budete zřejmě mít patchované zdrojáky, a celá věc nebude připomínat lego, ale bažinu.
Proč by měl MS přidávat podporu ext2/3, RFS a dalších? Většina těch FS neumí zdaleka to, co NTFS. Navíc se tyto FS často mění, což přináší možné nekompatibility, a vynucuje časté aktualizace (ne nadarmo má NTFS všechny interní struktury jako soubory, takže má minimální problémy s kompatibilitou). Kdyby autoři daných FS přišli za MS, přinesli odladěné(!) FS, pod správnou licencí, s fungujícími nástroji (fsck, defrag), a nějak se dohodli, asi by to šlo. Ale jak říkám, MS na tom nemá žádný zájem.
FAT je na přenosná média celkem v pohodě. Umí ho přečíst každý a všude, a má minimum mutací (takže nemáme FAT 0.78 nekompatibilní s FAT 0.81). Do budoucna se zřejmě bude používat exFAT, který odstraňuje většinu omezení spojených s tradičním FAT. Nakonec WinCE zařízení ho už nějakou dobu jedou.
XP jsou zralá na přeinstalování každý rok? To jsem v podstatě parodoval ve [112]. Obecně nikdy není nutné systém přeinstalovat; a pouze zřídka je to výhodnější, než ho triviálně opravit. Příkladem vhodným k reinstalaci je infekce malwarem, protože tam opravdu nevíte, kde všude mohou být breberky. Bohužel je typické, že si nezkušený uživatel instaluje kdejaké svinstvo doporučené na Gigamanii, Slunečnici, a kdo ví kde ještě, k tomu přeplní disk, nainstaluje tři různé firewally, "uklidí" registry nějakou zběsilou utilitou, vyzkouší 100+1 skvělý tip k editaci registru (kde místo bitové masky přičítá k něčemu hodnoty, a tedy věci rozhází), a pak se hrozně diví. Samozřejmě si se situací neumí poradit, a tak prohlašuje, že "ty Windows je zase potřeba reinstalovat". A to jsou ještě XP celkem odolné, protože se brání přepisování důležitých částí systému (zkuste si smazat notepad.exe, a pak otevřít textový soubor - notepad.exe bude obnoven na původním místě; tak daleko už došla ochrana před idiocií uživatelů).
Nové vlastnosti nepřináší zdaleka jen nová verze OS. Přináší je i Service Packy, nové DirectX, .NET Framework, MSIE, MDAC, XML Core Services, a řada dalších věcí.
[163] Tomu říkám nesmysly.
Autoři aplikací pro linux píší častěji přenositelné aplikace pro další OS včetně Widlous. Většina lidí o OOM Killeru ani neví, tak nešiřte nesmysly.
S tím KB 249694 jste se asi moc netrefil. Píše se tam o "obnově zálohy systému" (omluvte případný horší překlad. To ovšem není mnou popisovaný případ. Já popisoval případ, kdy na čistý disk pouze nakopíruji data z existující instalace a mám vystaráno. A nebojte se, nouzový režim na druhém počítači samozřejmě nenaběhl.
Že jiná distribuce používá standardně CONFIG_PREEMPT vám tu už někdo říkal. A já vám jen řeknu, že mně se barvičky nemění. CONFIG_PREEMPT mám na všech svých jádrech a nikdy se mi nic zlého nestalo. Nevím proč bych nasazoval poslední verzi Kubuntu. Mám možnost výběru, bavíme se tu o linuxovém jádře a o nových vlastnostech.
Co mi přinese .NET framework a XML Core services jako novou vlastnost OS jsem skutečně nepochopil..NET Framework nemá s OS nic společného. To je jako tvrdit, že nová Java posunuje linux jako operační systém. Skutečně mimo mísu.
Z NT hard realtime OS modulem prostě neuděláte. A bavíme se tu o hard realtime.
Patch pro linuxové jádro není žádná bažina. Vzhledem k otevřenosti jádra je to naopak velmi spolehlivé řešení. V tomto směru silně zaostává jádro Windows.
Co umí NTFS víc, než ReiserFS? Vše je to jen o tom, že MS nebude dávat žádnou podporu pro rozšiřování otevřených systémů ve svém OS. Plácání o změnách verzí si nechte. Já mám ReiserFS již hodně dlouho a žádné změny jsem si nevšiml. Naopak zde v diskusi proběhla informace o změnách NTFS.
FAT není na přenosná média docela v pohodě - neustálé přepisování tabulky FAT je u přenosných médií problém.
Věty, kterými jste popsal zaprasení Windows do roka a do dne, jsou popisem důsledků návrhu systému. Uložení konfigurací do registrů, neexistence něčeho jako je správce balíčků atd. Tady má windows ještě mnoho co dohánět.
[165] Většina lidí o OOM Killeru neví, ale autoři aplikací by snad měli znát systém, pro který píší ;). Autoři aplikací pro Linux píší typicky aplikace pro Linux, a ty se možná později portují jinam. Podobně autoři aplikací pro Solaris píší typicky pro Solaris, a později se možná portuje jinam. Protože unixy jsou jedna platforma (byť rozbitá do řady produktů, a v případě Linuxu i dister), portování zpavidla neznamená větší přepisování.
S KB 249694 jsem se strefil celkem dobře. Pořídit backup, poté nainstalovat čistý systém na cílový stroj, a provést restore toho backupu, to je celkem možnost v tom článku popsaná. Pokud jste na disk nakopíroval data ze stávající instalace, chtělo to nakopírovat je nějakým programem pro imaging disků, který podporuje danou verzi NTFS (třeba Norton Ghost je oblíbený). Samotné kopírování totiž nemůžete provést z běžícího systému, ani na běžící systém. A i kdybyste ho provedl pomocí třetího systému, stejně musíte označit cílovou partition jako aktivní, mít správný MBR a boot sector (to dovede zajistit volba Restore Startup Environment z instalačního CD). A znovu, pokud nenaběhne ani Safe Mode, udělal jste někde chybu, a je třeba provést repair instalace, nebo si alespoň nechat vypsat log bootu systému. Jak říkám, zřejmě jste prostě neměl potřebné informace. Alternativně jste s těmi informacemi neuměl zacházet, ale to se mi nechce věřit.
Já když naposledy měnil počítač, tak jsem Windows XP překopíroval na nový disk nějakým nástrojem. Svoji instalaci Linuxu jsem překopíroval úplně stejně. Windows chodily bez problémů, a když jsem jednou zkusil nabootovat Linux, tak to na první pokus prošlo, jen nenaběhl X11 server. Jenže druhý start Linuxu už neprošel. Po bootu z cd jsem zkusil FS přimountovat, ale dozvěděl jsem se, že je corrupted superblock. Tak jsem na něj pustil fsck. Ten hlásil, že je FS v pohodě, a to i na fsck -f. Přimountovat bohužel nadále nešel. Když jsem to tu někde psal, bylo mi řečeno, že je určitě problém mezi klávesnicí a židlí, a že jsem si FS zničil sám. Ve skutečnosti ho zřejmě nabourala ta utilita pro disk imaging. Ale to nic nemění na tom, že FS je buď corrupted, nebo clean. Těžko může fsck tvrdit "je to OK", mount tvrdit "FS je v háji", a někdo to komentovat "chyba není na straně FS, ale uživatele".
Jako další zábavné příhody bych uvedl na prvním místě připojení projektoru k počítači. Prostě jsem strčil kabel do druhého VGA konektoru, a ve windows spokojeně fungoval. Jednoho dne jsem zkusil nabootovat Linux, a místo grafické session na mě vyběhla barevná změť. Log X11 serveru vypadal OK, stroj v principu reagoval (při pohybu myší se v té změti něco měnilo), rekonfigurace X11 serveru nepomáhala. Nebudu vás napínat, byl to bug open source driveru nv (asi autoři neměli k dispozci dva monitory). Stáhnul jsem si driver nvidia, zdrojáky jádra, správnou verzi gcc, a ještě nějaký další required balíček. Instalace s kompilací poté prošla, ale bohužel driver se sám nijak neaktivoval. Je super, že byla instalace dokončena, ale proč proboha poté musím ještě v konfiguraci X11 ten driver vybírat? No, v SaX2 nastalo překvapení. Po jeho spuštění nebyl vidět kurzor myši, i když klikat naslepo šlo. Po čase jsem zjistil, že na obou monitorech byl shodný obraz, ale v důsledku nějakého bugu byl kurzor myši vidět jen na primárním monitoru. Bohužel si driver jako primární monitor vybral ten vypnutý projektor. Takže editace konfiguráku, a pak už X11 server konečně fungoval jak měl. Snahu o přepínání mezi monitory jako ve Windows (přepnout na LCD, přepnout na projektor, přepnout na LCD a rozšířit plochu o projektor, změnit rozlišení toho či onoho) jsem vzdal ze třech důvodů. 1) se mám rád a tohle nemám zapotřebí, 2) představa dalšího hrabání v konfigurácích, stahování, kompilování a kdo ví čeho ještě me znechucovala, 3) nemám co bych z Linuxu pouštěl na projektor - neměl jsem na něm aplikace, hry ani mplayer (ten jsem si později zkompiloval - také zábavné).
Druhá příhoda je kratší. Víte, že Linux může díky svému zaostalému device managementu na RAIDu založit maximálně 15 partitions? Zjistěte si, co je major number a minor number, a k čemu se interně používá. A zjistěte si, jak se adresují partitions. V krátkosti na partition u RAIDu v minor number připadají jen 4 bity, přičemž 0 je celý disk. Průšvih je, že tohle omezení mají jen některá zařízení. Bohužel utility o tom nevědí, a při vytváření 16. partition hlásí dost nesmyslné chyby. Nenapíší "smůla, tohle zařízení umí max 15 partition", ale něco typu "ioctl xyz selhal, v modulu abc, na řádce 123". To fakt potěší, že. Jako dodatek musím uvést, že snahy Linux admina o zprovoznění RAID1 na tom samém RAIDu pravidelně končily tím, že se po hodině až dvou zrcadlo rozbilo, a data se ztratila. Jenže tak je to na Linuxu se vším. Všechno funguje v lepším případě napůl, a admin je kvalifikovaný tím, že tyhle chyby zná a umí je obcházet (například admin ví, že názvy souborů s češtinou jsou zvěrstvo a hnus, a chyba je na straně uživatele - i když z hlediska FS je to OK, a problém působí vždy jen vadná aplikace). Kdo počítá s tím, že věci fungují, jak mají, tak Linuxu prostě vůbec nerozumí, je lama, a neměl by na něj hrabat. Jenže mě tenhle model nějak nesedí.
Kdo mi říkal, že jiná distribuce používá standardně CONFIG_PREEMPT? Jistě to dohledáte, jestli to někdo opravdu říkal.
Nevím, proč byste nenasazoval poslední Kubuntu, když máte možnost výběru. Možná tu možnost výběru nemáte, a jen si to myslíte. Pokud se bavíme o jádru, tak tam typicky skončíte u 2.4.cosi, a dále vaše distro nedostanete, protože byste přeboural velkou spoustu závislostí (totéž s glibc). Pokud byste upgradoval celé distro (tedy včetně kernelu, X11 serveru, GTK, Qt, Gnome a KDE), rychle byste zjistil, že s novými vlastnostmi přichází nové požadavky na HW.
Z NT hard real time modulem prostě uděláte. Jde o často používané řešení. Je trochu zvláštní, když vám ve zkratce popíšu, jak jsou RT extensions udělané, a vy mi k tomu řeknete, že to "prostě nejde". Zjevně jde:
http://msdn.microsoft.com/en-us/library/ms838340.aspx
Pokud měníte zdroják jádra vlastním patchem, musíte patch integrovat po každé změně jádra - po každém patchi, pro každou minor verzi jádra. Samozřejmě je třeba vždy provést sloučení patche, kompilaci, testování, a samozřejmě přicházíte o podporu jádra. Modulární systém vypadá úplně jinak - viz výše.
NTFS umí řadu věcí. V současné době například TxF, tedy ACID transakce. Ne nad jedním souborem, ale nad celým FS, a to s dvojfázovým commitem. V důsledku toho můžete začít transakci, zapsat do souboru, zaloit adresář, zapsat do databáze, poslat data na mainframe, a potom vše potvrdit jako jednu transakci, nebo provést rollback. Z dalších zajímavých věcí třeba šifrování na úrovni jednotlivých souborů (EFS) a online kompresi. Umí online defragmentaci, což je také na unixech dost neobvyklé. A mimo jiné má reparse points. To je možnost přiřadit objektům na FS speciální atribut, který způsobí, že zpracování objektu bude postoupeno registrovanému pluginu. Představte si, že máte 10TB FS, a 15TB z něj přesunete na pásky. Na FS vám pak zůstanou reparse points, a když k takovému souboru přistoupíte, plugin vám ho zcela transparentně vytáhne z pásky. To je samozřejmě jen jeden příklad využití, možnostem se meze nekladou. A co je nejlepší je fakt, že NTFS má všechny features najednou - kvóty, ACL, kompresi, šifrování, online defrag atd. Není pak třeba volit mezi různými FS, kde každý umí jen něco.
Zkoušel jste přimountovat novější verzi RFS se starší verzí driveru? A zkoušel jste to u ostatních FS? A jak to dopadlo? Neprošel mount (špatně), nebo prošel ale data nebyla čitelná (hůře), nebo dokonce došlo k poškození FS (nejhůře)?
To "zprasení" není důsledkem návrhu. Konfigurace uložená v Registry je v tomhle úplně stejná, jako konfigurace uložená v konfigurácích. Co si program při odinstalaci odstraní, to odstraní, a zbytek zůstane. Když na Linuxu odinstalujete Oracle, zbudou vám například konfiguráky ve /etc, environment variables v různých skriptech, a hromada souborů v ORACLE_HOME. Data uložená v uživatelských profilech (třeba jiného než aktuálně přihlášeného uživatele) se typicky také při odinstalaci balíčku neodstraňují. Navíc při odstranění balíčku X se normálně neodebírají balíčky, na kterých byl závislý, a které potřeboval jen on (čímž se Linux zanáší).
Linux mají Windows Installer, proti kterému jsou balíčkovací systémy na Linuxu chudými příbuznými. Abyste tohle věděl, musíte ale vědět o existenci Windows Installeru, a alespoň něco z něho znát (podporuje výběr instalovaných komponent, reair instalace, odinstalaci, umí custom dialogy, custom instalační akce, a samozřejmě i několik úrovní GUI, včetně instalace zcela bez interfacu). Naopak linuxový systém balíčků nepodporuje uživatelské volby, takže si například uživatel při instalaci OpenOffice nemůžete vybrat cestu pro instalaci, nemůže vybrat komponenty (Writer ano, Calc ne, asijské fonty ano, další fonty ano, cliparty ne, slovníky ne, speller jen anglický a český). Nebyl jste to vy, kdo zmiňoval tu důležitou možnost volby? Jak jistě víte, OpenOffice na tyhle věci používá vlastní instalátor, který má GUI ve stylu Windows Installeru.
[165] CONFIG_PREEMPT pardon byl to CONFIG_PREEMPT_VOLUNTARY - moje chyba.
S KB 249694 jsem se strefil celkem dobře. Pořídit backup, poté nainstalovat čistý systém na cílový stroj, a provést restore toho backupu, to je celkem možnost v tom článku popsaná.
Jak říkám nestrefil. Je tam nutnost nainstalovat čistý systém na cílový stroj. To jsem s linuxem však nemusel.
Disk s windows jsem nekopíroval speciálním nástrojem. Vymontoval jsem ho ze starého počítače a vložil do nového. A hups.. windowsky upadly.
O Raidu toho moc nevím, tak nekomentuji.
"Nevím, proč byste nenasazoval poslední Kubuntu, když máte možnost výběru. Možná tu možnost výběru nemáte, a jen si to myslíte. Pokud se bavíme o jádru, tak tam typicky skončíte u 2.4.cosi, a dále vaše distro nedostanete, protože byste přeboural velkou spoustu závislostí (totéž s glibc). Pokud byste upgradoval celé distro (tedy včetně kernelu, X11 serveru, GTK, Qt, Gnome a KDE), rychle byste zjistil, že s novými vlastnostmi přichází nové požadavky na HW."
Co to prosím plácáte. Mám na všech strojích Gentoo s jádrem 2.6.xx, poslední stabilní X server, gcc tuším 4.1.x
S novými vlastnostmi žádné požadavky na lepší HW nepřišly. A i na tom Ubuntu bych prostě nezvolil KDE nebo Gnome (teď nevím který z těchto desktopů tato distribuce má), překompiloval bych vlastní jádro a tím by to pro mě shořelo.
Co je to podle vás novější verze ReiserFS. Jestli tím myslíte ReiserFS 4, tak to je pro mě zcela jiný souborový systém. Se trojkou jsem neměl nikdy problémy.
Zprasení registrů a zanechání konfigurace v /etc není tedy ani trochu stejná. V /etc si poradím standardními příkazy ls, rm a nejobyčejnějším textovým editorem.
Registry jsou jeden velký bordel.
Windows instaler je nesrovnatelný, neboť jej každá aplikace musí sama využít. Máte tam fungující řešení závislostí? Nějak jsem si ho nevšiml.
Jednotlivé komponenty OpenOffice se dají instalovat jako jednotlivé balíčky, které mají závislost na balíčku OpenOffice. Adresáře pro instalaci se nevybírají z důvodu dodržování standardu pro umístění různých souborů na v distribuci linuxu. Má to svá opodstatnění a týká se to i zlepšení výkonu (například umístění určitých částí aplikace do /var a vhodný mount pro /var)
Když poté přijdu k jiné instalaci (bohužel zatím pořád stejné nebo podobné distribuce) nemám problém s hledáním ničeho.
[165] Since the implementation of RTX version 4.3, the HAL was extended instead of replaced. The HAL extension driver, starting at OS initialization time (SERVICE_SYSTEM_START), performs dynamic HAL detection in memory, intercept interrupt, timer, and shutdown-related calls, and redirect them to their RTX counterparts. This binary-hooking technique has a number of advantages over HAL replacement:
Hm, kdysi se tam vyměnil HAL, dnes ho nakopnou v paměti. Takže když změním HAL, tak? Tomu říkám modulární (ano, výměna HAL modulární je, ale pokud jsem kdysi kdesi dobře četl, tak samotné "jádro" NT nedělá téměř nic)
[165] Navíc při odstranění balíčku X se normálně neodebírají balíčky, na kterých byl závislý, a které potřeboval jen on (čímž se Linux zanáší).
Na odstranění již nepotřebných balíčků jsou standardní nástroje a např. apt-get v ubuntu jejich odstranění rovnou nabízí (apt-get autoremove).
SW RAID1 ani RAID5 v linuxu mi nikdy data nezničil a používám jej na řadě serverů. Jeho rozchození je zcela triviální (pravda, nepotřeboval jsem nikdy 16 oddílů). Tipnul bych si na zásadní chybu HW (typicky neserverové železo), na naprostou neschopnost "linux admina" a nebo to bylo trochu jinak :)
Možná by to chtělo více osobních praktických zkušeností, než se začne kritizovat. To samé samozřejmě platí pro ostatní diskutující ohledně windows.
[167] Jenže jak jsem vysvětloval výše (a jak jistě sám víte), CONFIG_PREEMPT_VOLUNTARY není preemptivní kernel, ale dirty hack, který dovoluje preempci kernelu na pár manuálně vybraných místech.
Ano, s Linuxem jste nemusel nainstalovat čistý OS. A když si přečtete [164], zjistíte, že jsem restore na jiném HW uváděl jako MOŽNOST, ne jako NUTNOST. Také jsem vám psal, že pokud vám Windows nejely, tak byly další kroky, které jste měl udělat, ale o kterých jste zřejmě nevěděl. A jestli jste neprovedl ani triviální zapnutí boot logu pro zjištění příčiny problému, ani restore startup environment z instalačního CD, tak jste toho moc neudělal.
Hm, a když budete mít na stroji Gentoo s jádrem 2.4.x, jak přejdete na 2.6.x? Zřejmě upgradem úplně všeho.
RFS, stejně jako extX, má více verzí driveru. Samozřejmě pokud používáte RFS na jednom stroji, těžko postřehnete problém. Pokud byste zkusil na stroji s 6 let starým Linuxem číst disk s RFS či extX vytvořeným dnes, je dost pravděpodobné, že by to nedopadlo moc dobře. Struktury na disku se od té doby mohly změnit. Ty struktury sice mohou být verzované, ale i v takovém případě je otázkou, jak je řešená dopředná kompatibilita (zpětná nebývá zpravidla problém).
LOL. V Registry si poradíte jedním standadním regeditem. /etc je jeden velký bordel. Platnost tohoto odstavce je úplně stejná, jako toho vašeho. Podívejte se, kolik máte souborů ve /etc, a kolik nastavení máte ve svém home. Jestli o každém souboru zpaměti víte, co konkrétně dělá, máte mou gratulaci. A pokud předpokládáte o uživateli, který si z neznalosti zprasí XP (a pak si s nimi neporadí, tak je reinstaluje), že bude schopen se hrabat v konfigurácích, tak jste zjevně na omylu.
Windows Installer samozřejmě k setupu nemusíte použít. Vy si také můžete stáhnout tarball, a nepoužívat balíčkovací systém. Ani v jednom případě neexistuje způsob, jak vynutit instalaci pomocí "slušných" prostředků.
Komponenty OOo si jistě můžete vybrat po balíčcích. V případě MS Office by to bylo cca 50-100 balíčků. Jůů, to by byla super instalace, velmi user friendly. Nakonec jsem psal, že proto OOo používá vlastní instalátor.
Samozřejmě cesta do které se instaluje má jít změnit. Možnost velby je přece důležitá, ne?
[168] Když změníte HAL, tak prostě provedete binární hooking jiného HALu. Mám za to, že se to dokonce ve článku uvádí jako důvod, proč zvolili HAL extension a ne HAL replacement. Jistě také víte, že ACPI, APM a SMP stroje mají odlišný HAL.
Kdeže jste četl, že samotný NT kernel nedělá téměř nic? Abych se také pobavil ;). Ve starších verzích RTX asi pánové přepisovali většinu funkcionality NT, LOL :)
Ano, odstranění již nepotřebných závislostí musíte ručně vynutit. A samozřejme riskujete, že něco co odstraníte používala i aplikace, kterou jste neinstaloval z balíčku, a rozbijete jí teď závislosti.
Problém byl s HP Smart Array CCISS, samozřejmě serverový HW certifikovaným pro Linux, a SLES pro který to bylo certifikované. Admina nemohu soudit, školení od Novellu zřejmě měl.
[170] Aplikací neinstalovaných z balíčků máme velice málo, nikdy jsem s tím problém neměl. Je to umělý problém, pár balíků (navíc průběžně systémově aktualizovaných) navíc nevadí. Pokud někdo potřebuje minidistribuci s minimálními nároky, ví co dělá a snadno si to ošetří.
HP Smart Array CCISS máme na dvou produkčních serverch s debianem již několik let, běží na něm nativní HW raid (proč SW?), nikdy žádný problém, jen výměny disků. Jsem přesvědčený, že SW raid na takovém kvalitním železe poběží zcela bez problémů.
Instalaci SW z distribučních balíčků do jiného adresáře jsem nikdy nepotřeboval ani jsem o takové potřebě v linuxu nikdy neslyšel. Live CD to řeší speciálním FS spojujícím zapisovatelné a nezapisovatelné médium, ale to je všeobecně známé.
138. 4. 08. 2008, 04:26 Lael Ophir: Ze volna pamet je na systemu k nicemu, je nepochybne pravda. Tak je to treba na Linuxu. Po chvili cinnosti se do ni nacpe cache a buffery a zbyde jen trochu, kdyby nahodou zrovna byla potreba, tak aby se nemuselo zbytecne cekat.
Nevim, co s pameti dela Vista, nemam. Ale mohl byste mi konecne vysvetlit, co s pameti delaji Windows minimalne az do XP? I na pocitaci s malo pameti je neustale pomerne dost (az polovina) pameti prazdna, ale disk drnci. Vzhledem k tomu, ze zadna aplikace zjevne nepise, asi se swapuje nebo co. Proc se do te pameti nenacpe cache nebo se tam nedrzi aplikace, ktere bezi a misto toho se octnou na swapu? A kdyz tu pamet z toho pocitace vyndam, nic se nezmeni. Furt halda pameti volna, jen se vice swapuje. Mam do pocitace davat vzdy 2x vice pameti, aby ji Windows mohly drzet pulku volnou? Ma Microsoft provizi od vyrobcu pameti? Pokud ano, kolik %?
BTW, tez by me zajimalo, jak funguje Windows cache. Proc ten disk furt tak drnci, kdyz uz treba na starem blbem Netware (3.x) disk nedrncel jiz v dobe, kdy se Windows 3.x snazily disk znicit s usilovnosti jim vlastni? Radi se pozadavky na disk tak, aby se vyridily behem jednoho pohybu hlav nebo se to cte a pise, jak to padne a ta cache je tam napul pro kocku? Ma Microsoft provizi od vyrobcu disku za snizeni zivotnosti na dva mesice po zarucni dobe?
[170] to isté ale platí aj na windows ak niečo neinštalujete cez windows installer, že :)
Ad 50 balíkov, mno, práve ste prišli na to, prečo sa vyrábajú aj metabalíky (ktorých jediným účelom je závisieť na iných balíkoch), takže stači nainštalovať ten. Bravó, vy ten linux napokon aj nejako pochopíte.
Ad inštalácia do neštandardného adresára, prečo by som preboha niečo také mal chcieť ? Linux má štandardy pokiaľ ide o adresárovú štruktúru, vieme. Ostatne windowsy majú nejaké chabé pokusy o podobné štandardy tiež (Program Files, Documents and Settings), taže zas taká novinka by to pre vás byť nemusela.
Mno a keď už by som fakt túžil po tom mať openoffice alebo čo niekde mimo (hoci vôbec nechápem načo by to bolo dobré), vždy je tu možnosť kompilácie zo zdrojákov a voľby --prefix.
MPlayer ste zo zdrojákov kompilovali pravdepodobne pre zábavu, iný dôvod ma nenapadá, keďže suse balíky sú samozrejme k dispozícii, a príslušné repository si môžete aktivovať priamo v yast-e bez nutnosti pátrania na internete. Predpokladám že o takých 10-15 rokov sa do windows zavedie niečo podobné, a potom budete vypisovať, aká je to skvelá feature :)
NVidia to isté, balíky sú k dispozícii apo inštalácii si aktivovujú ovládač nvidia samy, u mňa to fungovalo spoľahlivo, stačilo sa odhlásiť z Xiek a bolo. Vy si tie svoje tragické príbehy asi hľadáte na internete alebo čo, inak už neviem, toľko negatívnych príhod s linuxom od jedného človeka, to sa len tak nevidí.
Na ostatné vaše polopravdy už nemám chuť strávať čas, takže poviem len toľko, že s vami nesúhlasím, je to tak rýchlejšie :)
[169]
Nejsem si jistý jestli ReiserFS 3 prošel nějakými změnami struktury na disku od té doby, co byl stabilně v jádru. Myslím že ani ne.
V konfiguracich se pohrabu snadneji nez v nadhernych registrech. Konfiguraky jsou take dokumentovane. A ano u vetsiny z nich vim k cemu jsou. Kazdy kdo nekdy videl registry si umi udelat obrazek o tom, jak jsou prehledne. Ony aplikace co detekovaly zmeny v registrech napr. pri instalaci noveho sw byly asi uplne zbytecne, kdyz jsou registry tak prehledne.
Zpetne zavislosti pri odinstalovani balicku nektere balickovaci systemu resit umi. Aktualizace celeho systemu se stava primitivni zalezitosti (treba na jedno kliknuti). Tohle ve Windows proste neudelate, ale to nevadi. Jen si stujte za svym, ja si budu myslet sve. Pro me je balickovaci system jednoznacne vyhodnejsi a tak ho pouzivam a jsem za nej vdecny. Zajimave vsak je, ze lide, kteri maji alespon male zkusenosti s linuxem uz na nejakou slunecnici nechodi.
Upgrade na 2.6 jádro neznamená upgrade všecho, nicméně stejně aktualizuji vše a pravidelně. Je to totiž jednoduchá operace.
Hal extension je výhodná, protože ponechává původní HAL na svém místě a je možné jej tedy při jiném startu využít. Ale nedá se říct, že je to modul k existujícímu HAL. HAL se musí buď nahradit nebo takto nakopnout v paměti.
Když si napíšu vlastní HAL, tak se obávám, že ho nenakopne HAL extension správně. A HAL je pokud vím modifikovatelný
LO :
Nejsem jediný kdo si s fakty hlavu neláme. Další v řadě je např. nějaký Lael Oaphir. A když už jsme u toho, je skvělé se vzmluvit na to, že si novou verzi OS někdo vynutil. Hlevně, že se MS tehdz velmi holebal tím, že Millenia jsou pokrokem dopředu. Ale to byl - ostatně jako vždy - jen můj dojem. A vychloubačné stránky MS se mi asi taky zdály. No nic.
Hezké že defragmentace pracuje na pozadí. Jenže je katastrofalní ostudou MS, že konkurenční nástroje dosáhnou o dost větší míry defragmentace ya mnohem kratší dobu. A navíc bey použití toho vašeho slavného api, které je dost jaksi na hovno. A to je to co mě jako (podle vašeho jediného názoru)absolutní BFU yajímá. Ostatní keci - ať už vaš, nebo MS jsou jaksi jen kecy o ničem. Ale o tom jsme už asi bavily...
PS... Jen mimochodem to je pěkný kec, s těmi Millenii, co jste tu prohlásil. Protože ani ovladače určené pro tento systém moc dobře nefungovaly (a to přímo od výrobců) - pokud vůbec. V api na driverz byl dost slušný bordel. No i ya to asi mohly výrobci hardware. Hlavně že je to na koho svést....
[175] "je skvělé se vzmluvit na to, že si novou verzi OS někdo vynutil. Hlevně, že se MS tehdz velmi holebal tím, že Millenia jsou pokrokem dopředu."
- tohle se přece nevylučuje - z obchodního hlediska marketingový tlak musel existovat a nový produkt vychválit do nebes, i kdyby Milenia byly opravdu na MS vynucené.
[172] Pokud vám na Linuxu v systému zůstávají balíčky (které nemůžete odstranit, protože vám mohou rozbít něco co není balíčky podchyceno), tak nevidím důvod, proč vám vadí, že ve Windows zůstávají zbytky po aplikacích. Navíc když jsme si ukázali, že na Linuxu vám zůstávají konfiguráky v /etc i v profilu uživatelů. Situace je tedy velmi podobná.
Opravdu jsem psal o CCISS a SW RAIDu? Já si toho SW nějak nevšiml. A jsem zcela přesvědčený, že se ten RAID opravdu rozpadal :). Samozřejmě chyby může mít všechno. Ty problémy s 16 partitions ale zamrzí více, protože to je nedodělek autorů. Vůbec celý systém device nodes je předpotopní. Zvláště "potěší", že má člověk ve /dev obrovskou spoust souborů, které nereprezentují žádné zařízení, a jsou tam "pro strýčka příhodu". Za to, proboha?! A když člověk nějaké zařízení nainstaluje, stejně je dost pravděpodobné, že si bude muset vytvořit device node, protože ještě neexistuje.
[173] Zkuste číst diskuzi, do které příspíváte; vše se tu probíralo. Windows XP v Task Manageru nezapočítávají cache do obsazené paměti, proto ta vaše "prázdná paměť". Práce disku souvisí s agresivním swapováním, které je u systému plánovaného pro 64-128MB RAM nutné k tomu, aby vydržel memory pressure (i minimální úroveň detailů by stejně vyžadovala obecné znalosti správy paměti, které nemáte, tak ušetřím čas).
Životnost disku opravdu výrazně neovlivníte swapováním :). Jinak XP i Vista podporují NCQ, pokud máte správné drivery (u Visty součástí instalace). Bez NCQ budete těžko zajišťovat vyřízení požadavků menším počtem pohyb hlav, protože neznáte geometrii disku (disk jí už dávno ukrývají). Opět ani nepřekvapí, že tohle nevíte.
[174] Samozřejmě stejný problém je ve Windows.
Metabalík mi pomůže k čemu? K tomu, aby se nainstalovalo více balíčků? To je na nic. Uživatel potřebuje vybrat konkrétní komponenty, jak jsem popisoval (Calc ne, Writer ano, asijské fonty ano, německý speller ne, dodatečné fonty ano, cliparty ne).
Proč bych proboha neinstaloval do nestandardního adresáře? Kde je ta proklamovaná možnost volby? Nakonec je vidět, že ve Windows je ta volba triviální, kdežto na Linuxu "pro jistotu" není.
Chcete mi tvrdit, že mám kompilovat OOo ze zdrojáku, abych mohl balíček umístit do jié cesty? Fakt super. A na výběr komponent si asi mám napsat "triviální skript", že? To je krásný přístup k uživateli ;)
MPlayer jsem si kompiloval, protože nebyl součástí distra. On totiž zřejmě porušuje řadu patentů, takže v hromadě dister prostě není. Pro danou verzi daného distra (tuším Suse 9.X, ale stejně dobře to mohlo být nějaké Kubuntu nebo Mandriva) jsem balíček tehdy nenašel, i když jsem se snažil, takže došlo na kompilaci. A věřte mi, že bych nic nekompiloval, kdybych nemusel.
nVidia drivery se nedodávaly s tím konkrétním distrem (tohle bylo určitě SuSE 9.x), údajně kvůli licenčním problémům. Sice jsem našel možnost drivery stáhnout jako balíček z repozitáře, ovšem nic to neprovedlo. Po kompilaci jsem zjistil, že stažení balíčku ve skutečnosti nahrálo nějakou o dost starší verzi nVidia driverů do jakéhosi adresáře, a nic dalšího neudělalo. Bravo, tak se vychází uživateli vstříc :).
Takové množství příhod s Linuxem musí mít každý, kdo předpokládá, že věci fungují. Já měl samozřejmě problémy i s Atheros WiFi kartou, u které jsem si přečetl na webu, že údajně pod Linuxem funguje bez problémů. Ve skutečnosti nefungovaly "advanced features" typu AdHoc mode, WPA-PSK, Linux mrznul atd. Kolega doporučoval devel verzi madwifi, ale ta potřebovala novější balíčky, které končily na glibc jiné verze něž kterou jsem měl; nakonec mi kolega to devel madwifi přeložil staticky na svém notebooku. Samozřejmě GUI pro nastavování klíče zapsalo ten klíč jiného konfiguráku, ale to už je jen drobnost.
Nemusíte soulasit. Problém je v tom, že píšu celo-pravdy, ne polopravdy. Vy mi například napíšete, že instalaci věci typu OOo řeší metabalíky, ale jaksi opomenete říci, že neřeší volby uživatele. *To* je ukázka polopravdy.
[175] Registry nejsou určené u ruční správě, stejně jako konfiguráky. A když se podíváte na konfiguráky Oracle, OpenOffice, KMailu a řady dalších aplikací, moc komentářů tam nenajdete. Navíc s tu už dříve diskutovalo, že konfiguráky přinášejí řadu problémů. Například vyhledání hodnoty je proti Registry pomalé; zápis ještě pomalejší. Navíc konfiguráky neřeší současné přístupy ke konfiguraci. Nakonec z těchto důvodů existuje GConf (byť z důvodu zpětné kompatibility pořád používá file jako backend). Jinak Registry je celkem logicky tříděná struktura, a navíc dokumentovaná. Opět nechápu, že jste ochoten se naučit vi, ale nejste ochoten se naučit základy admnistrace Windows (které mají daleko širší použití).
http://technet.microsoft.com/en-us/library/cc778196.aspx
Aktualizace celého systému jedním kliknutím je pěkná iluze. Já bohužel ještě neviděl balíčkovací systém, který by mi aktualizoval mplayer zkompilovaný doma, kernel který jste si přeložil s CONFIG_PREEMPT, Oracle, nebo účto které používám. To, že se aktualizují věci, které jso v repozitři distra, je celkem nuda - to umí Windows Update už 10 let.
Proč byste využíval původní HAL jen při "jiném startu"? Zkoušel jste vůbec někdy pracovat s jakýmkoliv hookováním? Vězte, že HAL má dokumentovaný interface, aby se s ním kernel domluvil. No a některé z nich si můžete filtrovat, nahradit, nebo jinak ovlivnit. Jestli jste někdy viděl třeba OSI model (to je ta 7-vrstvá síťová věc), asi víte, že jednotlivé úrovně na sebe navazují. A v řadě systémů není problém jednotlivé kousky nahradit. Podobně ve vztahu HW-HAL-kernel-driver-Win32-aplikace můžete řadu kousků nahrazovat, přesměrovávat, filtrovat apod. Jako jiný příklad si vezměte kompresi na NTFS, nebo online antiviry s kontrolou přístupu na disk či síť. To jsou jen filtry, zařazené do řetězce driverů. Vstávejte, svět není jen prastarý monolitický unix, kde je vše zadrátované do jedné binárky kernelu :)
[176] Viděl jste někdy v médiích reklamu na Windows ME? A co na Windows 95 nebo XP? Kupodivu reklamy na ME v Evropě nějak nebyly, MS se nesnažil. Navíc byly ME zastíněny příchodem Win2K, kde se markting snažil více. ME byl pro MS spíše test pár technologií. Samozřejmě MS web upozorňoval na novinky v ME. Čekal byste od výrobce, že k ME napíše na svůj web "tohle jsme nikdy vydat nechtěli, ale když jsou ti výrobci HW debilové, tak tady to teda je"? Takhle se možná dělá business u vás doma, ale ne v MS ;)
S tou defragmentací si tradičně nevidíte na špičku vlastní řasy. Naprostá většina nástrojů defragmentujících NTFS pracuje přes defrag API, bez ohledu na konkrétní algoritmus optimalizace. Vy jste ovšem defrag API nikdy neviděl, takže se jen nekvalifikovaně dohadujete, jak je vaším zvykem. Vaše neodbornost je tristní. Zkuste takhle plácat v hospodě u piva, tam vám to možná někdo sežere.
[177] Jaké drivery nefungovaly? A co to má společného s tím, že výrobci nechtěli psát drivery pro řadu NT?
[180] taknejdříve registry vychválíte, pak řeknete, že nejsou určeny k ruční správě. S tím druhým mohu souhlasit. Ale s tím, že konfigurační soubory v /etc k tomu nejsou určeny také, tak s tím už rozhodně ne. To může říct jedině hlupák. Jak asi myslíte, že jsem konfiguroval FTP server, X server, síť, balíčkovací systém.
Vyhledání hodnoty, že je proti registru pomalé? Co to blábolíte? V /etc vím, kde ta hodnota je, a hledám už pouze v konkrétním souboru. Jaké současné přístupy ke konfiguraci? Melete opravdu pěkné hlouposti.
Jojo, registry mají vopravdu logiku patrnou na první pohled. Jen je pak asi 99 lidí na světě úplně debilních, protože je na ten první pohled nechápou.
"Aktualizace celého systému jedním kliknutím je pěkná iluze. Já bohužel ještě neviděl balíčkovací systém, který by mi aktualizoval mplayer zkompilovaný doma, kernel který jste si přeložil s CONFIG_PREEMPT, Oracle, nebo účto které používám. To, že se aktualizují věci, které jso v repozitři distra, je celkem nuda - to umí Windows Update už 10 let."
Tak to jste se fakt ukázal jako blbec. Najděte si prosím gentoo portage a uvidíte to co tvrdíte, že jste ještě neviděl. Mplayer tam je sice samozřejmě jako připravený ebuild, ale pokud tam není, napíši si během chvíle vlastní. Ten se postará o kompilaci a instalaci a zajistí i odinstalovaní. Stejně tak se postará o závislosti a upgrade na novou verzi. A bude se chovat jako ostatní balíčky v systému. Gentoo portage podporuje jak hlavní repozitář, tak řekněme uživatelské repozitáře - overlay.
Už vůbec nemluvím o tom, že každý "program" je možné přeložit (gentoo je distribuce založená na překladu ze zdrojových kódů) s podporou pro různe věci (jiné knihovny, grafické karty, formáty souborů atp.). Pro vás je to totiž zřejmě zbytečné plýtvání informacemi.
Nic takového Windows neumí a tvrdím, že něco takového jako "distribuce" (tedy velká hromada balíčků s vyřešenými závislostmi) Windows prostě nemají. Jestli tím myslíte přidání a odebrání věcí jako je malování nebo podobné dobroty .... musím se zase jen smát.
O windows možná něco víte, ale o linuxu tedy jak vidím velmi málo.
K tomu HAL
The HAL extension driver, starting at OS initialization time (SERVICE_SYSTEM_START), performs dynamic HAL detection in memory, intercept interrupt, timer, and shutdown-related calls, and re-direct them to their RTX counterparts. This binary hooking technique has a number of advantages over HAL replacement:
Víte co to znamená to intercept a binary hooking technique? To není o žádném interface HALu nebo jádra. Ach jo. Je to stejný princip jako chtějí používat pro upgrade jádra linuxu za běhu (patentovanou tuto technologii má snad tuším MS).
To už raději monolitické jádro s dostupnými zdrojáky. Tam si mohu připrogramovat kde chci a co chci (včetně potřebné modularity)
Přeji vám dobrou noc. Ať vás Win32 API štípe celou noc.
174 - to by ma teda fakt zaujímalo, na čo je tá možnosť inštalácie do neštandardného adresára ako dobrá. Mňa nič nenapadá. Cieľom je snáď program používať a nie vytešovať sa z toho že kam sa mi ho zas podarilo schovať ? Alebo tento druh argumentov ("počítač je na prácu a nie na samoúčelnú administráciu") uznávate len vtedy keď vyhovujú vám?
Predstavte si, vo Windows 3.1 nie je žiadny systémový inštalátor typu Windows Installer, tie windowsy sú ale mizerný systém! Myslíte si, že toto je zlý argument? Máte pravdu! Rovnako zlý ako váš argument o tom čo vám nefungovalo v suse 9.0 - ja som hovoril o 11.0, on toiž ten linux sa aj vyvíja, že áno :)
[178,179] Je vidět, že autor (vykat tu opravdu nebudu) s aktuálními linuxovými distribucemi moc praktických zkušeností nemá a vaří z pár minulých setkání. Nikdy jsem nemusel ručně vytvářet zařízení v /dev, ani po instalaci všeho možného. dev je dnes dynamicky vytvářený udevem, ten vyrábí některá základní zařízení "pro jistotu", ostatní jsou dynamicky vytvářené udevem po detekci zařízení. To jsou ale základní informace, které by měl kritik systému znát. Paradigma "vše je soubor" naopak považuji za velice praktické, dobře se s tím pracuje, mimojiné ve skriptech. Za předpotopní to opět může považovat opět někdo, kdo s tím prakticky nepracuje.
Mplayer jsem si ručně kompiloval, jen pokud jsem chtěl nejnovější verzi z CVS/SVN. I tak jsem z něj vyrobil deb, myslím, že ve zdrojáku již byly debianní pravidla. Mimochodem, kompilace byla zcela triviální. Nepamatuji, že by nebyl v nějaké distribuci odvozené od debianu (s jinými nemám praktické zkušenosti).
Fakt z argumentace autora je vidět, že ve windows je opravdu doma, ale do linuxu chodí jen občas na návštěvu, nebo co slyší od jiných.
[165], [169], [179] Takže nejprve vám vadí, že si uživatel nemůže vybrat jednotlivé komponenty openoffice (z repa). Pak když někdo poukáže, že může, tak namítnete, že je jich moc (nebo že v případě MS Office by jich bylo moc). Když vám nato někdo odpoví, že můžete nainstalovat metabalík, který se postará o instalaci více komponent (a ne nutně všech), tak zase opáčíte, že uživatel potřebuje instalovat jen jednotlivé komponenty :-)
[186] On si totiz ten pan asi mysli, ze kdyz instaluje jen nektere komponenty, tak to za nej vybere nejaky Demon, ktery zna jeho potreby. Myslim, ze zaskrtnout balicek OpenOffice-Lang-CS je stejne tezke jako to udelat v jinem dialogu, ale ... asi jsme my linuxaci vsichni hloupi :)
Konfiguráky se na unixech editují ručně z jediného důvodu: není jiný interface. Napsat konfigurační GUI pro unixy je totiž tradičně problém, protože si člověk nemůže být ani jistý, jestli na cílovém stroji najde X11, natož jaký toolkit tam bude. A napsat komentovaný konfigurák místo opravdového interface je o tolik jednodušší... Uživatel ať si trhne nohou. Na druhé straně ruční editace se týká jen věcí, které byly zavedeny před rozmachem GUI. Kolikrát jste ručně editoval konfiguraci Firefoxu, OpenOffice, KMailu, Gimpu a dalších GUI aplikací? Tipnu si, že nejspíš ani jednou.
Vyhledání i zápis hodnoty do konfiguráku jsou velmi pomalé akce. Zkuste se na chvíli oprostit od omezeného pohledu administrátora. Aplikace otevře konfigurák /etc/cosi, a začne hledat hodnotu. Jak jí bude hledat? No projde postupně celý textový soubor, dokud hodnotu nenajde. V Registry zavolá API, a API projde danou větev Registry pomocí dělení intervalu. Navíc API vrátí přímo danou hodnotu (třeba integer nebo binární data), nikoliv její textovou reprezantaci. Vše daleko rychlejší, než v případě konfiguráku. A chce aplikace zapsat hodnotu do /etc/cosi. Bohužel je třeba kvůli jediné hodnotě celý soubor přepsat. Nic moc rychlost, že? A co když zkusí konfiguraci někdo číst, zatím co do souboru zapisujete? Také nic moc, že. Jak jsem psal, to jsou důvody, proč existuje například GConf.
Logika Registry má být na první pohled tak zřejmá, jako logika firmwaru ve vaší mikrovlnce. Uživatel ani admin nemá v Registry co dělat. Pokud tam musí lézt, jde o nestandardní situaci. Běžně se admnistrace provádí pomocí GUI nástrojů.
Ano, Debinan strojí na kompilaci doma, a také je to pro uživatele zatraceně nepřístupný systém. Běžná distra typu Ubuntu, Mandriva apod. pracují s binárkami. A ukažte prosím takovému blbci, jakým jistě jsem, jak vám v Debian balíčkovací systém provede aktualizaci Oracle, který jste nainstaloval z dodaného CD, nebo aktualizaci aplikace, kterou jste dostal v tarballu.
Osobně nevidím důvod, proč by se aplikace měly překládat s podporou různých grafických karet. Od toho jsou tu drivery, které poskytují abstrakci nad grafickou kartou. Totéž u překladů s GUI a bez GUI, a podobných prasáren. To autoři neumí používat komponenty? No, jde o Linux, takže asi ne.
Nevím, jaké komponenty nabízí Windows XP vám, ale mě třeba IIS (včetně FTP a dokumentace), indexing services, fax services atd. Na serveru je těch options ještě daleko více. V případě Windows XP Embedded si potom skládáte image podobně, jako byste vádal dohromady distro Linuxu - jen to děláte v GUI, a máte k dispozici lepší komponenty.
Já bych věděl, že "intercept a binary hooking" je nesmysl ;). Ale rád vás uvedu do reality. Windows používají tabulky pointerů na funkce, stejně jako třeba Linux v případě dynamického linkování. Podobně existuje třeba tabulka handlerů interruptů, tabulka vstupních bodů kernelových funkcí atd. Takže necháte zavést HAL, a potom řeknete "OK, jenže A funkce HALu, na kterou je tu pointer, bude teď směřovat jinam". Totéž uděláte například s handlerem vybraného přerušení. Ve vlastní obsluze těchto funkcí a interruptů uděláte to filtrování (obsloužíte a nepustíte dál), nebo modifikaci (obsloužíte sám, a poté zavoláte původní funkci). Chcete mi fakt tvrdit, že jste nic podobného nikdy neviděl? Jak si asi myslíte, že se provádí hookování knihoven v user mode?
Monolitický kernel se zdrojákem je daleko horší alternativa, protože při jakékoliv změně kernelu musíte své změny znovu integrovat, samozřejmě přicházíte o support původního SW atd. To je v příkrém rozporu s modulárním (a vlastně jakýmkoliv rozumným) designem.
[184] Vytešovať sa znamená radovat se (těsit se z něčeho)?
Instalace do nestandardního adresáře je dobrá ve chvíli, kdy se dvě aplikace jmenují stejně, nebo když chce instalovat na jiný disk apod. Nakonec třeba Oracle často končí ve /oracle, a může to být i separátní partition, když na to přijde.
Windows 3.x jsou velmi staré, a installer neměly. SLES 9 je velmi nový, a RAID v něm měl běhat. V případě Windows 3.x nejde o chybu, v případě SLES ano.
[186] SLES 9 nemá udev. To by zase linuxový admin měl vědět ;)
"Vše je soubor" je zajímavá abstrakce v kontextu sedmdesátých let. Bohužel ale většina věcí není soubor, a špatně se jako soubor reprezentuje. Například zvuková karta, grafická karta, disk. To všechno jsou zařízení, která potřebujete ovládat stylem "nakresli obdélník zelené barvy", tedy přes API. Navíc device nodes jsou jen kombinací major a minor node, což je předpotopní způsob adresování driverů v kernelu. Zatím co Linux kernel adresuje první partition prvního IDE disku jako "major number 3, minor number 1" (na což máte vyrobený device node /dev/hda1), ve Windows máte v kernelu Object Manager, který je daleko lepší abstrakcí. Ale tohle zase chce o něco hlubší vhled, než jakým je pohled admina, který nevidí pod kapotu (utility a konfiguráky jsou totiž jen ta kapota).
[187] Nerozumíme si. Aplikace typu MS Office nebo OpenOffice má stovky komponent. Jak si z nich má uživatel vybrat? Má si vybírat buď jednotlivé balíčky, nebo jeden velký balík? Proč se mu během instalace nemůže zobrazit výběr komponent formou dialogu či stromu komponent? A co když chci během instalace vynutit zadání nějakého parametru, třeba hostname, nebo kontextu pod kterým poběží služba? Jak tohle budete řešit? OOo to řeší tak, že má instalátor ve stylu Windows.
panove nechte toho flamewaru používáte argumenty nehodné Vašeho majestátu.
Lael Ophir: "Uživatel ani admin nemá v Registry co dělat." to je fakt góól. Spoustu věcí nejde udělat jinak než ruční modifikací registru. Viz MSDN, je tam spousta příkladů, kdy to nejde naklikat. Navíc se klikání přes GUI špatně dokumentuje přes jazykové verze. A pokud to chcete udělat u celé domény, musíte se uklikat (přes Policy by jste často musel vědět jaký registr a "Uživatel ani admin nemá v Registry co dělat.")
A to je jen příklad.
Ostatní: uznejte, že technicky se jádru Vista podařilo linux předběhnout. Je to prostě fakt. Ale pro spoustu lidí je MSWin stejně nepřijatelné zcela objektivně. A peníze to nejsou. Kdo četl licenci? Skoro celá je o tom co uživatel nesmí a vyvázání MS z odpovědnosti. Stejně tak to technicky lepší jádro má vlastnosti které zabraňují některým činostem i administrátorovy(standardní cestou některé věci nejdou). MS totiž ví lepe než vlasník počítače co je pro něj dobré. Některá věci ve jménu DRM jiné ve jménu zisku MS (například umělé omezení počtu připojených klientů při sdílení aby se prodával server)
[188] Buď řešíme systémovou konfiguraci - ta je v /etc a do ní prostě nepřistupuje více lidí nebo aplikací zároveň. Nebo řešíme uživatelskou konfiguraci aplikací - o ty se starají aplikace obvykle samy a ukládají si nastavení většinou v domovském adresáři uživatele. Opět žádný souběžný přístup. Netuším co tu řešíte za nesmysl. Navíc jste smotal dohromady věci jako je Gimp a jako jsou FTP server. To víte... jednouživatelské Windows ... pak vám to asi přijde stejné.
Nejdřív chválíte registry, že jsou přehledné a nevím co. Pak vychvalujete jak se v nich dobře vyhledává a najednou říkáte, že do nich nemá kdo co sahat.
Já opakuji, že do konfiguračních souborů v /etc se sahá ručně nejobyčejnějším textovým editorem bez jakékoliv grafiky naprosto běžně. Tedy i ve chvíli, kdy není k dispozici třeba grafická karta. O možnosti kopírovat konfiguraci mezi různými stroji mlčím, protože jsem zvědavý jak byste tohle řešil v registrech. Jak zkopíruete konfiguraci jedné aplikace, když ani nevíte, kde všude je po registrech rozfrcasená.
Na řadu souborů v registrech jsou GUI nástroje.
"Ano, Debinan strojí na kompilaci doma, a také je to pro uživatele zatraceně nepřístupný systém. Běžná distra typu Ubuntu, Mandriva apod. pracují s binárkami. A ukažte prosím takovému blbci, jakým jistě jsem, jak vám v Debian balíčkovací systém provede aktualizaci Oracle, který jste nainstaloval z dodaného CD, nebo aktualizaci aplikace, kterou jste dostal v tarballu.
Osobně nevidím důvod, proč by se aplikace měly překládat s podporou různých grafických karet. Od toho jsou tu drivery, které poskytují abstrakci nad grafickou kartou. Totéž u překladů s GUI a bez GUI, a podobných prasáren. To autoři neumí používat komponenty? No, jde o Linux, takže asi ne."
Opravdu linux neznáte. Já Debian zkoušel tak před 3 lety. Ale debian nestojí na kompilaci. Používá .deb balíčky a ty jsou binární. Ubuntu je postaveno na Debianu. http://www.ubuntu.com/community/ubuntustory/debian
Blbci jako jste vy neukážu jak to dělá Debian, ale mohl bych mu ukázat, jak se to dělá v Gentoo. Prerekvizitou je, že tohle v 99.9 procent neřešíte, protože ten balík je. U některých aplikací dodávaných s binárním instalátorem si nepomůžete. Ale pokud je to dodáváno jako tarbal .. žádný problém.
Nevíte, proč by se něco mělo překládat s podporou pro grafickou kartu? Aha.. no třeba X server, který obsahuje ovladače pro grafickou kartu? Nebo jiná aplikace podporuje třeba stahování fotek z fotoaparátů, které mají proprietární protokol. Na některé věci prostě nepotřebujete driver v jádru. Pokud mám driver pro sériový port, mohu nad ním už vytvořit komunikaci pro zařízení jaké budu chtít.
Koukám, že volně motáte slova komponenta, modul... Vyberte si co které vlastně znamená, definujte význam a pak ho tak používejte.
U těch grafických karet to totiž jsou moduly a jde o to, jestli se mají překládat všechny nebo jen některé. Takže se trochu vzpamatujte a nechytračte.
"Nevím, jaké komponenty nabízí Windows XP vám, ale mě třeba IIS (včetně FTP a dokumentace), indexing services, fax services atd. Na serveru je těch options ještě daleko více. V případě Windows XP Embedded si potom skládáte image podobně, jako byste vádal dohromady distro Linuxu - jen to děláte v GUI, a máte k dispozici lepší komponenty."
Hmm jojo IIS. Ale to je tak mozna to poslední co tam máte z tohoto sortimentu (serverem se nezabýváme). Kdy vám docvakne, že já mám ve své distribuci (bez neoficiálních overlay) asi 12 000 balíčků, které mohu instalovat. Pokud to číslo vydělím 10 (různé verze stejného programu) pořád mi vychází 1200 různých knihoven a programů, které mohu jednotně instalovat s vyřešenými závislostmi. Tohle prostě na Windows nemáte! A to jsem to číslo myslím hodně podhodnotil. Na výběr mám snad minimálně 5 FTP serverů, pak tu máme Apache, Tomcat, nějaké ty databáze jako MySQL a PostgreSQL (a další), výčet by byl docela dlouhý.
Namísto toho zle vzpomínám na chvíle, kdy nějaká pěkná aplikace na Win mi v průběhu instalace řekla, že potřebuje, aby v systemu byly ty a ty další aplikace a knihovny. Nebo to neřekla vůbec a pak nefungovala.
No a k binary hooking.
le rád vás uvedu do reality. Windows používají tabulky pointerů na funkce, stejně jako třeba Linux v případě dynamického linkování. Podobně existuje třeba tabulka handlerů interruptů, tabulka vstupních bodů kernelových funkcí atd. Takže necháte zavést HAL, a potom řeknete "OK, jenže A funkce HALu, na kterou je tu pointer, bude teď směřovat jinam". Totéž uděláte například s handlerem vybraného přerušení. Ve vlastní obsluze těchto funkcí a interruptů uděláte to filtrování (obsloužíte a nepustíte dál), nebo modifikaci (obsloužíte sám, a poté zavoláte původní funkci). Chcete mi fakt tvrdit, že jste nic podobného nikdy neviděl? Jak si asi myslíte, že se provádí hookování knihoven v user mode?
Chtěl jste říct, že dll ve windows používají tabulky pointerů.
Já netvrdil, že jsem binary hooking neviděl, dokonce jsem uvedl příklad, kdy se to používá a velmi dobře vím, že není ojedinělý. Já pouze tvrdím, že to nemá nic společného s modularitou. A že takto "nakopnout" jde kde co. A dále tvrdím, že pokud mám zdrojový kód, pak je daleko čistější neprovádět toto hookování na binárce, ale modifikovat kód.
Monolitický kernel neobhajuji, ale obhajuji situaci, kdy k němu jsou zdrojáky. Pak tvrdím, že je lepší mít monolitický kernel se zdrojáky, který upravím na Realtime než uzavřený kernel s nakopáváním knihovny v paměti (tedy v předpokladu, že obě ta jádra jsou přibližně ve stejném stavu)
179. 6. 08. 2008, 19:13 Lael Ophir:
Aha, takze cache se nezapocitava do obsazene pameti. Uzasne, ale budiz. Nicmene tedy nechapu, proc mi Process Explorer vypisuje Pamet: Total, Available, System Cache. Total je 261680, Available okolo 80000, System Cache okolo 30000. Znamena to tedy, ze ta cache je jeste jednou zahrnuta v Available? To nam tedy dela rozdil 50000, ktery je tedy stale nevyuzity. Pokud by ale logicteji cache v available zahrnuta nebyla, ale ta pamet byla opravdu available, tak nam to dava 80000 kB pameti, ktera je v tom pocitaci na dve veci.
V dobe, kdy se objevily XP jiz nebylo mnoho pocitacu, ktere mely 64 MB pameti. Mozna, ze to MS na to navrhoval, ale tedy pekne blbe, protoze to nechodi. Prodejcum pocitacu bylo ihned jasne, ze XP se s 64MB pouzivat nedaji, protoze 128MB je nezbytne minimum na to, aby se ten pocitac dal trochu pouzivat a OS nenabihal 5 minut a vice nebo se 10 minut prepinal user. 256MB je pak realne minimum, se kterym se neco da delat a pocitacu, ktere byly prodany s mene, vetsina asi nebyla. 512MB tehdy jiz nebylo vzacnosti, i kdyz mozna, ze ne vsedni zalezitosti. Pokud tedy MS navrhoval OS na 64MB a prizpusobil tomu strategii swapovani a udelal ji neadaptivni, jako by 99% pocitacu melo 64MB, napsal to tedy naprosto blbe. Je to stejne, jako kdyz v dobe vypuknuti druhe svetove valky byly vsechny svetove generality peclive pripraveny na prvni svetovou valku.
Ze by agresivni swapovani neovlivnilo zivotnost disku, by mne prekvapilo. Zalezi mozna od disku, co se drive utaha: jestli loziska disku nebo vystavovani hlav nebo neco jineho. Typnul bych si ale, ze velmi casto je to druha moznost. Agresivni swapovani tam, kde nema smysl, mi navic zpomali system, protoze se ceka na nejpomalejsi cast pocitace. To, ze neznam geometrii disku, je uplne jedno. Mohu predpokladat, ze jestlize zapisuji do bloku se zvysujicim se poradovym cilem, bude se hlava pohybovat jednim smerem, do stredu disku. Jeste jsem neslysel o vyrobci, ktery by mel bloky po disku rozlozene podle generatoru nahodnych cisel, aby se cinnost disku co nejvice zkomplikovala.
Vas ton mi pripomina jednu "budhistku", kterou jsem videl na jednom vecirku. Na dotaz ohledne budhismu nekomu odpovedela: "To ti nebudu vysvetlovat, to bys stejne nepochopila", pricemz na tazatelku hledela, jako kralovna ze Saby na psi hovno.
181.: To, ze na ME reklamy v Evrope nebyly, je mozne. Bohuzel asi byly na Thaiwanu, takze jsem neunikl koupi OEM verze ME se svym notebookem na Linux. Ze zvedavosti jsem to nechal jednou zabootovat. Po obrazovce mi zacal poletovat jakysi carodej v dlouhem burnusu, spicate capce a s carodejnou hulkou, ze ktere padaly nejake odpadky nebo hvezdy nebo co. Tak jsem zabootoval SuSE a ME sly do haje, bez toho, ze bych je kdy videl. Videl jsem je pak ale na jinych pocitacich. S vyjimkou jednoho krachovaly asi tak jednou za pet minut. BTW, ktere technologie to MS testoval vydanim slepe vetve Win ME, ktera furt jeste jela na DOSu a FATu, coz jaksi neni to, co MS protlacil v dalsich verzich?
BTW, hrom do Krcmare! To je zase flame, jak noha.
183.: Na Windoze, na masinach se dvema disky, instaluji nekdy programy na druhy disk, kdyz se mi na systemovem disku nedostava mista. Proto se muze hodit mit moznost hodit program jinam. Na linuxu bych asi musel zacit s LVM, coz se mi nechce, nebo vymyslet nejake podvody se symlinky. Samozrejme to, ze na Linuxu je ten program updatovan pouhym napr. emerge -uDN world, vyhodu moznosti instalace jinam dost prevysuje. Osobne nevim, co bych si dnes s Windoze pocal, kdyby Secunia nevydala PSI. Nez to ale vsechno naklikam na posledni verzi, vyrostou mi fousy, ze se muzu jit oholit.
188. 7. 08. 2008, 17:10 Lael Ophir:
Prominte, ale to s tou rychlosti hledani hodnot v konfiguraku a registry mi pripada jako totalni blbost. Chcete rici, ze prohrabani treba 8MB binarnich dat metodou puleni intervalu je rychlejsi, nez proparsovani nekolika (desitek) kB textoveho souboru, ktery je po otevreni navic pravdepodobne rovnou cely v pameti, protoze se nejspis cely vejde do jedne alokacni jednotky, coz se o 8MB rici neda? BTW, k registry je ted indexovy soubor nebo co? Kde ho na disku najdu?
BTW, z predstavy, ze by jednou distra chodily vybavene jakymsi regeditem, ktery by uzivateli prezentoval /etc jako jedno zverstvo typu registry, se mi docela jezi vlasy na hlave.
Vase logika registry, do ktereho uzivatel nema co strkat nos, je hezka, bohuzel ale nerealna. Bohuzel jsem jiz mnohokrat musel do registry lezt pres regedit a rucne ho promazavat. Je to opravdu zabava, kdyz uvazime, jak dlouho to trva, nez regedit v te mnoha megabytove zmeti najde hledanou hodnotu. A disk se toci a toci. A na starsich Windows to bylo jeste lepsi, kdyz clovek musel pouzivat regedit a regedt32 z nichz jeden ma pouzitelny GUI, ale neumi menit prava na klicich a druhy umi menit prava na klicich, ale jinak je prakticky, jak lopata s laserovym zamerovacem ci hrabe s GPS. Cili nestandardni situace nastava nestandardne casto.
180. 6. 08. 2008, 19:14 Lael Ophir:
Joj, ted jsem klik na ten vas link do Technetu (http://technet.microsoft.com/en-us/library/cc778196.aspx). Tohle jako ma byt ta dokumentace k registry? Kliknu treba na HKEY_LOCAL_MACHINE a co se nedozvim: "HKEY_LOCAL_MACHINE
Updated: March 28, 2003
HKLM
Description
The HKEY_LOCAL_MACHINE subtree contains information about the local computer system, including hardware and operating system data, such as bus type, system memory, device drivers, and startup control parameters."
Hned se citim chytrejsi a je mi vsechno jasne! Delate si srandu nebo co? Podle tohohle ma clovek administrovat Windows? Kde se tam treba doctu, kterym klicem ovlivnim zobrazovani pocitace v Network Neighbourhood? Nekde v nejakem clanku, mozna i z Technetu, ktery mozna vygoogluji, mozna nevygoogluji. Kde je ale ucelena dokumentace s kompletnim seznamem klicu, alespon tech od MS samotneho, pro kazdou verzi Windows? A kde najdu popis klicu od jinych vydavatelu SW?
[196] Objem konfigurace v konfiguráku a ve větvi Registry uvažujme stejný. S tím dělením intervalu a indexem jste pobavil; jednou z vlastností dělení intervalu je to, že nepotřebuje binární index.
Distra chodí s utilitami typu YaST, které prezentují /etc pomocí grafického inteerfacu.
Vy jste musel lézt do Registry, nebo jste tam prostě lezl? A jestli máte například telefon s Windows Mobile, víte vůbec, že je tam Registry? Jestli máte doma set top box, editujete u něj konfiguráky, nebo lezete do Registry?
[197] To jste ve studii Registry nedošel moc daleko :). Zkuste se na ten link podívat v MSIE, vlevo budete mít strom.
Nevím, co máte konkrétně na mysli tím "zobrazovani pocitace v Network Neighbourhood", ale shell restrictions viz níže. Když jsme u toho, ta omezení nejsou původně určena k nasazení na jednom počítači (proč asi na samostatném PC budete nastavovat věci "Hide My Network Places icon on desktop"?). Jde o omezení, které jsou určena k nasazení v podnikových sítích. Tam si v GUI naklikáte policy, a v GUI vyberete, pro které uživatele či stroje se ta policy bude aplikovat. Samozřejmě distra Linuxu nic podobného nenabízejí, ale to je už klasika.
http://technet.microsoft.com/en-us/library/cc776268.aspx
[197]
A není náhodou jednou z vlastností vyhledávání půlením intervalu to, že data musí být seřazená podle klíče podle kterého vyhledávám? :)
Je možné, že půlení intervalu se tam někdy používá, ale pouze v jednom případě - vyhledávání konkrétního klíče. Pokud vyhledávám hodnoty nebo klíč, který v sobě obsahue podřetězec .....
[194] Další možností jsou resize partition s adresáři do kterých se instalují programy a použití nového disku na mount pro třeba /tmp /var /home. Variant je mnoho a tak bych je shrnul prostě jako hraní si s mount pointy :)
[193] Každá diskuse by se měla správně zahořet :) Ať je po ránu v práci co číst a čemu se smát.
[191] Klikání v GUI zpravidla není třeba dokumentovat, protože člověka navede GUI. A klikat v celé AD doméně opravdu nemusíte, od toho je tu Domain Policy.
[192] V konfiguraci nehledá admin, ale aplikace, která jí čte. Samozřejmě uživatel nemá do konfigurace do hrabat ručně, od toho má admin GUI. Jinak konfiguraci můžete přesouvat mezi stroji triviálně: exportovat větve Registry do souboru, a importovat je na cílovém stroji. Pochopitelně musíte vědět, kde je uložená (HKLM\Sosftware\výrobce\aplikace, totéž z HKCU). Pokud je aplikace "podivně roztahaná" po Registry, je to tím, že je modulární. Kdybyste měl na Linuxu třeba modulární sadu kompresorů a dekompresorů multimédií (kodeky), kterou mohou používat všechny aplikace, také byste těžko přenesl na jiný stroj nastavení mplayeru a 10 kodeků od různých autorů.
Aplikace samozřejmě přistupují ke konfiguraci zároveň. Zvláště pokud máte modulární SW, kde ty samé části používají různé aplikace. Představte si konfiguraci kodeku, který používá každá aplikace, která přehrává multimédia. Vy konfiguraci začnete komplet přepisovat kvůli změně jedné hodnoty (jak je u konfiguráku nutné), a jiná aplikace chce přehrávat multimédia. Co se stane? Konfigurace je právě rozpracovaná, asi havárka. Nebo Oracle, který má services popsané v tnsnames.ora. Jakákoliv aplikace přistupující k DB může vyvolat potřebu čtení tnsnames.ora. Co když právě provádíte jeho změnu? Nevidíte race condition?
Zkuste mi schválně říci, proč byl napsám GConf, když jsou konfiguráky tak v pohodě.
Ano, Debian/Gentoo je můj překlep.
Proč byste měl překládat Xserver s drivery karet? Drivery karet jsou nezávislé. To je jen linuxové zvěrstvo, že drivery HW (grafické karty) jsou součástí aplikace (X11 serveru). Daleko logičtější je mít drivery HW nezávislé. A pokud aplikace potřebuje stahovat fotky z fotoaparátu, má na to plugin. Tedy ve Windows :). V konfiguraci si prostě zapíšete, jaký plugin se má zavést, a hotovo. V pohodě si ten plugin můžete napsat zcela nezávisle (nebo si prohlížet interface toho současného), protože je to komponenta.
Je super, že máte ve svém distru 1200 (klidně 12000, nehraje to roli) knihoven a programů. Bohužel je to naprosto na nic, protože většina těch "praktických aplikací" je fialový hnus, který si člověk nenainsaluje ani za trest. K tomu je řada balíčků geniálně popsaná jen vlastním jménem (takže člověk neví, co dělají), nemají nápovědu/dokumentaci, a nejsou lokalizované (nebo naprosto příšerně). Ale kdybyste měl zájem, můžete si na Tucows nebo na usenetu vyhrabat destky tisíc aplikací pro Windows, také s vyřešenými závislostmi, a nacpat je DVD (speciálně kvůli uživateli bez jejich popisu). Rozdíl bude v tom, že když aplikaci nainstalujete, tak jí pak uživatel najde ve Start Menu, kdežto v Linuxu jí mnohdy vůbec nenajde, protože se spouští z command line.
Jak jsem psal, binary hooking vám umožní pracovat s jakoukoliv verzí binárky, kdežto úpravy zdrojáku znamenají problém při každé změně produktu.
[199] Vaše aplikace načítá konfiguraci jinak, než že řekne "klíč" a dostane zpět hodnotu? Hledá substringy klíče, nebo hodnoty obsahující řetězec? Asi ne...
Ano, data musíte setřídit. To je jednou z funkcí Windows Registry. Nakonec FS dělá položký adresáře také třídí (typicky btree).
[*] Zbytek někdy později.
197. 8. 08. 2008, 02:35 Lael Ophir:
Objem konfigurace v konfiguraku a v registry je mozna stejny, ale registry neni tak male, jako jeden konkretni konfigurak. Cele /etc na mem pocitaci je sice nekolikrat vetsi, nez registry, ale kdyz treba konfiguruji sit, pracuji s jednim souborem, ne s /etc. A to i v pripade, ze do /etc lezu pres YaST, ktery pro konfiguraci site leze do toho jednoho souboru, ktery je potreba zmenit a nevyhledava v celem /etc. Aplikace navic ma konfiguraci v jednom souboru nebo jednom adresari a vim, kde ji najdu. Zato v registry je rozptylena odshora az dolu a kompletni konfiguraci z toho dohromady nikdo neda, leda snad ta aplikace, ktera vi, kam sahnout.
Hledani pomoci deleni intervalu nepotrebuje index tehdy, jestlize mam data serazena podle nejakeho klice. Data jsou pak sama sobe indexem podle daneho klice. Je tedy registry razeno napriklad podle abecedy podle jmena klice?
Do registry jsem lezt *musel*, a to v rade pripadu. Treba abych vycistil chliv po te, co neco lehlo pri instalaci a instalace nesla spustit, dokud byly v registry predchozi klice. Naposledy treba pri upgrade Secunia PSI, kdy instalator tvrdil, ze musi napred odinstalovat starsi verzi, coz se mu ale nedarilo. Musel jsem rucne vybit vsechny klice od Secunia PSI a rebootovat, aby se vyrusily z pameti knihovny, ktere tam visely, ty jsem pak rucne vymazal. Tedy alespon ty, ktere jsem nasel.
Set top box nemam, nedivam se totiz ani na televizi. Telefon s Windows u mne nehrozi, mam Nokii 6030, ktera je dostatecne primitivni na to, aby mi nelezla na nervy.
Ten strom neni moc dobry. Predpoklada totiz, ze vim, kde klic je. Jenze ja potrebuji moznost najit klic na urcity problem. Tedy napriklad na nezobrazovani pocitace v Network Neighborhood, coz neni to, co jste mi poslal. Ja nechtel skryt ikonu Network Neighborhood, ale pocitac, ktery by se tam normalne zobrazoval a ja nechci, aby ho useri videli. Ten klic existuje nebo byl aspon na Win NT, protoze jsem kdysi takle pobil vsech cca 500 WS z podnikove site a zbylo tam jen cca 50 serveru, protoze na cizi WS nema vetsina useru co pohledavat a akorat je z toho chlivek, ve kterem se clovek tezko proklikava na server, ktery hleda.
Co po vas chci, je dokumentace nikoliv takova, ktera se podoba interface regeditu, ale takova, kde treba najdu podskupinu klicu tykajici se site, v ni podskupinu klicu tykajici se computer browsingu a v ni klic, ktery zpusobi, ze pocitac je skryt zrakum cumilu nebo treba klic, ktery nastavi dobu, po ktere ten pocitac zmizi z network neighborhood pote, co ho nekdo vypne. Jedine, co jsem v tomto stylu videl, byl jakysi soubor ve formatu MS help, ktery ale byl zastaraly jiz v dobe NT 4.0, protoze ho nikdo nedoplnoval a neupdatoval podle zmen v service packach.
BTW, zkousel jsem v tom vasem stromu naklikat obdobny popis registry pro Windows XP, ale radsi jsem to vzdal. Prakticke, jak hrabe do postele. Nebo mozna registry od XP je nezdokumentovane a clovek se ma spolehat na podobnost s W 2k3?
199. 8. 08. 2008, 09:51 Lael Ophir:
Vydolovani konfigurace z registry asi bude komplikovanejsi, nez vysypani HKLM\Sosftware\výrobce\aplikace. Namatkou treba prirazeni aplikace k extention, dale muze byt neco v hklm/blabla/services a cert vi kde jeste.
GConf byl napsan hlavne asi kvuli byvalym uzivatelum Windows. :-)
Drivery grafickych karet pro X jsou nezavisle, jen jsou vetsinou jaksi distribuovany s X a ne na CD od grafarny, protoze na to vyrobci vetsinou dlabou.
V Gentoo i v Debianu je vetsina aplikaci popsana lepe, nez vlastnim jmenem. Treba tedy:
Vembloud etc # eix kedit
* kde-base/kedit
Available versions: (3.5) 3.5.9
{arts debug elibc_FreeBSD kdeenablefinal kdehiddenvisibility xinerama}
Homepage: http://www.kde.org/
Description: KDE: very simple text editor
Pokud hledam aplikaci, pouziji eix nebo dselect a kdyz nenajdu, pouziji Google. Na Windows mate jen ten Google a kdyz najdete, mate pak problem v tom, ze nemate tu aplikaci. Tak vytahnete kreditku a tu aplikaci si naklikate. V Linuxu si ji jenom naklikate nebo nahodite pres command line a mate ji rovnou. Mozna je fialova, ale to zalezi kus od kusu. Po instalaci ji pak vetsinou najdete ve "Start menu", minimalne tehdy, kdyz pouzivate KDE nebo Gnome. Obsas, pravda, ji tam nenajdu, tak ji tam musim rucne dohodit, tedy alespon u aplikaci s GUI. Jine veci se hazi treba do /etc/runlevels pomoci update-rc ci podobne veci na jinem distru.
Prominte, ale srovnavat Tucows s repository od distra neni moc dobre. Kdykoliv stahnu neco z Tucows, jezi se mi vlasy z predstavy, co by tam zase mohlo byt za malware. Tucows je jen skladiste a za nic neruci. Repository od distra muze byt zaneradene take, ale je to mene pravdepodobne a dosti vzacne. Zatim jsem slysel snad jen o jedinem pripadu, tusim Chorvatsky mirror repository od Debianu. Ale takle mel treba jednou Microsoft nekde v Asii viry w updatech take a tusim takovych pripadu mel i vic.
197 - zas rozprávate o veciach, o ktorých nemáte ani potuchy ... prečo len ma to vôbec neprekvapuje. Linux takéto policy-related veci samozrejme má, viz napríklad http://techbase.kde.org/SysAdmin - články o systéme kiosk.
Osobne pouzivam Vistu jako hlavni OS od cervna 2007 a od prosince 2007 64b Vistu (udelal jsem si radost a koupil si do notase 4 GB RAM :)). Osobne jsem s ni naprosto spokojenej a nemam zadny problemy. Nevim, kdo rika, ze je Vista nekompatibilni - me tam funguje vsechno (az na jednu utilitku, tak jseme si vygooglil jinou).
XP jsem vetsinou preinstalovaval tak 1x za pul roku, protoze byly zaneseny vselijakym bordelem a byly poameljsi a pomalejsi. Vistu mam ted 8 mesicu a vubec zadny zpomaleni nepozoruju. To samy plati o dobe behu, 70 dni dni bez restartu jsem na XP nikdy nedocilil (maximalne tak polovicku), u Visty mi rpijde, ze cim dyl bezi, tim je rychlejsi :)
V praci mam bohuzel XP a obcas trochu trpim, na nektery veci jsem si na Viste uz zvyknul, ze mi na XP chybi.
Posle me neni Vista spatnej OS, jen to chce adekvatni hardware. Takovej notebook s 1 GB RAM + Vistou je pro vaznou praci nepouzitelnej (mel jsem tu cest u par znamych), na vsechno se ceka tejden, proste strasne pomaly. Mam 4 GB RAM a vypnutej swap a reakce systemu jsou okamzite ... obcas mi sice zacne dochazet pamet, kdyz pouzivam Virtualizaci, ale zase tak casto ji nepouzivam }ted jsem si docasne SWAP zapnul a obcas to zacne neco z nej cist/zapisovat a lehce se to zpomali, ale neni to tak drasticky, az budu opet restartovat, tak si ho vypnu ... ale to bude tak za 2 mesice :))
Znam dost lidi, ktery na Vistu nedaji dopustit, znam nektery, ktery ji mit nemuzou, protoze na ni nerozbehali nejakej specialni HW na seriovej port (uz nevim), ale neznam nikoho, kdo by ji poctive delsi dobu zkousel a pak se vratil na XP (tejden nepovazuju za poctivy zkouseni)
[203] Zajimave, ze jiny Windozak (Lael Ophir) s XP zadne problemy typu zaneseni nemel :)
[199] Ne, zadne race conditions fakt nevidim. Mam se opakovat, ze takovy Firefox si saha do sve konfigurace tusim ze je to v .mozilla. Saha tam jen on.
Aplikace sahajici od /etc konfiguraci obvykle ctou (nepocitam-li konfiguracni nastroje). A ctou ji tak, ze si ji rozparsuji z textoveho souboru do pameti.
Drivery v X11 jsou v podstatě nezávislé. Je však zvolen přístup toho, že se tahají se zdrojáky X serveru. Je tak těžké pochopit, že jde jen o výběr toho, který se přeloží a který nepřeloží? Jinak se zavádějí do serveru modulárně podle konfigurace. Ale čekal bych, že aspoň tak základní věc jako je konfigurace X serveru byste mohl znát.
Těch 1200 balíčků že je k ničemu? Mno tak je tam Java (s dokumentací k api i k nástrojům), Mono, zmiňovaný Tomcat, řada FTP serverů, Opera, Firefox, Python, PHP, OpenOffice, MPlayer, KDE, Gnome, PostgreSQL, MySQL, Evolution, PSI, LaTex, několik programů pro TV karty atd. atd. atd. atd. atd.
http://www.gentoo-portage.com/Browse
Tohle mohl říct skutečně jen hlupák.
"Jak jsem psal, binary hooking vám umožní pracovat s jakoukoliv verzí binárky, kdežto úpravy zdrojáku znamenají problém při každé změně produktu."
Tak to tedy nevím, když vám API jádra NT a změním HAL, tak ten binary hooking nebude fungovat. Když změním vezované monolitické jádro, pak jsem schopen dohledat změny a upravit své modifikace pro RTOS.
[199] Vaše aplikace načítá konfiguraci jinak, než že řekne "klíč" a dostane zpět hodnotu? Hledá substringy klíče, nebo hodnoty obsahující řetězec? Asi ne...
Tak moje aplikace obvykle používají XML konfiguraci a tu mohu zpracovávat třeba přístupem SAXu, kdy se ten soubor prostě sekvenčně čte. Dvojice klíč hodnota v tomto případě prostě nevyhledávám.
Ehm .. mimochodem... konfigurační soubory se dají velmi snadno verzovat a porovnávat. Máte něco podobného na registry tak, aby výsledek byl smysluplný... tedy ne změna v klíči tam a tam proti tamtomu.. Dokážete to svázat s jednou aplikací a říct mi co se vlastně změnilo? Asi ne
to 200
"Ten strom neni moc dobry. Predpoklada totiz, ze vim, kde klic je. Jenze ja potrebuji moznost najit klic na urcity problem. Tedy napriklad na nezobrazovani pocitace v Network Neighborhood, coz neni to, co jste mi poslal. Ja nechtel skryt ikonu Network Neighborhood, ale pocitac, ktery by se tam normalne zobrazoval a ja nechci, aby ho useri videli."
Nástrojov na takéto nastavenia cez Registry je plno (napr. X Setup Pro). Často sú to síce trial verzie a sharewary, ale v registry sa zväčša človek hrabe len raz po naištalovaní, takže to problém nie. A program, ktorý spomínam má nápovedu, o ktorej sa mnohým ani nesníva - vysvetlenie problému, označenie nebezpečných nastavení, odkazy na externé programy...
Nevhodnom? Sprístupnil skrátka nastavenia, ktoré buď výrobca sprístupniť nechcel, alebo ich roztratil po viacerých miestach. Zmysluplných nastavení, ktoré vo Windows chýbajú je len pár, väčšinou sú to len "srandičky" typu premenovania systémových adresárov alebo premenovania "My computer" na "meno počítača/meno užívateľa" Človek to urobí raz, a zistí, že ho to nebaví.
Ale pre užívateľa to vyjde aj tak výhodnejšie, ako sa trápiť s konfigurákmi.
Ešte inak:
to čo tu písal LO, že Tucows (a p.) nahrádza repozitáre, nie je zase až taká sranda. Kvalitné programy, ktoré sa tam oplatí hľadať, sú všeobecne známe a nikto sa nebojí, že obsahujú malware. Program, ktorý má milióny stiahhnutí bezpečný je, aj tie servery sú zas určitou autoritou.
Samozřejmě Registry je větší, než typický textový konfigurák. Podobně databáze je větší, než texťák s tabulkou jmen zaměstnanců. Stejně tak file system je většinou větší, než typický textový konfigurák. Pěkné postřehy, ale nějak z nic nevyplývá.
Budete se možná divit, ale aplikace také nehledají své nastavení v celém Windows Registry, ale jen ve své větvi. Podobně YaST nehledá na celém disku, ale jen v daném souboru, a DB server nehledá v celé DB, ale jen v dané tabulce (či tabulkách).
Konfiguraci triviální aplikace najdete v Registry na jednom místě, stejně jako v Linuxu v jednom konfiguráku. Například uživatelské nastavení Notepadu je vcelku pochopitelně v HKCU\Software\Microsoft\Notepad. Když je aplikace složitější, je to složitější i s nastavením. Například Oracle má konfiguráků více, a jsou potroušené různě po stromu. Podobně když budete mít sadu kodeků s nastavením, které používají všechny aplikace, a k tomu tři přehrávače které ty kodeky využívají, těžko najdete konfiguraci přehrávače a kodeků v jednom souboru. Některé složitější aplikace (třeba Windows a MS Office) umí svou konfiguraci exportovat.
Implementační detaily Windows Registry jsem sem kdysi někam linkoval. Jména hodnot jsou efektivně tříděná, byť nemusí být uložená v abecedním pořadí (konkrétní použitou strukturu si opravdu nepamatuji). Vyhledal bych vám link, ale jednak to dokážete sám, a pak nemyslím, že byste z popisu mnoho pochopil.
Do Registry jste tedy musel lézt proto, že Secunia neumí psát software. Co vám doporučit? Kontaktovat podporu Secunie, a neříkat, že je to chyba konceptu. Když se něco porouchá (třeba protože autor aplikace je prase), může nastat nutnost vlézt do Registry. Stejně tak u nastavení, která nemají GUI - typicky používaná pro troubleshooting. Když jsme u toho, zkušenější power user by nechal vygenerovat log setupu, a při troše štěstí by tam zjistil, co se aplikaci nelíbí. Méně zkušený proleze Registry, a smaže na co přijde (v horším případě něco co mazat nemá). Reboot opět nebývá třeba, pokud neběží servis (ten snad umíte zastavit); typicky se stačí odhlásit a přihlásit.
Na TV se také nedívám, TV tuner od začátku roku nemám. Telefon s Windows mám, protože celkem potřebuji navigaci, a velmi mě těsí s sebou mít Outlook, Word, Excel, slovníky, mapy, browser, IM, nějaké firemní aplikace atd. Lepší alternativu než Windows Mobile neznám. Tedy pokud je telefon s Windows od HTC, protože je to jediný výrobce, o kterém vím, že ty telefony fakt fugují (některé jiné jsou na vyhození z okna).
Ten strom je celkem dobrý. Máte ho v elektronické formě, a dá se v něm vyhledávat. Na webu to není nic moc, ale určitě je i v lokální MSDN Library, SDK, nebo v Resource Kitu. V XP Resource Kitu byste snad mohl najít i stejnou referenci pro XP; obecně je to ale stejné jako u Win2K3 Serveru, jsou to dvě edice jednoho systému.
[202] Viz výše, jeden konfigurák nebo klíč Registry platí pro triviální aplikace. Navíc na Linuxu předpokládám také máte asociace aplikací, které s konfigurákem aplikace nepřenesete.
GConf byl napsán proto, aby řešil problémy, které jsem popsal. Nebo si myslíte, že celé Gnome používá GConf jen proto, že uživatelé Windows jsou zvyklí na regedit, a tak někdo náhodou napsal Gconf-editor? :)
Ano, některé aplikace jsou popsané lépe, než vlastním jménem. Jiné ne. Některé se přidají do obdoby Start Menu, jiné ne. Některé jsou lokalizované, jiné ne. Krása, že?
Nevím jak Tucows, ale některé podobné služby certifikují, že SW neobsahuje malware. Navíc je tu Windows Marketplace, kde můžete najít velkou spoustu SW.
[203] Podnikové PC není kiosek, ani počítač v inetové kavárně :). Síla Domain Policy je v tom, že jde o centrálně administrovatelnou záležitost, kde přiřazujete policy skupinám strojů a uživatelů. Mimochodem jde o 13 let starou funkcionalitu z Windows 95.
[205] Nevidíte race condition? Hm, tak to jste asi jediný. Ještě jednou si zkuste přečíst, co jsem k tomu psal o kodecích, nebo o Oracle. Prostě se smiřte s tím, že spoustu konfiguráků můžete číst či zapisovat z více procesů najednou. Když jsme u toho, i ten Firefox si můžete spustit ve dvou instancích. Nehledě na pomalé čtení konfigurace, a pomalý zápis. A budu se opakovat: když jsou konfiguráky tak super, proč Gnome používá GConf?
Jak jsem psal, používat překlad pro volby typu "s GUI nebo nez GUI", nebo "pro kartu X nebo Y" je hrubě špatně.
Těch 1200 balíčků je typicky fialový hnus. Těch rozumných z toho bude desetina, možná setina. K tomu nainstalovat cokoliv, co není připraveno pro vaší verzi vašeho distra, je pěkný opruz. Navíc balíčky neřeší výběr komponent, jak jsme řešili třeba u OOo (který na to má vlastní instalák).
Jinak s těmi hlupáky, debily apod. bych na vašem místě šetřil; zvláště poté, co jste například v diskuzi o HALu ukázal perly typu 'samotné "jádro" NT nedělá téměř nic'.
Když se změní API, musíte přizpůsobit svou aplikaci. Samozřejmě se aplikace píšou na základě dokumentace, a ne zdrojáku. Konkrétní implementace se totiž může změnit v jakékoliv minor verzi, kdežto dokumentovaný interface zůstává. Bohužel ve světě open source je koncept dokumentace považován za přežitý, protože máte přece zdroják :(
V tom případě parsujete XML stream parserem. Používáte tedy callback; a to si říkáte unixák? :) XML odstraňuje některé nevýhody textových konfiguráků, ale bohužel problém se současným přístupem zůstává.
Registry můžete snadno verzovat a srovnávat. Stačí provést export dané větve. Ale proč byste to proboha dělal? Samozřejmě identifikace aplikace, ke které změna přísluší, je zjevná z cesty v Registry. Ještě bych řekl, že můžete použít audit na daný kus Registry, a nechat si vypisovat vybrané úspěšné či neúspěšné akce (otevření klíče, načtení seznamu hodnot, čtení/zápis hodnoty atd). výsledek lze filtrovat podle kritérií; totéž je možné u objektů na FS, a podle všeho od první verze NT. A samozřejmě můžete monitorovat přístupy k Registry (nebo FS) i v reálném čase. To víte, Windows nejsou unix.
[209] S hlupáky a debili šetřím dost. Ale za blbce (nebo co jste to použil) jste se označil pokud vím sám. A o linuxu víte opravdu nic.
To NT jádro jste mi stále nevysvětlil. Jak jsem říkal, četl jsem někde že se stará hlavně o přerušení a zbytek úloh svěřuje podsystémům. Tím jsem myslel to skoro nic. Prostě mikrojádro.
Aplikací v distribuci jsem vám jmenoval mnoho použitelných, mám pokračovat? Hugin, Gimp, Azureus, Nicotine, Konqueror, Fluxbox, ale i Quake3, Unreal Tournament, Postal2, Soldier of Fortune, Wine, WMvare, GCC, Xorg, Cups.
To vše jen z oficiálního stromu balíků.
Instalovat cokoliv co není v distribuci není žádný opruz. Ale vy o tom víte naprosto nic. Zvláštní, že mám nainstalovanou vlastní (upravenou) verzi Fluxboxu. Bylo to jednoduché, aplikace je v systému čiste nainstalovaná.
Takový firefox nebo jiná podobná aplikace ale nesahá do /etc a případný souběh dvou instancí bych chtěl vidět, jak je vyřešen registry. Když zapíší dvě instance do konfigurace dvě věci na dvě místa, bude výsledek vlastně správný? Co když věc A závisí na věci B. První instance zapíše A a druhá B. I v registrech máte Race condition.
Krásně obracíte fakta. Ona každá aplikace nainstalovaná ve Windows se zapíše do nabídky start? Aha.. hm .. dobrá. Není to náhodou tak, že to závisí na tom, jak moc dobře má aplikace napsanou instalaci? V linuxových distribucích je tohle o kousek dál, ale to neumíte prostě připustit.
Co je špatně na volbách při kompilaci X serveru jestli má podporovat jednu nebo druhou grafickou kartu? Je to proměnná balíčkovacího systému, a bude se tak chovat pro všechny balíčky, které by mohly takovou volbu podporovat. Ale to byste musel znát Gentoo Portage a to neznáte. Přitom alespoň základní příručka je veřejně k dispozici na velmi rozumném místě. Hledejte.
Mimochodem mě se OpenOffice na žádné komponenty neptaly. Žádný vlastní instalátor neproběhl. Pouze při spuštění každým uživatelem mají interaktivní vytvoření konfigurace. Takže ...... blablabla.
O plkání typu v unix světě se spoléhá na zdrojáky a ne dokumentaci - víte prostě houby.
Žádný unix svět neexistuje. Jsou to jednotlivé projekty a každý je dokumentován tak, jak to autoři zvládnou. Ono pod Windows je to jako nějak jinak?
K parsování XML. Vy ze mě asi chcete dělat idiota za každou cenu. Parsuji ho v Javě a ta ... callback vlastně ani nemá. Mimoto ten konfigurák mohu číst opravdu sekvenčne bez použití něčeho jako je SAX. No a nebo mohu použít DOM. Pořád vidíte nějaký Callback?
XML neodstraňuje některé nevýhody textových konfiguráků. XML je jeden z textových konfiguráků.
Registry mohu sice srovnávat a verzovat, ale to bych musel vědět, kde a co mám srovnávat. A to prostě u aplikací ve Windows nevím. V linuxu obvykle není problém najít příslušný konfigurační soubor. I kdybych si měl vyhledat které soubory patří ke konkrétní aplikaci. Ale obvykle stačí strýček Google.
Verzovat konfigurační soubory mohu klidně verzovacím nástrojem typu Subversion. Vaše krásné registry asi dost obtížně. Leda prase by se v tom vyznalo.
Mimochodem to co mi nabídne Tucows .. to se mi všechno nainstaluje jedním kliknutím? Nic nebude chtít po mně nějaké potvrzování? Já totiž řeknu, že chci provést upgrade celého systému a jednou potvrdím vše. Nebo nainstaluji 100 aplikací a knihoven, jdu na párek a až se vrátím, je to nainstalováno. Žádná se mně nezeptá, jestli vlastním fotoaparát Canon nebo Sony? To chci potom vidět. A update na jedno kliknutí také.
Máte pravdu, Windows nejsou unix (linux v mém překladu). Proto je taky nepoužívám. A není to proto, že bych je nezvládl... bude to něčím jiným
205. 8. 08. 2008, 15:46 treebeard:
X Setup Pro neznam, ale mam pochybnosti o tom, ze umi manipulovat vsechny klice. Nekomu se tedy hodi, nekomu ne. Porad bych dal prednost poradne dokumentaci ke kazdemu klici, ktery kdy MS vytvoril, s uvedenim toho, co dela, na ktere verzi a kterem SP se vyskytuje atd. Navic mam obavy, ze kdybych prisel za sefem, aby mi koupil tenhle program, asi by mne poslal do riti, ze na podnikove siti se pouzivaji jen oficialni a schvalene nastroje. Prskal i proto, ze jsem pouzival FoxPro Lan, ktere nekdo mel valet na siti a ze pry si mam vystacit s Exellem.
[207]: Tech smysluplnych nastaveni, ktere ve Windows nenaklikate, je vic. Treba MTU nenaklikate.
[208]: Zajdete za sefem a reknete mu, ze na korporatni siti hodlate pouzivat soft z Tucows. Schvalne, co vam rekne. Porad se vsude rika, jak podniky nechteji Linux, protoze podpora a tak radsi Windows, ktere maji tak uzasnou podporu a vy navrhujete Tucows. Osobne mi sef neskousl ani utilitku na prejmenovani uzivatelskych skupin na NT 4.0, coz MS utilita nedokazala (nicmene problem znali a zkoumali).
209. 8. 08. 2008, 17:08 Lael Ophir:
Aplikace mozna nehleda sve klice v celem registry, ale jen v urcite vetvi (mimochodem, ja mel za to, ze to hleda Windows API a aplikace se jen taze). Ale v celem registry to hledam ja v regeditu, kdyz hledam, kam aplikace Bflm od vydavatele Crap Soft vsude rozesrala sve klice, abych mohl ze systemy vymazat pokud mozno veskere znamky existence dane aplikace. Jak snadnejsi je najit textak v /etc a poslat na nej F8 v MC.
Jestli jsem do registry lezl proto, ze Secunia neumi psat soft, opravdu nevim. Nekdy je to take proto, ze se behem doby neco podelalo ve Windows a odinstalator si s tim nevedel rady. Nasledne upgrady PSI probehly vzdy bez problemu. Samozrejme, vina je mozna na strane Secunie. Nepochybne byla vetsinou i na strane jinych vydavatelu v pripadech, kdy jsem musel rucne stourat v registry. To nic ale nemeni na faktu, ze mi nic jineho nezbylo, krome reinstalace Windows a nadeje, ze priste to probehne v poradku. Tak to rada lidi dela, protoze se registry vyhybaji, jako Calvin ovesne kasi. Vy tvrdite, ze do registry lezt nemusim, ja tvrdim, ze bohuzel realita je jina. Kdybych to nedelal, mel bych za sebou jiz mnoho reinstalaci navic a to me nebavi.
Race condition porad nevidim, soubory se totiz daji zamykat a tak holt nekdo bude muset pockat. Firefox si 2x nespustite, jen vam otevre nove okno. Pokud si ho pustite pod jinym uzivatelem, abyste ho mel 2x, tak bude kazda instance sahat do jineho konfiguraku a mate po ptakach.
209. 8. 08. 2008, 17:08 Lael Ophir:
BTW, mam doma jeden stroj s W2k. Nevim proc, ale prave na nem se mi velmi casto stava, ze se aplikace do Start menu nezapise a ja ji tam musim dopatlat rucne. Dela to jen tenhle jeden stroj. Mam druhy s W2k a dva s XP a tam jsem si niceho takoveho nevsiml. Tak a ted: babo rad. Preinstalovavat to nebudu, az to lehne, bude se pritelkyne muset naucit Linux, ja uz bych dalsi instalaci Windows nerozdychal.
[211] NT má architekturu modifikovaného mikrokernelu. Mikrokernelovou architekturu předpokládám znáte: kernel provádí jen nezbytné minimum věcí, konkrétně IPC, správa paměti a scheduler. Vše ostatní (drivery, síťování atd) běží jako proces v user mode, a říká se tomu server. Výhodou je modulární design s definovanými interfacy, a údajně lepší stabilita (bohužel když spadne "správný" user mode process, stejně se z toho nezotavíte). Nevýhodou je to, že počet transitions mezi user mode a kernel mode je velmi vysoký, čímž trpí výkon. To se dá trochu vylepšit tak, že voláte API asynchronně, a když se nasbírá více požadavků, přehodíte je na kernel jako frontu požadavků jedním přechodem do kernel mode; ale to je zase celkem nešťastné pro psaní aplikací. Dalším průšvihem je, že servery (coby user mode procesy) nemají přístup kde by potřebovaly, takže často dochází ke kopírování dat. V důsledku popsaných nevýhod nepoužívá mikronernelový design v podstatě žádný rozšířený OS (MacOS jede v kernel mode daleko více, než jen Mach, a nejde o mikrokenelový design). Tolik opakování ze ZŠ.
NT mají modifikovaný mikrokernelový design. Z důvodu výkonu jedou servery (viz výše - fakt není řeč o SQL serveru) v kernel mode. Aplikace pochopitelně volá knihovny v user mode, a ty následně provedou jeden syscall (nebo obecně co nejmeší počet syscallů). Servery v kernel mode provedou, co je třeba. I tak ještě pro opmimalizaci výkonu user mode knihovny celou řadu věcí cachují v user mode, a například požadavky na GDI subsystém jsou asynchronní. Výhodou oproti mikrokernelu je vysoký výkon, a zůstává zachována výhoda oddělených komponent. Link níže je starý 12 let, a popisuje architekturu NT 3.51/NT 4.0. Samozřejmě (podobně jako v případě Linuxu) se tyto základní věci s časem mění minimálně. Jistě potom chápete, proč je úsměvné, když pod dojmem zběsilího vydávání nových verzí dister Linuxu tvrdíte, že 3-4 roky starý článek o architektuře Linuxu je automaticky out, protože "Linux se hrozně rychle vyvíjí" :). Ono udělat ze systému postaveného na dřevním monolitickém kernelu cokoliv jiného, to je obrovská oráce; už ten ošklivý hack CONFIG_PREEMPT dal dost práce.
http://www.microsoft.com/technet/archive/ntwrkstn/evaluate/featfunc/kernelwp.mspx?mfr=true
Nicméně z toho, že jste napsal o HALu a kernelu úplný nesmysl, se holt nevykroutíte.
Ano, v distru máte spoustu věcí. Například Gimp, nad kterým by grafik plakal, X11 server coby technologickou katastrofu z konce osmdesátých let, a výber komponent vám dává úžasnou možnost provozovat desktop bez grafického prostředí. Hlavně jsou tam ale tisíce praktických utilit, které jsou (jak jsem psal) někdy bez popisu, častěji bez lokalizace, dost často se po instalaci nepřidají do interface, a poměrně pravidelně jsou naprosto k ničemu.
Instalovat aplikaci, pro kterou nemáte balíček určený pro vaší verzi vašeho distra, je problém, a ne že ne. Jistě jste si všiml, že aplikaci určenou pro Windows 95 bez problému nainstalujete a provozujete na Windows Vista, tedy pokud je slušně napsaná a netáhne s sebou custom drivery. Představte si, že byste chtěl do dnešního Kubuntu nainstalovat balíček určený pro RedHat 4.0. Pěkná představa, že? Srovnejte s Windows. Ale ono není třeba chodit tak daleko. Co nemáte v balíčku určeném pro svou verzi svého distra, budete buď kompilovat, nebo jinak dopatlávat doma. Chcete snad tvrdit, že je to jinak?
Souběh dvou instancí je samozřejmě v Registry řešen. Dvě instance mají buď nezávislé nastavení (pak jaksi race condition nehrozí), nebo častěji jedno nastavení (pak API Registry zaručuje, že nedojde k problému jako při čtení konfiguráku, do kterého právě zapisujete). A znovu se ptám: proč tedy Gnome používá GConf (dokonce s GConf-editorem ne nepodobným regeditu), když jsou konfiguráky tak super?
Ještě abychom si vysvětlili race condition. Ta nespočívá v tom, že jedna instance zapíše "hodnota A=3", a druhá "hodnota A=4". To je v pohodě, a aplikace se s tím musí umět poprat. Race condition nastane tehdy, když aplikace A zapíše do konfiguráku "hodnota B=tohle je můj string", při čemž musí konfigurák kompletně přepsat, a druhá aplikace konfigurák právě zkouší číst. Druhá aplikace pak hodnotu nenajde, nebo dostane nesmyslnou hodnotu. Podotýkám, že čas nedostupnosti konfigurace je poměrně dlouhý, protože kvůli změně jediné hodnoty musíte přepsat celý konfigurák.
Každá aplikace pro Windows, kterou jsem viděl, po instalaci zapsala něco do nabídky Start. Když to totiž neudělá, uživatel aplikaci nenajde, protože nemá kde. Linux je pravda o něco dále, protože má více prostředí, a i ta jsou na různých distrech dost různá, takže zapsat něco do obdoby nabídky Start pro všechny uživatele, ve všech prostředích, a na každém distru, je dost náročný task :). Asi proto na takové "detaily" řada balíčků dlabe. Špatné je, když jsou takové balíčky součástí distra.
Když jsme u OpenOffice, tak tato aplikace měla vždy vlastní instalátor ve stylu Windows. Jak se tedy řeší při použití balíčků možnost výběru instalovaných komponent, nebo zadání nějaké hodnoty (třeba jména serveru)? Pokud vím, tak nijak, protože balíčky tohle prostě neumí, na rozdíl od Windows Installeru.
Pod Windows je to tak, že minimálně k MS produktům existuje obsáhlá dokumentace, zvaná Software Development Kit (SDK). A existuje například Driver Development Kit (DDK). Součástí je vždy dokumentace, popis konceptů, příklady, ukázkové projekty, případně tutoriály.
Tvrdil jste, že parsujete konfiguraci pomocí SAX. Co o SAX Parseru tvrdí Wiki? "SAX Parser functions as a stream parser, with an event-driven API. The user defines a number of callback methods that will be called when events occur during parsing. The SAX events include..." Eventy jsou formou callbacku.
XML má například jeden pevně daný formát, což se o konfigurácích na unixech jinak říci nedá.
Srovnávat a verzovat Registry můžete úplně stejně, jako konfiguráky. Pochopitelně v obou případech musíte vědět, co srovnávat. Když nerozumíte Oracle, těžko můžete verzovat jeho konfiguráky rozeseté po FS.
V Registry se dá vyznat celkem jednoduše. HKLM je obdobou /etc, HKCU je obdobou adresářů s nastavením v home adresáři uživatele. A světe div se, pod HK*\Software je konfigurace software. Ono to jak vidno zase tak složité není :)
to co nabízí Tucows se běžně instaluje v GUI, kde potvrzujete výběry. Balíčky Windows Installeru lze instalovat s parametrem /passive, kdy zobrauzjí jen progress bar. Viz též msiexec /?, nebo dokumentace Windows Installeru na webu MS.
Vy si nainstalujete 100 aplikací, které jsou v repository distra. Bohužel Oracle klienta či DB budete instalovat pomocí Java installeru, který dodává Oracle, stejně jako ve Windows. Totéž u Lotus Domina, Lotus Notes klienta, účta, a čehokoliv dalšího, co není součástí distra (či není připraveno pro vaší verzi vašeho distra).
Update MS produktů zajišťuje MS, u ostatních výrobců je to na nich. Windows Installer poskytuje podporu pro automatické aktualizace. Lze také použít služby InstallShieldu (ten to dělá podobně jako Microsoft Update), případně si něco napsat sám (to dělá třeba Adobe). Opět neznám balíčkovací systém, který by mi aktualizoval Oracle klienta, Oracle server, Lotus Notes klienta, Lotus Domino server, nebo nějaké účetnictví.
[212] Pokud jsem si všiml, tak za běžných okolností MTU nemáte nastavovat ručně.
Vyberte si, jestli chcete mluvit o nasazení SW doma, nebo ve firmách. Ve firmách Linux nenajdete (natož na desktopech), a když náhodou ano, tak na serverech něco typu SLES, a na desktopech něco typu SLED. Kupodivu v těch distrech typicky nenajdete "tisíce praktických utilit" bez popisu, bez dokumentace, bez lokalizace, a nedodělané.
[213] Aplikace hledá klíče ve větvi tak, že použije API.
K hledání v celém Registry: to je ale vaše chyba, protože neznáte základy. Konfiguraci SW najdete v HKLM\Software, konfiguraci daného uživatele v HKCU\Software, služby v HKLM\SYSTEM\CurrentControlSet\Services, asociace souborů v HKEY_CLASSES_ROOT. Když jsme u toho, v Linuxu také používáte například asociace. Jak v jednom konfiguráku v /etc uchováte nastavení aplikace, asociaci typu souboru s aplikací (to totiž nastavení file manageru), a třeba položku ve Start menu? Kam všude se vám ty aplikace na Linuxu rozesírají, pane kolego? :) Nehledě na příklady typu Oracle klient či server, které se také - vašimi slovy rezesírají - po celém disku.
Pokud vám nejde SW odinstalovat, nebo po odinstalaci nejde znovu nainstalovat, je to podle všeho chyba výrobce SW. Rozhodně ne toho, že "se behem doby neco podelalo ve Windows a odinstalator si s tim nevedel rady" :). Když jsme u toho, já například nemohl provést po odinstalaci serverové aplikace na unixu novou instalaci, protože někde zůstal "mrtvý" symlink se správným názvem. Jak vidíte, problémy jsou dost podobné.
Hm, a fakt se ty soubory zamykají, a opravdu aplikace ty zámky kontrolují a respektují? Já totiž že konkrétně na Linuxu to s tím zamykáním souborů moc nevypadá. Navíc proč zbytečně čekat na přepsání celého konfiguráku, když můžete mít konfiguraci v databázi, jakou je Registry nebo GConf. Což mě přivádí k opakování otázky: když jsou konfiguráky tak super, proč tedy Gnome používá GConf?
Máte pravdu, FF se opravdu spouští jen jednou. A jak se poperete s tím Oracle klientem? Máte kvůli tomu na stroji jen jednu aplikaci, která přistupuje k DB? ;)
[214] Aplikace na Windows 2000 se vám zřejmě zapíše do Start Menu, ale jen pro uživatele, který provedl instalaci. Windows řady NT totiž odjakživa mají nabídky Start pro všechny uživatele, a potom pro každého uživatele tu jeho. Uživateli se ukazují obě najednou. No a autoři některých SW před lety zaváděli položky do Start Menu jen pro aktuálního uživatele, zřejmě ovlivněni tím, že ve Windows 95 v tom nebyl rozdíl. Někteří autoři dokonce umisťovali položky do Start Menu tak, že je vytvořili na pevně dané cestě typu "C:\Windows\Start Menu", což je opět hrubě špatně (nefunguje to ani v lokalizovaných Windows 95, ani v jiných verzích Windows). Tak to holt vypadá, když někdo neumí používat API :(
[215] Vy budete asi dobrý fanatik Widlí. Opravdu s těmi fakty zacházíte jak se vám zachce, ale přitom jde vidět, že hloupý nejste. No vraťme se ke konkrétním věcem.
Microkernel:
Na odkaze co jste poslal jsem se podíval na první obrázek:
http://www.microsoft.com/library/media/1033/technet/images/archive/ntwrkstn/evaluate/featfunc/f0af_big.gif
Je tam jasně zakresleno, že I/O operace, ale i plánování procesů mikrokernel nedělá, ale přenechává to dalším subsystémům. To je přesně to co jsem říkal já předtím a to jsem měl na mysli větou, že jádro nedělá skoro nic.
Linux se vyvýjí opravdu rychle. Stačí sledovat zprávy o změnách v jádru. A CONFIG_PREEMPT bych neoznačoval jako hack, ale jako postup k odstranění částí, které bránily preemptivnímu přepínání v jádru.
Spousta grafiků, kteří nepotřebují profi tisk dělá v Gimpu. Nejsou to asi lidé, kteří se tím živí, ale pro jejich potřeby stačí. X server dávno není z 80 let. I když některé nedostatky v návrhu se s ním táhnou stále.
Dál tu pořád řešíte, jak přístup k instalacím ve Winows je výhodný. Ale přitom vše závisí na konkrétní aplikaci - jak ona se k instalaci postaví (vynechávám tu malou část co je volitelnou součástí windows jako je zmiňovaný IIS). Tohle mohu na linuxu udělat také a nic mi v tom nebrání. To, co poskytují linuxové distribuce prostě Windows nemají vůbec.
Mluvit o balíčku pro RedHat 4, který nenainstalujete v RedHat 2050 je totální békovina jak se říká. On ten balíček (pokud má stále stejný formát) asi i nainstalujete, ale nesplníte závislosti. Pokud je ta aplikace stále ještě použitelná, velmi pravděpodobně pro ni najdete aktuální balíček.
SDK pro MS věci se vůbec neohánějte. Java má také SDK a řada knihoven také. V čem je prosím rozdíl? To není o žádných vlastnostech Windows.
K SAXU - tvrdil jste mi, že nepoužívám sekvenční čtení dokumentu a že používám callbacky. Sax čte samozřejmě dokument sekvenčně a v Javě něco jako Callback není. Dále tvrdím, že SAX používat nemusím a nemusím ani ten DOM. Je to moje konfigurace a já si ji mohu číst jak uznám za vhodné. Nechytejte mě za slovíčka.
[218] Na obrázku máte mikrokernel zakreslen spolu s I/O managerem atd. jako Windows NT Executive. To ovšem nic nevypovídá o rozložení těchto částí po binárkách. Zkuste se o Windows dozvědět něco více, než co najdete na prvním obrázku. A co jste měl na mysli tím, že jádro nedělá skoro nic? Obávám se žeto, že většinu věcí dělá HAL. Zkuste si ještě jednou přečíst, co jste psal, a v jakém kontextu jste to psal.
Ano, můžete sledovat spoustu zpráv o změnách v jádru. Ale asi vás zklamu - vlastní design kernelu se nemůže výrazněji měnit bez velmi rozsáhlého přepisování. Zpráv o změnách v pár milionech řádků kódu mohou být tuny, ale pokok nemusí být žádný.
CONFIG_PREEMPT je samozřejmě chyba, měl to být CONFIG_PREEMPT_VOLUNTARY. Jestli pochybujete o čistotě zvolného řešení, zkuste si přečíst něco o preempt_count, preempt_disable(), preempt_enable() a preempt_enable_no_resched(). CONFIG_PREEMPT_VOLUNTARY je prakticky to, co popisuje Clark Williams v níže linkovaném článku v sekci Preemption Patches. Článek je z roku 2002, ale od té doby se design kernelu pochopitelně nijak výrazně nezměnil. Dokonce o 6 let později běžná distra Linuxu pořád nejedou kernel kompilovaný s CONFIG_PREEMPT. To jen pro ilustraci toho, že "rychlý vývoj" ve skutečnosti tak rychlý není, a co platilo před 6 lety, platí do značné míry i dnes.
http://www.linuxdevices.com/articles/AT8906594941.html
Grafik je člověk, který se živí grafikou. Takový člověk používá zpravidla produkty Adobe, případně Corelu. Grafici raději platí desítky tisíc korun, než by používali Gimp. Kdo viděl interface Gimpu, dobře zná důvod. Ovšem v diskuzi na rootu vždy někdo napíše, že některým lidem interface Gimpu vyhovuje.
Samozřejmě vždy závisí na autorovi aplikace. V Linuxu máte sice jisté možnosti, ale jak jsem opakovaně psal, týkají se jen toho, co je součástí distra (či připraveno pro vaší verzi vašeho distra).
Pokud nesplníte závislosti balíčku, nedoporučil bych instalaci (a vy jistě také ne). To, že můžete použít aktuální balíček, znamená jediné: musíte mít aplikaci opět připravenou pro správnou verzi správného distra, a přes to nejede vlak (pro uživatele určitě ne). Ve skutečnosti jste tak odkázaný na těch pár "praktických aplikací", které vám někdo připraví pro distro, které za půl roku bude minulostí. Proč je ve Windows Vista možné nainstalovat program psaný pro Windows 2.0, Windows 95, Windows NT 3.51 i Windows XP bez problému (pokud je správně napsaný), a v Linuxu není možné nainstalovat balíček určený pro pár let staré distro?
Super, Java má SDK. Já to shodou okolností vím, protože jsem v MS Javě před léty napsal pár řádek (tehdy měl MS jediné použitelné vývojové prostředí, a ještě nejrychlejší JVM; dnes má .NET). A existuje třeba něco typu Driver Development Kit pro Linux? Včetně popisu, jak psát nové FS? Dokumentaci takového Qt bych naopak viděl jako celkem dobrou. Vůbec Qt je poměrně sympatické; jen by to chtělo místo C++ nějaký managed jazyk. Unmanaged jazyky mají zjevné nevýhody.
K SAXu - tvrdil jsem vám, že "parsujete XML stream parserem". Když už používáte stream parser, měl byste vědět, jak funguje. Je to věc, která sekvenčně čte XML soubor, a když narazí na "zajímavý" tag, tak zavolá váš kód, a řekne "podívej, co jsem našel" (tomu se říká callback, v Javě sám SAX zřejmě hází události, hledejte v kódu setContentHandler). Výhodou stream parseru je malá paměťová náročnost, nevýhodou pomalé opakované čtení (musíte začít znovu od začátku). DOM zase funguje tak, že postaví mapu uzlů v paměti, a když chcete nějakou hodnotu, tak ví, kam do souboru sáhnout. Nevýhodou je paměťová náročnost, protože musíte mít "mapu" XML souboru v paměti. Navíc sestavování té mapy není dvakrát rychlé, a vyplatí se hlavně při "náhodném" přístupu k různým hodnotám v dokumentu. Terminologie je poněkud nepřesná, kdo si to má pamatovat, ale smysl je zaručeně zachován.
Takže jsme si probrali, co je callback, stream parser a DOM. Širší teorii automatů a formálních jazyků si necháme na jindy :).
Teď k té další věci s callbackem, kterou jste zřejmě nepochopil. Pro unixy se tradičně píše v C, a to tak, že zavoláte funkci, a ta (dříve či později) doběhne, a něco vrátí. Unixoví programátoři jsou tradičně převapení, když sednou k Windows, kde se naopak často používají callbacky. Něco se stane, a systém zavolá váš kód - tedy věc, která je v tradičních unixech nevídaná (na Linuxu jde o horkou novinku, viz třeba notifikace při změně obsahu adresáře Inotify2). Proto jsem psal "používáte tedy callback; a to si říkáte unixák? :)". Používat totiž koncept tak typický pro Windows (a tak netypický pro unixy), jakým je callback, je paradoxní. Poukázání na paradox takového typu pak typicky způsobí kontrakci párových musculus zygomaticus major, která vede k nadzvednutí koutků, známému jako úsměv. V některých případech to může vyústit i ke křečím v břišní oblasti, doprovázaných rytmickými hýkavými (u žen častěji pištivými) zvuky; takové ambice jsem ale v daném případě neměl.
Jinak o rozdílu mezi poolingem a callbackem byl na rootu článek:
http://www.root.cz/clanky/jak-udalosti-meni-linux/
[218] Mám pořád opakovat své věty. Tím, že mikrojádro nedělá skoro nic jsem myslel, že nechává věci na HAL, IO manageru, Process manageru. Jak je to rozhozené po binárkách mi může být naprosto jedno.
Když si čtu něco o změnách v jádru, pak narazím na změny jako je udev, jako je nový plánovač I/O, souborový systém a podobně. Změny v tisíci řádcích, které vlastně nic neznamenají a třeba pouze něco opravují se v takových článcích moc nevyskytují a kdyžtak je to jedna věta.
[219]
"Samozřejmě vždy závisí na autorovi aplikace. V Linuxu máte sice jisté možnosti, ale jak jsem opakovaně psal, týkají se jen toho, co je součástí distra (či připraveno pro vaší verzi vašeho distra)."
Ale pane pane, víte kolik je neoficiálních repozitářů doplňujících distribuci? Zkuste se podívat co je to Portage Overlay v Gentoo a pak něco mluvte (a podobné repository budou existovat i pro ostatní distribuce).
Pokud nesplním závislost balíčku pak bych ho také jistě neinstaloval. Ono instalovat aplikaci starou 10 let nemá obvykle příliš smysl. Ale stále je tu cesta jak to udělat. Nehledě na to, že mohu použí staticky linkovanou verzi aplikace a ta prostě poběží.
Čili v nejhorší možné situaci opět spadneme na úroveň windows.
SAX v Javě hází události a pokud víte, jak vypadají v Javě události, pak možná víte, že to prostě není Callback.
O SAXu a DOMu mě učit nemusíte. Jestli se tu chcete předvádět tak prosím. Ale takové informace si přečte každý na Wiki, tak jestli to není malinko zbytečné.
Callback v linuxu...
Novinka .. pro programátory v C a C++? Ale nepovídejte. Možná, že na změny v adresářové struktuře nic takového nebylo. Ale čím se asi ošetřují události typu zaslání signálu aplikaci? Callback není při programování v linuxu (unixových systémech) nic neobvyklého. Pouze se zřejmě příliš nepoužíval při komunikaci s OS. Já už v C dlouho nepíšu a tak je mi to vcelku jedno.
Vy se možná smějete vlastnímu vtipu, protože jste myslel konkrétní využití obecného konceptu s názvem Callback.
[221] V příspěvku 168 jste psal, že sice lze vyměnit HAL, ale samotné "jádro" NT prý nedělá téměř nic. Zjevně jste si tedy myslel, že většinu věcí obstarává HAL. Ale nechme toho, jen se oba opakujeme.
S těmi změnami vás opět zklamu. Podobné změny existují mezi každými dvěma verzemi OS. Vývojáři Linuxu jen zveřejňují interní diskuzi, a v různých článcíh publikují, jak jsou vlastně skvělí, když napsali monolitický kernel, který po 17 letech používá 1% uživatelů. Zkuste se podívat na změny v kernelu (a okolí) Windows XP proti Windows 2000. Upozorňuji, že Windows XP jsou minor verze.
http://msdn.microsoft.com/en-us/magazine/cc302206.aspx
Když jsme u těch FS, tak je smutné, že FS s možnostmi NTFS na Linuxu pořád není. Nebylo by účelné vybrat jeden FS, a na tom pořádně zapracovat? Takhle hromada lidí pracuje na spoustě FS, ke kterým nakonec slavně uvedou i fungující utilities, ale souhrnná hodnota není nic moc.
Jistě máte neofociální repozitáře. Při proše štěstí nebudou zatím prolezlé malwarem (uživatelů je tak málo, že to spamerům nestojí za to). Ovšem zajímavé aplikace, typu toho Oracle klienta či serveru, českého účta které si koupíte, Lotus Notes klienta, Lotus Domina atd. se v nich nedočkáte.
Máte pravdu, že instalovat 10 let starou aplikaci nemá velký smysl. To ale platí v případě, že jde o 10 let starý browser, nebo MP3 player. Naopak specializovaná aplikace může být velmi stará, a nemusí to vadit. Staticky kompilovanou verzi můžete použít jen tehdy, když jí máte; navíc jí zřejmě nebudete mít v balíčku. Na úroveň Windows nespadnete, nebo se na ní spíše nevyškrábete. Jistě víte, že aplikace ve Windows linkují dynamicky. I na Vistě ty psané pro Windows 95.
Událost je (minimálně v daném případě) formou callbacku. O SAXu vás podle vašich slov nemusím poučovat, ale když padne výraz "stream parser", tak jste mimo. Dost divné, že?
[223] Kernel, ktery po 15 letech sice mozna pouziva 1 procento uzivatelu, ale bezi na vetsine serveru a spouste klicovych zarizeni (routery, servery) az po wifi krabicky, ruzne prehravace a settop boxy.
U jednoho meho znameho (windows fanatika) jsem napocital vice linuxovych zarizeni, nez tech s windows.
Navic cisla o poctu nasazeni na desktopu bych nemel za definitivni, neni mozne spojovat kvalitu s poctem instalaci nebo obchodnim uspechem. Pro srovnani muze poslouozit Ethernet (a wifi), ktery je ze srovnatelnych technologii nejhorsich ale presto je nejrozsirenejsi.
Pokud mate staticky kompilovanou aplikaci, tak staci mit system, ktery je schopen ji spustit (nevim, ze by na windows vista sla spustit 16 bitova aplikace, takze s windows 2.0 jste pravdepodobne prestrelil). Pokud mate aplikaci kompilovanou dynamicky a na nove verzi systemu nemate k dispozici potrebnou knihovnu, tak se muzete treba rozkrajet ale nespustite ji. Specializovane aplikace jsou mnohdy s klidem provozovatelne jen na dodavatelem podporovane platforme. Nebo vy byste snad s klidnym svedomim pred svym zamestnavatelem spustil informacni system designovany a supportovany pro windows server 2000 nasadil na windows server 2008 ?
To je bohuzel dan za knihovny. V prispevku [222] slo jeho autorovi zrejme o to, ze autori programu pro Linux maji ve vetsi mire zvyk knihovny sdilet, tudiz jejich aplikace v systemu vyzaduje urcitou verzi knihovny, druha aplikace vyuzivajici tu samou knihovnu ji pak nemusi sebou slozite tahat, jak je tomu zvykem ve svete windows, kdy na disku je nainstalovanych X aplikaci, kdy se sebou vsechny tahaji jednu a tu samou knihovnu.
Za tohle nemuze v zadnem pripade system, ale tvurci aplikaci. Osobne mi pripada logictejsi system zavislosti, kdy balickovaci system ze zavislosti balicku je schopen doinstalovat/upgradovat potrebne knihovny.
Vyrobci komercniho software (at jiz vas slavny Oracle nebo Lotus Notes) muze klidne svoji aplikaci linkovat staticky nebo dynamicky a nic mu nebrani v tom, provozovat sve repositare s balicky (jednoduse lze resit upgrade, atd.).
Ad. malware: je to jen otazkou duveryhodnosti zdroje, tak jako nespustim exe soubor doruceny mailem tvarici se jako pornovideo, tak se nepokusim nainstalovat ani deb balicek tvarici se podobne. Tohle se da do jiste miry resit podepsanim balicku/instalatoru, ale opet je to o duveryhodnosti vydaneho podpisu.
To co teď řeknu možná mnohé naštve ale Vista je nepovedený zmetek kterému by se mělo zakroutit krčkem.Vy co se jí tak zastáváte-řekněte mi že se domluví se všemi programy na které jste byli zvyklí a používali je.BLBOST. Nepodporuje kde co,máš starší tiskátnu? Kup si novou protože ve Vistě nejede.A ovladače na ně nejsou ani u výrobce.Tak proč kvůli Vistě nekoupit nový pc co??
[224] Na jaké většině serverů běží Linux? Máte na mysli většinu web serverů? Nebo většinu file serverů, print serverů, DB serverů, intranet serverů, aplikačních serverů? Čísla o počtu nasazení na desktopu vidím jako celkem relevantní. Uživatelé Linux prostě odmítají, i když je zdarma. Všichni znají důvod, jen uživatelé Linuxu tvrdí, že jde o velké spiknutí proti Linuxu.
Ano, staticky kompilovanou aplikaci s vysokou pravděpodobností spustíte, a možná bude i fungovat. Možná sice nebude fungovat správně, protože váš Linux jede v UTF-8, kdežto aplikace jede v 8859-*, ale což, chybka se vloudí ;). A starší dynamicky linkovanou aplikaci pravděpodobně nespustíte.
Windows Vista umí běžet 16-bitové aplikace. Výjimkou jsou 64-bit Windows vista (stejně jako 64-bit Windows XP a Windows 2000), protože 64-bit OS prostě 16-bit aplikace neběží.
Specializované aplikace nemají důvod automaticky nefungovat na novějším systému. Aplikaci designovanou pro Windows 2000 Server s klidem poběžím na Windows 2008 Serveru, pokud je na něm podporovaná (což ale nemá s faktickou možností tu aplikaci běžet vůbec nic společného).
Co je daň za knihovny? Myslíte si, že aplikace psané pro Windows 95 s sebou tahají původní verze gdi32, kernel32, ole32, comctl32, user32 a dalších knihoven? Samozřejmě ne. Podobně aplikace pro Windows 3.x s sebou netahají původní knihovny. Ono je holt třeba udržovat interface zpětně kompatibilní, aby zpětná kompatibilita mohla fungovat. To, že na Linuxu nefunguje, je jen nedostatek designu, nikoli technická nutnost.
Autoři Oracle nebo Lotus Notes by asi mohli své aplikace linkovat staticky (bohužel ani to nemusí být dost dobré), i vydávat balíčky. S balíčky je ale ten problém, že balíček musí být určený pro správnou verzi správného distra. A kdo má svůj SW balit pro stovky distribucí Linuxu, navíc každou pro distribuci v desítkách jejích verzí, a opakovat to pro nové verze dister každých pár měsíců, aby pokryl jedno procento uživatelů, kteří stejně neradi za cokoliv platí? K tomu přičtěte technické problémy. Zkuste si představit instalaci Oracle řekněme jako jeden RPM balíček. Jak vyberete instalační adresář, jak vyberete komponenty, jak se během instalace zeptáte na vytvoření databáze atd? Asi nijak, protože jsou to věci, které RPM neumí.
Vy u balíčku v neoficiálním repozitáři poznáte, jestli je důvěryhodný? Tak to bravo, protože já to nepoznám. Kdyby byl neoficiální repozitář prolezlý malwarem, nemám šanci to poznat. Ve světě Windows naštěstí existují certifikační autority, a balíčky se podepisují. Vyjma toho některé společnosti certifikují, že software neobsahuje malware.
[225] To zní jako názor zkušeného profíka :). V žádném novém OS nefungují všechny staré aplikace. Některé aplikace běží jen v dané verzi OS (třeba antiviry), jiné jsou mizerně napsané (třeba některé hry). Vista má ale zpětnou kompatibilitu špičkovou. Stesky typu "mě neběží XYZ" tu samozřejmě byly u každé nové verze Windows.
Windows Vista shodou okolností podporují drivery tiskáren z Windows XP. A samozřejmě Windows Vista nemá smysl instalovat na starý počítač. Proč by člověk utrácel tisíce za novou verzi Windows na starý počítač (i když mi něco říká, že "odborník" vašeho kalibru SW nekupuje)? Není lepší počkat, až budete pořizovat nový stroj, a prostě ho pořídit s novým OS?
[228] Bez ohledu na implementační detaily je event formou callbacku. Ten konkrétní odkaz nametodu máte ve většině implementací ukryt pod objektovým kabátkem v nějaké interní virtual method table (kterou v Javě neuvidíte). Pro začátek doporučuji http://en.wikipedia.org/wiki/Callback_(computer_science)#Implementation a http://en.wikipedia.org/wiki/Virtual_method_table
[228] Bez ohledu na implementační detaily je event formou callbacku. Ten konkrétní odkaz nametodu máte ve většině implementací ukryt pod objektovým kabátkem v nějaké interní virtual method table (kterou v Javě neuvidíte). Pro začátek doporučuji http://en.wikipedia.org/wiki/Callback_(computer_science)#Implementation a
[229]
In computer programming, a callback is executable code that is passed as an argument to other code
A callback can be used as a simpler alternative to polymorphism and generic programming, in that the exact behavior of a function can be dynamically determined by passing different (yet compatible) function pointers or handles to the lower-level function. This can be a very powerful technique for code reuse.
Jak vidno, v event v Javě neodpovídá základní definici. Předávaným parametrem při registraci listeneru pro event je instance objektu. Ale tato drobná odlišnost vám asi příliš nevadí. Rozhraní listeneru si může také vynutit implementaci více metod a vyvolání události potom může znamenat sekvenci volání několika metod nad každým zaregistrovaným posluchačem.
[231] Pane kolego, víte, co je taková instance objektu? Není to náhodou interně pointer na datovou strukturu, která obsahuje mimo jiné virtual method table? Tam, kde vy z neznalosti nevidíte callback, je ukryt pod tím objektovým hávem.
A ještě jednou musím odkázat na SaX na wiki: http://en.wikipedia.org/wiki/Simple_API_for_XML
SAX Parser functions as a stream parser, with an event-driven API. The user defines a number of *callback* methods that will be called when events occur during parsing. The SAX events include... (vynecháno) Events are fired when each of these XML features are encountered, and again when the end of them is encountered.
Připadá mi dost zbytečné se hádat, jestli event je formou callbacku, nebo ne. Pointer na funkci je pouze jednou z forem callbacku (populární v C++), což jsem vám linkoval minule. Event-driven a objektové programování je různými formami callbacku prolezlé skrz naskrz, na rozdíl od programování pro tradiční unixy.
Co sa tyka blogu:
Praxoval som v jednej pocitacovej firme u nas v meste. Ale sam mozem potvrdit, ze vela krat sme robili downgrade z Visti na XP.
Ako tam povedal kamarat, ironicky: Vista je dobry system, len je nepochopeny. Preco ho nikto nechce?
Spoluziaci maju notebooky s vistami, jednemu zatial blbne skoro vsetko ovladace, nebere usb kluce....druhemu ide ako tak v pohode...
XP je XP...
Kupujem si notebook Asus X50N...bez os...bude tam XP a nejaka linux distribucia asi ubuntu alebo opensuse...este sa rozhodujem
Já měla dřív XP ( ne tedy že bych tomu nějak rozumněla nebo poznala nějaký extra rozdíl) ale pak jsem dostala notebook s vistami. Chvíli mi trvalo než jsem si na ně zvykla. Jsou tam jinak řešené funkce a tak. Ale ne že by to bylo těžké prostě jiné. Ted mám pocit že se mi s nimi pracuje mnohem lépe než s XP. Bohužel ale na Visty nejdou naistalovat nějaké programy třeba program ke kameře.
tak že ja vam řeknu že windows vista je hnus nejlepši windows je windows 7 a windows xp protože na vistě nespustite některe hry jako vipada to lepši neš xp ale prostě windows vista je nahovno!!!! muj bratranec měl windows vista a pak to dal prič a dal jsy windows 7 a pak jsy dal windows xp to nezaleži jaky mate windows protože bi počitače nešli bez windowsu tak jsy dejte windows xp nebo windows 7 a zachvili bude aj windows 8 tak se dočkate na windows 8 ale nedavajte si windows vista to je jedno jesli je windows vista home premium ale je to vista tak si to nedavejte!!!!! zkazite jsy pc! ja jsem měl taky windows vista a pak jsem to dal prič protože jsem měl pokažene počítač měl jsem ho opravně tak tetkom mam windows xp home edition a budu mit windows 7.
kurva vista je uplne k hovnu sdecko semi tam seka dal sem si xp a secko slape v poho na plne detaili ale zase mam tam vistu a mit tam vista home premium ale nemuzu se stim domluvit mam tam vistu na oddil c a potrebuji nainstalovat na oddil d win xp potrebuji tam mit dva vindowsi ale kdyz tam hodim win xp tak me nic neukaze a spustise jen win xp a vistu tam nerozjedu proste jak kdybi tam nebila proste jak kdybich nainstaloval jen xp poradi me nekdo napiste na mejla hugo420@seznam.cz
tak je to víc než rok od vydání a stále je to stejné :)
proč ne Visty ... ovladače, staré programy (jen v kostce), není v nich nic nového a převratného, co znám lidi, kteří PC používají a nemají ho jen na "hraní" (=spuštění Wordu, Excelu a pošty), tak první jde pryč Aero - nejvíce propagovaný tahount proč Visty
Win7 ... uvidíme jak na tom pojedou staré programy, které musí jet
WinXP ... dokud jdou nové PC koupit s tímhle OS, tak je budem kupovat, pokud to MS ustřihne, tak je hloupej
Hm... tak jedno uznavam, takuto super diskusiu som uz davnoooo necital. Inak ked sme uz pri tych Vistach, mam uz rok a pol Vistu Home Premium SP2 na notebooku Asus X51RLseries, a to pracovne !!! /zivi ma internet, to je doba ..!/, ide to rok a pol asi 12 hodin denne, a som absolutne spokojny s pracou v tomto OS, s vykonom atd, okrem Visty mam v notebooku aj DOS /vzdy mi to pripada elegantnejsi DOS ako nejaka DOSbox+DOSshell kombinacia/,takze zaverom len tolko : ako dennodenny uzivatel hodnotim Vistu ako celkom vydareny OS, nemam nic proti XP > predtym som robil s nim, ani proti Linuxu /nejak necitim potrebu vyskusat ho/, je to fajn ze dnes je tolko alternativ a kazdy nech si vyberie co sa mu paci. A naco rypat do inych, nicht wahr ?
Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. GNU/Linuxem a Unixem obecně se zabývá již více než deset let a věnuje se především jeho nasazení v počítačových sítích a bezpečnostní politice. Zde bloguje o Root.cz, Linuxu, internetu a světě kolem sebe.
Přečteno 113 952×
Přečteno 90 368×
Přečteno 73 747×
Přečteno 58 447×
Přečteno 54 655×