Hlavní navigace

64 bitů? Nemám... není důvod

10. 10. 2011 11:27 (aktualizováno) Petr Krčmář

Když se s někým pustíte do debaty o operačním systému, poměrně rychle přijde otázka: máš 32 nebo 64 bitů? Pojďme se zamyslet nad tím, proč vlastně přejít na modernější bitíky a co nám to přinese.

Uživatelé Linuxu se rozdělují na dvě skupiny: 32 a 64bitové. Občas se mě někdo ptá, do které z těchto skupin patřím a jak se má rozhodnout on. Zkusím tedy vyložit aktuální vztah mezi 32 a 64 bity.

Já osobně používám Debian na 32 bitech. Přechod by nebyl problémem, stačilo by zazálohovat seznam nainstalovaných balíků, nainstalovat základ 64bitového Debianu, obnovit seznam balíků (nainstalovat) a měl bych přesně stejný systém jako teď, jen 64bitový. Zatím jsem ovšem nenašel důvod to udělat.

Takových uživatelů je víc. Podle výsledků ankety v článku konverze Ubuntu z 32 na 64 bitů má dnes asi 80 % uživatelů procesor schopný provozovat 64bitový systém. Ale jen polovina uživatelů takový systém skutečně nainstalovala.

Pojďme společně na omílané výhody a nevýhody 64bitových systémů:

Nevýhody

Nepojede mi tam veškerý software – špatně. Všechny open-source aplikace dnes naleznete v distribucích v 64 bitech. Flash i Java plugin už jsou 64bitové a jen ten Skype zůstává u 32 bitů, ale to je snadno řešitelné dodáním 32bitových knihoven. Provoz aplikací tedy není problém.

Sežere to více paměti – ano, ale ne o moc. Pravda je, že 64bitový systém/aplikace jsou náročnější na paměť, kód je o něco málo delší. Na druhou stranu většinu paměti dnes zabírají data (cache prohlížeče, rozbalené obrázky a podobně), takže reálný nárůst rozhodně není nijak zásadní. Podle diskuse, která se vede na Debian-linux.cz by to mohlo být tak 25 %, což mi přijde odpovídající.

Výhody

Bude to podstatně rychlejší – velmi sporné. Na internetových fórech už o tom bylo vyhádáno hodně, ale obecný konsenzus je takový, že pokud nějaký nárůst je, je v řádu několika procent. Navíc testy ukázaly, že jsou situace, kdy jde naopak o stejně mírný pokles. Nárůst je tedy velmi závislý na úloze a v průměru na tom budete stejně.

Naadresuje to více než 4 GB RAM – ano, ale… Tohle je samozřejmě pravda a je to obecně uváděno jako hlavní důvod přechodu na 64 bitů. Ovšem podle naší nedávné ankety má 91 % uživatelů čtyři a méně gigabajtů paměti. Zbývá devět procent uživatelů, pro které by mohl být přechod na 64bitů užitečný. Tedy za předpokladu, že nechtějí používat technologii PAE, která jim umožní jejich paměť naadresovat i na 32bitovém systému.

Jak jsem na tom já?

Já na přechod na 64 bitů vlastně nemám vyhraněný názor. Jednoduše dnes nevidím žádný důvod tento krok udělat. Žádný můj počítač nemá více než 4 GB paměti a jiné důvody pro podle mě neexistují.

Stejně tak ale neexistuje důvod nepřejít. S aplikacemi problém není, fungovat by to mělo výborně (tedy stejně), nad pár megabajty paměti bych mávl rukou. Současná situace je tedy poněkud patová.

Skóre je tedy, jak se říká, „nula od nuly pojde“ nebo, jak se říká hezky ve Slezsku, „vlej – vylej“. Pravděpodobně bych svůj Debian přemigroval řekněme za třicet minut, ale nevidím důvody pro ani proti. Je to tedy jedno a zůstávám kde jsem – na 32 bitech.

Co vy? Vidíte v současné době nějaký jasný důvod k přechodu na 64 bitů?

Anketa

Co vy na 64 bitů?

Sdílet