Nostalgie z let osmdesátých

Tak tohle je fakt paráda! Doma musím vyzkoušet!

pekne... BTW pouzival som viacero 8/16bit pocitacov, co v ankete nemam ako vyplnit...

Jenom upozornuji, ze v ankete je chyba. Amiga neni 8/16 bit pocitac, ale 16/32 bit...

existuje emulator i386 napsany v jave a bezici jako applet

Emulator C64 ktory netreba instalovat a bezi vo Win? A ako bonus aj multiplatformny? VICE - http://www.viceteam.org/

i386 emulator v Java Appletu:
http://www.physics.ox.ac.uk/jpc

zxko ve flashi, manic miner ruluje http://www.jorin.com/shed/zx-spectrum-48k-games/

[3]: To se ale týká i toho Atari 520/1040ST. ;-)

[3][8]: Atari ST je stejně jako Amiga od začátku plně 32 bitový počítač. Procesor 68000 má 32 bitové regitry a 32 bitové adresování a 32 bitový program counter, tudíž je to 32 bitový procesor.

Nemá smysl se bavit o tom, kolik má vyvedených datových a adresových vodičů z pouzdra v tom kterém modelu, protože to pouze ovlivňuje velikost osaditelné paměti a rychlost přístupu do ní.

me v ankete pro zmenu chybi "zadny" - njn - jsem generace mladsi (momentalne 23.8 let) a bohuzel me prvni PC v 10 letech byla 386ka

[9] zalezi na tom, jak se na procesor divame. MC 68000 je interne 16bitovy, ovsem mikrokod je napsan tak, ze se z programatorova pohledu jedna o 32bitovy model. Pocet vyvodu A-D sbernice celkem nehraje roli. Ale ono to rozlisovani 8/16/32 bitu je stejne takove fuzzy.

Napriklad co se da rict o 8080? Ma 16bitove operace (s dvojici registru, minimalne tam je scitani, pokud se dobre pamatuju), 16bitovy program counter, 16bitovy stack pointer, 16bitove adresovani a 16bitovou adresovou sbernici - ovsem oficialne je chapan jako osmibitovy procesor (protoze ALU je osmibitova a 16bitove scitani je provadeno interne po castech).

[11] Osmibity (nejen 8080) by se měly taky spíš označovat jako 8/16, protože mají 8 bit registry a aratimetiku, ale adresují 64kB RAM. Zkrátka původní dělení na "osmibity", "šestnáctibity" a "dvaatřicetibity" z dnešního pohledu úplně ztratilo svojí logiku.

[9] 68000 a 68020 mají z dnešního úhlu pohledu dva dost zásadní nedostatky - nemají jednotku pro práci s virtuální pamětí (či jak se tomu přesně nadává), takže neumí efektivně pracovat s virtuální pamětí (což na přelomu 80. a 90. let byl docela "big deal") a nemají "barrel shifter", což je činí v multitaskovém prostředí pomalejšími oproti následující generaci a přibližuje je to jejich generačním kolegům ze stále Intelu (jakkoliv výkonem byly oproti nim trochu někde jinde, o tom žádná).

Opravdový 32 bit v tom smyslu, jak to chápeme dnes, byla až 68030...

Multiplatformni to moc neni - na OpenBSD to nefunguje.

Funguje to na viac platformach ( >= 2 )? Tak je to multi ...

Řekl bych, že přítomnost barrel shifteru či MMU nijak neovlivňuje to, o kolikabitový procesor se jedná.

8080, Z80, 6502 atd. - jasně 8bitové procesory (8bitová ALU, 8bitová datová sběrnice interně i externě, 8bitové registry - případná práce s registrovými páry není možné považovat za "příznak 16bitovosti")

8086 aj. - jasně 16bitový procesor (16bitová ALU, 16bitová datová sběrnice u 8086 i externě, atd...)

68000 - skutečně nejlepší označení je 16/32bitový procesor

[16] Faktem ovšem zůstává, že právě možnosti použit virtuální paměť a rychlý multitasking byly tím, co umožnilo "trojkové" řadě CPU definitivně sesadit z trůnu do té doby panující procesory, které nic podobného nabídnout nemohly a že tyto vlastnosti pomohly definovat to, co dnes v nejširším slova smyslu chápeme pod pojmem 32-bit OS (samozřejmě, nejen ony, ale tohle byl pro běžného uživatele asi nejviditelnější znak - najednou mohl spouštět víc úloh najednou a nemusel se přitom nějak extra omezovat velikostí instalované operační paměti).

Protože z hlediska hrubého výkonu, zejména v single task prostředích (či maximálně prostředích s kooperativním multitaskingem) stačila i předchozí generace jak od Motoroly, tak nakonec i od Intelu (tam tedy až od 286, o tom celkem žádná).

No já nevim... Na PDP-11 jel taky Unix se vším všudy a byl to 16bitový počítač a 16bitový OS ;-)

[18] Copak sálové minipočítače, za těmi se při jejich velikosti mohl schovat i menší troll... :-p

[13]MMU by v té době akorát nehorázně prodražilo procesor a tím i celý počítač a stejně by to nikdo v té době nepoužíval. Podobně jako kdyby vyvedli z pouzdra kompletní 32 bit datovou sběrnici. Na "bitovosti" CPU to nic nemění. V době, kdy se začalo MMU skutečně používat byla venku už dávno 68030.

[16] U těch osmibitů nešlo jenom o možnost přímo adresovat 64kB paměti, takže tam jistý příznak šestnástibitovosti je.

No... PDP už byl srovnatelný se skříní na kabáty, to zas není tak strašné ;-) PDP nebyly sálové počítače, ale minipočítače. Ono už to spojení "sálový minipočítač" je přitažené za vlasy ;-)

Ale "bitovost" nijak nesouvisí s šířkou adresové sběrnice!

[18] Mno, v případě PDP-11 to mohl být nanejvýš nějaký opravdu malý trollík... ;-)

[23]
Tady v Cechach se kdysi pouzivaly stroje SM-4. Slo o ceskou kopii nejakeho PDP (nejsem si 100% jist, zda to byla zrovna PDP-11 - nejspis ano). A musim rici, ze ac to byl minipocitac, meli jsme jej v klimatizovanem sale. Kupodivu se na tom neprovozoval Unix, ale vetsinou system RSX-11.
Doted mam v zive pameti velke kondenzatory, ktere byly videt zezadu ve skrini :-)

Bitovost procesorů je dána interní šířkou datové sběrnice. Někdy se to zjednodušuje a používá se šířka datových registrů.

Dále se u procesorů uvádí šířka externí datové sběrnice.

Šířka vyvedené adresní sběrnice nic neznamená. Existují 32bitové procesory se 4 bitovou adresní sběrnicí.

A co se MC68000 týká, to je 32bitový procesor, 16bitová externí datová sběrnice. Vyvedená adresní sběrnice má pak 23 bitů. Ne 24, jak se někdy mylně uvádí - sice adresuje přes 24 bitů, ale ten nejnižší není vyveden. Není potřeba, protože MC68000 čte vždy word (16 bitů) a pokud je potřeba lichý byte, provádí posun. Ostatně zarovnávání na word byl jeden z prvních požadavků, se kterým se museli codeři na Amize vypořádat.

Jinak MMU existoval až pro verze MC68010 a vyšší. A byl o řád lepší než konkurence Intelu, uměl plno úžasných věcí, se kterými experimentální OS dokázaly zázraky. Jenže jako obvykle to bylo příliš revoluční. Programový kód využívající MMU byl o dost jednodušší - a to znamenalo, skoro neportovatelný. Takže tyhle vychytávky nakonec žádný OS ve velké míře nepodporoval. Časem se něco z toho přeci jen prosadilo (ale to proto, že to okopírovala konkurence). Ale například "nealokuj paměť, prostě piš" mezi nimi není. A přitom to byla výborná věc, která hodně šetřila paměť a hlavně umožňovala běžet i "starým" aplikacím, které o MMU neměly ani ponětí. S dnešníma velikostma pamětí a moderními překladači to ale je už beztak jedno.

[25] plně souhlasím s Karlem, ostatně o MC68000 v Atari ST jsem napsal knihu, kterou každý správný Atarista musel mít :-) Motorola měla ale verzi stejného CPU v 16-ti bitech, myslím že to byl MC68008.
A ve smyslu výše uvedeného pokládám názor [11] za zcestný. To je jako kdybych o AMD 64 tvrdil že jde o 32bit, protože umí zpracovávat i 32bit kód.
Osobně se domnívám že ten zmatek v hlavách způsobil Microsoft tím že má systém 32bitový a 64bitová verze je na okraji zájmu kvůli chybějícím ovladačům (nechci prosím flame) a každý BFU si nyní představuje že tam má 32-bit CPU.

[26] 68008 byla, pokud se dobre pamatuju, normalni 68000 s osekanou externi sbernici, aby se daly pouzit osmibitove pameti. Interne se jednalo o 68000 (stejne jadro), cemuz odpovida i zhruba stejny pocet tranzistoru - 70000 (rikalo se, ze u obou procesoru se puvodne pocitalo s 68000 tranzistory, ale nakonec se to prehouplo az na 70000 :-)).

Osobne si myslim, ze "bitovost" CPU se v minulosti odvijela hlavne od sirky ALU, ale prave diky tomu je v ni pekny zmatek, hlavne u CPU, ktere maji integer ALU a FP ALU.

Co treba G4 - je to 32 bit CPU (registry), 64 bit CPU (floaty) ci 128 bit CPU (vektory)?

V [11] jsem akorat napsal, ze to rozlisovani je dnes opravdu fuzzy a napriklad ona 8080 je v mnoha ohledech vice 16bitova nez napriklad 6502 (tam byl jediny 16bitovy registr PC a pri vypoctu adresy se dvema byty se pro jistotu delala chyba :-) Ale i tak je 6502 jeden z nejlepsich cipu, co byly v 70 letech vytvoreny.

[26] - 68008 měla 8bitovou externí datovou sběrnici, takže to je vlastně 8/32bitový procesor ;-) BTW k 68000 jsem tehdy měl knížku od O. Čady :-)

[27] - pokud vím, hlavním kriteriem byla šířka datové sběrnice, resp. datové sběrnice dat u harvardské architektury, ale ne ALU. Proto 16/32 (externě/interně) apod. A z tohoto pohledu je 8080, námi familiárně nazývaný BOBO, naprosto nezpochybnitelně 8bitový procesor, o nic "více 16bitový" než moje oblíbená 6502, (přesněji tedy 6510 - to jen aby si někdo nemyslel, že jsem byl atarista ;-) V tom případě ještě "16bitovější" než 8080 by byla Z80, ale kdo si vzpomínáte na její 16bitové indexové registry, které měly tu prazvláštní vlastnost, že se k indexaci ze všech 16bitových registrů hodily nejméně, musí se jen usmát. Takovým způsobem mohli konstruktéři dobastlit 16bitové registry i do 6502, jenže nebyli hloupí a dobře věděli, že méně je někdy více.
Její zero-page mi přišla jako nesrovnatelně užitečnější věc, než 3 16bitové registry splácané z 8bitových (resp. ještě další dva 16bitové hybridy, použitelné leda tak v delay smyčkách :-)

Když už bych mluvil o nějakém 8bitu, který by měl mít nějak (nej)blíže k 16bitům, pak by to byla naprosto úžasná a na osmibitovém poli zcela bezkonkurenční 6809. Kdybych si měl tehdy vybrat mezi 16bitovou 8086 a 8bitovou 6809, volba druhé možnosti by byla celkem jasná.