Tady je Svaťasovo - den za dnem v IT
-
Na tento článek mne navedli diskutující u mého předchozího článečku. Přiznám se, že problematice „otevřené kanceláře“ jsem nevěnoval tolik pozornosti, ale je v Česku docela živá. Jak se s touto novinkou sžívám já? Jak jsem již několikrát říkal, firma, která mne zaměstnává, je globálního charakteru a přebírá světové standardy. Za tu dobu, co u ní pracuju (více než 8 let), jsme se stěhovali jen jednou. Ve starých prostorech jsme měli typickou kancelářskou budovu s mnoha kancelářemi…
-
Pracuji ve firmě, která prosazuje metodu tzv. „Open Space“ tj. řadoví zaměstnanci nemají samostatné uzavřené kanceláře, spíše je to jedna veliká kancelář s řadou stolů. Když někdo telefonuje, víte o tom. Když se chcete bavit s dalšími třemi kolegy, nemusíte vstávat od stolu a slyšíte se. Jsou to běžní uživatelé z finanční účtárny a oddělení mající na starosti firemní flotilu aut. Minulý týden jsme řešili „kinorip“.
-
V několika minulých dnech jsem se setkal s tím, jak se pokusit šetrně sdělit, že něco bylo špatně, ale že za to vlastně ani tak nemůžeme. Jsou to tři případy, které spolu v podstatě nesouvisejí, ale přitom mají podobný rukopis. Je však celkem jedno, jestli je to mezinárodní firma, komunitní projekt nebo česká banka.
-
Je neděle, kolem poledne a já se dívám na domovskou stránku redakčního systému Joomla a zjišťuji, že stránky byly upraveny. Ne však týmem, který se o Joomlu stará, ale nějakým záškodníkem. Byl to však hack nebo crack? Jen na úvod, jedná se o klasický scénář, někdo se pokusil upravit původní obsah stránek. Ano povedlo se mu to a děje se to dnes a denně. To co mne však zajímá. Jak o tom referovat? Byl to hacker nebo cracker? Všude se objevují zprávy, „Joomla.org stránky byly hacknuty.“ Jenže podle
-
Root.cz je té informace plný, další média se asi přidají. Budou to jen oficiální zprávy. Skončilo vydávání jednoho na Linux zaměřeného periodika. Jsem jeden z redakce, mé články vycházely v LE celkem pravidelně. Časopis jsem tak mohl významně ovlivňovat i díky svý názorům a nápadům. Ale to je bohužel vše.
-
Po představení programu JAlbum bych rád přítomným fotografům – amatérům představil i další stupeň, zpříjemňující práci s digitálními fotografiemi. Ale je to trochu nečekané. Nebudeme totiž fotografie upravovat, třídit nebo „rozpohybovávat“. Budeme je distribuovat. Každý máme ve svém digitálním foťáku přinejmenším 512 MB. A na dovolené fotky lítají rychle. No a pak už je vám líto některé záběry mazat. Když máte malé dítě, ihned po návratu se na vás sesype rodina, protože chtějí vidět vaše fotky.
-
Momentálně mám velmi čerstvou zkušenost s dodavatelem, o kterou se chci podělit. Nedá se s tím bohužel nic dělat a má to sloužit pouze jako upozornění pro další, aby si na to dali pozor. Na úvod definování proměnných a konstant – pracuji v jedné nadnárodní společnosti, která po světě zaměstnává tisíce lidí, pobočky jsou také všude a plánování akcí se opravdu provádí globálně a dlouhodobě. Je asi jasné, že bez kvalitního informačního systému se žádná větší společnost neobejde…
-
Dovolená je za námi (nebo před námi) a v dnešní době je běžné, že si archivujeme své obrázky vyfocené digitálním fotoaparátem. Někteří z nás prostě obsah paměťové karty vysypou do složky a vypálí CD. Jiní si zase vytvoří album a umístí jej na web. Já ovšem používám program, který je někde uprostřed. Jmenuje se JAlbum.
-
Každý blogger na root.cz má k dispozici statistiky serveru navrcholu.cz a tak jsem neváhal, a statistiku zapnul. Prostě jen tak ze zvědavosti. A nad některými údaji mi zůstává rozum stát a někdy se i skvěle bavím. Já osobně jsem si nedokázal představit, k čemu bych statistiky mohl podrobněji analyzovat a jaké si z nich vzít doporučení. Ale musím řici, že některá fakta vypadají opravdu zajímavě. Co si pod statistikami můžete představit…
-
Pracovně teď pobývám mimo republiku (jen na pár dnů). Už jsem tady poněkolikáté a tak si myslím, že je dobré se podívat na věci, které jsou tady trošku jinak, než u nás. Tou zemí, ve které teď pobývám, je Švýcarsko, konkrétně Ženeva. Asi víte, že ve Švýcarsku se mluví několika úředními jazyky a to italštinou, němčinou a francouzštinou. Protože je to ze Ženevy do Francie opravdu kousíček, hádejte, jakým jazykem se tady mluví…
241–250 / 265
