Hlavní navigace

Pořídil jsem si iPhone

10. 10. 2011 11:28 (aktualizováno) Petr Krčmář

Tak jsem se konečně naštval a objednal jsem si iPhone. Má ho polovina mých kolegů šéfredaktorů a tak jsem si řekl: sakra, proč ne. Možná se mi divíte, ale já vám hned vysvětlím proč jsem to udělal.

O telefonu iPhone od Apple jsem tu už několikrát psal: Links na iPhone, obrázky Linksu a Opera Mini.

Apple iPhone je přístrojek, který má v poslední době poměrně hodně lidí včetně několika mých přátel a kolegů v redakci. Bohužel musím říct, že to už přerostlo v mánii a pokud se rozhlédnete v metru, vidíte ho na každém rohu. Většina lidí ho má, protože:

  1. je módní,
  2. je hezký,
  3. dobře vypadá,
  4. má ho každý,
  5. je bezva,
  6. je kchůl.

Nikoliv tak já. Samozřejmě, že mi přijde technologicky zajímavý, už jen proto, že si neumím představit vybavenější telefon. Ale důvody pro jeho pořízení jsou u mě odlišné: je to výkonný pracovní nástroj.

V současné době mám Palm Treo 650, což je sice zajímavý telefon, ale v dnešní době už je trochu mimo: nemá Wi-Fi a hlavně nových aplikací pro Palm OS už je poměrně málo. Ale Adam už si ho u mě zamluvil – chce na něm dělat pokusy s Linuxem.

Už nějakou dobu pošilhávám po něčem novém. Problém ale je: co si vlastně vybrat? Samozřejmě chci chytrý telefon, musí mít Wi-Fi, musí být slušně podporovaný ze strany oficiálních vývojářů i komunity, musí na něm být haldy software pro všechno možné (tak jako kdysi na Palm). Jaké jsou možnosti? Jsou přesně čtyři:

  1. Windows Mobile – viděl jsem, nelíbí, nechci
  2. Symbian – no dejme tomu, ale tam to drží jen Nokia a technicky už to taky není taková špička
  3. Google Android – viděl jsem, zajímavé, ale nezralé a zatím nejisté (a já nechci používat telefon jako hračku šťouralku, do které si budu sestavovat vlastní distribuce, takže i tohle padá)
  4. no a pak je tu iPhone

Pro poslední možnost hovoří spousta pozitiv – desítky tisíc moderních aplikací, je to hype – všichni výrobci software to podporují, je to hardwarové nadupané, umí to spoustu věcí, má to GPS, velmi zajímavě se to ovládá a dá se to sehnat za docela rozumnou cenu.

Jedním z posledních kamínků do mojí mozaiky byl Davidův nedávný zápisek o dlouhodobějších zkušenostech s iPhone a ten mě definitivně dorazil, že jsem si řekl: Ano. Navíc ve stejnou chvíli přijela náhodou možnost levného nákupu, tak jsem řekl druhé Ano a už čekám na dodávku. Zítra zřejmě přijde.

Co od toho čekám? Hlavně pomocníka a pracovníka. Čtení pošty, web, VoIP, synchronizaci přes internet a samozřejmě další věci, které jsem zvyklý provádět už deset let na Palmu (PIM, GTD,…). Konečně ale opustím tuhle (bohužel) mrtvou platformu a přejdu někam jinam.

Jsem trochu zvědav, jak se to bude líbit tučňákovi, ale podle informací některých mých přátel, je to celkem bez problémů. Navíc chci využívat spíš přímou synchronizaci proti serveru než to tahat postaru po kabelu do PC. Pokud přijdu na nějaké zásadní věci týkající se Linuxu, alespoň bude o čem psát.

Logická otázka na závěr: copak ti jako linuxákovi nevadí to, jak pevně to má v rukou Apple? No, vadí a nevadí. Dokázal bych si představit otevřenější přístup Apple, ale zase ho chápu v tom, že se snaží udržet jistou kvalitu aplikací a svou centrálností nutí vývojáře, aby programovali tak, jak se má. A nevadí proto, protože to je jen telefon a navíc proti ostatním to příliš změna není – Palm OS ovládá Palm, Windows Mobile Microsoft, Symbian Nokia a snad jen ten Google Android je otevřený. Pokud vyspěje, třeba bude v mém dalším přístroji.

A i tak: v iPhone přece tepe BSD ďábel…

Sdílet