Občas člověk žasne, jak jsou některé snadné věci pro někoho obtížné. Například takový slušný a zřejmý název tématu ve fóru je často nepřekonatelný problém. Zapsal jsem si nejčastější chyby.
Tenhle problém se netýká jen diskusních fór, ale většina lidí není schopná vymyslet kloudný předmět ani u mailu. Přitom je to v obou případech naprosto klíčová část zprávy: jejím úkolem je čtenáři okamžitě vysvětlit, o co v textu půjde a jestli má smysl jej řešit rychle, časem nebo jestli vůbec.
Už je to nějaká doba, co jsme začali dbát na názvy diskusí v našem diskusním fóru. Občas se tam objevují zajímavé perly a tak jsem si je začal před pár dny zapisovat. Všechny zde uvedené příklady jsou naprosto reálné.
Jen pro vaši informaci: jen naprosté minimum nadpisů nemusíme upravovat vůbec, řekl bych, že maximálně pět procent. Ostatní nová témata vyžadují obvykle radikální zásah. Rozhodl jsem se pro zajímavost a inspiraci vydat přehled těch „nejzajímavějších“ fór.
První kategorie zahrnuje názvy, které jsou úplně mimo. Naštěstí se nám neobjevuje příliš často fórum „POMOC“, ale existují i jiné perly:
Uznáte, že takové názvy jsou naprosto bez informace a kolemjdoucímu neřeknou vůbec nic. Důvodem návštěvy takového tématu je leda tak zvědavost, kdo mohl něco takového vyplodit.
Opět naprosto nedostatečné. Název programu neříká nic o tématu diskuse. Bohužel tohle je asi nejčastější situace – název jednoslovný:
Dostáváme se k největší skupině, kdy autor použije víceslovný název, ale pokud se nad ním zamyslíte, zase netušíte, co bude uvnitř. Vezměte si třeba hned první příklad. Co očekáváte? Že video na YouTube nehraje? Že se zasekává? Že nehraje zvuk? Že tazatel hledá video návody pro Ubuntu? A další příklady:
Samozřejmě tady neřešíme, že většina tazatelů neví, že Ubuntu se píše s velkým U, stejně jako Linux s velkým L, případně to, že mají pocit, že nejlepší je napsat název fóra VELKÝMI PÍSMENY a nejlépe s osmi vykřičníky!!!!!!!!
Samozřejmě opravujeme také chybějící diakritiku, interpunkci a podobně, ale to jsou spíš technické detaily, které se tohoto tématu úplně netýkají a osobně mi ani tolik nevadí je opravovat. Jsem radši, když je název dobře zvolený, i když je „cesky“.
Kolemjdoucí zbloudilec má z názvu fóra ihned zjistit, o co přesně jde a měl by hned vědět, jestli má k tématu co říci. Čím lepší název tazatel zvolí, tím je pravděpodobnější, že dostane rychlou a přesnou odpověď.
Název tedy musí obsahovat všechny důležité informace v co nejpřesnější a zhuštěné podobě. Měl by také obsahovat sloveso, aby tedy bylo jasné „kdo, jak a co“. Příklady správných názvů:
Pokud si zkusím představit nevhodné varianty téhož, vyjde mi:
Výše zmíněné má být povzdechem nad aktuální situací, kdy většina uživatelů není schopná vyplodit rozumnou informaci. Není to případ nějaké konkrétní skupiny lidí (Linuxáků, žen, mladých/starých,…), obecně platí, že se snižuje schopnost lidí napsat cokoliv, co má hlavu a patu. To se projevuje i na názvech diskusí nebo na předmětech mailů. Kdo má ve schránce maily s předmětem: ahoj, zdravím, kuku, pošta, případně „předmět nevyplněn“ ať zvedne ruku.
Pokud jste se alespoň trošku poučili, pak jsem rád. Až budete kdekoliv vyplňovat nové téma do diskusního fóra, vzpomeňte si na tento text a věnujte vyplnění názvu o tři sekundy více času. Pomůžete nejen adminům a čtenářům, ale hlavně sobě.
Zajímavé, ale dosud nenasazené snadno modifikovatelné řešení - bod 29
http://diskuse.jakpsatweb.cz/index.php?action=vthread&forum=18&topic=87449#15
"obecně platí, že se snižuje schopnost lidí napsat cokoliv, co má hlavu a patu"
Dovolím si nesouhlasit. Máte v ruce něco, co by tuto tendenci potvrzovalo? Já si myslím, že lidé, kteří nejsou schopni formulovat myšlenku, existovali i dříve, akorát že v minulosti měli daleko méně možností, aby byly jejich "výtvory" vidět. V předinternetové době bylo jedinou možností sdělovat své názory v čtenářských rubrikách v tisku a tam to korigoval redaktor. V ranných dobách internetu zase měla k internetu přístup jen určitá (specifická) skupina lidí, takže i diskuse a fora vypadaly jinak (málo vulgarit, příspěvky bývávaly k věci). Dnes může psát i cvičená opice, takže podle toho fora vypadají. A to může být také příčinou toho, proč se vám zdá, že se schopnost lidí komunikovat zhoršuje. Ono ani před válkou nebyl každý spisovatel ala Karel Čapek :-)
Tak prvně mi zakážeš blogíííísek o konííííčccííích a teď ještě toto. ;o)
Ale teď vážně. Myslím, že podstatu problému naprosto přesně vystihl [2]. Internet mám doma od 1997 a ikdyž jsem se k němu dostal až v době, kdy začínal být masovou záležitostí, můžu říct, že skladba uživatelů se naprosto změnila. Kdysi se internetu pohybovali buď naprostí fandové, kteří si urvali od huby to poslední, jen aby měli na telefon, nebo ti zazobaní, případně jejich ratolesti, ale ani v jednom případě se nejednalo o nějaké "blbečky".
Dnes se se na internet dostane v podstatě každý a stav na internetu tomu odpovídá. Internet již není elitářský. Když se mi před lety povedlo na IRC napsat nějakou odpornou hrubku, tak mi ji hned někdo vytkl a já svěsil hlavu. Když dnes na nějakou totální prasárnu někoho upozorním já, tak mne ještě okřikne dalších 5 lidí, co opruzuji s pravopisem. Časy se mění ...
Petře, upřímě se přiznám, že krom prvních dvou titulků, které jste uvedl ve svém příspěvku, bych nadpis nějakého dotazu na fóru nebo diskuzy moc neřešil. Mnohem víc bych byl vděčnější kdyby se lidé konečně naučili dotazy pokládat. Mohou mě vzít čerti, když si přečtu doataz v diskuzi (třeba tady na rootu je to docela častý případ) kde se tazatel ptá, že mu nejede nějaká hardwarová komponenta, nebo třeba program, vy to s ním v dobré víře řešíte (samozřejmě, že na serveru, kde se převážně vyskytují - ptají linuxáři, nebo v kontextu Linuxu - předpokládáte, že má Linux) a po několika nechápavých a scela se míjejících příspěvcích se dozvíte, že daný tazatel svůj problém řeší na Widlích. V různých obměnách je to dost častý případ. Pak se kolikrát cítí ještě dotčen, když je mu to vytknuto. A při tom stačilo pouze upozornit, že tazatal má os. Windows...
ǔplně mimo jsou dotazy typu "Nainstaloval jsem Linux. Nejede. jak to?" No hezké, a co my s tím teď?
A takových by se našla celá řada. Už cca před deseti lety, když jsem měl na střední předmět "počítače v oboru", tak nám kantor vysvětloval jak se máme ptát o radu, nějaké obecné, zásady. Čekal bych, že za tu dobu, kdy vzrůstá důraz na tu tolik zprofanovanou "počítačovou gramotnost" by měla být větší snaha lidem vštěpovat podobná pravidla. Ale realita je poněkud jiná.
Jak říkám, titulek neřeším, ale spíš významový obsah. To je mnohdy děs a hrůza - a to se považujem za vyspělou civilizaci....
[6] Tohle všechno je pravda*, ale na druhou stranu jsem rád, když se někdo chce přidat k naší komunitě → pak je dobré mu pomoci a až postupně ho vycvičit, aby pokládal správné otázky nebo se dokonce něco pokusil vyřešit sám :-)
*) správně se ptát je důležité a vypovídá to o kvalitách tazatele, předměty by se měly psát výstižně…
Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. GNU/Linuxem a Unixem obecně se zabývá již více než deset let a věnuje se především jeho nasazení v počítačových sítích a bezpečnostní politice. Zde bloguje o Root.cz, Linuxu, internetu a světě kolem sebe.
Přečteno 111 294×
Přečteno 89 414×
Přečteno 72 770×
Přečteno 57 964×
Přečteno 54 294×