Jak jsem se nechal nachytat

Snad každý si na apríla říká, že jemu se to nestane. Krátká historka o tom, jak jsem se nechal nachytat jako malý jarda.

Včera večer (tedy na apríla) jsem sedl k počítači, že připravím nějakou tu zprávičku na ráno. Do očí mě udeřil blogpost Martina Hassmana, který se týkal HTML6. Přečetl jsem si ho a nabyl jsem dojmu, že se jedná o skutečnou senzaci.

Automaticky jsem se tedy přihlásil do redakčního systému a přidal zprávičku o tom, že Martin Hassman na svém blogu píše… Samozřejmě mě vůbec nenapadlo hledat v tom nějakou kulišárnu. Martin je můj kamarád a považuji ho za odborníka na zmíněnou problematiku, takže všechno vypadalo dobře.

Zprávička skutečně dnes ráno vyšla a Martin se mi okamžitě ozval. „Ahoj, teď jsi mě docela zmátl, když dnes 2.4. cituješ můj aprílový spotík 8-).“ V tu ránu jako by do mě bacil hrom, polilo mě horko, zaklel jsem a samozřejmě jsem nesmyslnou zprávičku odstranil.

Z toho plyne poučení: „Zradu hledej vždy i ve vlastních řadách.“ Příští rok si to už budu pamatovat. Otázkou ovšem je, jestli mi to vůbec k něčemu bude.