Hlavní navigace

Systémová integrace s Microsoft Identity Integration Server

24. 4. 2008 13:23 (aktualizováno) Martin Hassman

Dnešním článkem navážu na lehce náborový článek o implementaci fulltextového vyhledávání na intranetu. Jedna z činností, kterou jsem se v uplynulém období zabýval, byla systémová integrace za pomocí MIIS 2003 neboli Microsoft Identity Integration Server 2003.

Protože pro řadu čtenářů se může jednat o oblast méně známou, začnu tím, co to systémová integrace vlastně je, a proč jsem jí dělal. Nastíním, proč jsme použili právě MIIS a stejně jako minule zakončím malým náborovým textíkem pro všechny, kdo by si to chtěli vyzkoušet sami a na ostro.

Buzzword systémová integrace

Pojem sytémová integrace je buzzword. Najdeme ho na řadě míst. V Praze se o něm pořádají celé konference, vychází o něm vědecké časopisy, existuje Česká společnost pro systémovou integraci, lidé si ten pojem píší do životopisů, aby učinili dojem (já ho tam mám teda taky, když jsem to skutečně v mém zaměstnání dělal).

Proč je okolo SI taková mela nevím. Někdy si říkám, možná i proto, že tomu málokdo opravdu rozumí, výsledky se obtížně validují a je snadné ze sebe udělat SI experta.

Já jakožto SI laik (musím být laik, protože jsem SI pouze a jenom dělal, ale na zmíněné konference nechodím, ony časopisy nečtu a nejsem oněch společností členem) bych popsal systémovou integraci jako:

Sled zoufalých kroků, které mají za pět minut dvanáct vyřešit průšvihy vzniklé ukvapeným zaváděním informačních systémů ve firmách a institucích.

Trochu to rozvedu. Není tomu zase tolik let, co firmy přecházely z papírového účetnictví na elektronické, co se místo píchaček zavedly čipové karty, co se na školách začaly evidovat známky elektronicky – prostě kdy dorazil (někam i se zpožděním) informační věk.

Ono se tomu tenkrát zas tak pořádně nerozumělo a tak se zaváděly informační systémy jeden za druhým. Což o to, v malé firmičce to nebyl problém, ale pokud jste dost velcí a máte několik stovek zaměstnanců nebo (u vysokých škol vždy) studentů, koledovali jste si o průšvih.

Problém izolovaného systému

Je moc hezké mít elektronické účetnictví, je krásné mít systém pro správu čipových karet. Ovšem je problém, když jsou tyto systémy izolované a vy údaje o zaměstnancích (včetně čísel jejich bankovních účtů!) vedete pouze v personální agendě, která s těmito systémy vůbec nekomunikuje, vlastně o nich ani neví.

Pokud pracujete ve velké firmě nebo na vysoké škole, vězte, že s 90% pravděpodobností vznikl tento problém i u vás a nyní je v jistém (pouze u malých procent v konečném) stádiu řešení.

Řešením je systémová integrace

A pokud nechcete všechny stávající draze koupené informační systémy zahodit a nasadil jeden globální – třeba SAP (a to předpokládám nechcete, nebo třeba nemůžete), nezbývám vám než integrovat.

A pokud si nechcete vše psát sami (to samozřejmě možné je, pokud máte dost odvahy, jděte na to!), sáhnete po nějakém řešení. Pokud je mi známo, tak svá řešení pro systémovou integraci nabízí Microsoft, Novell, Sun a Oracle.

Proč jsme použili právě MIIS 2003

Na VŠCHT Praha jsme použili Microsoft Identity Integration Server 2003 (MIIS). Na otázku proč musím odpovědět trochu vyhýbavě, protože já jsem u výběru nebyl. Nastoupil jsem do zaměstnání v momentě, kdy bylo rozhodnuto.

Zpětně se domnívám, že při výběru hrálo roli to, že nás tohle řešení vyšlo levněji (např. pro řešení od Oracle musíte zakoupit i databázi Oracle, pro řešení od MS bylo třeba i MS SQL a MS Enterprise Server, na to jsme ale na VŠCHT licence měli) a také proto, že Univerzita Pardubice již na MIIS 2003 postavila své řešení.

Zpětně (po roce a půl práce a programování s MIIS 2003) musím říct, že jsem byl spokojen. Na MIIS je sice dost znát, že Microsoft neví, do čeho jde, potřebuje se svést na vlně nového buzzwordu, tak zakoupil jednu firmičku z oboru a na jejím produktu nyní MIIS staví. MS stále v SI ještě trochu tápe, ale ve výsledku se s MIISem pracovat dá, a když objevíte jeho neduhy a pročtete si desítky návodů, tak i téměř bezbolestně (pokud by byl zájem, můžu o tom napsat další článek, ale nevím kolik lidí v Čechách se o MIIS detailně zajímá).

O oněch konkurenčních řešeních vám toho moc nepovím, ale nedávno byl na Abclinuxu zajímavý seriál: Správa uživatelů v síti popisující Sun Java Identity Manager (ano centrální správa identit alias uživatelských účtů je jedním z úkolů systémové integrace).

Výsledky jsou znát

Když jdete do systémové integrace, připravte se na to, že začnete vnímat, jak se vaše firma (škola) mění. U lidí jsme na to někdy zvyklí, ale u institucí moc ne. SI znamená změnu (když se provede dobře, jak změnu k lepšímu) a strůjcem oné změny jste právě vy.

Ona změna je navenek často vidět jen tím, že něco, co moc nefungovalo (a nikdo netušil proč) konečně funguje a jen zasvěcení pod tím poznají SI.

Pro ukázku jen pár drobností, které se změnili na VŠCHT Praha a o kterých málokdo ví (byť jsou popsány v případové studii). Zatímco ještě nedávno se bankovní účty studentů a zaměstnanců přepisovaly do účetního systému ručně (a když jste neměli smůlu, tak bez chyby a peníze jste skutečně dostali), dnes už vše běží automaticky. Zatímco dřív v kanceláři kolejí věděli o nových studentech až když si nechali poslat Excel se seznamem nových osob, dnes se o nich automaticky dozvědí během několika hodin. To jen pro ukázku.

Důležité je, že:

Pokud jste pochopili tohle, pochopili jste celou systémovou integraci.

Náborový letáček

A nyní bych rád oslovil všechny, kdo by měli zájem si přesně tohle vyzkoušet. Jak jsem napsal v minulém příspěvku, já na této pozici končím a hledá se někdo, kdo by v ní (mimo jiné právě v systémové integraci) pokračoval.

Nebojte se, pokud jste do této doby pořádně netušili, co to systémová integrace znamená, pokud vás předplatné časopisů o systémové integraci neláká, věřte mi, je to jen plus pro vás. Stačí, když umíte (nebo se to rychle naučíte) programovat v C#.

Jedná se o pracovní pozici programátora ve výpočetním centru VŠCHT Praha (v budově B v Dejvicích). Pokud jste se rozhodli, pošlete svůj životopis vedoucímu výpočetního centra VŠCHT Stanislavu Böhmovi na e-mail: Stanislav.Bohm (at) vscht.cz.

Pokud si jisti nejste a rádi byste víc informací, můžete buď počkat na další díly této série, nebo se mi ozvěte na e-mail: job (at) met.cz můžeme to spolu napřed probrat méně formální cestou.

Přidávat nové názory je zakázáno.