Překládat a nebýt za blbce

Preklad frontend a backend jako 'Uživatelská část' a 'Správcovská část' je IMHO dost nevhodny. Co treba doslova 'predni cast' a 'zadni cast' nebo rovnou predek a zadek?

Preklad sorting (usporadavani veci) jako trideni namisto radeni je asi nepresne, nicmene je to zazity vyraz.

[1] Ano, v tom to přesně je, co člověk to názor. Když se totiž podívám na text, ve kterém se píše o redakčním systému, tak výraz uživatelská či správcovská část řekne více lidem více než přední část a zadní část. Tohle nikdo nepoužívá, zůstává se u nepřeložené varianty.

Sorting je v pojetí Joomly bohužel jen Řazení, protože jím ovlivňuji pořadí článků na obrazovce a tak je vlastně řadím za sebou, nikoliv je třídím.

Jiný překlad:

Publish, Unpublish - Publikovat, Stáhnout (Stáhnout může být pro někoho matoucí, pokud by k tomu měl přiřazen jen význam jako "něco z internetu na svůj počítač". Stáhnout ve významu "z oběhu/distribu­ce/webu" se v běžné řeči používá.)

U Zveřejnit, Zneveřejnit to zneveřejnit zní trochu divně, zato je jasné, co se tím myslí (podobně jako v angličtině to Unpublish).

"Zneveřejnit" je na pohled stejné slovo jako "Zveřejnit". Lidi se často spletou, nebo budou sáhodlouze študovat význam oněch slov.
Proč nepoužít "Zveřejnit" a "Nezveřejnit" ?

Ještě se s dovolením doplním. Namísto Unpublish - Stáhnout by možná šlo ještě Sejmout. Jako například z nějaké nástěnky. By se to nepletlo s tím "stáhnout něco z internetu na svůj počítač".

[4] Ona je to spíše psychologická věc. Akce Zneveřejnit obvykle následuje až po akci Zveřejnit, čili opravdu nejpřesnější je asi Stáhnout, ale v IT světě je Stáhnout hodně matoucí. Nezveřejnit by totiž lidé mohli pochopit jako "aby se to vůbec neobjevilo".
Asi úplně nejpřesnější by to mohlo být jako Zobrazit a Skrýt...

Vždyť říkám, jsou to oříšky.

[5] No a v tom případě pak už nezní špatně ani dvojice Pověsit - Sejmout, protože jsem mnohokrát slyšel "Pověsit článek na web..."

Ještě trošičku jinak: Vyvěsit, Sejmout, jako u té nástěnky. Pověsit mi trochu asociuje dát někomu provaz kolem krku a nechat ho viset ve vzduchu.

Zajímavý článek. Každopádně občas člověk musí občas zaimprovizovat - myslím, že v případě "Zneveřejnit" se Vám to opravdu povedlo, protože se dá předpokládat, že této akci předcházelo zveřejnění. "Nezveřejnit" by naopak mohlo svádět k myšlence, že půjde třeba o nikdy nepoužitý koncept.

Ondrej Zajicek:
naopak, preklad "sorting" jako "trideni" je velmi presny. Ten termin se proste pouziva i v anglictine spatne (melo by se rikat ordering), a do cestiny se to pretahlo.

Zverejnit a Zneverejnit je hezky poeticke, jedina nevyhoda je v tom, ze na prvni pohled (takovy ten zbezny, kterym lide ctou popisky tlacitek) ta slova vypadaji stejne.

Sorting? Usporadani.

Naštěstí existují lidé, kteří mají zkušenosti s lokalizacemi, umí lokalizovat i v týmu, rozdělit role, používat lokalizační workflow atd.

[12] Ano nepochybuji o to, že na komerční projekty prostě tohle všechno musíte mít. My se však musíme bavit o tom, jak překládáme projekty ze světa svobodného software.

Dokážu si představit software a lidi, kteří budou pracovat tak, jak bych si představoval, ale nebude to stát 5 Kč.

Můj názor je, že za každou cenu překládat úplně všechno taky není nejlepší volba, zvlášť u tak zažítých výrazů, jakou jsou třeba zde zmiňovaná slova cache, frontend, backend, atd. U aplikací pak v případě nejasností udělá medvědí službu bublinková nápověda. V reálu pak člověk při práci s nějakou aplikací stejně moc popisky nečte, ale prostě už ví kam kliknou a je jedno, v jakém jazyce to rozhraní je a začátečník, pro kterého je překlad hlavně určen se prostě bez nápovědy i tak neobejde. Proto říkám, nebuďme papežtější než papež a angličtina je prostě jazykem počítačů a je tedy logické, že některé výrazy bude čeština přejímát. Doba národního narození je dávno pryč a náš jazyk se tak obohatí a zároveň si budeme lépe rozumět se zbytkem počítačového světa. V tom mi dá jistě za pravdu každý, kdo viděl nějaký sw v němčině, co ti dokážou stvořit za výrazy to je děs.

Místo národního narození mělo být samozřejmě obrození, to je T9ka na mobilu zaúřadovala.

Místo národního narození mělo být samozřejmě obrození, to jen T9ka na mobilu zaúřadovala.

[14] No právě to je ten názor, který já nepovažuji za správný. S tím jak dnes znalost práce s počítačem přerůstá do tzv. počítačové gramotnosti, sedá k počítači víc a víc lidí, kteří :
a) vždy tvrdili, že počítač nikdy ke své práci používat nebudou
b) neumí žádný světový jazyk
c) nemají patřičné IT pozadí

Takže je logické, že překlady vznikají. Podívejte se na digitální fotoaparáty a televize. Kolik z nich mělo nabídku v češtině např. před deseti lety? A kolik dnes? Lidé si to žádají a výrobcům stojí za to i na tak malý trh, jako je ČR, dělat lokalizace.

Stále uvažujeme v intencích osob znalých, kterým počítače něco říkají a denně je používají. Jenže se pomalu stáváme menšinou, protože stále více lidí používá počítač jako pracovní nástroj a není to jejich koníček...

Já ani vy s tím problém nemáme, ale co vaše maminka, tatínek nebo tchýně?

Já v podstatě souhlasím, ale proč v některých případech znovu vynalézat kolo. Často se úplně zbytečně tvoří nějaké novotvary. Musím přiznat, že se mi i stává, že si s některými "uživateli" prostě nerozumím, protože když po mě něco potřebují, tak prostě mluví úplně jiným jazykem, jelikož já jsem vyrostl na staré 386ce a DOSu, kdežto oni znají jen svoje Windows XP, které jsou často přeloženy velmi nešťastně.

Vycházíte z toho, že přeložený termín uživateli bude jasný. To je jistě pravda u slov jako user nebo button. U slov kernel, processor, frontend apod. ale český termín neexistuje. Ať frontend přeložíte jakkoliv, informační hodnota pro netechnického uživatele bude shodná, jako u originálu (nulová). Naopak profesionála zmatete novotvarem. Proč pak takové výrazy překládat?

Že je webové sídlo celkem blbost si myslí více lidí, ale rozhodně si to nemyslí lokalizační tým systému Mac OS X. :-/

Nic proti, ale podobne patvary jsou presne duvod proc se lokalizacim zasadne vyhybam.

[19] Problém je v tom, že české termíny obvykle existují, jen se lidé znalí zdráhají používat. Proč dnes (už ne)používáme disketu a ne floppy disk? Proč používáme tabulkový kalkulátor a ne spreadsheet? Takových výrazů jsou mraky.
Stále tvrdím - posaďte k počítači třeba mého 56 letého otce, který už i tu ruštinu zapomněl. A jste v koncích. Vhodná, pokud možno česká, terminologie mu vše ulehčí, ale i tak se to stejně bude muset učit.
Když jsem v roce 99 nastoupil do firmy, kde pracuju dodnes, byl jsem zmaten z toho, jaké výrazy se zde používají. Drtivá většina lidí tyto slova používala hlavně z toho důvodu, aby vypadali světověji. A na to narážím i u IT lidí. Odmítají prostě akceptovat to, že se dá většina výrazů přeložit a že to má smysl je překládat. trošku to pramení z toho, že jsou zvyklí na své věci a když je něco jinak, rozhodí je to.
Netvrdím, že mám patent na rozum, ale setkávám se dnes a denně s lidmi, kteří berou počítač jako nutné zlo a kdyby se měli protloukat ještě "nechutnými" termíny, bude to pro ně mnohem těžší. Pravda je, že po přečtení přeloženého výrazu nemohou obvykle říci, k čemu to slouží, ale vstřebává se to líp.
Všeobecně se zastává názor, že počítače jsou dokonalé a že je to tím, že se jim lidé nejsou schopni přizpůsobit. Zcela se vytratila základní idea - počítač je stroj a on musí být vytvořen tak, aby člověku sloužil, nikoliv naopak.
technická dokonalost dnes dosáhla tajkového stupně, že už se jí nemusíme zabývat, teď je na řadě software a jeho přizpůsobování. A o tom něchtějí něktěří lidé slyšet s poukazem na to, že "laik to nepochopí a odborník bude zmaten..."
[20] Webové sídlo jsem zaváděl právě z toho důvodu, že jsem na něj narazil poměrně dost a ta myšlenka mi přišla docela novátorská. Já tento výraz mám rád. Mac OS lokalizátoři jsou však docela novátorští i v používání slova Budiž jako OK...
[21] Bohužel je poslední dobou stále více lidí, kterým nelokalizovaný program vadí. Nevím, jak znáte Joomlu, ale v současné verzi 1.0.13 je možno přeložit pouze Frontend a Backend (čili Správcovvská část) zůstává stále v angličtině (chybí podpora lokaizace ze strany vývojového týmu tj. angličtina je zadrátována). Pokud se podíváte na diskuze o Joomle zjistíte, že požadavek na lokalizaci této části je jeden z nejčastějších a to nejen v České republice. A řekli byste, že správa redakčního systému je práce relativně odborná a obyčejnému uživateli nejasná. Takže i lidé s lepšími IT znalostmi chtějí lokalizace.

A co "Zveřejnit" x "Odvolat" (zveřejnění).

Osobne tvrde zastavam nazor neprekladat z anglictiny nic jineho nez zakladni pomucky pro konecneho uzivatele (anglicky "end user", cesky preklad "konecny uzivatel" - mozno zkratit na "konecnik"?).

Dokumentaci na urovni vyssi nez pro absolutni zacatecniky, pokud ma sirsi vyznam nez lokalni trh, je tez treba psat v anglictine. Na rozdil od drobnych narodu (napriklad ceskeho) nebo mene drobnych narodu (napriklad polskeho) nereaguji rodili anglicane, americane, australane, kanadane a jini hystericky na przneni sveho jazyka cizincem pokud je z textu jasna snaha se dorozumet. Pokud aktualni text ma skutecnou hodnotu i ochotne pomuzou s formulacemi. Samozrejme to predpoklada o znalost anglictiny o neco vyssi nez "massa Bob"-uroven ale na druhou stranu takova znalost absolutne patri dnes k vseobecnemu vzdelani. Pro ceskou republiku je velmi trapne vyslat jako sveho reprezentanta na expedici do Afriky jakehosi anglicky nemluviciho Cunka. Vzdyt i baby na trznici v Lagosu se dohaduji krome (byt i spatne) anglictiny v nejmene dvou nebo trech lokalnich jazycich (pozor - ne narecich!).

Proc neprekladat?

Anglictina, v jakekoliv podobe je dnes "lingua franca" nejen pro obor pocitacu a techniku a vedu vseobecne. Vedecke prace nepublikovande v anglictine mohou byt jakkoliv moudre ale jejich vyznam zustane na urovni zverejneni ve Vecerni Praze. A to je dobre, pravdepodobnost moudrosti takove prace je minimalni. Kazdy vedecky autor dnes stavi na stovkach jinych vedeckych praci a ty jsou publikovane v .... (test inteligence pro ctenare). Autor ktery z takovych publikaci cerpa vice mene automaticky pise ve stejnem jazyce.

Stejne je to v oboru pocitacu. Rekneme ze do seste az sedme tridy zakladni skoly potrebuji zaci materialy k ovladani pocituacu ve sve rodne reci, osma a devata trida maji byt urceny na prechod na mezinarodni materialy. Na stredni skole by pouzivani mezinarodnich pocitacovych materialu melo byt vice mene samozrejmosti. Na vysoke skole se pouzivani mezinarodnich materialu nema jiz omezovat pouze na materialy pro pocitace ale na vzdelavaci prostredky vubec.

Maly priklad: na lekarskych fakultach ve Svedsku je prakticky vsechna literatura v anglictine a nikdo ani nepredpoklada ze by to mohlo byt jinak. Vzdyt Svedsko je mezinarodni trpaslik s pouhymi deveti miliony obyvatel! Tak mala zeme si nemuze dovolit naklady na preklady, tisk, udrzovani materialy ktere jsou behem par let zastarale a ktere je mozno v anlicke verzi koupit za 20 procent ceny eventualniho svedskeho vydani. Samozrejme je pro svedskeho lekare samozrejmosti publikovat v anglictine (pokud ma co publikovat). Obava ze se nedomluvi z pacientem? Lidi, neblbnete - pacient je prave ten "end user".

Hlavni problem vidim ve zpusobu vyucovani jazyku. Na gymplu nas pani tak-zvana "profesorka" buzerovala anglickou abecedou (to znate ne? ej bi si di i ef dzi ...) dopredu a nazpatek. Skutecne, ten kdo to nebyl schopny vyklopit ze sebe behem par sekund pozpatku dostal petku a behem deseti minut bya pani (vlastne tehdy jeste soudruzka - rymuje se na "drzka" - bohuzel to vidim az ted pri psani, tenkrat mi to jeste nedoslo) schopna "okoulovat" pul tridy.

Problemem ve vyucovani jazyku jsou lingviste - tak zvani jazykovedci. Znajici kazde gramticke uskali a kazdy odstin ktery kdy autor slovniku dokazal vymyslet se vyzivaji ve sve moudrosti a presile. Klidne a bez problemu prekladaji literarni texty a pritom si neuvedomuji ze slova a vyrazy v to druhem jazyku maji uplne jinou barvu, jinou chut, jine asociace. To je zadny slovnik ani ucitel nemohl naucit. Pul roku v dane zemi, v dane kulture by jim dal vic moznosti rozumet jazyku nez nekolikaleta studia na univerzite i kdyby se za toho pul roku naucili pouhych pet procent gramatiky.

A prave ignoranti tohoto druhu blokuji schopnost lidi naucit se rozumet jinemu jazyku a dorozumet se v jinem jazyku.

Takze, chlapci a devcata, pokud se zabyvate pocitacovou technikou na urovni systemu vyhodte vsechno co neni v anglickem originale. Preklady jsou nemozne, nerealisticke. Terminologie neni jednotna, preklady vedou k neporozumeni a i kdyby byli dokonale (coz nikdo nemuze zaplatit a ani udelat v realnem case) tak jsou zastarale. Mozna ze pro pocatek budete rozumet pouze tretine textu, to se da doporadku behem pul roku. A i kdyby to trvalo rok nebo dva tak nakonec na tom stejne vydelate - dostanete se to situace kde staci premyslet nad tim "co tim basnik chtel rici" a ne nad tim jak to ten kreten-prekladatel zkomolil.

Ze to je nespravedlive vuci malym narodum? Ale neblbnete - americane se behem par generaci budou povine ucit spanelsky - minorita se stava majoritou. Kazdy narod si musi hlidat svuj valstni rodny jazyk - v republice Ceske je to cestina. Kazdy narod musi ovladat nejdulezitejsi jazyk sveho okoli jinak je na ceste do negramotnosti typu Severokorejske republiky. A bylo by krasne a pro vlastni kulturu (v tomto pripade ceskou) urcite uzitecne pokud by si vzdelanejsi lide vybrali jako hobby nejaky treti jazyk, jinak uplne nepotrebny, ktery ma uplne jine pojmove slozeni. Lide by se tim naucili ze vsechno co je modre nemusi vubec by modre, ze se da myslet a videt uplne jinak, ze zdravy selsky rozum z jineho horizontu je jiny zdravy selsky rozum. V dobe internetu a telefonich rozhovoru zadarmo på celem svete to vubec neni nemozne. Ale to uz je jenom takovy muj vlasni sen.

Psano na svedske klavesnici. Za poslednich ctyricet let muj absolutne nejdelsi cesky text.

[24] Ano, je to dobrý text a je v něm pár dobrých názorů, ale zároveň ne.

Můj názor je - počítač slouží člověku a tak by s ním měl komunikovat tak, aby mu uživatel rozuměl. V Česku se mluví česky, počítače komunikují česky. Tyto pokusy o to, ponechat vše anglicky tu byly a nedopadly dobře.

Uživatelé je odmítli. Chcete získat konkurenční výhodu - ať váš program hovoří česky, lidé jej budou používat.
Počítač se dnes opravdu dostává do pozice hi-fi věže a televize, čili do ranku spotřební elektroniky, ačkoliv všichni víme, že to tak není. Ale nenaděláme s tím nic.

Ono by to totiž mohlo klidně skončit tak, že se do nás obují číňani a budeme muset umět čínsky. Je jich více.

Stále si stojím za tím, že počítač je jen a pouze nástroj sloužící mé osobě. A já jako koncový uživatel rozhoduji o tom, jak s ním budu komunikovat. A pokud okolí žádá překlad, dodám jej.

-- Počítač se dnes opravdu dostává do pozice hi-fi věže a televize ...

Ano, zde jde o konecne uzivatele, prekladej co muzes, ale znovu co nejmene ze slovnikem, lepe receno neprekladej ale napis novy puvodni text v danem jazyce

-- Ono by to totiž mohlo klidně skončit tak, že se do nás obují číňani a budeme muset umět čínsky ...

Dnesni Lingua Franca je anglictina. Mozna ze za pet generaci to bude cinstina. A doufam ze jako vzdelany narod (za pet generaci tu ta moznost je) se klidne naucime novou svetovou rec, s pouhym pokrcenim ramen.

-- počítač slouží člověku a tak by s ním měl komunikovat tak, aby mu uživatel rozuměl

Nekdy okolo 1920 jsme dostali fanatstickou pomucku. Zesilovac svalu - motory. Zacali jsme jezdit do prirody ktera najedmou byla blizko. Jenze tech aut bylo cim dal tim vic a to paradoxalne oddalovalo prirodu dal a dal. A dnes mame znovu daleko k prirode. Motory posilnily nase svaly ale musime behat daleko vic nez driv jinak se k tomu cim dal mensimu kousku prirody nedostaneme.

Potom prisla dalsi revoluce. Novy zesilovac. Zesilovac mozku. Neni treba si tolik pamatovat, neni treba namahave hledat informaci, dokonce se buduji poradni systemy dokonce i pro lekare. Ve Svedsku byl projekt (nastesti zkrachoval) ktery mel zjednodusit praci soudum takovym zpusobem ze v jednoduchych pripaded sekretarka vyplnila formular a pocitac pomoci porovnani z podobnymi pripady behem par sekund vydal detaljne odduvodneny vyrok.

A mame novy problem. Ano, pocitac je zesilovacem mozku. Ale jsou i mozky blbe az pitome. Pocitac stejnym zpusobem zesiluje kretenismus. Je na to krasna zkratka SISU (znamena shit in, shit out).

Stale vetsi moznosti pocitacu pro bezne uzivatele (fantasicka rychlost, prakticky neomezena pamet) se nepouziva k zvetseni kreativity cloveka ale spise jako utlumeni nespokojenosti a k uspokojeni stale vetsich konzumnich pozadavku. Dnesni pocitacovy system pro "konecniky" je spis jako vanocni stromecek obaleny ozdobamy natolik ze ten smrk pod tim vubec neni videt a darky, to uzitecne, to se pod nej prakticky nevejde nebo je to nezajimave. Pocitace nepomahaji dnes rozvoji inteligence u jedince, konecnik (tentokrat uz bez uvozovek) je cim dal tim vic zavisly na hrach a jinych blblostech. Souhlasim, i hry maji svuj prinos. Zkusenosti svedskeho letectva ukazuji ze mladi piloty se dnes uci letat "wireless" a podle instrumentu mnohem rychleji nez driv. Je to ale civilizacni prinos? Diky hram se borti hranice budovane uz od pocatku casu homo sapiens kdy nasili prechazejici v brutalitu ztraci prakticky vyznam obrany reviru a brutalita se stava samoucelnym "prijemnem".

Pocitace maji jinou "psychologii" nez lide. Jsou pouze dve moznosti. Ta prvni je ze lide ovladnou "psychologi" pocitace a i vlastni a pocitace se stanou velmi uzitecnou pomuckou v rozvoji civilizae.

Ta druha moznost? "Pocitaci, ty si blbej, nauc se co ja od tebe chci." A pocitac se to nauci, o tom nepochybuji, pokud ne jinak tak pres dodavatele. A lide budou cely cas vice a vice zavilsli, priroda o ktere jsem psal trochu driv bude dal a dal, a nakonec se ukaze ze stare prislovi ma pravdu: konecnik je v prdeli.

A nakonec: pokud si nekdo mysli ze se zabyvam artificielni intelignci nebo science-fiction a tim moje uvahy odbyde chci pripomenout stare cinske prislovi:

Idiota poznas podle toho ze se ti diva na prst kdyz mu ukazujes na mesic.

Muj dodatek k tomuto prislovi: ... a jeste ti vynada za mas spinave nehty.

Dodatek:

Az po vyslani meho posledniho textu mi doslo ze je spousta lidi kteri se povazuji za velmi kulturalni, bez ohledu na vlastni znalost ci neznalost jinych jazyku. Tito jedinci (muj optimismus je v tom ze vychazim z toho ze jde pouze o jedince) proto se mohou citit dotceni zpusobem jakym se vyjadruji.

Povazuji www.root.cz neco jako ceskou obdobu slashdot.org (to znamena vysoke oceneni). Na slashdot.org, vyraz "rectum is (altenatively is placed, sits, ... and so on) in you ass" by nevzrusil zadneho ctenare pokud vyraz dava textu urcity smysl a neurazi osobne zadneho jedince.

Bohuzel, vyraz "konecnik je v prdeli" je i jakousi slovni hrickou a ztratil by uplne vyznam pokud by se vyjadril zahranicne - tak abych se nedotkl pripadnych ceskych jazykovych puristu a "sebepodvodniku". Cestina je krasna rec a da se v ni tak krasne lhat, neznam zadny jiny jazyk ktery ma slovo "plnostihla" pro tlustou zenu. Takze, konecnik je v prdeli protoze nektere zeny jsou tluste a uz z toho duvodu je nemozne prekladat texty z jednoho jazyku do jineho.

[26] a [27] Ano souhlasím s tím, pravda je vždy asi někde uprostřed.
Jakýkoliv překlad čehokoliv je špatný. Objevuje se tu však jeden problém. Když český programátor vyvíjí program, proč by jej měl v podstatě psát v angličtině (myslím jazyk rozhraní)?
Jsem absolutně proti takovým věcem jako byl překlad makrojazyka v MSOffice. Prostě nahrazení funkce Average funkcí Průměr. To je prostě k zbláznění.

Vřele doporučuji hru Hymna od studia Jára, která se zabývá používáním germanismů v češtině a naopak. Je tam třeba krásná filozofická úvaha, že člověk může v češtině druhého jen přizabít, kdežto v němčině jej zabije a hotovo. To je jen na doplnění k plnoštíhlá.

Jsem také proti takovým věcem, že někteří uživatelé zásadně nepoužívají diakritiku (vím, to není váš případ). S odkazem na to, že je to zbytečné a že to jen zdržuje a že tomu i tak spousta lidí rozumí. To je typický příklad toho, jak se člověk přizpůsobuje počítači. Proč? Donuťme počtač umět diakritiku! A proto ji umí.

Ale poslední dobou si stále více dopřávám luxus sledování pořadů v angličtině. Zjistil jsem, že už to zvládnu. V mnoha případechj je to lepší volba než český dabing. Jsou ovšem i výjimky. Ale netroufnul bych si navrhnout - zruště dabing, mrví originál. I když tomu tak v mnoha případech určitě je.

Celá diskuze tedy nestojí na tom zda překládat nebo ne, spíše jak moc. Já jsem zasáncem křídla : tak moc, jak jen to půjde a bude mít význam. Např. textový editor, tabulkový editor, účetní program a třeba i redakční systém. Asi bych však nepřekládal formátovací program nebo program na dělení disků...

precital som si tvoj clanok a aj reakcie nan a suhlasim s tebou. ides na to dobre. ale kedze ludi a ich nazory treba pocuvat, navrhujem toto: za a) robit simultanne dva preklady. jeden pre absolutnych laikov kde budu prelozene aj zauzivane anglikanizmy ako cache, frontend a pod., a druhy preklad pre power users. kde sa tieto vyrazy neprelozia a budu sa normalne sklonovat. ako napr. "ale nezabudnite vyprazdnit kes, lebo sa vam neprejavia zmeny, kedze vsetky stranky su kesovane" a pod. dalej navrhujem aby sa ku kazdemu prekladu dodal aj kompletny manual v ktorom je obsirnejsie vysvetlena funkcia kazdeho prelozeneho tlacitka a pod. to vsak byva dost pracne, preto myslim, ze by sa aspon mala pouzivat na bublinkova napoveda. co sa tyka sklonovania .. je skoda, ze anglani len zriedka pouzivaju gettext (http://www.gnu.org/software/gettext/) ktory toto elegantne riesi. ale ked uz ma byt preklad fakt dobry, tak hacknut zdrojaky a proste pridat gettext podporu. hlavne pri php projektoch to vobec nie je az taky problem.. a ako posledne, ale to najdolezitejsie, by som navrhoval vytvorit federalnu web stranku kde by sa na zaklade diskusie raz a navzdy zaviedli ustalene preklady vyrazov ako folder, cache, a pod. a kedze kazdy vyraz castokrat treba prekladat rozne, v suvislosti s kontextom konkretneho programu, ku kazdemu vyrazu by tam bol aj popis ze ak sa jedna o takyto a takyto soft, pouzite v preklade toto slovicko, ale ak sa jedna o takyto soft, pouzite zasa toto.. a plus by tam boli vysvetlivky co vlastne to ktore slovicko v skutocnosti oznacuje, ako vzniklo a pod.. myslim, ze takato web stranka tu fakt chyba...

Absolutne souhlasim s tim ze textovy editor ma a dokonce i musi zrcadlit lokalni jazyk a nejen ten. Pokud potrebuji napsat rusky citat (nebo hebrejsky nebo jakykoliv jiny) absolutne vyzaduji tuto moznost. Ne vzdy to musi byt jednoduche ale vzdy to musi byt mozne. V editorech typu 1 byte =1 char to jednoduche neni ale mozne musi byt. V editorech se zakladaji na UTF-8 je to samzrejmost. Oba druhy editoru maji sve opodstatneni.

Telefoni seznam je zajimava vec. Za rok ho mozna potrebujeme dvacetkrat. Presto musi obsahovat tisice a tisice telefonich cisel, proste nevime ktera telefoni cisla budeme potrebovat.

Microsoft Word je zajimava vec. Po cely rok pouzivame mozna je tri procenta vsech moznosti a prakticky jde stale o stejna tri procenta. Presto vlacime ssebou stovky megabytu kodu, se vsemi chybami jsou automatickym dusledkem gigantismu. Vinu ma nejen Microsoft ktery tuto nestvuru pousti na trh, vinu ma take konecny uzivatel ktery proste neni dostatecne dospely aby rekl - ne, ja nechci auto ktere je zaroven i letadlem a ponorkou, chci psat jen texty. Potrebuji sva tri procenta ktera jsou stejna jako tri procenta ostatnich uzivatelu! Zbytek muze prijit ve forme "plugins" pro specialisty. A najednou potrebujeme pouze tri procenta prekladu uzivatelskeho rozhrani do lokalniho jazyka protoze specialiste jsou skutecne schopni precist anglicky text (ten souvisi s jejich specialitou) alternativne najit kolegu ktery jim pomuze.

Dekuji za priklad - preklad makrojazyka v MSOffice. Kdysi (dnes nevim, pokud mozno se nedotykam te obludy - to neni absolutne zadny pokus o flame-war , pouze metoda vyhnout se zaludecnim vredum) to bylo tak ze makra napsana ve svedstine nebyly pouzitelne v zadnem jinem jazyce, ani v anglictine. Na druhou stranu makra psana v anglicke verzi byla pouzitelna ve vsech ostatnich jazykovych verzich. To znamena ze preklad makrojazyka byl pouze marketingovy podvod pro debily tam za vodou kteri tomu stejne nerozumeli. Americky trh, pokud by neco podobneho potreboval by to proste neaccepotoval. Indianu je prilis malo a hispanics -obyvatele USA latinskoamerickeho puvodu se spanelstinou jako materskym jazykem - jsou vetsinou prilis chudi aby si mohli delat nejake naroky.

Osobne jsem navzdy odlozil MSWord pote co jsem v makrojazyku vyvinul kompletni system pro redakcni praci v novinarske redakci (makra v anglicke verzi) a nova verze MSWordu zmenila definice puvodniho makrojazyka natolik ze bylo treba kod totalne prepsat. Byla to krasna myslenka - textove orientovany programovaci jazyk ktery mel graficke uzivatelske rozhrani ... Pouze ten z vas kdo si jeste pamatuje Snobol (http://en.wikipedia.org/wiki/Snobol) to muze docenit ten obrovsky kvalitativni rozdil. Microsoft udelal z teto krasne myslenky pohou perverzi. Ale to jen na okraj, mimo aktualni diskusi, jako zabavna ilustrace.

Nedky mi pripada ze lide v mem oboru (pocitace) jsou bud podvodnici najati obchodnimi giganty (nebudu jmenovat) nebo nerozumeji svemu pedagogickemu poslani. Samozrejme, jako uzivatel zacatecnik jezdis na trikolce, casem uz ovladnes kolobezku. Naucis se jezdit na kole a svet se stava malym - obycejny turista ujede hrave padesat kilometru za den. No a auto, ridicak ... Nemluvim o licenci na letadlo, ta je pouze pro specialisty ale v podstate kazdy dospely clovek je schopny ovladnout osobni vuz. A pritom obchodni giganti nam vnucuji trikolky, jenze s nalepenymi hejblatky - a my blbci nevidime rozdil mezi tim a skutecnym autem. Bohuzel i Free/Open Source komunita se casto ubira stejnym smerem jen aby ukazala ze "my to taky umime". Rika vam neco OpenOffice? Osobne obdivuji ucastniky tohoto projektu pro trpelivost, oddanost, administrativni schopnosti. Ale bohuzel je to take giganticka trikolka s hejblatky. Predelat, vydat ty tri nebo pet zakladnich procent s dokumentaci ve vsech moznych jazycich sveta, zbytek jako plugins psane specialsty pro specialisty. Amdministrace projektu neporovnatelne jdenodussi, uzitecnost a aktualnost neporovantelne vyssi. Bohuzej nejsem z tech (z ruznych duvodu) takovy projekt prosadit. Ano, mame pedagogicke poslani, take v tom vysvetlit lidem co vyzadovat od pocitacoveho systemu a co vyzadovat od sebe sama.

Takze:

Systemove programovani: dokumentace, api, manualy, prirucky atd pouze v anglictine. Pokud mas problemy s anglictinou existuji dve moznosti:

1. Spatna pedagogika. Jsi obeti lingvistu. Bud pragmaticky. Vyjezd na pul roku nebo na rok do anglicky mluvici zeme, najdi nejakou jednoduchou praci ktera ale vyzaduje kontakt s lidmi, vyhybej se "krajanum" (to slovo mam strasne nerad). Slecna ci pani vhodneho veku anglicky-mluviciho puvodu s prumernou inteligenci nebo anglicky mluvici deti jsou fantastickym doplnkem. Vychazim z toho ze pripadne ctenarky (bohuzel je jich velmi malo na strankach tohoto druhu) si umi prelozit "slecna ci pani vhodneho veku" na "mladik ci muz vhodneho veku".

2. Vzdej systemove programovani. Pokud nemas silu/cas/soustre­deni na to naucit se cist anglicky psane manualy (coz pravdepodobne vyzaduje maximalne jen deset procent znalosti jazyka) budes pravdepodobne mit podobne problemy v systemovem programovani a tvoje prace bude nakonec bez vysledku. To neznamena ze se nemuzes zajimat pocitaci. Dokud moje generace a mozna jeste jedna nebo dve nevymrou bude stale treba psat prirucky, navody, preklady pro konecne uzivatele-zacatecniky.

Applikacni programovani:

Rozhodni se kde ve tvojem systemu jde hranice, praktidky receno API mezi uzivatelskym rozhranim a samotnym systemem - motorem (engine). Pis "engine" stejnym zpusobem tak jak jsem to popsal v vyse, jako systemove programovani. Rozhrani pro uzivatele pis tak aby se dalo pouzit i pro preklady do jinych jazyku. A zase past. Material ktery dokumentuje frekvence, delky slov, nutne znaky atd a ktery ti umozni pripravit tvuj system na preklady do jinych jazyku existuje prakticky jen v anglictine.

Co se da delat bez anglictiny? Jsou obory ktere jsou natolik zavisle na kazdem jednotlivem uzemi ze je mozne vychazet pouze z lokalniho jazkya. Ucetnictvi, systemy pro celni odbaveni, systemy pro vyplaty jsou fantastickym oborem ve kterem je prakticky nemozne byt bez prace! Byrokrate jsou natolik schopni vymyslet kompletne bezprizorni narizeni pro zakaznika prakticky bezprehledne ze o praci nikdy nebude nouze. "Dane budou snizeny o 3,84 procenta pro pracovniky narozene pred dvacatym lednem 1894 nebo po dvacatem devatem unoru 1957 kteri trpi nelecitelnou cukrovkou, nemaji rodine prislusniky a ziji poslednich pet let v jednopokojovem elektricky vytapenem byte". Ze takove narizeni je nemozne? Pracovali jste nekdy z celnimi predpisy?

A nakonec jeste neco o dabingu (strasne slovo!! - kdyz uz to musi byt, piste to v cestine aspon jako "dubbing"!). Ve skandinavskych zemich se pouzivaji titulky. Jeden nebo dva radky dole na obrazovce diky kombinaci s hudbou a s aktualnim dejem zachyti bez vetsich problemu podstatu. Ma to vyhodu, prestan cist a trenuj si rec. Na druhou stranu ta mrcha text stale stahuje oci dolu, kdyby uz ne z jineho duvodu tak chytnout prekladatele pri blbosti.

Dabing sam o sobe mi dnes pripada smesny. Predstavte si rusky dabovany americky film kde Vinetou krici "Tovarisci, vperjod!".

Nejvic me udivuje polsky system. Asi mi nebudete verit ale skutecne to tak je, i v televizi, i v kinech. Jeden jediny muzsky hlas (tomu panovi se rika lektor) cte vsechny repliky, muzu, zen, deti, trpasliku, proste vsechno. Originalni zvuk je slyset v pozadi. Strasnym utrpenim pro me byl film Bergmana v polskem televizi. Svedstina je muj kazdodenni pracovni jazyk a polsky mluvim prakticky kazdy den. Zazitek? Silenstvi ktere si ani pan Bergman neumel predstavit (bohuzel nam vcera umrel).

Co z toho vsecho plyne? Za kazdou cenu se vyhnete lingvistum kteri vyucuji cizi jazyky, hledejte pragmatiky, alternativne se vydejte na vylet. Je to na novou diskusi ale tu chci jen naznacit: pouzivejte lingvisty specialozovane na ten jazyk do ktereho prekladate. Udelejte si hranici pres kterou neprekladate a ta jde vetsinou tam kde speicalizace zacina a nebo take tam kam osmdesat procent uzivatelu nechodi.

Timto koncim a slibuji ze uz prestanu otravovat. Mnoho zdaru v prekladani pro zacatecniky a mnoho zdaru v anglictine.

Já si neodpustím doplnit pár drobných poznámek :
- OOo znám, dělám QA testy české verze a píšu návody, vytvářím šablony atd. Troufám si říci, že jsem celkem aktivní
- polské firmy znám, pocházím z Karviné a na hranice s Polskem jsem to měl z domu cca 500 m, dodnes vzpomínám na "Kino nocne", které mělo americké filmy už v polovině osmdesátých let. Ten jazykový přístup znám

xref: http://www.lupa.cz/clanky/proc-nema-smysl-rozcilovat-se-nad-lokalizacemi/

[32] Skoro mi to přijde, že autor opisoval. V podstatě je v tom článku vše, co padlo tady...

A já koukám, že jsem tam taky půlku myšlenek dal do komentáře, čímž se autorovi omlouvám, ale opravdu jsem to psal z vlastní hlavy a zdejší článek přečetl až na základě jeho komentáře a odkazu(linku?) na lupa.cz
Kdysi jsem domů přinesl anglické windows a ač to mně osobně nedělá jakýkoliv problém, tak ostatní členové rodiny(rozuměj neIT) měli těžký problém.
Dnes mám já těžký problém, když musím spravovat visty(což je pro mne takřka nový systém) v němčině. Tuším většinou co, kde jak a kdy, ale občas když na mne vybafne dialog, tak opravdu netuším co se po mne chce.
Němci jsou ale s lokalizací daleko před námi(teda nevím jestli před, ale prostě lokalizují tisíckrát více a pro všechno mají vlastní slova, která se tomu anglickému moc nepodobají) a to je opravdu neštěstí.

[34] Já jsem svůj příspěvek [33] psal v žertu, je mi to jasné.

Ad kuriózní lokalizace - ono stačí mít Windows ve francouzštině (zaměstnavatel je nadnárodní firma s centrálou ve Švýcarsku) a jste v koncích. Jako perličku uvádím Instalaci Windows 98 v maďarštině...

Je videt, ze preklad je vec nazoru. Pro me psane slovo "dubbing" je NAPROSTO NEPRIJATELNE, narozdil od dabingu. Nejsme v anglictine, lze se slova jinak vyslovuji a jinak pisi.

Ehm.. Myslel som, ze dobrym zvykom na forach je pisat k veci. Ze forum je ista forma brainstormingu. Ale ako vidim, co som pisal ide do stratena. (> null) Lenze tu jeden
ako prudko, tak zbytocne filozofuje, dalsi sa obhajuje a ostatny sa jalovo vykecavaju. Skoda.. Zelam vela uspechov.

[37] Bohužel reakce není z toho důvodu, že návrh je neuskutečnitený. Už jen základní vymezení :
- který soft (KDE, Gnome, OOo, Firefox, Windows, Office, Joomla, Drupal, Typo3, GIMP, atd.?)
- kdo by to udržoval?
- proč?
- kde na to vzít čas?
- kdo určí, který výraz tam zahrnout?

Mně vždycky strašlivě mrzí nápady typu : "Mohlo by se", "Mělo by se" atd. Pokud nepřijdete s návrhem "Zítra vznikne DB tady a tady a bude schraňovat to a to", nikdy se nedomluvíme...

Cokoliv mezi tím, je jen mlácení prázdné slámy. Osobně se přiznám, že do takového projektu bych nešel.
Je jednodušší, když se dohodnou lidé v daném projektu, je to míň práce a je to operativnější. Taktéž úprava zdrojových kódů (hackování) je nesmysl.

Tento článek neměl vyvolat nějakou aktivitu. Spíše je pohledem na druhou stranu. Je vidět, že co uživatel, to jiný názor. Já tyto věci řeším dnes a denně v rámci naší komunity kolem redakčního systému a otevřeně říkám, že názory, které zde zazní pro mne nemají takovou váhu, jako kdyby se vyskytly na našem diskuzním fóru.

Spíše mne zajímá, jak to vidí ostatní, případně ostatní překladatelé a těchto názorů je tu dost. Nešlo o brainstorming. Chápu vaše zklamání, ale patrně pláčete na špatném místě.

Sejně ještě zbývá sem tam něco v tom překladu dopilovat - například

Je zde host: 1 připojeno

Fontend a backend: vrchná časť a spodná časť, prípadne vonkajšia časť a vnútorná časť.
Myslím, že tieto pojmy lepšie vyjadrujú, a sprístupňujú funkčnosť pôvodných anglických termínov.

Ten kdo se jen trochu orientuje v prakticke/technicke anglictine (americtine) nechape nedostatek pragmatizmu malych narodu ktere si za kazdou cenu udrzuji ruzne, vice vznesene, normalne vznesene, obycejne, trochu hrube a vulgarni verze sveho rodneho jazyka parallelne vedle sebe a nenazyva "fronted" a "backend" slovy v danem jazyku na to pripravene ba i hotove - predek a zadek. Prisaham, to neni provokace, pouze otazka cloveka ktery vice mene rozumi deseti jazykum, obstojne se domluvi sesti jazyky a s jistymi problemy (nekdy asi i pro ctenare) spatne pise ve trech.

[41] "Čéče, tak jsem si pustil uživatele do zadku a on mi to tam celý podělal. Příště už bude moct jenom do předku..."

Čeština je velmi bohatý jazyk, ale problém je v tom, že dnešní doba je tak dynamická, že se některým výrazům nestíhá přizpůsobovat a protože nejsou daná jasná pravidla, každý si je ohýbá tak, jak mu vyhovuje.

Každý překladatel se snaží upravit překlad tak, aby mu :
- rozumněl co nejširší okruh uživatelů
- to nepůsobilo komplikace

Problém, který tady je je ten, že pokud si pořídíte příručku k nějakému programu v jiném jazyce než je čeština, obvykle z knihy neporozumíte, jaké funkce máte používat. Tím jak se svět přibližuje, objevují se nové a nové problémy. A toto je prostě jen jeden z nich.

:)

We do indeed have a no shoes policy.Jordan Jumpman. Guests are advised in advance to bring their slippers if they choose.I grew up in Canada where lines of shoes and slippers by the door was the norm.
Jordan Jumpman

Youth is not a time of life, it is state of mind. Jordan 11.

Také jsem řešil přeložení backend do uživatelských hlášení a termín Správcovské rozhraní spíše odpovídá přeložení slova admin console, což má úplně jiný význam. Použil jsem "interní rozhraní".