Hlavní navigace

Překládat a nebýt za blbce

23. 4. 2008 13:14 (aktualizováno) Svatopluk Vít

Poněkud čerstvé zážitky z překládání většího množství anglických řetězců mne nutí, vylít si srdíčko s uvažováním v angličtině a češtině. A nakonec není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Můžete překládat jak bůh, stejně narazíte na problémy.

V článku se pokusím popsat své zkušenosti s překladem rozhraní redakčního systému Joomla ve verzi 1.5 RC1. S překlady různých programů mám celkem bohaté zkušenosti. Začnu tím, že si myslím, že hlavním tahounem v tvorbě české terminologie je Microsoft. Ať chceme nebo ne, některé výrazy prostě přebíráme. Můžeme si o tom myslet co chceme, můžeme tvrdit, že to tak není, pravda je taková, že to prostě platí. I já si myslím, že některé překlady jsou poněkud krkolomnější, některé si myslím, že jsou trefné. Prostě jen doporučuji pokusit se počeštit libovolný trochu propracovanější program a zjistíte, jaký oříšek to je.

Příklad první – prosazení nějakého výrazu

Zde asi budete svádět s uživateli největší boje. Jako příklad nejkontroverznějšího mého překladu uvedu anglický výraz website. Nejčastěji se překládá jako stránky nebo se ponechává výraz site či website a jen se česky skloňuje (bez situ, se sitem atd.) Já jsem se v první verzi pokoušel přijít s novinkou v podobě slova webové sídlo. Vím, je to prostě šílené, ale ten výraz má něco do sebe. Ve svém překladu jsem byl opravdu striktní všude jsem je použil. A nastala bouře, byť jen testerů. Takže jsem webové sídlo odstranil. Ale konzultoval jsem to i s poradnou Ústavu pro jazyk český. No myslím si, že je to pořád lepší, než takové např. webiště.
Poněkud úspěšnější jsem byl s překladem folder a directory. Je zaběhnutý výraz adresář, ale s tím, jak se dnes čím dál více služeb odehrává na internetu, dstává adresář trochu jiný význam a proto se stále častěji začíná objevovat výraz složka, který jsem také adoptoval.
Docela bezradný jsem byl u výrazu backend a frontend.S doslovným překladem si moc nepomůžete a musí se objevit intuice. V kontextu redakčního systému je frontend část, kterou vidí příchozi na vašich stránkách, zatímco backend slouží vždy a pouze ke správě stránek. Uznávám, že překlad se může jevit jako trochu krkolomnější, ale nakonec jsem zvolil Uživatelská část a Správcovská část (případně ještě rozhraní).
Z předchozího odstavce už vyplynulo, že jistou část odvahy jsem projevil při překládání slova Administrator a Administrate. V odborných kruzích se vžila „nepřeložená“ verze Administrátor a Administrovat, což osobně považuji za nic neříkající. Rozhodl jsem se razit termín Správce a Spravovat. Přijde mi to takové uhlazenější a signál toho, že si s překladem někdo pohrál a nesnaží se za každou cenu vymýšlet nové výrazy.
Jenže se můžete dostat do komplikací, kdy začnete jedním výrazem překládat dvě anglická slova. No jak chcete rozumně přeložit výraz např. Layout Manager nebo Article Manager? Je to prosté, použijete překlad Správce vzhledu a Správce článků. Jenže se dostanete do kuriózní situace, když se vyskytne výraz Article Manager Administrator…
Někdy je zapotřebí být trochu citlivý. V seznamu článků se celkem často setkáváme s výrazem Sort. Takže automaticky sáhnete po překladu Třídit, ale není to ono. Nakonec jsem po několika pokusech zvolil překlad Řazení nebo Řadit. Docela často se v překladu používá znak # (jako např. # item) a striktně jej nahrazuji českým Počet.

Příklad druhý – lenost programátora vs česká gramatika

Docela často mám problém s tím, že oproti češtině je angličtina hodně strohá, úsporná a jednoduchá v gramatických jevech. Vezměte si jen krásný výraz x item (s) saved. Význam je jasný. Jenže napasujte to do češtiny, když jedna položka byla uložena, dvě až čtyři položky byly uloženy a pět a více položek bylo uloženo. To máme celkem tři tvary proti dvěma anglickým. Můžete použít závorky a tam vše vypsat, ale jak? Např. x položka (y,ek) byla(y,o) uložena (y, o). Ó, jak je to přehledné. Pokud to jde, snažím se to opsat konstrukcemi typu „Počet uložených položek: x“, což se dá, někdy to ovšem nejde a tu přichází intuice a záměrně volím překlad, který se v textu bude objevovat nejčastěji. Vím, že to není správné, ale prostě nelze kvůli překladu upravit zdrojový kód.
Docela problém bývá i s některými výrazy, které vůbec nejsou v angličtině jako platná slova, ale přesto jim každý rozumí. U Joomly je tímto „kontroverzním“ příkladem slovo Publish a Unpublish. Slovo Publish je jasné, ale pohledem do slovníku zjistíte, že slovo Unpublish neexistuje. Přesto víme, o co jde. Je to opačná funkce, kterou provádíme po funkci Publish. Slovo Publish spousta lidí překládá jako Publikovat, pak se nabízí slovo Odpublikovat, Depublikovat atd. Já jsem ovšem zvolil výraz Zveřejnit (Publish) a Zneveřejnit (Unpublish). A tento výraz měl celkem úspěch.
Dalším velmi tvrdým oříškem je slovo Cache. Podstatné jméno cache můžete překládat jako Vyrovnávací paměť, horší je to se slovesem to cache, které musíte opsat jako uložit do vyrovnávací paměti nebo zůstat u podoby cache a zvolit „české“ cachovat. Na překladu celkem nic není, jen je tam rozdíl v délce. Docela si dokážu představit tlačítko s popisem Use cache, ale v češtině byste tam měli mít Použít vyrovnávací paměť, což je jako popis tlačítka poněkud delší.

Toto jsou jen malé ukázky toho, co na vás překlad vybafne, když se jím začnete trochu zabývat. Ano v mnoha případech je to tím, že překladatel si nedal s překladem tolik práce, ale někdy to prostě jinak nešlo. Uvědomte si to prosím, až budete sedět nad svým oblíbeným programem a nadávat nad jeho lokalizací. Kontaktujte autora překladu a pokuste se jej upozornit na nelogičnosti, případně nedostatky jeho práce. Z vlastní zkušeností vím, že není nic lepšího, než zpětná vazba. Věřte, že po několika dnech intenzivní práce na překladu (např. Joomla v aktuální verzi obsahuje více než 4000 řádků textu, které musíte přeložit) jste slepí a že vám leccos unikne a mnohdy ani nemáte možnost kompletně projít celé prostředí programu a vše opravdu řádně otestovat. Jistá forma spolupráce uživatelé – překladatelé musí existovat. Zároveň tvrdím, že používat programy v nelokalizované verzi není jediná správná cesta. Jistě, u specializovaných utilit asi ano, u programů, které používají běžní uživatelé by však lokalizace asi měla být prioritou a pak se nevyhnete výše zmiňovaným problémům.

Anketa

Používáte lokalizované verze programů?

Sdílet