Momentálně mám velmi čerstvou zkušenost s dodavatelem, o kterou se chci podělit. Nedá se s tím bohužel nic dělat a má to sloužit pouze jako upozornění pro další, aby si na to dali pozor.
Na úvod definování proměnných a konstant – pracuji v jedné nadnárodní společnosti, která po světě zaměstnává tisíce lidí, pobočky jsou také všude a plánování akcí se opravdu provádí globálně a dlouhodobě. Je asi jasné, že bez kvalitního informačního systému se žádná větší společnost neobejde. Naše firma se před několika lety rozhodla, že sjednotí informační systém a to celosvětově. Všechny lokální systémy byly převedeny do jednoho. Jako dodavatel byl vybrán jeden ze tří největších na světě. Implementace se rozběhla, trvala něco kolem dvou let (běžela ve třech vlnách dle kontinentů) a opravdu se povedla. Všichni jsou spokojení a systém běží tak, jak má.
Po nějakém čase se objevila zpráva, že je nová verze IS. Nějak se jí nevěnovala pozornost, neboť jsme byli ujišťováni, že se nic neděje a že pro nás vše zůstává při starém. Za nějakou dobu se objevila jiná, „zajímavější“ zpráva. Náš dodavatel nám oznamoval, že přestává podporovat starší verzi IS. Jako na potvoru to byla ta naše. Je jasné, že firma našeho kalibru si nemůže dovolit provozovat IS bez podpory dodavatele. Byl tedy vznesen dotaz, co udělat pro to, abychom měli podporu dále. Odpověď se v podstatě nabízí – upgradovat na vyšší verzi. Jenže upgrade samozřejmě není bezplatný. Jenže nemůžete neupgradovat.
Kupodivu naše vedení rozhodlo, že tedy přejdeme na novou verzi. Byli jsme ujišťováni, že není s ničím problém, prostě se to upgraduje a bude to. Samozřejmě, že celosvětově to nepůjde ihned, bude to otázka měsíců. Začalo se s upgradem a jen tak mezi řečí dodavatel prohlásil, že k upgrade je nutno všechny DB převést do UTF-8, protože jiné kódování není v nové verzi podporováno. Znamená to, že se všechna pořízená data musí převést, což je záležitost chvilky. Jenže uprostřed celého procesu zjistíte, že v DB není žádný záznam o tom, v jaké kódové stránce daný výraz vlastně je. Ale musíte si uvědomit, že firma má pobočky třeba v Číně, Thajsku, Japonsku, Rusku, Brazílii nebo v Česku. Co země, to jiné kódování. Zasedla organizační skupina a vytvořila krizový scénář, který počítá s tím, že se z DB vyexportují všechny texty a pokusíme se nějak automaticky vyplnit, v jakém jazyce asi jsou. Jenže se to nedaří zcela. Nakonec se vše dostává k tomu, že 12 milionů řetězců nelze nikam zařadit. Sesbíráte proto lidi z jednotlivých poboček a požádáte je, aby opticky přiřadili jazyk k danému řetězci. Není to nakonec taková šílenost, existují filtry, dle kterých jazyky celkem dobře rozpoznáte a obsluha u počítače (z dané země) pak už dokáže určit, zda je daný text správně nebo ne.
V průběhu celého procesu narážíte na nesrovnalosti, neboť veškeré nástroje, které k provedení onoho „dosazovacího“ kroku od dodavatele dostanete, jsou jen testovací nástroje. Pokud vznesete námitku na jejich funkčnost či nefunkčnost, podpora dodavatele vám odpoví, že je to jen vývojářská verze, která může obsahovat chyby. Musíte si proto poradit, jak se dá. Když navíc zjistíte, že nástroje obsahují docela závažné chyby, které znemožňují práci ve víceuživatelském režimu už na úrovni tabulek…
Ano toto je můj reálný příběh a nějaké reálné řešení také není. Musíte si uvědomit, že se jedná o celosvětové řešení, které stálo desítky milionů dolarů a přechod od jednoho dodavatele k druhému není jen v tom, že vezmete data a přemigrujete je do jiného systému. Rady typu „Vyměňte dodavatele“, jsou neakceptovatelné. Chci tím jen poukázat na fakt, že jsem vlastně lapeni do sítí dodavatele a jen on může rozhodnout, jakým směrem se budeme ubírat neboť každé jiné řešení bude drahé a komplikované. A tato závislost se pořád prohlubuje.
Konverzní programy měl samozřejmě udělat dodavatel. Někdy může pomoci udělat humbuk, pohrozit žalobou za způsobené škody a žádat okamžitou nápravu. On takový malý soudní proces může být docela negativní reklama, kterou "dodavatel" třeba nebude chtít riskovat.
Další možnost je drze koupit část akcií dodavatelské firmy.
Nechci vám do toho kecat, ale každá DB má nastavenou code page (případně až per column). A samozřejmě pokud máte v DB data v jiné code page, tak jste si na problém zadělali sami. Navíc DB mají pro Unicode jiné datové typy, takže nevidím důvod, proč byste měli mít problém poznat, co je v Unicode, a co ne.
To, co popisujete, je ale nakonec běžný problém řady implementací a migrací. Vyskytne se holt nějaký problém, a je třeba jej řešit. Znáte lepší cestu? Třeba si psát vlastní SW, s náklady, které budou o pár řádů vyšší, protože to neumíte (ne, není to o programování)? Připadá mi, že nad tím pláčete jako roznašeč počítačů nad upgradem na novou verzi Windows ;)
[3] Pokud k tomu OSS někdo poskytne podporu. Navíc zajímavé věci jako OSS pochopitelně nedostanete.
[5] Říká vám něco specializace? Obchodní firma obchoduje. Proto, že používá počítače a má umyvadla, nebude stavět HW, psát SW a čistit odpady. Podobně ministerstvo, výrobní firma atp.
Ano, znám. Jižní Korea. Není to sice přímo na ministerstvu, ale pod místním Ministerstvem informací a komunikací (srovnatelné s bývalým MIČR + ČTÚ dohromady) je ETRI (vzdáleně něco jako TESTCOM a VÚST dohromady), IITA a několik dalších takových institucí, které na podobných projektech opravdu pracují. Takže zrovna teď pracují na tom, jak co nejjednodušeji nahradit ActiveX, ETRI zase má lví podíl na CDMA a spol.
A k převodu dat do UTF-8 možná kacířská myšlenka - neměl by to udělat onen dodavatel v rámci "maintenance fee" a ceny upgrade?
[9] Clanek o ActiveX a jeho klicove roli v Jizni Koreji na Rootu vysel: http://www.root.cz/clanky/cena-monokultury-v-zajeti-microsoftu/
[4] Školství vývojové týmy má, stačí je pouze rozšířit a lépe financovat. Na některých univerzitách a v CESNETu pracují opravdu dobří lidé za směšnou mzdu. Zůstávají tam snad jen proto, že je to baví a díky grantům se občas dostanou ke špičkovým technologiím.
Stát (částečně nebo úplně) vlastní a celkem úspěšně provozuje nemocnice, dopravní firmy, energetické firmy, cukrovary a dokonce i pivovar. Nevím, proč by nemohl vzniknout např. "Software pro státní správu a školství, národní podnik."
Zásadní problém je ten, že centrála, která není v Česku, nemá potřebu používat OSS. A tak samozřejmě nemá potřebu hrozit dodavateli odchodem k OSS.
Další věcí je to, že na západ od našich hranic prostě uvažují v jiných cenových relacích. Další případ, který můžu uvést. V rámci reklamní kampaně na naše produkty jsme se rozhodli vytvořit stránky klubu uživatelů našich produktů. Dotazem na centrálu jsme chtěli vědět, které další trhy a co vlastně používají na vyřešení stejného problému.
Naše představa byla nasazení nějakého redakčního systému s možností postupného "připrogramovávání" modulů. Centrála nám doporučila softwarovou firmu z Německa, jejíž CMS stál jen při pořízení licence asi 75 000 EUR. Není v tom žádná programátorská práce, žádné další úpravy, grafika atd.
Pohledem do OSS světa jsme vybrali jeden CMS a jeho nasazení včetně všech prací a návrhů vyšlo na 15 000 EUR. Když jsme tohle prezentovali, ťukali si na čelo, že nás musel někdo ošidit a že není možné za tuto cenu cokoliv vytvořit natož na tom postavit celou prezentaci.
Takže kecám, nějaký OSS používáme. Ovšem z pohledu centrály to není strategický systém a tak to nechala být.
To, že píšu tento článek je spíše jen povzdechnutí. Problém je v tom, že nepochybuju o tom, že podobných firem, jako jsme my, je na světe dost. Stačí tedy vrhnout na trh dobrý produkt, který se používá a pak už si můžete dělat co chcete. Já vím, nejtěžší je ten produkt dostatečně prosadit...
No celý ten příběh není v podstatě o počítačích, ale o chybách při výběrovém řízení. Mě přijde zvláštní, kolik lidí resp. firem investuje nemalé peníze do nákupu bytů, aut nebo informačních systémů, aniž by si danou koupi ošetřili pořádně smlouvou. Kolik znám lidí, kteří neváhali investovat statisíce či miliony do nákupu nemovitosti, ale chtěli ušetřit pár tisíc za právníka a pak díky blbý smlouvě (kterou si zadarmo stáhli z internetu, nebo si jí nechali vnutit realitkou) měli šílený problémy. A stejné je to při dodání IS - všechno je to o smlouvě a sankcích. Znám jedno české ministerstvo, které utratilo za IS pár desítek milionů, ale smlouvy jsou děravé tak, že každá další aktualizace a převody dat stojí další šílené prachy. A to nehovořím o tom, že ten systém by jeden středně zdatný programátor udělal včetně odladění za 2 měsíce.
[14] Proboha, to co autor popisuje je problém, jakých na projektech každý měsíc řešíme mnoho s různými produkty (byť možná většího rozsahu). Jestli si někdo myslí, že existují produkty, se kterými nejsou problémy, tak ať si zkusí s nimi dělat. Samozřejmě je iluze, že lze účtovat, řídit výrobu, vztahy se zákazníky pomocí OSS (nebo že to bude z titulu OSS nějak výhodnější). Jedním z nejdražších systémů je SAP R/3, který se na úrovni ABAP (a Java) kódu dodává ve zdrojáku. Kupodivu jeho úpravy jsou nejen nedoporučené (z důvodů, které tu často popisuji), ale také velmi drahé.
To je, imho, klasický příklad jednání manažerů: Než by si dali práci se zjišťováním, co že to opravdu potřebují, výběrovým řízením a právním ošetřením smluv, osloví radši nějakou z těch největších firem, i když zaplatí dvacetinásobek reálné ceny. Oni mu to udělají... A pak, když se postupně zjišťuje, jaká je to hrůza, manažer může říct: "Tak vidíte, ani XYZ to nezvládli..." - za tohle ho prostě nevyhodí. Kdyby stejnou zakázku dal menší firmě za reálnou cenu a technicky by to dopadlo stejně, mohli by ho za to vyhodit...
V tom pribehu teda nevidim zadnou chybu dodavatele.
To, ze podpora starych verzi softwaru je casto ukoncovana, neni nic zvlastniho - je to zakladni podminka toho, aby byl vyvoj sw vubec mozny.
To, ze unicode je jedina spravna cesta, vi kazdy, o zadne jine znakove sade (nez unicode-like) nema smysl uvazovat.
To, ze nevite, v jake znakove sade mate vlastni data, je vas problem.
Pomerne dlouho jsem v jedne hodne velke spolecnosti dodavajici ERP (prima a svetove uspesna konkurence SAP) pracoval a z textu to na mne pusobi, ze se bud o ERP system nejedna, nebo management skocil na spek nejakemu lokalnimu dodavateli (i to se stava).
A proc? Protoze ve vyberovem rizeni je velka pozornost venovana kolonkam:
- cena za implementaci
- cena za licence
- cena za viceprace
- cena za podporu za rok
- garantovana delka podpory
- dohoda o udrzbe verze a moznosti upgradu
Posledni bod je nekdy zanedbavan, ale ten predposledni je tam vzdy a az na vyjimky je zde minimum 5 let. Obvykle je i 10 nebo 15 let. V realnem pripade tedy nemuze dojit k situaci, kdy dodavatel proste oznami konec podpory. Ne v oblasti velkych ERP (SAP, Oracle, IFS, JD Edwards, ...) Jedinou vyjimkou o ktere vim je Microsoft, ten skutecne zkousi prodavat sve produkty (Axapta a Navision) bez smlouvy na podporu verze. Ale vetsinou mu to neprojde, protoze management vetsich firem dokaze rozlisit pojmy "podpora uzivatelu" a "programova podpora" (helpdesk support vs system maintenance).
Jinak receno - s ohledem na cenu celeho systemu predpokladam, ze management tedka mlzi a situace takhle nestoji, nebo nekdo udelal pri uzavirani smlouvy nezanedbatelnou chybu.
Profesionální ajťák pracující pro korporát (narozen 1974). V soukromí však rád prosazuji svobodný software. Snažím se mít přehled o technologiích a trendech. Zastávám názor, že pokud chci něco kritizovat, musím s tím mít nějakou zkušenost. Jsem hrdý manžel, otec dvou dcer a opečovávatel kočky plemene Britská modrá krátkosrstá. Mám rád hudbu, knihy a kulturu obecně. V některých věcech však jdu proti proudu – používám Linux (konkrétně ZorinOS), svobodný software (LibreOffice, GIMP, Inkscape či Joomlu!) a jezdím v hybridním japonském autě.
Přečteno 47 175×
Přečteno 41 384×
Přečteno 35 913×
Přečteno 25 965×
Přečteno 25 767×