Hlavní navigace

Má papír opravdu smysl?

17. 8. 2007 17:06 (aktualizováno) Petr Krčmář

Vím, že se o pádu LinuxEXPRESu píše úplně všude, ale nedalo mi to a musel jsem napsat svůj vlastní názor. Jako člověk, který se stará o vydávání velkého zpravodajského serveru vím, co taková příprava média znamená.

Původně jsem se nechtěl vyjadřovat vůbec, protože podle mě je rozhovor s Vlastou Ottem všeříkající. Nakonec jsem si ale přečetl poněkud naivní post Michala Breškovce a rozhodl jsem se zareagovat. Reakce není určená redakci LinuxEXPRESu, ale naopak všem optimistům, kteří věří v papírová média a mají pocit, že redakce „asi něco zvorala“.

Tím, že je Michalův blogpost naivní, nemyslím nic osobního. Řekl bych, že velmi podobný bude názor většiny neznalých lidí. Pokusím se do této problematiky vnést trochu světla. Myslím, že mám k věci co říct, vzhledem k tomu, že Roota čte přes 140 tisíc lidí každý měsíc.

Náklady jsou velké

Obecným problémem médií jsou finance. V drtivé většině jsou jejich zdrojem příjmy z reklamy. Dělá to tak televize, rozhlas, papírová periodika i internetová média. Pokud vůbec mají nějaký příjem z přímého prodeje (časopisy), jedná se o tak směšné částky (pokud vůbec), že nestojí za to o nich hovořit.

Proti tomu náklady jsou velmi vysoké. Musíte platit redakci, korektory, autory, vývojáře, grafiky, sazeče a tak podobně. Upřímně řečeno v případě Roota mám přesný přehled jen o výdajích obsahového oddělení a jedná se skutečně o poměrně vysoké částky, které by vás zřejmě překvapily. Další finance jdou ale zcela mimo mě, ale jen pro představu jsou to náklady na vývojáře, obchodní oddělení, správce serverů, telefony, pronájem kanceláří a podobně.

Bohužel situaci papírového média podstatně zhoršují náklady na sazbu a tisk. Ty se podle mých informací obvykle blíží ceně samotného časopisu a velmi často ji i překračují. Navíc, jak už sám řekl Vlasta Ott, distribuční společnosti spolknou neuvěřitelné částky. Musíte ale také počítat s nějakým odpadem a především rabatem pro samotné trafiky. V případě předplatného to nebude tak zlé, ale Česká pošta si taky řekne své.

Příjmy naopak malé

Tím hlavním, co mě na Michalově blogu zaujalo byla věta: „Je lepší, když přijde inzerent k nám, protože o nás slyšel, něž když se musíme u inzerenta sami prosit.“ To je samozřejmě naprosto zcestná představa. Těžko k vám někdo přiběhne s kufrem plným peněz a bude vás prosit, ať si je vezmete za inzertní obrázky ve vašem časopise.

Doopravdy to funguje přesně naopak, je potřeba oslovovat společnosti, nabízet své služby a především je podložit dostatečně výmluvnými čísly a mít co nabídnout. Pokud přijdete za velkou společností, která má na to, aby investovala své peníze do reklamy a řeknete, že váš časopis čtou dva tisíce čtenářů, je to stejné, jako byste řekli, že tisknete firemní noviny pro zaměstnance slušně velké firmy. Firmy jako Škoda, Česká pošta nebo České dráhy by pro své zaměstnance mohly takový časopis vydávat. Čtenářů mají dost.

Tím nechci nijak snižovat úroveň LinuxEXPRES (právě naopak), chci ale naznačit, že situace je velmi nelehká a abyste uspěli, musíte být hráč s dostatečně silnými kartami. A i tak nejsou vaše šance bůhvíjaké. Podívejte se na to, kolik časopisů u nás ročně vznikne a zanikne. A to je jejich obsah obvykle určen mnohem širší skupině uživatelů.

Ruku na srdce…

Položme si ruku na srdce: Kolik z nás čte pravidelně internetové zdroje a kolik z nás má předplacené jakékoliv papírové periodikum. V tom podle mě tkví obecný problém snahy rozjet papírové linuxové médium. My Linuxáci jsme od přírody internetová verbež a papírové plátky nás moc neberou.

Objevil se také dotaz na redakci, proč nežádala čtenáře o pomoc. Myslíte si, že by nějaké:

PROBOHA LIDI! PŘEDPLAŤTE SI NÁS!

někomu pomohlo? Pár lidem by se možná časopisu zželelo, ale situaci by to ještě zhoršilo. Problém totiž není ve slabé informovanosti o předplatném, ale v celkovém klimatu a nechuti lidí platit za (byť kvalitní) obsah, který je jinde přece zadarmo a kdykoliv dostupný.

Možná by to vyšlo ve větší zemi, kde jsou konzervativnější čtenáři, kteří raději sáhnou po papírových novinách než po webovém prohlížeči. Většina mých známých nemá doma ani televizní program. Tak jak jim vlastně chcete nacpat časopis o Linuxu?

Čtete pravidelně nějaké papírové periodikum?

Sdílet