Vím, že se o pádu LinuxEXPRESu píše úplně všude, ale nedalo mi to a musel jsem napsat svůj vlastní názor. Jako člověk, který se stará o vydávání velkého zpravodajského serveru vím, co taková příprava média znamená.
Původně jsem se nechtěl vyjadřovat vůbec, protože podle mě je rozhovor s Vlastou Ottem všeříkající. Nakonec jsem si ale přečetl poněkud naivní post Michala Breškovce a rozhodl jsem se zareagovat. Reakce není určená redakci LinuxEXPRESu, ale naopak všem optimistům, kteří věří v papírová média a mají pocit, že redakce „asi něco zvorala“.
Tím, že je Michalův blogpost naivní, nemyslím nic osobního. Řekl bych, že velmi podobný bude názor většiny neznalých lidí. Pokusím se do této problematiky vnést trochu světla. Myslím, že mám k věci co říct, vzhledem k tomu, že Roota čte přes 140 tisíc lidí každý měsíc.
Obecným problémem médií jsou finance. V drtivé většině jsou jejich zdrojem příjmy z reklamy. Dělá to tak televize, rozhlas, papírová periodika i internetová média. Pokud vůbec mají nějaký příjem z přímého prodeje (časopisy), jedná se o tak směšné částky (pokud vůbec), že nestojí za to o nich hovořit.
Proti tomu náklady jsou velmi vysoké. Musíte platit redakci, korektory, autory, vývojáře, grafiky, sazeče a tak podobně. Upřímně řečeno v případě Roota mám přesný přehled jen o výdajích obsahového oddělení a jedná se skutečně o poměrně vysoké částky, které by vás zřejmě překvapily. Další finance jdou ale zcela mimo mě, ale jen pro představu jsou to náklady na vývojáře, obchodní oddělení, správce serverů, telefony, pronájem kanceláří a podobně.
Bohužel situaci papírového média podstatně zhoršují náklady na sazbu a tisk. Ty se podle mých informací obvykle blíží ceně samotného časopisu a velmi často ji i překračují. Navíc, jak už sám řekl Vlasta Ott, distribuční společnosti spolknou neuvěřitelné částky. Musíte ale také počítat s nějakým odpadem a především rabatem pro samotné trafiky. V případě předplatného to nebude tak zlé, ale Česká pošta si taky řekne své.
Tím hlavním, co mě na Michalově blogu zaujalo byla věta: „Je lepší, když přijde inzerent k nám, protože o nás slyšel, něž když se musíme u inzerenta sami prosit.“ To je samozřejmě naprosto zcestná představa. Těžko k vám někdo přiběhne s kufrem plným peněz a bude vás prosit, ať si je vezmete za inzertní obrázky ve vašem časopise.
Doopravdy to funguje přesně naopak, je potřeba oslovovat společnosti, nabízet své služby a především je podložit dostatečně výmluvnými čísly a mít co nabídnout. Pokud přijdete za velkou společností, která má na to, aby investovala své peníze do reklamy a řeknete, že váš časopis čtou dva tisíce čtenářů, je to stejné, jako byste řekli, že tisknete firemní noviny pro zaměstnance slušně velké firmy. Firmy jako Škoda, Česká pošta nebo České dráhy by pro své zaměstnance mohly takový časopis vydávat. Čtenářů mají dost.
Tím nechci nijak snižovat úroveň LinuxEXPRES (právě naopak), chci ale naznačit, že situace je velmi nelehká a abyste uspěli, musíte být hráč s dostatečně silnými kartami. A i tak nejsou vaše šance bůhvíjaké. Podívejte se na to, kolik časopisů u nás ročně vznikne a zanikne. A to je jejich obsah obvykle určen mnohem širší skupině uživatelů.
Položme si ruku na srdce: Kolik z nás čte pravidelně internetové zdroje a kolik z nás má předplacené jakékoliv papírové periodikum. V tom podle mě tkví obecný problém snahy rozjet papírové linuxové médium. My Linuxáci jsme od přírody internetová verbež a papírové plátky nás moc neberou.
Objevil se také dotaz na redakci, proč nežádala čtenáře o pomoc. Myslíte si, že by nějaké:
někomu pomohlo? Pár lidem by se možná časopisu zželelo, ale situaci by to ještě zhoršilo. Problém totiž není ve slabé informovanosti o předplatném, ale v celkovém klimatu a nechuti lidí platit za (byť kvalitní) obsah, který je jinde přece zadarmo a kdykoliv dostupný.
Možná by to vyšlo ve větší zemi, kde jsou konzervativnější čtenáři, kteří raději sáhnou po papírových novinách než po webovém prohlížeči. Většina mých známých nemá doma ani televizní program. Tak jak jim vlastně chcete nacpat časopis o Linuxu?
Vždy mne potěší, když si mohu přečíst informace od člověka, který ví, o čem píše. Máš pravdu, Petře, tak jak jsi to napsal, tak to je. Bohužel i nás částečně zasáhla ona naivita a zcestné představy, ale tak už to chodí.
Výtku mám pouze k jediné věci: <i>My Linuxáci jsme od přírody internetová verbež a papírové plátky nás moc neberou.</i>
Časopis nebyl určen linuxákům jako jsme my dva. Tohle zaměření jsme ze začátku chtěli dělat, ale brzy jsme otočili. Časopis byl byl určen normálním lidem, pro které není počítač (ani Linux) smyslem jejich bytí, ale pracovní nástroj. Pro ty, kteří ho chtějí zkusit, ale bojí se nebo neví, jak na to. Kteří něco slyšeli a chtěli se podívat, jak to vypadá a jestli to může fungovat.
Pro tyhle lidi je navíc papírové médium důležité, protože jsou na něj zvyklí. Kdyby tomu tak nebylo, neprodalo by se tu denně milión kusů novic a časopisů. Lidé jsou konzervativní a ten papír opravdu smysl má. Tedy měl.
Problém je, že o Linuxu se člověk většinou nedozví na poště nebo v tramvaji, ale na internetu. Tím se skupina čtenářů posouvá trochu jinak. Navíc i v masových médiích je znát posun ve prospěch internetu.
Každopádně ještě jednou díky, LinuxEXPRES jsem četl a byly to tři roky skvělé práce.
Nepopírám, že můj příspěvek může být trochu (hodně?) naivní, přece jen jsem to psal z pozice člověka, který do toho nevidí. Alfa a Omega celé věci jsou čtenáři, když je jich dost, jsou peníze z časopisu a jsou peníze z reklamy. Sám jsi Petře napsal, že root navštíví měsíčně přes 140k čtenářů. Myslím, že to na českém internetu není málo a rozhodně to naznačuje, že o Linux je u nás zájem a věřím že dále poroste.
Jak jsem psal zaměření zcela na profesionály není možné, důvody proč jsi sám napsal, jsme internetová verbež, ale je tu spousta lidí, které zajímá co to ten Linux je, protože o něm začínají slýchat, když jim ty Windows zase už posté sežere virus, atd. Kde hledat čtenáře jsem ve svém blogu psal. Vychází u nás například nějaký počítač o Apple? Možná ano, ale já žádný neznám a přitom je to takový fenomén, který nabírá na popularitě i u nás. Ejhle díra na trhu a není jediná. Ono to chce čas, investice, a kreativní přístup. Věřím, že možnost tu je, ale bez silného internetového partnera to dnes asi nepůjde.
Myslím si, že papír význam má, ale né jako samostatné médium. Někde někdo psal, že by to mohla být příloha nějakého většího časopisu... Takovou několika stránkovou přílohu o Linuxu v každém druhém čísle Computeru nebo něco podobného si umím představit.
Jinak si jako dnes pamatuji, když jsem cca před 5 lety nabádal Computer Press k tomu, aby začal vydávat časopis o Linuxu - v té době mi bylo řečeno, že to není špatný nápad, ale že v ČR není dostatek inzerantů, kteří by časopis uživili - asi měli pravdu...
> Problém je, že o Linuxu se člověk většinou nedozví na poště nebo v tramvaji, ale na internetu.
To je mozna prave ten problem. Osobne si myslim ze linuxu (a to jakekoliv distribuci) chybi propracovana marketingova kampan, ktera by nebyla zamerana na lidi jako jsi ty Petre nebo Bibri. Proste delat najakou propagacni kampan na FI MUNI neni uplne to nejlepsi... teda ne ze by ji nekdo delal.
Nadseni by se nemelo kritizovat a LE patri velky dik. Ale ctenari nikdy nejsou hloupi a stejne tak inzerenti, vzdycky zalezi na lidech, co se na casopisu podili (od redaktoru pres obchod az po marketing a posledniho vratnyho:-) Neverili byste, co (druh inzerce), za jaky prachy (fakt obrovsky) a kam (pro inzerenta cilovka absolutne k nicemu)... se da prodat;-)
Take souhlasim s nazorem, co nekde zaznel - LE predbehl dobu a vybral si prilis uzkou skupinu ctenaru (navic ani pro inzerenty nebyla zajimava). Casak take musi nabidnout neco konkurenceshopneho proti webu. Treba news ve forme, jak je pojal LE, byly out.
Prijmy z reklamy ...hmmm ... casopis sice citalo LEN 2000 ludi (a bohvie kolko este dalsich), ale ludi vysoko kvalifikovanych, ktorych je teraz absolutny nedostatok. Pre kazdu SW firmu je v sucasnej dobe kvalifikovany zamestnanec darom z neba, preco ste sa nepokusili ponuknut takuto reklamu - ved to je sen kazdeho reklamneho agenta, oslovit co najpresnejsie cielovu skupinu ludi !!!
[11] Není pravda. Ivan Bíbr tady v prvním příspěvku píše: "Časopis byl byl určen normálním lidem, pro které není počítač (ani Linux) smyslem jejich bytí, ale pracovní nástroj." Je jasné, že LinuxEXPRES nebyl určen profesionálům, ale spíš běžným uživatelům. Takže o "vysoké kvalifikovanosti" zřejmě nemůže být řeč.
Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. GNU/Linuxem a Unixem obecně se zabývá již více než deset let a věnuje se především jeho nasazení v počítačových sítích a bezpečnostní politice. Zde bloguje o Root.cz, Linuxu, internetu a světě kolem sebe.
Přečteno 112 296×
Přečteno 89 773×
Přečteno 73 166×
Přečteno 58 109×
Přečteno 54 435×