Lenosti... buď pozdravena!

Mám dojem, že jsem tady o podobné knížce - co se týče firemní kultury - něco už četl. Nebo se mi to jen zdá?

Nezdá a zřejmě jste tentokrát četl nepozorně. Hned v prvním odstavci (nepočítám úvodník) se o té první recenzi Martina Hassmana píše.

Mozna nedelas v te spravne firme :)

Ja v knize spoustu lidi z nasi firmy poznal

[3] To asi skutečně nedělám. Každopádně to nic nemění na tom, že svět není černobílý.

Díky za varování ;)
Jenom ukázka toho, že úspěšná kniha nemusí být nutně dobrá kniha.

Mnozí lidé si rádi stěžují, rádi generalizují a pro ty je taková kniha přímo požehnáním. Není třeba chápat nic z oblasti personálních vztahů, způsobů vedení, ekonomie, prostě se uvolněte a navzájem si postěžujeme ;)

už jenom věta z wikipedie:
"What you do is pointless. You can be replaced from one day to the next by any cretin sitting next to you. So work as little ..."
mě varuje, že s knihou není něco v pořádku. Nechápu jak by mohl jakýkoliv manažer vyhodit schopného a pracovitého člověka jenom tak, všichni víme, že najít schopného zaměstatnce je obtížné, proto pochybuji, že by takový byl vyhozen. Naopak pokud se bude chovat podle té knihy, pak není pro firmu přínosem... to si tam můžu rovnou posadit kaktus ;).

Lenost je neexistujici pojem.

Pracovni vykonnost je primo umerna motivaci. Pokud je nekdo platove podhodnocen a demotivovan jelikoz nema moznost profesniho rustu v dane korporaci tak jednoduse pracuje pouze minimalne a vicemene dela, ze neco dela. Kdo ocekava neco jineho, je idiot.

Osobne navrhuji zvysit motivaci napr. formou premii za rychle dokonceni projektu. To byste pak videli, jak by to litalo.

Jak rikam, lenost je neexistujici pojem. :-)

Na totozne tema napsal Scott Peck vynikajici knizku The Road Less Traveled, v ceskem preklade http://www.kosmas.cz/knihy/61647/nevyslapanou-cestou/

[5]: Běžně se to děje. Manažer ho třeba hned nevyhodí, ale druhému daleko méně schopnému (resp. tomu co nic nedělá) přidá na platu a schopnému žádost o přidání zamítne. Jak psal [3], možná neděláte v té správné firmě nebo v ní děláte teprve krátce a vidíte jen povrch. Nebo v ní děláte dlouho a přestal jste se v tom vrtat. Momentálně se nacházím na hranici mezi nasráním a ignorováním (ve firmě pracuji 9 let). Bojím se, že vzhledem k mé přirozené lenosti začnu stav ignorovat a zařadím se do velké skupiny nicnedělajících idiotů, kteří jen profitují ze stavu věcí.

[6,8] Jestli to neni ovsem tak, ze lidem, co maji vnitrni motivaci, se na platu pridat nemusi, kdezto lidem, kteri ji nemaji, u tech se to musi vynahradit penezi? Z pohledu manazera, proc bych mel platit navic penize tem, co svou praci delaji radi, kdyz jim staci (aby ji delali dobre), ze ji delaji radi?

Jinak bych se rad zeptal autora, v cem mu Michael Moore pripada tendencni? Vybavuje se mi ted ta scena z Fahrenheit 9/11, kdy konfrontuje senatory, jejichz deti maji modrou knizku, s detmi z chudych rodin, co nemaji na college, a proto treba vstoupi do armady a jdou bojovat do Iraku, aby tem senatorum zajistili tucnejsi konta (a on to tak ostre ani nerika). Je napriklad toto tendencni? Me (i Mooreovi) to prijde nespravedlive, a upozornovat na nespravedlnost podle me tendencni neni.

Kouzelně potvrzujete přísloví "sytý hladovému nevěří". Zkuste se trochu porozhlédnout kolem. Vaši zjevně pozitivní zkušenost vám přeju (moje vlastní taky není špatná, ale je to dáno čistě mojí vědeckou specializací, která mi dovoluje si vybírat s kým a za jakých podmínek budu spolupracovat - takže mě ve skutečnosti zkušenost s firmami (zatím) minula).

Naivně vylučujete z vedení firem lidský faktor. Jsou dobrá i špatná vedení firem. Při dnešní tendenci navýšit zisk v nejkratší možné době co nejvíc se mnoha firmám/manažerům "nevyplatí" investovat do kultivace vztahů ve firmě a často také postrádají způsob, jak zjistit, který zaměstnanec dělá svoji práci opravdu dobře a který ne (a neznám žádného "flákače". který by si na tenhle systém stěžoval)....tedy pokud je vůbec vůle rozlišovat mezi zaměstnanci na základě kvality jejich práce.
Že tomu tak často není, dokládá třeba příklad mého otce, který byl v půlce devadesátých let donucen opustit ústav AV z politických důvodů (o jeho profesní kvalitě svědčí to, že je schopen se vědeckou prací uživit na volné noze a to v ṕřírodovědném oboru, který zrovna mezi nejfinancovanější nepatří). Nebo případ mojí mamky, která pracuje v tiskárně a nejen, že většina práce na oddělení s několika lidmi spočívá na ní, ale ještě je jí plat postupně snižován. Na otázku, proč neodejde: odešla do plzeňské filiálky německé firmy, která ale zanikla s tím, jak byl se zhoršující se hospodářskou situací v Německu donucen vlastník mnoho poboček uzavřít. Tiskáren je po ČR málo, ptát se zkoušela, volné místo ve své profesi nenašla (technologie tisku). Takže je vydíratelná a manažeři to ví. Nehledě na to, že firmu x let tunelují (německý vlastník se blíž o situaci ve firmě nezajímá - až zkrachuje, prodá ji někomu jinému, koneckonců není prvním jejím vlastníkem od listopadu). Je vydíratelná právě proto, že má svoji práci ráda. Můj kamarád pracuje v jedné velké telekomunikační firmě. Na prodejně vyřizuje se zákazníky smlouvy a zodpovídá jejich dotazy, řeší s nimi problémy. Protože má v technických záležitostech dost přehled, přihrávají mu ostatní zaměstnanci zákazníky se složitějšími problémy. Po asi třech měsících zjistil, že mu hrozí vyhazov, protože má "málo vyřízených zákazníků za jednotku času". Nikoho ve firmě nikdy nezajímalo, že je to proto, že s nimi řeší složitější problémy. Nikdo ve firmě nemá zájem na tom, aby zákazníci odcházeli spokojeni, protože byl jejich problém zodpovězen, vyřešen. Pochopil, že bude muset zákazníky "odbývat", aby se na místě udržel.

Neříkám, že je to takhle v každé firmě, to rozhodně ne. Ale je to velmi časté. A nejvíc si na to v mém okolí stěžují kvalifikovaní lidé, kteří mají svoji práci rádi a tohle jim komplikuje život (btw firemní kultura je často opravdu slaboduchá...a ten, kdo si to dokáže uvědomit a nenechá se tím oblbnout není kverulant, jen používá svůj selský rozum). Jejich cílem není dělat co nejméně. Chtějí dělat práci, která je baví, za alespoň trochu slušné peníze, a za "přežitelných" podmínek. A věřte, že třeba ve vědě jsou "slušné peníze" dost nízká částka.

[10] To všechno, co jste napsal, je samozřejmě pravda a jistě existují lidé s velmi špatnou pracovní zkušeností. To ale nic nemění na tom, že je ta kniha jednostranná.

Můžu Vám uvést dvacet příkladů toho, jak jsem viděl kolem proletět černého ptáka. Jen stěží mi ale uvěříte, když řeknu, že všichni ptáci jsou černí. Stejně tak kniha budí dojem, že je všechno špatně, všichni jsou vydírání, nikdo nepracuje a jen myslí na své pohodlí. Rozhodně ale existuje také druhá strana mince (sám jste psal o několika případech poctivých zaměstnanců), o které ale autorka vůbec nepíše a zcela se jí vyhýbá. Právě proto je kniha jednostranná.

[10] Moc krásně řečeno! Z toho mluví zkušenosti.

[11] Jednostranná? To jako, že nezmínila tu jednu *velkou* firmu na světě, kde to údajně funguje jinak - Google?

Prostě kniha je jednostranná a basta! Autor článku je o tom přesvědčen, tak se s ním nepřete. Prostě mu v ní chybí růžové mašličky, pozitivní atmosféra, a poznámka, že lev bude lehávat s beránkem vedle sebe.

[2] Máte pravdu. Použil jsem rychločtení.. očividně moc rychlé. Přeji hezký den

Petr: po tve shodnoteni to cist urcite nebudu... :)

jo a ja jsem precetl MAHABHARATA... mozna o tom neco napisu... :)

Ta kniha je opravdu ale takova, jak to napsal Petr Krcmar ve svem zhodnoceni. To, ze v urcitych pasazich poznate lidi ze sve firmy nebo se vam pripomenou konkretni situace, nic nemeni na tom, ze ta kniha je na mnohych mistech emotivni blabol s hromadou nejruznejsich protimluvu. Doporucuju precist a presvedcit se, vazne, udelejte si rozbor textu.

Autor tohoto blogu ma asi vyjimecne stesti na zamestnavatele (jako treba i ja) a zaroven se neumi divat kolem sebe trochu za obzor sveho pusobiste.
K te knize lze mit tisic vyhrad, ale jedno ji uprit nelze - vcelku presne popisuje "korporatni" firemni "kulturu", ktera se dnes po svete rozleza jako mor a v mnohem pripomina casy komunistickych statnich podniku. S efektivitou a nejakym jasnym cilem vnitrky techto firem, alespon podle meho nazoru, nemaji nic spolecneho.

Ja jsem to cetl asi pred dvema rokama, ci tak nejak - kdyz to vyslo, tak to melo dost veklou publicitu. Temer okamzite jsem na tu knizku zapomnel (coz take o necem svedci), ale jak jste mi ji pripomnel, tak musim souhlasit - mel jsem z ni podobny dojem. Pocit frustrace, kterou se autorka snazi naroubovat i na ctenare je velmi neprijemny.

to [6] finance je dočasný motivační prvek, tím dlouhodobě výkonnost určitě nezvýšíte.
Já zastávám názor, že práce člověka musí bavit, motivace musí mít jiný charakter (práce je koníčkem, pracovník má určitý pocit volnosti, není přetěžován nad únosnou míru, odpovídající a motivující pracovní prostředí, identifikace pracovníka s firmou).
Finance nejsou hlavním důvodem proč má člověk pracovat a jak si vybírat práci (pak si zbytečně krátí život honbou za něčím čeho nebude mít nikdy dost). Samozřejmě za každou práci musí člověk dostat správné ohodnocení, "kolik to je" je další filozofická otázka.

Jestli se má hodnota práce určovat podle toho jak dlouho sedí v práci, jak se jeho práce projevuje na přímých příjmech, nebo jestli určovat podle toho jak málo ještě snese ... nevím na to není jednoznačná odpověď, každopádně musí pracovník vědět proč má takový a takový plat případně jak to může změnit v případě že není spokojen.... (obecně nespokojenost v práci snižuje výkonnost, protože se člověk při práci nesoustředí na práci, na to aby podával výkony které jeho jméno nepošpiní a firmě neškodí)

Samozřejmě to je můj osobní postoj k práci, každý může mít jiný a já mu ho tímto neberu. Ale upřímně... opravdu vám stojí za to se rozčilovat v práci která vás nebaví, s lidmi se kterými vás spolupracovat nebaví, jenom s "hřejivým pocitem" plné peněženky?

Bohužel v honbě za kvalitním konzumním životem mnoho lidí zapomíná hledat vlastní smysl života a přijímá pasivně rovnice "práce=peníze=kou­pěschopnost=ži­votní úroveň"

to [10]: je vidět, že vaši rodiče nejsou spokojeni, ale stěžovat si, že MUSÍ dělat práci která je nebaví, že jsou zneužíváni a tak, vždyť mají svobodu, můžou jít dělat cokoliv jiného. Neříkám to jako provokaci a vím že tam figuruje mnoho kritérií které jste nevyjádřil a které kompenzují "nesnesitelnost" práce (neochota trhat sociální kontakty při změně státu působení a tak podobně), spíš mě štve vědomí, že pokud nespokojení lidé nedávají najevo svou nespokojenost adekvátním způsobem tak se NIC NEZMĚNÍ, zůstanou zatrpklí, méně produktivní z trucu, a co hůře jejich vedoucí/vedení se nezmění, protože přeci jsou úspěšní vedoucí, vedou lidí dobře, neztrácí kvalifikovanou pracovní sílu, jsou schopni snižovat náklady .... sami si tak kopete hrob.

To že vedoucími jsou lidi, kteří nejsou schopnými vedoucími je bohužel problém na mnoha místech je problém sehnat kvalifikovaného pracovníka (tedy i vedoucího) naštěstí si to již po euforii z revoluce začínají postupně lidé uvědomovat a trochu se snaží s tím něco dělat (například odbory prosazující povinné a kvalitní školení manažerských schopností u vedoucích)... ale systém mění lidé, ne naštvaná kniha nebo pivní řeči o tom jak se máme špatně, to že lidé nic nechtějí změnit znamená že se nic nezmění.

[9] Lidem co maji vnitrni motivaci se na platu pridat musi co nejdrive, aby jim vydrzela, protoze az ji ztrati, zpet uz se nevrati.

aneb. je to o tom, jak z nadprumernych vyrobit prumerne tim, ze jejich naprumerne vysledky nadstandardne nikdy neocenujete.

Kamarád má zkušenosti z jedné firmy s finanční motivací. Jednou jsme se večer u piva bavili o penězích a on prohlásil: Oni předstírají, že mě platí a já předstírám, že dělám. Byl to oboustraný vztah. Dlouho tam nevydržel a šel jinam, je finančně spokojen a práci dělá bez předstírání.

lolemo

knizka muze byt jednostranna, to nepopiram, jen to nepovazuju za takovu tragedii...ale trh zaplneny nadsenymi chvalozpevy na budovani firemni kultury a realita se casto totalne rozchazeji...

to [20]: ctete prilis rychle...ano, otec odesel, je na volne noze a spokojeny - ale mel kam...odbornik s mezinarodni reputaci to ma proste jednodussi...jen vysvetluju, v cem byl postup vedeni ustavu bizarni, takove lidi proste budete postradat a tezko sezenete nahradu (nesehnali dodnes)
ano, mamka zkousela jine prace...v te dobe jsem jeste studovala na skole (stejne jako sestra)...na urade prace nebyla sance neco najit (a ani vule ze strany urednic), ono v jiznich Cechach zas tolik prace neni...zapominate na jednu vec: zena po ctyricitce si praci u nas najde velmi tezko...takze zkusila praci v male spedicni firme a v male soukrome tiskarne, obe vedli jejich vlastnici tak tristnim zpusobem, ze se vubec divim, ze nezkrachovali do tydne...pote si tedy nasla podnajem a praci v Plzni (od nas 2 hodiny cesty autem), opet to same, prace zajimava, kolektiv "prez znamosti"...nejaky cas tam vydrzela, ale bylo to i dost psychicky narocne, v praci byvala bezne 12 hodin, bez placenych prescasu
proste mlademu programatorovi "se to keca", ale nekdy by nebylo spatne sestoupit z oblaku na zem mezi lidi...podobnych pripadu znam z okoli hodne
ano, ja to resim tim, ze se venuji vedecke specializaci, ktera je ridka (a v soucasnosti zadana, vydelam si vedou alespon na slanou vodu, staci mi - genove inzenyrstvi rostlin, archeobotanika) a muzu si sama vybirat, s kym budu spolupracovat­...sestra totez (arabstina a jine jazyky)...ale kolik lidi si to muze dovolit? kolik je takovych mist?
ano,kdyby moje maminka vedela, ze za 25 let bude mit problem sehnat ve svem oboru praci, asi by si udelala vysku, jenze je tohle normalni? ta mista totiz jsou...jen jsou obsazena lidmi, kteri nemaji ani potrebnou kvalifikaci, ani snahu
ty podniky ve skutecnosti jednaji neekonomicky, iracionalne...ale pres vsechny poucky je to vedeni jedno

to [10] - jeste dodatek: chapu vase svate rozhorceni, ale prectete si laskave, co jsem uz vyse napsala:)
nikde nepisu, ze moji rodice jen trpne horknou a flakaji se (vase "mene produktivni z trucu")...nepod­souvejte mi prosim neco,co jsem nerekla...

to [26] Doporuceni: Nebrat tyhle modre svazaky vazne.Maji takovy ten absurdni zpusob uvazovani typu:
- ma vyhrady k ODS => je socialista/ko­munista
- neocenuje dobrodini prace za minimalni mzdu od nevidim do nevidim => je neschopny
- nema VS => at tahne kopat prikopy
a tak vselijak podobne.
Mozna, ale jen mozna, casem dospeje ...

[27]:
Presne.
Pamatuji dobu rudych svazaku, pred 15 lety nastala doba modrych svazaku. Ti lide mne pripadaji porad stejni nebo podobni. Jen barvy a kecy se meni. Podstata zustava.
Jsem zvedav, jaka barva a kecy to budou priste. Desim se, aby nedoslo k nastupu zelenych svazaku.
Vsem normalnim lidem se zdravym rozumem preji hodne stesti.

to [26]: To bylo myšleno globálně, nikoliv konkrétně na vaše rodiče. Nikde jsem nenapsal, že vaši rodiče jsou právě ti zahořklí, ale že mají na výběr, omlouvám se jestli se to vás osobně dotklo. Nejsem programátor. Co se týče obsazování pozic lidmi, kteří nejsou kvalifikovaní ani nemají perspektivu kvalifikaci získat, na to narážím téměř denně, a co vím je ten problém nenej v IT.
"za 25 let bude mit problem..." bohužel před 25 lety byli jiné požadavky na člověka, počítám že za 25 let budou požadavky podobně odlišné, máme si stěžovat na to že se svět točí?

to 27: nevím co je na mých názorech pro ODS-ackého. ODS nevolím.
druhou výhradu jsem nepochopil, sám pracuji nad rámec úvazku, protože se jinak práce stíhat kvalitně nedá.
třetí výtka je úplně zcestná.
Snad časem pochopím co je na mém způsobu uvažování absurdního.

[28] Ja se spis obavam hnedych svazaku.

[30]:
Spravna pripominka. Je pravda, ze lze jiz dnes pozorovat obcasnou transformaci svazaka modreho ve svazaka hnedeho.